AFC11.cz    Diskusní fórum    Pravidla    FAQ    Hledat    Uživatelé    Registrace    Přihlášení 
odeslat nové téma  Odpovědět na téma

Zaujala vás tahle povídka a chcete další díl v podobném stylu?
Ano
75%
 75%  [ 3 ]
Nevím
25%
 25%  [ 1 ]
Ne
0%
 0%  [ 0 ]
Celkem hlasů : 4

Smím prosit?



Založen: 17. 10. 2007
Příspěvky: 563
Bydliště: Brno
Odpovědět s citátem
    Semir je postava úžasná, neuvěřitelně čistá, miluje jednu ženu, občas si dá jedno pivo a sleduje fotbal a místo jeho parťáka je prokleté. Ze všech, jež se na tomto postu zatím vystřídali, jsem si nejvíce oblíbila Toma, a to i víc, než Semirka, jsou mi sympatické jeho rošťárny a rádoby nedbalá elegance a nedalo mi to, musela jsem se zamyslet, co tak dělal, když byl o maličko mladší, než já, trošku ho přitom potrápit a především tuto povídku věnovat Kájce a jejím dvěma velkým zálibám.


Ušklíbl se na své kamarády a spolužáky, kteří, evidentně se necítící v sakách a společenských kalhotách, se snažili ležérně opírat o zeď a dát všem okolo najevo, že oni jsou nad věcí. Oni sem šli z donucení, maminky a babičky jim ochotně zaplatily celý kurz, vypraly a nažehlily oblečení a již se nemohly dočkat, kdy je poprvé uvidí vznášet se ladně po parketu, a snad budou i vyzvány. Jejich synové a vnuci po několika pokusech o protest vzdali veškerý odpor a rozhodli se taneční přetrpět. Jediné, nač se těšili, bylo pivko (nejedno) po lekci. Nebyl jeho styl pořád na něco čekat, užíval si chvíli, kterou žil, a taneční vzal jako skvělý prostředek pro navazování známostí s opačným pohlavím, které velmi ocenilo, že se netváří znuděně. Po žádné lekci (ačkoli byly zatím je čtyři) neměl nouzi o společnost a kdyby se jen trošku snažil, mohlo z toho být mnohem víc, než jeden drink, ale bylo to pro něj příliš snadné, raději šel překonávat sám sebe do tělocvičny na žíněnky a k boxovacímu pytli.
Krom toho, že byl výjimečně milý, byl vysoký, tmavovlasý a modrooký, což byla kombinace, jež dámám znemožňovala říci ne na jeho pozvání k tanci. Zrovna teď přejížděl parket očima, vole svoji další oběť, ale v hlavě měl jiný parket, kam dnes zabloudil, čistě náhodou omylem zahnul a tam viděl jiný tanec, ne to hopsání, co po nich chtěli v základním kurzu, tam po parketu letěli, vypadali, jako by...
prudce zatřásl hlavou, ještě teď se na sebe vztekal, jak na ně užasle a obdivně zíral, vůbec si nebyl jistý, jestli měl zavřenou pusu, popravdě si byl jistější pravým opakem. Opět se zadíval na parket, už by si měl vybrat, za chvíli bude pánská volenka a pak musí říci své "Smím prosit...", té pravé, tedy nějaké, kterou mu zase bude zítra celá třída závidět. Sedmnáctiletý Tom Kranich sebou pořádně trhl, když se "Smím prosit?" ozvalo a ním.

Zvědavě se otočil, pohledem jej častovala dívka, která sem jakoby nepatřila, neměla společenské šaty, kterými se to tu jen blyštělo, neměla dokonce ani sukni a halenku, které by ještě byl ochoten tolerovat. Oblečená byla - proti všem pravidlům popisu osoby musím začít tím, že měla kalhoty, neb právě to Toma nejvíce upoutalo. Měla tedy černé pohodlné kalhoty zakončené do zvonu, k tomu šedou halenku s véčkovým výstřihem, jednoduchou a pohodlnou, vlasy měla stažené dozadu pomocí dvou bočních pramenů vlasů a skřipce. A ty boty, žádný extra podpatek, ani špička, vše uměřené a ryze praktické. Koukala na něj, jako by měla spoustu času. Tom sám nevěděl, jestli ho to zaujalo, nebo si jen nechtěl pokazit pověst velmi neslušným odmítnutím partnerky, ale pomalu kývl.
"Díky," usmála se, otočila se na podpatku a zamířila od sálu.
"Ehm?" pokusil se Tom na parket upoutat pozornost.
"Tam je trošku moc plno, nezdá se ti?" pohybem hlavy mu pokynula, aby jí následoval.

Ocitl se v tělocvičně, zrovna v té do níž hleděl, když se ztratil. Teď si ji ovšem prohlédl praktičtěji, nebylo v ní, než 5 párů, i s nimi. Tři kluci stáli u přehrávače hudby, čtyři dívky tvořily hlouček a podle pohledů směřujících dolů debatovaly o tanečních botách. Všichni oblečení spíš sportovně, než plesově, a evidentně nijak nedbajíce na etiketu, jež byla ve vzdálenějším sále nepostradatelná.
"Tak co dáme dnes?" ozval se čtvrtý kluk, který si právě přes hlavu přetáhl tričko a dlouhými kroky zamířil k hloučku. Tělocvičnou se v odpověď ozvalo: "Standard!" a "Latinu!". Standard ovšem zazněl vícekrát a tak se nemohlo začít ničím, než královským waltzem.
"My za sebou máme rozcvičku, tobě doporučuji se trošku protáhnout." vytrhla Toma ze sledovacího transu jeho dnešní společnice.
"Proč? Nikdy jsem to nepotřeboval." oznámil jí sebejistě.
"Jak chceš, je to tvoje tělo." pokrčila rameny a natáhla k němu ruku.
Přistoupil, objal ji, zaposlouchal se do hudby, ale když chtěl vyjít, zjistil, že s ní nehne. "Co je?" zeptal se, polo zmateně, polo otráveně.
"Středa večer." odsekla. "Jestli chceš tančit standard, měl by ses nejdřív postavit rovně, pak mírně zaklonit, pokrčit v kolenou a chytit mne tak, abys mne mohl vést, protože to, cos předváděl teď bylo jen na to, abych brzy ztratila rovnováhu nebo nervy." ušklíbla se.
"Nikdy jsem to dělat nemusel."
"Nemusíš ani teď, vypadal jsi, že se ti to celkem líbí, když jsi sem nakukoval, tohle je jen nabídka zkusit si to taky, ale jestli nechceš, do sálu trefíš, můžeš si jít mezi začátečníky. Nemusíš nic, přijde na to, co chceš." a zase ho sjížděla pohledem, kterým jakoby říkala, že jí je jedno, jak se rozhodne, a že si klidně počká.
"Hmm, spokojená?" provedl stoj spatný, připažil, vypjal hruď a hlavu zvedl vzhůru.
"Pojď ke stěně," hlesla, jako by si říkala, do čeho jsem se to zas pustila?
"Stát rovně" oznámila mu u nejbližší stěny "Znamená přitisknout paty a elá záda ke stěně, mezi tebou a zdí nesmí být ani škvírka." počkala, až se k tomu dostane přes veškeré své prostesty a jiné vyjádření přesvědčení, že "Taková věc prostě nejde udělat!" a pak kývla: "Jo, takhle, a teď udělej krok dopředu, mírně pokrč v kolenou, mírně se zakloň," pomohla mu rukama, aby se hned nezhrbil "lopatky tlač dolů, od krku se vytáhni nahoru, koukej doleva, otoč tu hlavu, super, tak, a pomalu zvedni ruce...Jo, zapéruj v kolenou...mhhmm" couvla pár kroků "A pojď za mnou. Počkej, v tom postavení musíš jít,"
"To umřu."
"Houby s octem, stoupnu si taky a půjdeme oba." v mžiku se srovnala a couvala před ním, dokud se nedostali k protější stěně. "Super, stát už umíš, teď tě naučit chodit."
"A doteď jsme dělali co?"
"To byla taková oddechovka, říká se tomu fixace postoje, aby sis na něj trošku zvykl, a teď koukej na kroky, začneme waltzem."
"Ty umím," prohlásil Tom a vysekl hned několik waltzových čtverců.
"No, v zásadě víš, jak na to, o 'umím' bych nemluvila. Za prvé si pořádně stoupni, a teď koukej, raz dva tři, zvedám se, a plynule jdu dolů, raz dva tři..." od té chvíle jej jen opravovala: "Záklon, stojíš křivě, lopatky dolů, hlavu nahoru, dívej, že to jde" (k jeho vzteku mu bezchybně předvedla, co po něm chce) "a zdvihy bude dělat kdo, doleva, doleva doleva! ... Záklon! ..." Od taneční hodiny čekal hodně, ale že se bude učit chodit, to tedy ne. Vlastně přišlo jako vysvobození, když mu řekla: "Dobrý, na chvíli povol, a chytej!" a v rukou mu přístála láhev minerálky.
"Pořád ti protáhnutí přijde jako zbytečnost?"
"Teď už asi jo, když končíme."
Pohodila hlavou k hodinám: "Neboj, bude hůř, protáhni se, pomůže ti to." mrkla na něj a sama se v rytmu waltzu nesla do středu tělocvičny, kde kroužily další páry, Tom dopadl na všechny čtyři a konečně si našel čas, aby si to dění prohlédl pořádně. Vlastně až na jeden pár většinou netančili dohromady, šli figury, jednou, dvakrát, osmkrát, s nekonečnou výdrží znovu a znovu šli stejné kroky, dokud se jim to nezdálo dobré, pak si stoupli k sobě, a to se pak po pár krocích ozvalo: "Z mé strany to nedotáčím." "U mně taky nic moc, pořád jdu mimo tvůj krok." a zase šli znovu, a zas... i jeho tyranka, jak ji v duchu nazval, jelikož se mu pořád neobtěžovala představit, zkoušela stále dokola jakousi figuru, kterou teď asi z půlky osekala a pořád nevypadala, že by s ní byla spokojená. Když jej asi po sté míjela, zastavila se a sjela ho zavrtěním hlavy: "Sednout si je hloupost, teď už se na ty nohy pořádně nepostavíš, budeš to muset rozcházet, když si chceš odpočinout, raději si dřepni nebo stoupni."
Hodlal jí dokázat, že on není žádná třasořitka, ale bolest v nohou ho přesvědčila, že se ta potvora zase nemýlila.
"Máš dost, viď?" usmála se najednou s pochopením. "To po první hodině každej, jel jsi devadesát minut, budeš spát jako špalek, ale možná ti to bude stát za to."
"Co jako?" pohlédl na ni, už smířen se skutečností a zvědav, co se zase doví, že dělal špatně.
"Umět tančit, ne to jenom odchodit, ale tančit. Dneska to asi za moc nestálo, ale díval ses kolem, musíš uznat, že to je oproti nim" pohodila hlavou k základním tanečním "celkem rozdíl."
"Jo, to je, sháníš partnera a zaučuješ?" ušklíbl se kysele.
"Já partnera mám, ovšem ty možná budeš stát o partnerku, bez té se pak tančí blbě." vypadala, že se jeho zmučenou tváří celkem baví.
"A ty o nějaké víš, viď?"
"Možná, přijde na to, jestli přijdeš příště."
"Přijdu." kývl rozhodně.
"Ona taky." slíbila.
"A kde je tvůj partner?" zkusil jí oplatit troškou jízlivosti.
"Má zpoždění, tedy už zpoždění z původního plánovaného zpoždění, což nijak nevadí, aspoň můžem dát jeden waltz."
Přijal její ruku, přitáhl ji k sobě, jen aby se po dvou krocích odtáhla a nechápavě se na něj podívala: "Můžeš mi říct, proč ses ten waltz doteď učil?" Nechala ho, aby se srovnal, pak se k němu přitiskla, až vykulil svá, zcela výjimečně nevinná, očka.
"Nač koukáš, tomuhle se říká kontakt." ujistila ho s úsměvem a rozešli se.
"No, to je rozhodně pokrok!" pochválila ho, když ji jaksi rozčarovaně pustil a vrávoravě hledal nejbližší zeď, protože nohy jej odmítaly nést.
"Jo," vydechl těžce, ale na vtipný dovětek se už nezmohl.
"Měla bys víc zvedat, máš tam ještě rezervu, a na tu otáčku doprava si klidně víc nakroč. Ahoj, mírně mi to nevyšlo," dorazil k nim asi metr osmdesát vysoký klučina v tanečních botách, jež místo pozdravu rovnou informoval svou partnerku o postřezích. "Ahoj, já jsem Dan." Napřáhl ruku k Tomovi, který s ní potřásl z posledních sil. "Nebude ti vadit, když ti ji na chvíli odvedu?"
"Vůbec," hlesl Tom
"Kdybys měl náhodou moc energie, můžeš ještě pilovat tu chůzi." mrkla na něj, když mizeli do nejbližšího rohu, odkud se tanec nejlépe začínal. A pak už jen koukal, sledoval nové a nové pokusy a postupné vytrácení členů.
"Takže nový člen?" poplácal Toma odcházející Dalibor po rameni. Pomyslela si něco o tom, že říci o svém plánu kolegyni se rovná škrtnutí sirkou při zakládání lesního požáru, a povzbudivě na Toma kývla. Ten o něco živěji kývl na Dalibora.
"Skvělý, kdybys něco potřeboval," vytáhl z kapsy důležitě vizitku "napiš! Třeba kde koupit pořádné boty, protože v tomhle musíš umírat." a byl tentam.
Hned za ním vyrazili i Dan se svou partnerkou a těžce kráčejícím Tomem, který si vyzvedl věci v šatně.
"Dobrou noc, tak příští středu." loučila se s ním.
"Jak je možný, že vás nebolí nohy?"
"To dojde, jakmile si někde sednem." ujistil ho Dan a opustili ho.

* * * * * * * * *

Stála pár kroků od tělocvičny a váhala, jako když do ní šla poprvé. Tehdy měla plesové šaty, pěkně na nic. Teď šla v jednoduché sukni, u níž si již ověřila, že moc nezavazí, pohodlném tričku a nových tanečních botách, delší hnědé vlasy svázala do culíku a brýle uschovala do pouzdra, také už se znala s většinou nadšenců pro sportovní tanec, ochotně jí vše vysvětlili a taky nezapomněli zdůraznit, že to, co se naučí sama, se neztratí a až si najde partnera, tak to pozná. A partner na ni teď čekal v tělocvičně, Fí měla občas šílené nápady, pomyslela si a musela se usmát, když jí popisovala ten čas, to tam s nimi její oběť strávila. To bylo ovšem po tom, co zvedla telefon a aniž by se stihla představit, uslyšela: "Máš partnera! Zatím je to sice pěkný dřívko, ale měli byste si sednout" dodala mírně šibalsky a odmlčela.
Její zakoktání "Počkej, jak, mám partnera?" spustilo hotovou lavinu informací. Přesto nebo snad právě proto, kolik jich dostala, tu teď stála a váhala.
"Letěly tamtudy." ozvalo se za ní: automaticky se ohlédla po směru, kterým ukazoval jakýsi kluk, ale nemohla pochopit, o čem to mluví.
"Teď zahýbaly za roh, ještě jsem je zahlíd, potvůrky, třeba je stihnem." pokračoval zapáleně.
"O čem to mluvíš?" zatřepala hnědovlasou hlavou.
"Včely, celý roj, letěly támhle, a ty vypadáš, jako by ti uletěly včely, řekl jsem si, že musí být tvoje." usmál se na ni a ona nevydržela smála se taky.
"Dobrý, tak co myslíš, chytíme je?"
"Pak, teď jsi očekávána v tělocvičně."
"Ježkovy voči, chlapa poslat něco vyřídit, a pak si leda udělat kafe a dát nohy na stůl, možná bych stihla i nějakou kratší služební cestu, no kde jste?" hraně protáčela oči v sloup Fí, dnes v černém tričku a jednoduché světloulince růžové sukni.
"Tady, copak nás nevidíš?" usmála se Karolina, jež si už na její chování zvykla.
Fí předstírala, že zaostřuje, pak se její tvář rozjasnila: "Aha, jo, už vidím, ale jste tedy pěkně šejdrem, sál je támhle, už se znáte?"
Svorně zavrtěli hlavami.
"Ok, tak se společensky seznamte a zkuste to rychle, čekáme vevnitř." zavířila sukní a byla ta tam.
"Chápu dobře, že ty máš být možná můj nový taneční partner?" přemáhala se Kar, aby se nesmála.
"Pokud tedy budeš chtít a přežijeme další hodinu s ní." pohodil hlavou ke dveřím.
"Tři," ušklíbla se Kaaj, "trénink je minimálně dvou až tříhodinový. Neboj, ona tě nezničí, bude tě ze začátku trošku šetřit." uklidňovala ho, když viděla jeho vyděšený výraz.
"To jsem viděl minule." zaúpěl.
"V tom případě tě ujišťuji, že už bude jenom hůř."
"Ve dvou se to prý lépe táhne, takže, já jsem Tom." napřáhl ruku.
"Karolína. A teď už pojď, jinak si pro nás dojde podruhé."

Arrow
"No konečně!" uvítalo je jednotně na pět hlasů, rozhodně většina ze čtyř párů v tělocvičně.
"Sudý počet je blbý počet, zvlášť, když se má rozhodnout mezi dvěma věcmi." vysvětlil jim Dalibor.
"Dva páry chtějí latinu, dva standard, co nám bude hrát, je na vás." dodal Dan.
Tom už chtěl vyhrknout latinu, protože standardu měl z minula plné zuby, ale pak se podíval na Karolínu: "Dáma má přednost."
"Standard, nejlépe waltz, pokud nemá někdo něco proti."
Ani nehlesl, ačkoli mu neušel pobavený pohled, který po něm střelila Fí, zatímco kdosi přešel k aparatuře a spustil waltz, který proslavili roztomilí zelení zlobři. Fí si je vzala stranou: "Káji, ty už to víš, ale pro tebe," obrátila se na Toma, "Chodí to tady tak, že se roztančíš na to, co hraje, a pak trénuješ, co potřebuješ. První půlhodinu tu bude hrát waltz, pak se uvidí. Doporučuji vám se individuálně protáhnout, my už máme rozcvičku za sebou." obrátila oči v sloup, jako by říkala: Na vás čekat, to se dá stihnout věcí!
Pod vedením zkušenější partnerky se protáhl a pak spolu v rytmu waltzu začali kroužit po tělocvičně. Jakmile zaregistroval pohled Fí, pokusil se srovnat, našlapovat na patu a po dvou krocích sebou švihl na parket. Čekal všeobecné pobavení, ale jediný pár, který to zaregistroval, byla Fí a Dan. Ti k nim však přišli zcela normálně a mluvila samozřejmě ta ukecanější z dvojice.
"Pokusit se srovnat takhle naráz, to je obdivuhodná volba sebevraždy, jsi v pohodě?"
"Už dlouho jsem se necítil líp, není nad takové večerní protažení svalů." odsekl Tom, sbírajíc se ze země.
"Jo, jo, šlachovitý maso se musí pořádně naklepat, počítám, že tohle byla jen zkouška nástrojů." ušklíbl se Dan, který právě postavil na nohy Karolinu.
"Pokud je vaší oblíbenou barvou modrofialová, tak já jsem se svou tělovou spokojená, kluci." mnula si paži postižená.
"Jo jo, není nad tělové doplňky," pokývala Fí hlavou, ale navzdory vtipkování si Karolinu i Toma prohlížela starostlivě, "ale konec legrace. Rozhýbaní už pro dnešek jste - raději - a teď se zkuste srovnat a předvést nám waltz."
Tom předvedl ukázkové držení těla a nabídl ruku partnerce, která s ním směle držela krok. Naklonil se dopředu a donutil ji tak mírně se zaklonit a pokoušeje se myslet na všechny Fíiny minulé poučky, vyrazil.
Když dokroužili po jednom kolečku zpět k páru, který je kriticky pozoroval, pustili se a postavili se vyčkávavě před ně.
"Nečekáš ode mne pochvalu, že ne?" sjela ho Fí pohledem.
Ne, jak bych mohl, od tebe, pomyslel si Tom, ale k jedovaté špičce se již nedostal, protože Fí evidentně stačil jeho kyselý pohled, aby se usmála: "Ale zasloužíš si ji, držení těla dobré, vedení partnerky dobré, kroky chvalitebné a poslouchání hudby na výbornou, pokud zapomenu na to, jak jsi ke konci kolečka rapidně zrychlil."
Kaaj se ušklíbla.
"No, u něj to rozhodně je pokrok, ale jestli ode mne něco chceš slyšet ty, tak teda nic moc, neustále povoluješ ruce, poznám to moc dobře," ušklíbla se na ni "protože s tím mám své zkušenosti. Každopádně, je čas na vyšší level, ne?"
"Vyšší level?" zalapal Tom vyděšeně po dechu. To tohle ještě nestačí? pomyslel si zničeně.
"Jo," přisvědčil Dan pobaveně, "vešel by se mezi vás třetí."
"Tancujeeem, nekecaaame." prokroužil kolem nich Dalibor.
"Kecáme, tancovat budem vzápětí." ujistila ho Fí.
"Třetí?" nechápal Tom.
"Ve standardu je důležitý kotakt, letmo už se znáte, teď ti ho představím pořádně. Časem poznáš, že ti hodně usnadní vedení, zatím ti bude jen hodně komplikovat život, protože to, co odtančíš sám, je v páru složitější, když máš kontakt dodržet. Pojď sem." přitáhla si Toma, který se prostě nestihl bránit. "Víš, kde máš těžiště? Fajn, od pasu nahoru, až posem" přejela si po hrudníku "jsme prostě spojení, ale celým tělem, ne jenom, aby to vypadalo, že se dotýkáme, my se dotýkáme, protože jinak by se to při první figuře rozpadlo, kontakt máš i na bocích a nikdy, nikdy ho neporušíš, i ve figurách, kdy jdete vedle sebe, ten kotakt máte, prostě jen sklouzneš a udržuješ ho na boku a pak se zase vrátíš. Je to standard, je tu všechno plynulé a přestaň se se mnou rvát, máš to marný." pokusila se ho už po několikáte srovnat.
"Ale to nejde..." protestoval Tom.
"Vydržet?" pustila ho.
"Tak nějak."
"S Kájou ti to půjde líp." popíchl Fí Dan, "Neboj, mi ti to ukážem, že to jde." ujistil ho a obtančil s Fí asi dvě kola, při nichž kontakt skutečně neztratili.
Když se k nim zase vrátili, Fí se vyzývavě podívala na Karolinu: "Nějaké poznámky, kritika?"
"Ode mně?" zasmála se.
"Jo, přesně od tebe, protože tím, že uvidíš, co dělám špatně a jak blbě to vypadá, se naučíš se tomu sama vyvarovat...aspoň trošku." dodala.
"Ty děláš chyby?" rýpl si Tom, který konečně popadl ztracenou rovnováhu.
"Jistě, já totiž umím všechno, dělání chyb nevyjímaje." nadmula se pyšně.
"Fajn, a jaké jste vytvořila teď, slečno umělkyně?"
"To by měla vědět slečna pozorovatel, ačkoli i vy byste je, pane, mohl postřehnout, jste-li bystrý asi jako průměrná veverka."
"Na chyby jsme nekoukali, sledovali jsme držení a kontakt." mírnila to Kar.
"Aha, skvělé, tak v tom případě vám jistě nebude dělat problém to zopakovat, šup."
"Ale," Tomův jazyk selhal a jeho chabé prostesty byly umlčeny prvními tóny dalšího waltzu.
Musela uznat, že se opravdu snažil, ale pochválit ho by byl příliš velký risk, takže už přemýšlela, co mu vyčte. Pak začala sama tančit a půlhodina uplynula jako nic. Už věděli, kde dělají chyby. Už nepotřebovali, aby jim je pořád někdo nahlašoval, věděli o nich sami a snažili se je aliminovat. Po další písni se zastavili. Fí mrkla na hodiny: "Tak, hádám to ještě na jeden, max dva waltzy. Kar, zkus teď vůbec nevnímat hudbu, jen Toma a jeho vedení, pořád se s ním rveš a na to tanec prostě není stavěný, vede pán."
Zkusila to.
"Tak co?" zeptala se jich po tom, co se jim v jednom kolečku podařilo kontakt ztratit pouze třikrát.
"Mnohem lepší." přiznal Tom.
"Příšerný." zavrtěla hlavou hnědovláska.
"Musíš se mu naučit věřit, opravdu se snaží." kývla na ni povzbudivě Fí a pak se podívala na modroočka "A ty se musíš snažit pořádně, věřit ti nejde."
"No děkuji," odfrkl Tom.
"Je zač." ujistila ho. "Jinak, tím, že budete držet kontakt, se vám mnohem líp povede, to už jste si možná všimli."
Kývli.
"A ještě lepší to bude, když budete stát rovně. A zkuste prosím ty pohyby dělat plynulé, tohle není latina."
"A nemohli bychom cvičit zas chvíli latinu?" napadlo Toma, že ve vedlejším sále už určitě umí další dva nové tance.
"Neumíš pořádně waltz, tak chceš zkusit něco jiného?" Fí, zdálo se, četla jeho myšlenky. "Jeden den v týdnu je málo, kdybyste si našli čas zajít sem častěji, bylo by to lepší. Ale neboj, dnes už začnem nějakou latinu. Co říkáte na chachu?"
Arrow
Káje, která už o cha che věděla svoje, poklesla ramínka, zato Tom se rozzářil. Dan si pomyslel něco o sladkém nepoznaném a vzdálil se.
Fí si povzdechla: "Tak jo, protože všichni milujete teorii, tak já s ní tedy začnu a pokusím se ji zkrátit tak na půl hodiny čistého času."
Tom vytřeštil oči a jeho aktuální úmysly byly zcela jistě zaječí, ale Kaaj ho chytila za ruku a šeptla: "Blafuje."
Fí se na ni pobaveně podívala: "Máš pravdu, za půl hodiny to nemám šanci stihnout." nenápadně si stoupla do cesty Tomovi, jež chtěl ještě nenápadněji k východu, a věnovala mu škleb.
"Takže, latina obecně má se standardem společné to, že se tančí a že musíte dobře držet rovnováhu, tím končíme. Když vám řeknu, abyste si stoupli rovně, bude to znamenat něco úplně jinýho, než ve standardu. Standard je vznešený, plynulý, majestátní, latina divoká, hravá, nezkrotná a živočišná, prudká a dynamická. Je v ní mnohem více prostoru pro seberealizaci, takže se to nedá dost dobře naučit. Patří do ní Jive, Čača, Rumba, Samba, Salsa, Paso double, Polka a částečně Tango. Něco o historii si přečtete, čímž jsme zkrátili úvod na necelou destinu." nemohla se nepobavit Tomovým úlevným výraze. Propáníčka, došlo jí, on jí to zatím fakt všechno věří. Honem pokračovala: "Takže teď si dáme trošku praxe, a tou vás budu týrat, dokud se nebudete chtít vrátit k teorii."
"Si umím představit." zabručel Tom.
"Překonám i vaše nejhorší noční můry." zavrčela temně. "Ale dost vtipů. Latina, mohli byste si stoupnout pořádně?" pohlédla na jejich postoj, jež nejvíce připomínal pohov někdy z tělocviku druhé třídy základní školy.
"Nevíme jak." zkusila to Kája.
"Já ale neřekla stoupnout si rovně, já myslela jen naprosto zbytečně neničit páteř," dloubla ji do zad "ani tu krční," zvedla Tomovi bradu a přešla Karolině za záda "dát" popadla ji za ramena a zatlačila je dolů "dolů ramena, vypnout hruď," Tom to vše prováděl, snad z obav, aby se k němu nevrátila, ale to neprošlo, už byla za ním a na střídačku je opravovala dál: "stáhnout bříško a opravdu ta ramena uvolnit, pak dát dolů a pak mírně tlačit lopatky k sobě, abyste uvolnili krční páteři, kterou absolutně ničíte tím, jak se chrujete. Ruce byste u toho měli mít volně spuštěné, ne je křečovitě cpát dozadu, když už jste v tom, propnout obě kolena, podsadit pánev a opravdu pořád nesklánět hlavu. No vida, teď už vás můžu začít učit, jak se v latině stojí rovně."
"Takže tohle je postoj do latiny?" usmála se Kája, snažíc se přitom nepohnout žádnou částí těla.
"Ne, opravdu ne," oznámila jim Fí napůl svatouškovsky, napůl absolutně vážně a rozladěně nad tím, jak si lidé neuvědomují, co si dělají s tělem "tohle je jen postoj, který je poměrně mírumilovný k vašemu tělu, takhle byste měli stát ve frontách a v autobusech, abyste zbytečně tělo nenamáhali, propána ne, tohle má do postoje na latinu daleko."
"Už bych chtěl tu teorii." ozval se Tom a Káje spadl celý zdravotně nezávadný postoj, když vyprskla smíchy.
"Trpělivost, mladý pane, přináší růže. Nebo alespoň občas oddálí nástup někoho rozzuřeného s koštětem. Kájo, prosím tě, postav se, ano? Začneme tu latinu, s dovolením," obrátila se zas na Toma "ještě kouskem praxe, protože jsme z ní fakt nic neudělali."
Počkala si na Tomovo rezignovné a opatrné (on v tom postoji fakt vydržel! Kéž by mu to vydrželo, jeho tělo by ho milovalo, ještě ten zadek...) kývnutí, než pokračovala.
"Takže prvně, žádné zaklánění, ani zad, ani hlava doleva, stojíte fakt rovně. Při tom všem se z krku vytahujete nahoru," donutila je si to zkusit "Stahujete břicho, ideálně i zadek. Nohy jsou u sebe a to jakože hodně. Kotníky a kolena tlačte k sobě, dokud je nemáte spojené, není to dost dobře."
"Netušil jsem, že se tančí ve svěrací kazajce." broukl Tom.
"Já také ne, ale ty bys v ní ztratil rovnováhu." mírně se ho dotkla ukazováčkem na rameni a Tom skutečně zavrávoral.
"Takže ještě jednou, kotníky a kolena k sobě, váhu byste měli být schopni udržet na špičkách, pak jednu nohu zvednout, aniž byste nohy rozpojili v koleni, a váhu udržet na jedné špičce. Chce to čas, ale opravdu hodně pomůže, když stáhnete břicho a zadek. Pak dokážete rovnováhu držet mnohem víc, koukni, šmoulo." podívala se na modroočka a k jeho vzteku se udržela nejen na špičce, ale pak nohu zvedla do o kus větší výšky, zanožila, udělala holubičku a pak se pomalu vrátila a pomalu udělala hvězdu. Sebejistě, bez jediného zavrávorání, bez potřebného švihu, na podpatcích.
"Věřte mi, něco o tom vím, je opravdu důležité mít svalstvo stažené. Další zajímavá věc je vědět, kde máte těžiště." Chytila Káju za pas "Mělo by být tady. Pouze v téhle oblasti, když do vás šťouchnu, ale já a pořádně, ne nějaký větříček mimochodem, pouze tady vás prostě něco může vyvést z rovnováhy, sem ji celou přenášíte, sem cetrujete celou váhu, rukama a vším ostatním pak budete hýbat a to elegatntně, ne dovažovat. A když jsme u rukou, tak doděláme rovnou i držení v páru. Latinsko americké držení je volné. Já vás nekousnu, když si stoupnete čelem k sobě."
"Ale já tebe jo."
"Nechutnala bych ti, věř mi. Prostě, ruce svírají zhruba devadesát stupňů a jsou pevné, když ti tu ruku strčím dozadu, pohne se ti celé tělo, ne, že ta ruka prostě půjde dozadu a hrudník s bříškem budou stávkovat."
"Jako želežnice?" vyprskla Kája.
"Přesně tak, žádná železnice. Chacha bude!" obrátila se na Toma "Teď ta teorie."
"Jo," nadšením povolil veškeré svalstvo.
"Aha, tak jinak, teorie, při které budete držet tělo rovně."
"To je podraz," broukl Tom.
"Takových ještě bude..." ušklíbla se Kája, která se nedala nachytat a snažila se stát rovně.
"Jo, třeba až budeš dělat otáčku, tak ti tvá pánev podrazí nohy, protože ji nemáš podsazenou, ztratíš celou rovnováhu... lepší. Tak jo, základnímu kroku v ach-che se říká corta. Potíž je v tom, že jsou asi tři. Jedna, co se učí v základních kurzech, pak jakýsi hybrid a pak třetí, s křížením. Hezké na chache je to, že základní krok je zrcadlový, takže proti sobě děláte pořád to samé. Začíná se tak, že levou nohu si dáte dopředu," dala si levou nohu dopředu, "Váhu máte na pravé a tu levou jste schopni zvednout a opravdu se u toho nehrbíte. Ok. Tak teď tu levou dáte dozadu, ale skoro ji nezvedáte! - což vám mimochodem pomůže držet rovnováhu - V podstatě ji budete sunout po podlaze, a jakmile bude za pravou, přenesete na ni váhu, to je cha. Pravou přisunete k té levé, ne, necpi ji zbytečně dozadu," zhrozila se, když Tom odhodlaně pravou nohu dostal kus za levou a snad by pokračoval ještě dál, "prostě ji jen přitáhni, dobrý, ale tak, aby kolena byly u sebe. Jo, to je to druhý cha, v něm se dělá takzvaný check. To znamená, že kolena ti zapadnou do sebe - šikula - a mírně se v nich pokrčíš. Mírně! Je to tak rychlý, že víc, než mírně, nestihneš. No, dobrý, na to dojdeš, že nejde o to si tam zlomit nohu. Každopádně váhu máš teď na pravé a levou můžeš zvednout. Jo, jenomže ty ji zvedat nebudeš, ty ji zas jen šoupneš po zemi trochu dozadu. No, tak nějak, a přeneseš na ni váhu, hmm, to je raz. Dva je to, co jsi dělal před chvílí, jen je ten krok o kus kratší, prostě jdeš pravou dozadu a přeneseš na ni váhu a opravdu tady budeš mít podsazenou pánev, jinak ti vylítne zadek a to nevypadá dobře, krom toho to není dobrý na rovnováhu. Tči je trapný, prostě přeneseš váhu zpět na levou a nic neděláš."
"Tenhle krom se mi líbí." pochválil si Tom.
"Kéž by se ti jich líbilo víc, protože jsi ho udělal správně. A teď jdem zpátky, Cha je pravá před levou a přenést váhu. Druhý cha je přísun levé, ne levá dopředu, jen ji přisuneš, pro základní krok platí, že když děláš přísun, pravá je vepředu, a levá vza- A jééé." skryla si obličej do dlaní a Kája se začala smát. Tom totiž udělal oblíbenou chybu začátečníků, kterou si Kája už také prošla, popletl si pravou i levou, přední i zadní a parádně si zamotal nohy, zapomněl na veškerý postoj a jen zmateně komíhla nohama po parketě ve snaze dostat se v co nejkratším čase do správné pozice, několikrát se v ní i náhodně ocitl, ale jelikož měl špatně přenesenou váhu, nezdála se mu dobrá a zkoušel dál.
"Ne, dost, žádné tipování. Od začátku, váha na pravé, levá dopředu." dirigovala Fí, která na zmatek prokukovala škvírou mezi malíčky a prsteníčky, připravena prsty pevně semknout, zatímco Kája mu podala ruku, aby jako ona tenkrát, nedopadl na zadek nebo hůř.
"Nikam nespěcháme, srovnej se, na kteréí noze máš váhu?"
Tom zvedl levou nohu.
"Super, tak pojď, cha, cha, raz, dva, tři, cha a stůj! A levou jen přisuň, zezadu jen přisuň, jo, k pravé, přenes váhu na levou a chceck. Přenesení váhy a chceck je v jednu chvíli. To bychom měli druhé cha, raz je pravou dopředu, váhu bude přenášet kdo? A dva bude zajímavější, levá dopředu, kolena zaklesnout a check, check je to zaklesnutí a pokrčení, to je dva a tři zas jen přeneseš váhu a odteď je to děsná nuda, protože jsem zas na začátku."
"Fakt strašná nuda, za chvíli tu usnu." broukl Tom a rozesmál tak Karolinu, která skončila na zemi, protože právě cvičila checky, ve kterých špatně držela rovnováhu. ona o tom věděla a proto je cvičila, ale někdo to zapomněl říct Tomovi, aby ji nerozesmíval.
"Jeden usíná ve stoje, druhá si sedá. Nejvyšší čas vás trošku prohnat, vztyk."
hihihi z podlahy od Karolíny neschopné vstát s nohama stále zamotanýma od checku, dostalo na parkety i Toma.
"To nám to začíná, ještěže nejsme chobotnice, fakt." kroutila Fí hlavou, což neměla dělat, protože Káju tím rozesmívala ještě víc. Natolik, že při svém pokusu vstát dopadla zpět na zem o něco blíže k Tomovi. A pak už to šlo jedno s druhým, Tom jí galatně podal ruku, leč sám ještě v polostoje neměl rovnováhu a tak bylo na podlaze klubku s osmi končetinami. Fí přemýšlela, že by se nenápadně vytratila najít Dana, když ho našla očima, jak se pobaveně opírá o jednu stěnu a jen díky té stěně stojí na nohách. Smích přemáhal tak nadšeně, že Fí už také málem holdovala parketám.
"Tak dost, vstávat a cvičit!" zavelela klubku.
"Když já mám ještě noc." odsekl Tom a tím dokonale znemožnil Karolině uklidnění, které se o ni už už pokoušelo.
"Za to já mám noc už zase a pod rouškou tmy dělám neuvěřitelně sadistický věci, takže jestli nechcete, abych zhasla, tak se okamžitě zvedněte."
"Hihihihi" z podlahy i ze sálu.
"To je nová forma rozcvičky?" bavila se Eva
"Sadistická nebo masochistická?" přidal se její partner Lukáš.
"Rozdíly stírající." řehtal se už i Dalibor a další pár s ním.
"Lidi nechte toho, jinak budem volat sanitku." zoufala si Fí a o "HiHIHI..." s o kus zoufalejší snahou přestat jí téměř dalo za pravdu.
"Nestát, nestát, vychlůadnete a co pak s váma?" křenila se Danča od aparatury.
"Nevím, jestli je horší stát nebo tohle..." trhl Dan hlavou k našim dvěma. Tom, původně rudý studem, si pomalu začal uvědomovat, že to není ani tak trapas jako prostě obveselení a už už něco dodával, když ho přerušila Danča, respektive Polka, která se výhrůžně ozvala z repráků.
"No šup šup, potřebujete zahřát." informovala je Martina a tanec byl zase v centru pozornosti. Tom i Kája se posbírali ze země a stejně jako před tím ignorujíc rytmus linoucí s z repráčků se postavili rovně, jak dokázali.
"No, zahřátí už hádám jste, tak jedem: cha, cha, raz, dva, tři, co podsadit pánev? Cha, cha, raz, dva a checky dělá kdo? Tři, cha, ..." udávala jim Fí vlastní rytmus, na každou chachu tleskala a postupně zrychlovala.
"Tak jo, stačí, zas trošička teorie. Vzpomínáte si na to, jak jsem říkala, že ruka svírá víceméně pravý úhel a tak dál?"
Kývli.
"Tak u chachi je výjimka," zakřenila.
"další zrada..." poznamenal Tom.
"Prosímtě nerozemívej ji." varovala ho Fí, když Kája zase začínala podezřele připomínat sluníčko. "Pravý úhel byste neudrželi, jde o to, abyste ty ruce neměli napjaté, od ramena klesají mírně dolů a v lokti mají rezervu, jinak jsou víceméně natažené a pořád platí, že když dáš impuls ruce, za kterou ji držíš, je to impuls pro celé tělo. Jo a ta vyjímka platí jen pro základní krok, v jednodušších figurách to zas bude trošku jinak, ale jak tak koukám, k těm se dneska nedostanem. Což mi připomíná, že to všechno říkám jen pro to, abyste si to vyzkoušeli v páru. Jeto úplně to samé, je nse u toho držíte za ruce a ty," podívala se na Toma "nezačínáš s levou nohou vepředu, ale s pravou nohou vzadu, s tím, že váhu máš na levé a jdeš chachu dopředu. Žádné velké překvapení, všechno už umíte, de facto nic, co by se dalo zvorat, ale jsem připravená, že vy na něco přijdete, tak čím mne překvapíte?" hecovala je.
"Tím, že nic nezvoráme?" zkusila to Kája.
"Tak to byste mne dostali, schválně, zkuste to. Raz, dva, tři, cha, cha- no co co?"
"Nejsme nachystaní." prostestovala Kája.
"No tak to máte zpoždění." ujistila je Fí, "začínáte si sami, až připravení budete, tak mne nenechte dělat vám kolovrátek dlouho, jo? Cha, cha, raz, dva, tři, ..." začala do prvních tónů salsy a nenechala toho nejméně do půlky písničky, kdy se k nim připojil Dan a s ním čtyři kelímky horké (teď už ne zas až tak horké) čokolády.
"Hádám, že vám přijde k duhu životabudič." křenil se.
"Díky." popadla si Kája jeden kelímek a nedočkavě do něj smočila jazyk.
"To je úžasný nápad." sáhl Tom po druhém, ale Dan zavrtěl hlavou: "Tenhle ne, ten je pro Fí."
"Aha, ok" Tom popadl druhý a sesunul se na podlahu.
"A nedá si říct a nedá. Vzpomínáš, jak tě po tomhle bolely nohy minule? Dneska ještě tančit budeš." ušklíbla se Fí a pak se obrátila ke "svému" kelímku: "Bílá? Ty seš zlatej!"
"To je vynikající informace, až bude hodně velká krize, kousek se prodám. Mimochodem, " obrátil se na Toma "v chache si můžeš dovolit mírný předklon, ale musíš ho pak i udržet a ne přepadávat. A neustále zapomínáš mít podsazenou pánev. Tobě," obrátil se na Káju a zacukaly mu koutky, jak si užívala čokoládu "o pánvi ani neříkám, ty se snažíš, ale ještě máš co dělat ,ale mohla by ses na něj třeba usmát, ten výraz, co jsi měla, mu asi moc nedodal. Ale ten jsi odkoukala od Fí, hádám..."
Kája se ušklíbla a Fí na Dana vyplázla jazyk. "Jen počkej, já si nacvičím nějaký moc pěkný ksichtík."
"Jen, aby ti zůstal..teda nezůstal." provokoval Dan a Tom se samozřejmě přidal: "Ale klidně zůstal, ono by zas tak zle nebylo."
"Nikdy není tak zle, aby nemohlo být hůř." ujistila ho Fí dvojsmyslně. Ještě chvíli se vydrželi pošťuchovat a pak Tomovi došel ten druhý smysl...

_________________
nevím proč mne zaujal tenhle citát, ale něco do sebe určitě má:
    "I am still, thank God, an atheist."
    (Luis Buñuel)
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuOdeslat e-mailZobrazit autorovy WWW stránkyICQ
kajusia


Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 452
Odpovědět s citátem
Kamarádečko moje milá!
Kdybys viděla ty má zářící kukadla, tak já sice nevím co, ale prostě.. uch! Očička mi září a na tváři mám úsměv! A to jsem si zatím přečetla jenom první větu povídky. Embarassed Embarassed Embarassed
Žjůva, to je bžunda! Smile První odstavec je naprosto perfektní! :heart: :heart: :heart:
17letý? Panejo. Laughing :heart: Jajdaaa, neumím si ho představit. Maximálně ty jeho oči a rozčepýřené hárko, jaké mají 17letí kluci. Laughing :heart:
Týýýýýýjo, Fíčku! Já tě... obejmu. Embarassed Embarassed Embarassed
Tom dopadl na všechny čtyři... Na jeho místě bych padla určitě taky. Ale tak, za tu námahu to stojí!!! Já ci takýýýý takového učitele. Laughing Laughing Laughing :heart:
Nevinná očka... kontakt... já se asi uchechtám. Tedy, chalan ale dostává kapky. Laughing Cool
Fíííí je úúúžasná. Very Happy Já ty její ťafky s prominutím žeru. Laughing Laughing Laughing :heart: :heart: :heart:


Crying or Very sad Crying or Very sad Crying or Very sad Embarassed Embarassed Embarassed
Fíčku, Fíčku, Fííííčkuuuuu!!!!
Mocka děkuji za věnování! Je to nádherné. Po dni stráveném fňukáním, hořekováním nad určitými starostmi, stresem z toho, že mě spolubydlící uškrtí za připálený nebo ukradený hrnec, kolejbaba obviní z podpálení koleje a následný objev, snad právě díky tomu, že nade mnou, tak zlobivým dítkem, drží Bůh svou ochrannou ruku, že se nic nestalo a nějaká dobrá duška tu plotýnku vypnula. Smile
Povídečka je úúúúúžasná! Budeš mi věřit, když ti písnu, že jsem hltala každé tvé slovo, viď? Smile
Uch, opravdu krááááásnéééé! Embarassed Embarassed Embarassed :hug:
Mocka děkuji!
Líbí se mi Tom, takový správný puberťák. Laughing A ty jeho modrá kukadla s rošťáckou jiskřičkou v oku, hmmm, Cool
Ještě jednou moc moc moc děkuji! Embarassed Embarassed Embarassed
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuICQ
Všelicos
Administrátor

Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 677
Bydliště: KTU.
Odpovědět s citátem
byl výjimečně milý, byl vysoký, tmavovlasý a modrooký


Tak, při tomhle jsi mne dostala do kolen a celou dobu jsem slintala při představě mladého Tomíčka Laughing Laughing Laughing Laughing Laughing No, taneční vás, dámy, asi hodně bavily, že? Laughing Laughing Já je tedy protrpěla Laughing Ne, že by se mi tanec nelíbil, ale dávám přednost tomu doma, hezky u rádia s nějakou krásnou, melodickou hudbou (neplést Bacha s tou hrůzou, co hrají na hudebních stanicích!), než někde na parketu, kde by mne někdo mohl vidět (v tanci tedy exhibicionista nejsem Laughing ) a navíc kde mne ostatní lidé hodnotí Laughing Laughing Jak se někdo dobrovolně může navléct do růžové sukně? A vůbec do nějaké sukně či šatů... Embarassed (promluvil džínový buran).
Povídka nádherná, umím si je všechny přitom představit... a navíc jsem měla pocit, že Fí je takový ťafkař, že ji Tom celý život jen vykrádal! Laughing Laughing Laughing Laughing Tome Tome, že se nestydíš! Laughing Laughing

_________________
Ben: "Jak jsi na to přišel??"
Hartmut: "Neřeknu. Stejně to nechcete vědět."
(...)
Ben: "ODHOĎ TEN SEKÁČEK!!!!"
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Woxys
Administrátor

Založen: 14. 10. 2007
Příspěvky: 1496
Bydliště: ČR
Odpovědět s citátem
Přecházím Andreu hozenou hned do úvodu (Rolling Eyes) a jdu k hodnocení povídky Wink jen... proč děláš ze Semira takového vzorňáka? Nikdy takový nebyl! Žádné jedno pivo, jedna žena a pak papuče a telka - vždyť i v epizodách byly náznaky, že je docela zvědavý třeba na pouta a biče Smile ne, on není žádný vzorňák - a sukničkář vždycky BYL, Fí. Ne že ne Smile

Opět jsi originální, Fí, to je Tvoje obrovské plus a díky tomu jsou Tvá dílka velkým, zcela nepopiratelným přínosem pro forum Smile za to Ti děkuji Smile ta jedinečnost je Tvou obrovskou devízou a rozhodně kvalitní značkou Smile

A k tomuto dílku: představa Toma jako mladého frajírka v tanečních je zajímavá, taky mě zaujalo, že narozdíl od znuděných kamarádů šel skutečně tančit. No jo, ale aby nelovil mladé holky už tehdy, pch, Kranich Smile

Aha, byl odchycen a někam přesunut... přiznám se, že kdybych byla Tomem ve chvíli, kdy ho ta dáma začala takhle bůůůůůzerovat, jemně bych ji odstrčila, usmála se na ni, doporučila jí hromadné očkování proti psince, vzteklině, slintavce, kulhavce a tetanu, elegantní otočkou jí bez rozloučení ukázala záda a šla se vesele zchlastat s tanec nemilovnými kamarády...

Tanec komentovat nemohu, nerozumím mu a fakt nechápu, co s ním všichni máte - to fakt tak láskyplně mluvíte o tom podle mě dementním křepčení, kdy se kolem sebe lidi točí za většinou příšerné hudby? Shocked Shocked Shocked tak to jsem vždycky měla raději floorbalovou hokejku Cool

"Letěly tamtudy." ozvalo se za ní: automaticky se ohlédla po směru, kterým ukazoval jakýsi kluk, ale nemohla pochopit, o čem to mluví.
"Teď zahýbaly za roh, ještě jsem je zahlíd, potvůrky, třeba je stihnem." pokračoval zapáleně.
"O čem to mluvíš?" zatřepala hnědovlasou hlavou.
"Včely, celý roj, letěly támhle, a ty vypadáš, jako by ti uletěly včely, řekl jsem si, že musí být tvoje." usmál se na ni a ona nevydržela smála se taky.


Milý dialog Smile hezký nápad, jak využít známé lidové pořekadlo! Smile

A rozhodně je hrozně milé, že se na konci objevila Kája a Tom byl tanečník pro ni - nedivím se, že měla Kájíčka radost Smile


Rozhodně je to hezky a DOBŘE napsaná povídka, bohužel s tématem, co jde nejen naprosto mimo mě, ale spíše se mi protiví - představu Toma jako někoho, kdo ochotně a rád trsá si musím co nejrychleji vyhnat z hlavy, jinak se Kranichovi budu smát do konce života jako změkčilé barbíně Smile a to, jak si nechal poroučet holkou mi spíš připomnělo psíka, co se ochotně pokouší skákat skrz obruč podle toho, jak píská panička Very Happy

Ale opravdu dobrý a neotřelý nápad. Kdyby to bylo na jiné téma, tleskám Ti Smile

_________________
Jsem Aleš Vávra Povídkového fora! Laughing
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuOdeslat e-mail



Založen: 17. 10. 2007
Příspěvky: 563
Bydliště: Brno
Odpovědět s citátem
Holky, moc moc děkuji za komenty, opravdu potěší, a ta délka! *radostně kulí očka s pusou od ucha k uchu* Smile).

Kájičko, na tvůj koment se nedá pořádně odpovědět, každičká řádka mne hřeje, ale reagovat na ni patřičně nejsem schopna, jen se z ní raduji a děkuji:)).
Jsem moc ráda, že Tom je podle tebe správný puberťák a hlavně že hrnec vše přečkal!! Smile) A není zač, děkuji jáSmile

Všel, taneční mne nebavily, přetrpěla jsem je a vůbec jsem se z nich pokoušela vykroutit (určitě podobně, jako Tomovi spolužáci) a pak podlehla mamince a babičce:). Byla to nuda, zoufalá nuda! Až později jsem se o něm dověděla o trochu víc, začal být náročný, dal se zdolávat a především to byl "sport" a pohyb, při kterém se maminka neděsila, že si něco udělám (původně jsem ji přemlouvala na bojová umění O : o ) ). Pak mne začal bavit a nepustilo mne to doteď. Co se týče předvádění se na parketu, nijak mu neholduji, tisíckrát raději mám prázdnou tělocvičnu, kde si mohu dělat, co se mi zlíbí, objevovat, co všechno moje tělo ještě vydrží, učit se novou figuru a nebo se radovat z toho, že "už to nejenom odejdu, ale i odtančím". Tanec je pro mne svým způsobem o překonávání sebe sama a ano, máš pravdu, opravdu mne hodně chytl:))
Růžovou sukni skutečně mám, tedy, růžovou, ona je spíš bílá, když se na ni podíváš, ale já jako majitel vím, že má slaboulinký nádech růžové. V rámci toho, že Fí je v téhle povídce asi nejpříšernější postava, dostala růžovou sukni:). Moc děkuji za reakci, vážně potěšila i pobavila:))

Wox, no dobře, tak Semir tedy vůbec není slušňák, ale oproti jeho partnerům mi takový pořád přijde, čisťoučký a nevinný, nemohu si pomoci, jakoby se jen smál všemu tomu, co jeho parťáci berou smrtelně vážně.

Co se týče toho, kdyby tys byla Tomem (btw: jsem moc ráda, že se ti tenhle rošťáček líbí), nesmíš zapomenout, že nemá tolik zkušeností ani tvou vyřídilku a je o kus mladší, nejspíš mu chvíli trvalo, než se rozkoukal a pak byl lapen do sítí té strašné příšery, kterou mimochodem skutečně píši tak, že by potřebovala více, než tebou zmíněné prevence, říkala jsem ti, že jsem na někoho strašně naštvaná a že ten to v povídce odnese ... nu a už je to tady:))

Netuším, čemu říkáš příšerná hudba, ale pokud tak označuješ diskofilní rádoby latinskoamerické rytmy, pak s tebou plně souhlasím, ale třeba zrovna teď byla na Moraváku salsa přímo od kapely, co hraje latinskou hudbu, existují moc pěkné jivy a vůbec se mi líbí hudba, v níž jsou pěkně slyšet doby, tuc tuc tuc, na které se dá napasovat v podstatě cokoli a v praxi to pak vypadá, že část sálu tančí chachu, druhá jive a někteří se pokouší roztáčet quickstep nebo foxtrot, to je hrůůůza!

Jistě, Tom byl celou dobu tanečník pro Karolinu, co by s Fí dělal, prosím tě? Zničila by ho (ani by se nemusela snažit, stačilo by jí existovat a ubohý Tomíček, Smile).

Plně chápu, že téma ti úplně nesedí, tak nějak jsem s tím počítala a o to více mne tvůj koment mile překvapil. Děkuji ti za něj, opravdu moc, za to, že pochválíš a najdeš si k pochvale něco, ačkoli tě na díle už dvě věci radikálně odrazujíSmile).






_________________
nevím proč mne zaujal tenhle citát, ale něco do sebe určitě má:
    "I am still, thank God, an atheist."
    (Luis Buñuel)
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuOdeslat e-mailZobrazit autorovy WWW stránkyICQ



Založen: 17. 10. 2007
Příspěvky: 563
Bydliště: Brno
Odpovědět s citátem
    Po opravdu hodně dlouhé době vkládám další kousek. Embarassed


_________________
nevím proč mne zaujal tenhle citát, ale něco do sebe určitě má:
    "I am still, thank God, an atheist."
    (Luis Buñuel)
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuOdeslat e-mailZobrazit autorovy WWW stránkyICQ
Všelicos
Administrátor

Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 677
Bydliště: KTU.
Odpovědět s citátem
Aaaa, taneční dílko zpět! Laughing

"Nečekáš ode mne pochvalu, že ne?" sjela ho Fí pohledem.
Ne, jak bych mohl, od tebe, pomyslel si Tom,


Také jsem ji nečekala: proto mne udivilo, že přišla! Very Happy


"Jistě, já totiž umím všechno, dělání chyb nevyjímaje." nadmula se pyšně.

No jistě, jak jinak: ale bacha, v tom je mistrem má osoba! Very Happy


"Musíš se mu naučit věřit, opravdu se snaží." kývla na ni povzbudivě Fí a pak se podívala na modroočka "A ty se musíš snažit pořádně, věřit ti nejde."

Jaj, tohle bylo pěkné Laughing Laughing Takové... protiřečení si! Laughing Laughing

No, je to hezké, umět tančit, ale raději si budu trsat jak chci, takovýhle dryl není nic pro mne Very Happy

Ale fajn pokráčko! Laughing Laughing Laughing

_________________
Ben: "Jak jsi na to přišel??"
Hartmut: "Neřeknu. Stejně to nechcete vědět."
(...)
Ben: "ODHOĎ TEN SEKÁČEK!!!!"
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
kajusia


Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 452
Odpovědět s citátem
Shocked Shocked Shocked Jííík! Já tuhle povídku vysloveně... dámy prominou, pánové pochopí... žeru. Embarassed Embarassed Embarassed
Wow, vysloveně si ju užívám! Hlavně si užívám Toma jakožto partnera, co má chuť cvičit jedno a to samé pořád dokola! :heart: *myslí, že omdlí*
Krása, krása nehorázná!
Vždy mě odrovnají tvé ťafky a úplně jsem oněměla, když jsem v textu objevila svou hlášku, co jsem teď začala používat pro vyjádření toho, co občas znamená slůvko error. Laughing Laughing Laughing
Jajx, moc děkuji za pokráčko, je úžasné a jsem zvědavá, jak se ti dva šmudlíni poperou s chachou! *jíká*

Všelčo, pro mě takový dril by byl, baví mě, ale stejně bych si pak tančila podle toho, jak partner píská. Cool Laughing
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuICQ



Založen: 17. 10. 2007
Příspěvky: 563
Bydliště: Brno
Odpovědět s citátem
    Díky za komenty, holky! Moc!

    Všel: Ale ona není tak zlá, ona jen ze začátku potřebuje, aby všichni mysleli na nejhorší jen ji vidí, a pak už může jen příjemně překvapovat:)
    Dáme duel v dělání chyb?Smile
    No, protiřečí, ona obojí myslela vážně, ačkoli to vypadalo, že je to na hlavu postavené, chybu dělaly dvě osoby:)
    Však jen počkej, ono to trsání taky přijde:). A díky!

    Kája: Já se omlouvám, jak málo jí přidávám, ale aspoň se nepřejíšSmile
    Nevím, jestli má chuť, spíš zatíná zuby a doufá, že bude líp...doufá marně Twisted Evil
    Chachu máš tady:).

    nový díl je tu a mějte se pěkně,

_________________
nevím proč mne zaujal tenhle citát, ale něco do sebe určitě má:
    "I am still, thank God, an atheist."
    (Luis Buñuel)
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuOdeslat e-mailZobrazit autorovy WWW stránkyICQ
kajusia


Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 452
Odpovědět s citátem
Awwww, jak já mám tuhle povídku ráda. Smile Zase jsem na ni mrkla, i možna z toho důvodu, že zítra se tanec odkládá, nožičky jsou po LAMPĚ trochu out, ale zatančily by si, hrozně mocka rády, hlavně bych trénovala "šasé". Laughing
Líbí se mi to, strašně jsem hltala odstavec o kontaktu, který se musím naučit udržet, protože jsem si sama všimla, že mi to dělá problémy. Smile
A chacha, podsazená pánev v otočce? O_O Huh, to musím vyzkoušet (jen doufám, že si u toho nenabiju ciferník Laughing ).
Díky za rady, těším se na další, pokud budou, někdy, časem, pokud ne, nevadí. Stejně si tu ff užívám i tak. :heart:
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuICQ
Smím prosit?
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Časy uváděny v GMT + 1 hodina  
Strana 1 z 1  

  
  
 odeslat nové téma  Odpovědět na téma