AFC11.cz    Diskusní fórum    Pravidla    FAQ    Hledat    Uživatelé    Registrace    Přihlášení 
odeslat nové téma  Odpovědět na téma

Oznámkujte prosím mojí povídku jako ve škole:
1 :-D
100%
 100%  [ 3 ]
2 :-))
0%
 0%  [ 0 ]
3 :-/
0%
 0%  [ 0 ]
4 :-(
0%
 0%  [ 0 ]
5 :-((
0%
 0%  [ 0 ]
Celkem hlasů : 3

Chris Ritter
ChrisRi


Založen: 22. 06. 2008
Příspěvky: 20
Odpovědět s citátem
Ahoj!
Protože se mi zdálo, že tu nejsou žádné povídky o Chrisovi, rozhodla jsem se to změnit. Very Happy Tohle je moje první povídka, nikdy jsem se psaním nijak nezabývala, tak podle toho očekávejte kvalitu Laughing Very Happy Rozhodně to není nic extra Laughing
Nějak jsem nemohla přijít na název, tak se moje povídka poněkud sentimentálně jmenuje Chris Ritter Laughing Laughing


Chris Ritter




Neohlížel se a šílenou rychlostí se hnal stále dopředu. Bylo mu jedno, že ztratil klíče od bytu a mobil přejel při bláznivé honičce, která skončila bouračkou. Hlavně že má pistoli. Jediný nástroj, který mu umožňoval pomstít svojí rodinu. Svojí rodinu…

„Táto…Tati!“ „Chrisi!“ Směsice zvuků a hlasů se mu slila dohromady a chvíli nebyl schopen vnímat. „Chrisi, budeš vyspávat až do večera? Myslela jsem, že máme jet k tetě. Co jsi včera dělal?“ Dobrá otázka…Co se vlastně včera stalo? Nemohl si vzpomenout, bolest hlavy byla nesnesitelná...
Vzpomněl si. Oslava jeho odchodu k dálniční policii, kamarádi z práce a tak…byla to moc pěkná oslava, povedla se. Ale proč v tom případě leží v posteli, před očima mu tančí hvězdičky a na hlavě má ošklivou tržnou ránu? Ne… Na tohle si opravdu nevzpomene. Možná je to tak lepší…
„Chrisi! Včera jsi přišel v pět hodin ráno! Pěšky! Vypadal jsi strašně! Byl jsi špinavý, otrhaný a na hlavě jsi měl obrovskou krvácející ránu! CO JSI DĚLAL?!?“
Mezi barevnými skvrnami pomalu rozeznával rozmazaný obličej své manželky, jejíž oči i ústa se přísně mračily.
„Já…Já nevím…Byl jsem na té oslavě, tak jsem se asi trochu opil a… a třeba jsem při cestě domů zakopnul a spadnul…“
Tak by to opravdu mohlo být. Ale proč tu teda tolik věcí nehraje? Kde má auto? Co se… To snad ne…Vyděšeně vytřeštil oči. Zatřásl hlavou, avšak událost, na kterou si právě vzpomněl, už z hlavy nedostal. Proč jeden okamžik, chvilková nepozornost, dovede navždy zničit celý život?
Ne, rozhodně se nechystal své manželce prozradit, že včera řídil opilý. Znovu a znovu se mu před očima přehrával stejný film. Spíš katastrofa. Nové auto, dárek od kamaráda, svištělo po hladké silnici a Chris si užíval tu nádhernou jízdu. Že předtím vypil hodně alkoholu? No a co? V zatáčce přidal plyn. Přece se nemůže nic stát…Poslední, co zahlédl, byly mohutné sloupy mostu, proti kterým auto svištělo rychlostí kulky vystřelené z pistole. A pak…
Chris dobře věděl, že by ho k dálniční policii nevzali, kdyby věděli…. Kdyby věděli co? Jako by se to chystal někomu říct…
„Jistě, Sáro, k tetě pojedeme. Co bys tomu říkala tak za dvě hodiny?“, usmál se Chris.
„No konečně ses rozhodl, že budeš vstávat. Alice, kolikrát jsem ti říkala, že nesmíš používat tátův kabát jako pelíšek pro pejska? Jemu se na tý černý hrůze určitě nespí dobře!“
„Cože?“, vyhrkl Chris, „to jsem si chtěl dneska vzít!“
Shlédl dolů k nevinně se tvářícímu zlatému retrívrovi, který se válel po jeho novém vyžehleném kabátě. Pes se právě provokativně zakousl do cípu kabátu a roztrhl ho. Chris tiše zaklel.
Nasedli do auta a vydali se na cestu. Kdo by tehdy tušil, že za chvíli se odehraje děsivá scéna, která navždy změní Chrisův život? Jel po dálnici, v rádiu právě hrála nějaká nesnesitelná písnička, Alice si vzadu zpívala a jeho manželka něco vysvětlovala. Bože, kolikrát si přál být naprosto sám, mít chvilku klidu, bez rodiny a dětí!
„Chrisi, posloucháš mě vůbec?“ Už je to tu zase…
„Jasně že jo…“ zavrčel.
„Chtěla bych si s tebou promluvit.“
„Tady, před Alicí?“
Kolikrát už tohle Sáře řekl. A vždycky se to povedlo.
„Vyhýbáš se tomu už měsíce, víš, že to už mezi námi není, jak to bývalo!“ zaječela hystericky Sára.
„Ale vždyť to je pořád stejné, nic se nezměnilo! Já tě miluju stejně jako dřív!“
„Jsi pořád pryč, domů ti chodí výhružné dopisy, v noci na náš dům někdo střílí, to se dřív nestávalo! Alice je z toho celá pryč! Nemůžeš nás takhle trápit! Chtěla bych, aby se to změnilo!“
„Sáro, já…“
Nedořekl. Ozvalo se několik výstřelů, které prorazily sklo a s neomylnou přesností zasáhly Sáru…A Alici…


Zavřel oči a snažil se nevnímat slzy, které mu stékaly po tváři. Teď nesmí zklamat. Chris se jak smyslů zbavený hnal za mužem, který ho před lety připravil o všechno. Kamenitá cesta trochu zpomalila jeho šílené tempo. Viděl, že člověk před ním upadl. Rozběhl se ještě rychleji a sám se divil, kde na to bere sílu. Najednou ho zradily plíce. Musel se zastavit. Svíjel se v silném záchvatu kašle a popadal dech. Když konečně vzhlédl, vrah jeho štěstí byl pryč…

Zoufale se sesunul do štěrku..Nezvládl to. Zklamal. V hlavě se mu ozval hlas jeho kamaráda: „Chrisi, přestaň už s tím kouřením. Na co těm poldům budeš? Ani zdrhajícího vraha nedoženeš!“ Měl pravdu…
Věděl, že nikdy nebyl dokonalý policista. Také věděl, že není týmový hráč. S mírnými výčitkami svědomí si vzpomněl na Semira. Tenhle případ měli dělat spolu. A teď Semir sedí doma s falešnou představou, že Chris jel na výlet s šéfovou. S šéfovou! Chris se zasmál. Nechápal, jak ho mohlo něco takového napadnout, a nechápal, jak tomu mohl Semir uvěřit.
Nebo tomu možná nevěří…
Proti své vůli zjišťoval, že zrovna teď by Semira vidět chtěl. Určitě by mu pomohl… Tuhle myšlenku však rychle zaplašil. Co by mu řekl? Že honí chlápka, který mu před lety zavraždil rodinu? Na tom není nic špatného, ale… Copak on, Chris, se bude někomu svěřovat? Ne. To nikdy…
Sváděl bolestivý vnitřní boj, kde ale vyhrávala spíš jeho pýcha, hrdost a ješitnost. „Kašlu na Semira.“, řekl si sám pro sebe pod tíhou další jeho vzpomínky.

„Chrisi, kamaráde, co se stalo? Starostlivý hlas jeho přítele se rozléhal prázdnou a neútulnou místností, které Chris říkal ložnice.
„Co…co by se mělo stát? Všechno je v pohodě.“, zavrčel nerudně a dál se věnoval zírání na otřesný vypelichaný koberec.
„Jasně, před týdnem ti zabili manželku a všechno je v pohodě. Já ti pomůžu, Chrisi, stačí říct!“
Stačí říct… Chvíli zvažoval všechna pro a proti a pak se rozhodl.
„Alexi, mohl bys pro mě něco udělat?“ Bystré oči jeho vysokého kamaráda, které do té doby až podezřele podrobně zkoumaly Chrisovu temnou ložnici, ožily a vzhlédly.
„Ano?“
„Poslouchej. Šlo by o tu vraždu…“
Když od něj večer jeho přítel odcházel, cítil se Chris tak spokojený jako nikdy jindy. Netušil, že si právě zařídil další tragickou událost ve svém životě…
Den poté, co mu prozradil své nejtajnější plány, v Chrisově ložnici vybuchla časovaná bomba. V hlavě se mu vynořily vzpomínky na včerejší rozhovor s přítelem.
„Koukáš se často pod postel?“
„Ne. Proč, prosím tě?“
„Jen tak…Ty máš okna tak blízko země? To se ale dají lehce rozbít, ne?“
„Rozbít? Proč? Jsou tak nekvalitní, že se dají otevřít i zvenku.“
„To ti sem ale může kdokoliv vlézt!“
„Nikomu jsem to zatím neříkal…“
A pak zazvonění zvonku… Chris šel otevřít. Chlápka, který zazvonil, už někde viděl…Ale kde? Zjistil, že paměť už mu asi neslouží jako před smrtí své manželky a dcery a chvíli tam stál a přemýšlel. Ten člověk mu pak začal vykládat něco absolutně zbytečného, nějakou hloupou reklamu. Nebo byl snad z Hnutí za dobrou snídani? Nějakou dobu se ho snažil poslouchat a vnímat, ale pak mu přibouchl dveře před nosem. Vrátil se zpátky do ložnice.
Jeho přítel se právě zvedal z podlahy u postele.
„Co děláš?“ zeptal se podezřívavě a podrážděně Chris.
„Nic.“

Jak se mohl spokojit s takovouhle odpovědí? Ten večer jezdil po kraji, pak si zastavil na nějaké cestě a usnul. Když přijel ráno domů, uviděl jen jakousi nevzhlednou ožehlou hromadu, která zbyla z jeho domu. Jeho dům se po výbuchu sesypal jako domeček z karet.
Sousedé naprosto jasně popsali osobu, která tu noc lezla do Chrisova bytu oknem – vysoký, blonďatý muž s výraznou jizvou na tváři. Nechtěl tomu věřit a proklínal svého přítele za to, že se nevzal ani masku… Neúprosně na něj doléhala skutečnost, že ví, kdo ho chtěl zabít, ale neudělal nic. Vůbec nic… Nikdy ho nehledal a bylo to zvláštní, ale nechtěl vědět, proč to jeho přítel udělal. Domníval se, že to souvisí s vraždou jeho rodiny a plány, které prozradil…


Zhodnotil situaci a přemýšlel, jak dál. Vrah mu utekl, byl na osamělé polní cestě, neměl auto ani mobil. S zmučeným vzdechem a tváří zkřivenou bolestí vstal. Až teď si uvědomil, jak je rozlámaný a unavený z té šílené honičky. Rozhodl se, že se asi bude muset vrátit domů pěšky a klopýtavě se vydal na dlouhou cestu domů.





Uf, tak jsem přidala pokračování... Very Happy Doufám, že vás s těmi Chrisovými vzpomínkami nenudím. Embarassed Embarassed Laughing Laughing
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Re: Chris Ritter
Woxys
Administrátor

Založen: 14. 10. 2007
Příspěvky: 1543
Bydliště: ČR
Odpovědět s citátem
Rozhodně velice dobře napsané! Smile Chrise mám ve značné neoblibě, takže se asi příznivcem Tvých příběhů nestanu, ale styl máš výborný, navíc píšeš spisovně. Super!
Autorku povídek o Ritterovi jistě mnoho lidí uvítá, jde o pěkný a hlavně aktuální vklad do fora. Díky Wink

Líbí se mi, že Tvůj Chris není nijak papundeklově pozitivní postava...

Jen bych odsadila dialogy po řádcích Smile

_________________
Jsem Aleš Vávra Povídkového fora! Laughing
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuOdeslat e-mail
Všelicos
Administrátor

Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 684
Bydliště: KTU.
Odpovědět s citátem
Páni, páni! Skvěle napsané, bravurní! Chrise mám ráda, jsem šťastna, že jsi prolomila pomyslné ledy a zaryla svou povídkou spáry do míst, kde to nejvíce bolí.

Zoufale se sesunul do štěrku..Nezvládl to. Zklamal. V hlavě se mu ozval hlas jeho kamaráda: „Chrisi, přestaň už s tím kouřením. Na co těm poldům budeš? Ani zdrhajícího vraha nedoženeš!“ Měl pravdu…

Tahle část na mne zapůsobila nejvíce, je famózní! Very Happy Přesně to jsem si totiž říkala, když jsem byla na policejní akademii a viděla jsem zájemce o studium: každý druhý kouřil, ba přímo bafal kouř do ovzduší. Co to bude jednou za poldy? Vr.

Prostě skvělé, těším se na pokračování! Smile

_________________
Ben: "Jak jsi na to přišel??"
Hartmut: "Neřeknu. Stejně to nechcete vědět."
(...)
Ben: "ODHOĎ TEN SEKÁČEK!!!!"
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
ReeR


Založen: 14. 12. 2007
Příspěvky: 120
Bydliště: Most
Odpovědět s citátem
Tak onen nezajímavý název mě velmi zaujal Laughing
Ani já nejsem velkým přízznivcem Chrise, nicméně dílko se mi líbilo. A to asi hlavně proto, že Chris není žádný klaďas, docela pěkně jsi ho vystihla Smile takhle si ho dokážu i pedstavit

Zoufale se sesunul do štěrku..Nezvládl to. Zklamal. V hlavě se mu ozval hlas jeho kamaráda: „Chrisi, přestaň už s tím kouřením. Na co těm poldům budeš? Ani zdrhajícího vraha nedoženeš!“ Měl pravdu…
Věděl, že nikdy nebyl dokonalý policista. Také věděl, že není týmový hráč. S mírnými výčitkami svědomí si vzpomněl na Semira. Tenhle případ měli dělat spolu. A teď Semir sedí doma s falešnou představou, že Chris jel na výlet s šéfovou. S šéfovou! Chris se zasmál. Nechápal, jak ho mohlo něco takového napadnout, a nechápal, jak tomu mohl Semir uvěřit.

celý ten odstavec se mi moc líbil

hmm, jsem zvědavá na pokráčko Very Happy
pa

_________________
The truth is out there
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuOdeslat e-mail
RE:
André-und-Semír


Založen: 09. 11. 2007
Příspěvky: 424
Bydliště: Praha-nudná část u Centra Chodov
Odpovědět s citátem
Osobně nemám Chrise taky v oblibě, ale je to zajímavý námět na povídky... Určitě budu sledovat pokráčko a číst si to. Wink

_________________
Anča =)

Mám teorii.... Za vším hledej drogy... *svatoušský kukuč*

Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuOdeslat e-mailZobrazit autorovy WWW stránkyICQ
ChrisRi


Založen: 22. 06. 2008
Příspěvky: 20
Odpovědět s citátem
Jéé, tolik komentářů a chvály jsem ani nečekala!! Very Happy

Takže:
Woxys - děkuju za komentář, pochvalu stylu a tak! Dialogy odsadím... Wink

Všel - myslela jsem si, že část s Chrisovým kouřením někoho zaujme Laughing Wink Jinak já jsem VEELKÝ fanoušek Chrise!!

ReeR - Snažila jsem se Chrise vystihnout tak, jak si ho představuju, tzn. žádný svatoušek Laughing Jsem ráda, že se ti povídka líbí Very Happy

Tak díky za komentáře. A pokráčko...no nevím, kdy bude, ale snad brzy Very Happy Wink
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
ChrisRi


Založen: 22. 06. 2008
Příspěvky: 20
Odpovědět s citátem
Takže jsem ke své povídce dopslala pokráčko. můžete číst! Very Happy Laughing Osobně si myslím, že to není tak dobré jako 1. část mojí povídky, taky doufám, že vás moc nenudí Chrisovy vzpomínky, ale jinak se to snad číst dá Smile
Takže komentujte, kritizujte, chvalte! Very Happy
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Všelicos
Administrátor

Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 684
Bydliště: KTU.
Odpovědět s citátem
Nenudíš! Jujda, Chrisítko, co všechno jsi ještě zažil? Doufám, že se mu vrah dostane do pracek Twisted Evil

_________________
Ben: "Jak jsi na to přišel??"
Hartmut: "Neřeknu. Stejně to nechcete vědět."
(...)
Ben: "ODHOĎ TEN SEKÁČEK!!!!"
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
RE:
André-und-Semír


Založen: 09. 11. 2007
Příspěvky: 424
Bydliště: Praha-nudná část u Centra Chodov
Odpovědět s citátem
Myslím, že obě ty části jsou krásný... Číst se to určitě dá a ty "vzpomínkový" povídky jsou hezký....já mám taky jednu: Kroky jdou vpřed,ale myšlenky se vracejí

_________________
Anča =)

Mám teorii.... Za vším hledej drogy... *svatoušský kukuč*

Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuOdeslat e-mailZobrazit autorovy WWW stránkyICQ
kajusia


Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 458
Odpovědět s citátem
Fíha, co bude dál? Co bude dál? Karoliňák sedí s nosem přilepeným na monitoru a číhá na pokráčko. Laughing

Vítej mezi námi. Smile
Wow, tleskám! Je to báječně napsané, líbí se mi to, vtáhlo mě to do děje tak, že se těším na další díly, které, doufám, brzo přibudou. Embarassed Já vím, jsem náročná. Embarassed Smile
Chrise moc v oblibě nemám, ale je zajímavé se dozvídat něco z jeho minulosti! Smile
A vzpomínky? Vůbec mě neotravují, spíše naopak, spestřují děj. Já osobně miluji flashbacky. :oosp: Smile Aspoň mě nutí uvažovat a nejen číst, protože musím odhalovat, co se to v minulosti stalo a co se děje teď. Smile
Ještě jednou, bravo, *tlesk tlesk tlesk*
Těším se! Smile

Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuICQ
ChrisRi


Založen: 22. 06. 2008
Příspěvky: 20
Odpovědět s citátem
Děkuju za další komentáře! Very Happy

Všel: Teď Chrise nechám chvíli na pokoji, než vymyslím zase nějakou tragédii Laughing Laughing Very Happy

Kajusija: tentokrát si na pokráčko budeš muset počkat delší dobu..I když co já vím, třeba mě něco napadne a pokráčko bude...ZÍTRA!... Very Happy Laughing

Takže díky za komentáře, jsem ráda, že se povídka líbí!!!! Very Happy Moc jsem to nečekala Shocked Very Happy
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
RE: ChrisRi
André-und-Semír


Založen: 09. 11. 2007
Příspěvky: 424
Bydliště: Praha-nudná část u Centra Chodov
Odpovědět s citátem
taky nemůžeš nikdy čekat něco normálního.....je to o tom,jestli se ta povídka líbí Tobě a jak píšeš....ty píšeš hrozně příjemně... Wink

_________________
Anča =)

Mám teorii.... Za vším hledej drogy... *svatoušský kukuč*

Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuOdeslat e-mailZobrazit autorovy WWW stránkyICQ
Chris Ritter
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Časy uváděny v GMT + 1 hodina  
Strana 1 z 1  

  
  
 odeslat nové téma  Odpovědět na téma