|
Jack Sheppard
| Založen: 16. 12. 2008 |
| Příspěvky: 19 |
|
|
|
| Zaslal: 20.2.2009 22:39 |
|
|
 |
|
KOBRA 11: RESTART
[1/16]
EXT. SKLADIŠTĚ- DEN
Začínáme záběrem na opuštěný areál u starého skladiště. Je časně ráno a ještě téměř pořádně nevysvitlo slunce. KAMERA pomalu sleduje příjezd osobního automobilu. To zastaví a z vozu vystoupí GERHARD FRANKLICH(vysoká postava, pleš, v levém uchu náušnice). Vchází do skladiště.
STŘIH
INT. SKLADIŠTĚ- DEN
V prostorné skladištní hale se nachází pár mužů, kteří stojí u malého stolku. Na něm leží malý černý kufřík. Dovnitř vejde FRANKLICH a zamíří rovnou k nim. V pravé ruce nese také černý kufřík.
MUŽ
Konečně Franklichu! Už jsme si mysleli, že nedorazíte.
FRANKLICH
Nemůžete se dočkat svejch prachů?
MUŽ(ušklíbne se)
Jistě, to také. Máte to?
FRANKLICH(ukáže kufřík)
Jo. A vy?
MUŽ
Přesvědčte se sám.
S tím pokyne svým společníkům a jeden z nich otevře kufřík. V něm jsou naskládány černé váčky. Franklich k nim dojde a jeden z váčků si vysype do dlaně. KAMERA najede na detailní záběr a spatříme plnou ruku diamantů.
FRANKLICH
Dobře. Tady sou vaše prachy.
Podá muži kufřík a ten ho okamžitě otevře. Jeho obsahem je spousta balíčků bankovek.
FRANKLICH
Je to přesně, nemusíte to počítat. Tři miliony euro.
Doufám, že můžeme počítat s dalším obchodem?
MUŽ
Další zboží budeme mít za měsíc. Ale pochybuji,
že k nějakému dojde.
FRANKLICH
Proč?
MUŽ
Copak vy nemáte problémy s policií?
FRANKLICH(zasměje se)
Ne. Policajti nám do zelí nelezou.
Takže můžeme počítat s dalším obchodem?
MUŽ(po chvilce váhání přikývne)
Můžete.
Franklich na nic nečeká, zavře kufřík a odnáší si ho pryč.
STŘIH
ÚVODNÍ TITULKY
HRAJÍ: Ben Jager(Tom Beck)
Martin Schmidt(Christian Kahrmann)
Šéf dálniční policie(Rainer Grenkowitz)
Teressa Miller(Tanja Wenzel)
INT. MARTINŮV BYT- DEN
KAMERA projíždí prostorným bytem. Do záběru hraje skladba: COLDPLAY- IN MY PLACE.
Pomalu se dostáváme k otevřeným dveřím do ložnice, na zemi je poházené oblečení. V ložnici právě hektycky vstává z postele mladá, vysoká, štíhlá blondýnka. Začne se spěšně oblékat, zatímco na posteli stále leží MARTIN.
BLONDÝNKA
Sakra! Sakra! Sakra!
MARTIN(rozespale)
Co se děje?
BLONDÝNKA
Jdu pozdě do práce. Kurva!
MARTIN
To chce klid. Práce ti neuteče.
Blondýnka je téměř celá oblečená. Pohlédne na Martina.
BLONDÝNKA
Vážně? A ty snad nemusíš do práce?
Náhle se na zemi všimne pohozeného pouzdra se zbraní. Lehce se vyplaší.
BLONDÝNKA(vystrašeně)
Hele, co jsi zač?
Martin si všimne zbraně na zemi a usměje se.
MARTIN
Dálniční policie.
BLONDÝNKA(úlevně)
Aha. Jaký to je?
MARTIN
Nevim. Dneska začínám.
BLONDÝNKA(koukne na hodinky)
Hele musim jít. Díky za večer.
Odchází pryč.
MARTIN(volá za ní)
Potěšení je na mý straně. Klidně zase někdy přijď!
(tiše)
Klidně třikrát za sebou.
Znovu padne na polštář.
STŘIH
EXT. PARKOVIŠTĚ- DEN
Přejíždíme vyprázdněné parkoviště, na kterém stojí jen Mercedes Bena Jagera. Vedle něj parkuje další vůz, ze kterého vystoupí KARL TROGLICH. Vleze k Benovi do auta.
INT. BENOVO AUTO
TROGLICH se posadí a zavře za sebou.
BEN
Nepamatuju se, že bych vás sem zval.
TROGLICH
Ne, pane Jagere. Nezval jste mě, ale tohle je důležité.
BEN
Co chcete?
TROGLICH
Mám pro vás úkol.
BEM
Nemám zájem.
TROGLICH(ušklíbne se)
Jakoby jste měl na výběr. Jak dlouho už dlužíte za nájem?
Nemáte žádné peníze, žádnou práci. Nejste v postavení, kdy
by jste mohl odmítat.
BEN
Hm, máte pravdu.
TROGLICH
Takže přijímáte mou nabídku?
BEN
Ne.
TROGLICH
Jak je to už dlouho, co umřel váš kolega?
Dva měsíce? Myslíte si, že by chtěl, aby jste
Žil takhle?
BEN(odsekne)
Vy nemáte žádné právo říkat, co by Semir chtěl!
To, že tu není je vaše chyba!
TROGLICH
Uznávám, že jsme nedomysleli všechny možné scénáře, ale
Počítali jsme se ztrátami.
BEN(utrhne se na něj)
Vypadněte! Hned! Z mýho auta!
Troglich položí na palubní desku svou vizitku.
TROGLICH
Kdyby jste si to rozmyslel, tak klidně zavolejte.
Pak odejde a Ben zůstane sám sedět. Stále se tváří naštvaně.
STŘIH
EXT. CENTRÁLA DÁLNIČNÍ POLICIE
Uvádějící záběr dobře známé budovy.
STŘIH
INT. CENTRÁLA DÁLNIČNÍ POLICIE
Probíhá tu další rušný den. Můžeme si všimnout, že tu není ani jedna známá tvář. U svého stolu sedí sekretářka TERRESA MILLER. Pracuje na počítači. Právě k ní ze své kanceláře přijde nový šéf dálniční policie KARL LARKE.
ŠÉF
Slečno Millerová, už jste dokončila tu měsíční revizní zprávu?
TERRESA(podává mu ji)
Jistě. Říkala jsem vám to už včera, ale asi jste nedával pozor.
ŠÉF(poškrábe se na čele)
Umh, ano. Promiňte, ale máme toho všichni torchu
Moc v poslední době. Nevíte náhodou, kde je ten nový komisař?
TERRESA(pohlédne ke vchodu)
Tipla bych si, že blízko.
Martin právě vchází ve své kožené bundě dovnitř a rozhlíží se kolem. Karl mu pokyne směrem ke své kanceláři. Sám tam hned vejde. Martin se zastaví u Terresy a podává jí ruku.
MARTIN
A to jsem si myslel, že to tu bude nudný.
TERRESA
Tady nuda není nikdy. Terresa Millerová.
MARTIN
Martin Schmidt. Jaký to tu je?
TERRESA
Hektický.
Martin se usměje. Ze dveří kaneláře vykoukne Karl.
ŠÉF
Pane, Smichdte, věřím, že seznámení s personálem je
Důležité, ale nejdřív by jste se měl seznámit se mnou.
MARTIN(mávne na něj)
Jo, ahoj.
(k Terrese) Kdo to je?
TERRESA(zadržuje smích)
Náš šéf.
Martin se otočí s omluvným výrazem.
MARTIN
Šéf? Pardon.
Vejde do kanceláře a zavře za sebou.
STŘIH
INT. CENTRÁLA DÁLNIČNÍ POLICIE- ŠÉFOVA KANCELÁŘ
Šéf se posadí za stůl a Martin zůstane stát na druhé straně.
ŠÉF
Takže, pane Schmidte. Vítám vás tu.
MARTIN
Jo, jo. Poslouchejte, můžete si ušetřit tyhle řeči.
Potřebovali jste zaplácnout mezeru a já jsem se hodil.
To je všechno.
ŠÉF(pokrčí rameny)
Dobrá. Pak tedy už všechno víte.
MARTIN
Myslel jsem, že dostanu parťáka. Ale nikoho tu nevidím.
ŠÉF
Váš kolega začíná až příští týden.
MARTIN
Příští týden? A proč já musel hned?
ŠÉF
Protože vám to neuškodí. Vaši bývalí nadřízení mě upozornili, že jste
trochu jiný. Jenže tady vám ta vaše samolibost moc neprospěje. Ne, dokud tu budu já.
Martin se chystá odejít.
ŠÉF
Počkejte ještě!
(hodí mu klíčky od auta)
Váš nový služební vůz. Doufám, že vydrží dlouho.
Vaši předchůdci ke svým vozům tak ohleduplní nebyli.
Martin odejde z kanceláře a zavře za sebou. Šéf se posadí za stůl, sepne prsty a povzdechne si.
STŘIH
EXT. CENTRÁLA DÁLNIČNÍ POLICIE- PARKOVIŠTĚ
Martin vyjde ven. Jediný vůz, který není policejní je nablýskané šedé Lamborghinni. Martin uznale zahvízdne.
MARTIN
Jo, tohle si nechám líbit.
STŘIH
EXT. DÁLNICE
Nacházíme se na dálnici, po které jede i Martinovo Lamborghinni. Náhle se jeden z řidičů zblázní a začne vražedně zrychlovat vyhýbá se vozům a ujíždí dál. Zrovna míjí Martinovo auto.
INT. MARTINOVO AUTO
Martin poslouchá hudbu a do rytmu si poklepává na volant. Náhle vidí, jak se kolem něj přeřítí auto.
MARTIN
Zatracenej hajzle mizernej!
(zapne majáček)
No počkej! Já tě dostanu!
Martin dupne na plyn.
EXT. DÁLNICE
I Martinovo Lamborghinni okamžitě zrychluje. Oba vozy se řítí po dálnici a snaží se vyhnout ostatním vozům. Jeden z řidičů ovšem nehodlá Martina pustit před sebe.
INT. MARTINOVO AUTO
MARTIN(křičí)
Ty idiote!
Vykloní se z okénka a vytáhne zbraň. Prostřelí blokujícímu autu pneuatiku a to mu se smykem uhne. Následně do něj začnou narážet další vozy.
MARTIN
To máš zato, ty blbečku!
EXT. DÁLNICE
Zatímco v pozadí zní další a další nárazy. Martin stále pronásleduje uprchlíka. Dále se vyhýbá ostatním a kleje přitom.
INT. MARTINOVO AUTO
Martin uchopí vysílačku.
MARTIN
Co se do toho sakra říká? Hej, tady Martin Schmidt,
potřebuju ihned posily na… na dálnici. Určitě si mě můžete vysledovat, tak
to udělejte!
HLAS(z vysílačky)
Tady centrála rozumím. Říká se Kobra 11 volá centrálu.
A prosil bych aby jste mi řekl, kudy jedete.
MARTIN(praští s vysílačkou)
Trhni si ouřado!
EXT. DÁLNICE
Unikající vůz stále uniká, ale jeho řidič se vykloní, aby viděl, Martinův vůz, pak sebou škubne, když se zase narovná a vrazí do před ním jedoucího auta. Dostane smyk a zůstane stát uprostřed dánice. Martin také ihned zastaví a vyběhne z auta.
MARTIN
Ty idiote! Co sis sakra myslel?
Běží k nabouranému vozu s pachatelem. Za nimi auta překotně zastavují, ale jeden to nezvládl a převrátil se na střechu. Jeho řidič rychle vylézá ven a utíká.
Z nabouraného auta vyleze muž s kuklou a taškou, nejspíše plnou peněz. Míří na nepřipraveného Martina pistolí.
ZLODĚJ
Tohle je tvůj konec poldo!
Náhle jeden z řidičů v plné rychlosti vjede na převrácené auto a díky této „rampě“ se vznese do vzduchu.
ZPOMALENÝ ZÁBĚR: Vymrštěný vůz přelétává Martinovo Lamborghinni a přelétá i Martina, který se přikrčuje. Zároveň ale klesá k zemi a zadní částí sejme zloděje. Pak dopadne na zem.
NORMÁLNÍ ZÁBĚR
Martin sleduje, co se právě stalo.
MARTIN
To byla klika.
V pozadí se začnou ozývat policejní sirény.
STŘIH
INT. BENŮV BYT
Ben sedí v křesle a hledí do prázdna.
EXT. CHODNÍK- DEN- FLASHBACK
Semir s Benem stojí před Semirovým domem a o něčem spolu mluví.
SEMIR
Říkal jsem ti to. Ale ty ne. To se nemůže nikdy stát.
BEN
Protože mi to prostě nepřišlo.
SEMIR
Tak ono ti to nepřišlo? Říkal jsem, že ten Troglichův případ
Vyřešíme do týdne a Bayern vyhraje proti Dortmundu. A vidíš?
Obojí se splnilo, takže mi dlužíš 20 euro.
BEN
20 euro? Ty vyděrači! Ani jsme se nevsadili.
Náhle si Semir všimne něčeho za Benem.
SEMIR(zvolá)
Bene!
Ben se ohlédne a vidí, jak z určité vzdálenosti na něj míří pistolí vysoký, plešatý muž.
MUŽ
Teď jsi skončil Jagere!
Vystřelí, ale Semir v poslední chvíli odstrčí Bena stranou. Ten odpadne, ale pohotově vytáhne zbraň a začne po muži střílet. Ten však mezitím uteče. Ben se ohlédne na Semira a zůstane stát s šokovaným výrazem. Semir Klečí na zemi a z úst mu teče krev. Má prokrvavenou bundu a bezvládně padá k zemi. Ben k němu přiběhne a vezme ho do náručí.
BEN
Semire! Sakra, Semire! Tohle mi nedělej!
(zařve)
Ne!
STŘIH
INT. BENŮV BYT
Ben stále sedí a zírá do prázdna. Pak sklopí pohled na stolek před sebou a sáhne pro vizitku. Chvíli si ji otáčí v ruce, ale pak vytáhne mobil a vytočí číslo.
BEN(do telefonu)
Troglichu, Tady Jager. Beru to.
STŘIH
INT. CENTRÁLA DÁLNIČNÍ POLICIE- DEN
Vstoupí Martin a už u vchodu na něj ostatní hází pobavené výrazy. Martin kolem nich prochází, ale nesměje se. Dojde až k Terese.
MARTIN
Co na mě tak civěj?
TERESA(pobaveně)
No, všichni tu už vědí o tvém prvním zásahu. Jo a když
Už o tom mluvíme, chce s tebou mluvit šéf.
MARTIN(nakloní se k ní; šeptá)
Jakou má náladu?
TERESSA
Jakou by jsi řekl?
MARTIN(z jejího pohledu)
Jo, nejspíš blbou.
Martin odevzdaně vejde do kanceláře.
STŘIH
INT. CENTRÁLA DÁLNIČNÍ POLICIE- ŠÉFOVA KANCELÁŘ
Martin vejde bez zaklepání. Uvnitř naproti šéfovi sedí mladá asi 18ti letá dívka. Šéf vzhlédne od papírů.
ŠÉF
Pane Schmidte. Neučili vás klepat?
MARTIN
Pardon.
(zaklepe na stůl)
Smím vstoupit?
Dívka se uchechtne.
ŠÉF
Určitě ještě neznáte mou dceru Evu.
Martin na ni kývne.
MARTIN
Ne, a ani bych neřekl, že je to vaše dcera.
ŠÉF(přejde to)
Eva potřebuje odvézt na jednu školní akci a já mám plno práce.
Chci, aby jste ji odvezl vy.
MARTIN(vypění)
Ale šéfe, to odmítám udělat.
ŠÉF(k Evě)
Počkala bys prosímtě venku? Musím si s panem komisařem
Promluvit o samotě.
Eva pokrčí rameny a odejde. Zavře za sebou dveře.
MARTIN(naštvaně)
Nastoupil jsem sem, jako dálniční policista a ne jako
šofér.
ŠÉF
Za to, co jste dnes předvedl na dálnici, můžete být rád i za
toho šoféra. Celková škoda přesáhla 250 000 euro. Víte
co to je?
MARTIN
Nemůžu za to, šéfe. To ten blbec. A navíc jsme mohli díky
Mýmu zásahu vrátit peníze z té loupeže.
ŠÉF
Ano, jistě. Vrátil jste 50 000 a udělal škodu za 250 000. Myslím,
že na to si budete hodně dlouho odpracovávat službičky,
aby jste si to u mě vyžehlil. A můžete začít odvezením mé dcery.
Martin spolkne pár slov a vyjde ven z kanceláře.
STŘIH
EXT. CENTRÁLA DÁLNIČNÍ POLICIE- PARKOVIŠTĚ
Martin otevírá dveře svého vozu a Eva vedle něj obdivně vzdychne.
EVA
Wow. V tomhle jezdíš? To je ale fáro.
MARTIN
Hele, mám několik pravidel a ty budeš dodržovat.
Za prvé: Nikdy už nikdy přede mnou neříkej fáro.
Za druhé: Na nic uvnitř nešahej nebo ti urazím ruce.
Za třetí: Pokud budeš zticha, bude to dobré pro mě i pro tebe.
Eva si jen nasedne a hned začne vše ohmatávat.
MARTIN
Z policajta šofér. Že já radši nejezdím s traktorem.
Nastoupí do vozu a vycouvá.
STŘIH
EXT. OPUŠTĚNÁ VENKOVSKÁ CESTA- DEN
U cesty stojí zaparkovaný vůz. O něj stojí opřený Franklich. Na něco čeká a přitom kouří.
Začne se přibližovat další vůz, z něhož vystoupí muž střední postavy kolem 40 let.
FRANKLICH
Jdeš pozdě!
MUŽ
Sorry. Zdržel jsem se na dálnici byla zácpa. Nějaká bouračka.
FRANKLICH
Strašné, jak dnešní silnice nejsou vůbec bezpečné.
Víš proč jsi tady?
MUŽ
Ne, čekal jse, že mi to povíš.
FRANKLICH
Měl jsi se postarat o Troglicha. Ale nějak pořád žije.
MUŽ
Snažil jsem se, ale nešlo to dost dobře. Nemůžu
Ho přece oddělat na veřejnosti.
FRANKLICH
A co když něco zjistí?
MUŽ
Ne, to není možný. Ten by nepřišel na nic.
Ujišťuju tě, že…
Ani nedokončí větu, protože Franklich ho právě zastřelil do hlavy.
FRANKLICH
Nestojím o tvoje ujištění. Máš padáka!
Poté zastrčí zbraň a nastoupí do auta a odjede.
STŘIH
EXT. ULICE
Ben vystoupí ze svého vozu a míří k jednomu z domů, přitom telefonuje.
BEN
Jsem tady. Říkáte, že tu bydlí chlápek napojený na pašeráky diamantů?
TROGLICH(z telefonu)
Ano. Jdeme už docela dlouho po té skupině. Jejich vůdce je Hans Franklich,
Několikrát trestaný, ale jen za drobné přestupky. Nikdy jsme ho nemohli usvědčit,
Protože se nedochovali svědci.
BEN
Chápu. Takže, tenhle chlápek bude mluvit?
TROGLICH(z telefonu)
Měl by. Sám mi zavolal a nabídl informace za bezpečnost.
Vaším úkolem je ho přivézt živého. Hodně štěstí.
Ben strčí mobil do kapsy a vejde do domovních dveří.
STŘIH
INT. CHODBA K BYTU SVĚDKA
Ben vejde ke dveřím a zaklepe.
BEN
Haló? Tady Ben Jager. Posílá mě agent Troglich.
Nic se neozývá a nic nereaguje, tak Ben vyatsí zbraň a vykopne dveře. Vrazí dovnitř.
INT. BYT SVĚDKA
Okamžitě si všimne mrtvého těla v kaluži krve. Dveře za ním se znovu zaklapnou a Ben se otočí. Na dveřích je připevněna nálož na jejímž časovači je: 01:00 a odpočítává. Zároveň na stěnách spustili spínače a stěny nejspíše polité benzínem začínají hořet. Ben je uvězněn v ohnivé pasti s odpočítávající bombou.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
KOBRA 11: RESTART[2/16]- NENÍ NÁVRATU ČÁST 2.
Ben stál uprostřed místnosti a téměř ani nedýchal. "Sakra, co mám do prdele dělůat teď?" pomyslel si. Pohlédl na displej, na němž zrovna svítil údaj 00:48. Nervózně trěkal pohledem po místnosti, až nakonec něco zahlédl. Možnost útěku. Zhluboka se nadechl a připravil se. Oheň ho téměř celého obklopil. Zbyla mu jen malí nepatrná skulinka mezi plameny. Přesně to, co potřeboval.
V tu chvíli měl Martin úplně jiné starosti. Jel právě po ulici, kde musel krotit svou rychlost a navíc vedle něj seděla šéfova puberťácká dcera. Ta právě odněkud vyšťourala žvýkačku a vložila si ji do úst. Začala hlasitě přežvykovat, což Martina pěkně vytočilo.
„Hele, můžeš přestat přežvykovat, jako nějaká kráva?“
Eva se zatvářila ublíženě. „No pardon,“ odvětila a nalepila žvýkačku na palubní desku.
„Hej, co si to…“ Zbytek už však nedořekl, protože zničehonic z jednoho domu vyskočil člověk přímo z okna a dopadl na Martinovu kapotu. Ten ihned strhnul volant a dupl na brzdy.
„Sakra!“ Zaskřípělo to a auto se zastavilo. Člověka, který na ně skočil, to odhodilo na zem, kde se svíjel bolestí. Byl to Ben.
Martin vyskočil z vozum ale okamžitě se obrátil na Evu se vztyčeným prstem. „Ty zůstaneš tady, rozumíš? Uvidím tě venku a půjdeš do kufru!“
Poté přeběhl k Benovi zbírajícímu se ze země a pohledem přelétl promáčklý plech. „No krucinál chlape! Nemohl jste skočit někam jinam? Takhle obrovskou silnici tu máte a vy žuchnete na moje nový služební auto.“
Ben pohlédl na Lamborghinni. „Služební? Kde si můžou dovoilt vám dávat takovýhle služební auta?“
„U dálniční policie,“ řekl Martin a vytáhl svůj průkaz. „Jsem Martin Schmidte, dálniční policie. A vy dostanete pokutu za ohrožování bezpečnosti.“
„Já nikoho neohrožoval, tam nahoře byla bomba, kdybych nevyskočil, je ze mě škvarek.“
„Tak ať, aspoň by jste mi nevlítnul na auto. Poslyšte, kdo vy vlastně jste?“
Ben na něj pohlédl. „Ben, Ben Jagger.“
Martin se zatvářil udiveně. „Vy? Představoval jsem si vás, jako tlustýho poldu, co pořád jenom něco do sebe láduje.“
„Ne, já ve službě nejím. Teda nejedl jsem, když jsem byl ve službě.“
Martin se na chvíli zarazil. Jako by hledal ta správná slova. „Ohledně vašeho parťáka, je mi líto, co se stalo.“
Ben přikývl. V tu chvíli mu zazvonil mobil a tak to zvedl. „Haló?“
V tom ustrnul, když se ozval Troglichův hlas: „Jaggere, něco nevyšlo. Jsou tady, jdou po mě.“
„Uklidněte se, Troglichu. Kde jste?“ zeptal se naléhavě. Jeho tónu si všiml i Martin. Náhle se hovor přerušil. Ben spustil k tělu ruku s mobilem. Martin se zatvářil ustaraně. „Co se děje?“
„Jeden můj známý má trable. Musím jet.“ S těmi slovy se rozběhl ke svému autu a nastoupil do něj. Nastartoval a v tu chvíli si vedle něj přisedl Martin. „Co tady děláte?“
„Hele, je zřejmý, že se bude něco dít a možná se vám bude hodit moje pomoc, takže jedu s vámi.“
Ben se vyklonil a pohlédl na Evu sedící v autě. „A co ona?“
Martin mávl rukou. „Ta si poradí. Tak pojedem už?“
Rozjeli se a minuli Martinovo auto stojící uprostřed silnice. Eva se zatvářila ublíženě a zakřičela: „ Hele! A co já?“
Ben s Martinem zrovna projížděli po dálnici, když Ben Martinovi vysvětloval to nejzákladnější, co potřeboval vědět. „Takže po tomhle Troglichovi někdo jde? A ty tomu chceš zabránit.“
„Přesně tak.“
„Hele, chlape, proč ty jsi vlastně odešel od policie? Máš to v krvi,“ pronesl Martin. Ben na toto téma nechtěl mluvit a tak ho jednoduše změnil. „Co přivedlo k dálniční policii zrovna tebe?“
„Převelili mě. Prý je to jediné odvětví policie, kam zapadnu. Prý jsou tam na dělání škod zvyklí.“
Ben se uchechtl. „Jo, bylo tam pár kolegů, co občas něco rozbili, ale jenom občas.“
Mezitím se Troglich před svým rodinným domkem kryl za svým autem. Pár metrů od něj stáli dvě černé dodávky a z nich vyskákalo dohromady asi 12 mužů. Bez ptodlení začali pálit na vše živé. Troglich se snažil nevnímat bolest v pravé paži, do které dostal zásah. Zároveň si však uvědomoval, že už dlouho nevydrží. Dokázal sejmou jen 3 z těch útočníků, ale toho největšího z nich Franklicha vždy minul.
Pomalu se začínal vzdávat svých nadějí, když se z ničehonic vyřítilo zpoza rohu Benovo auto. Zamířilo si to přímo k mužům a bez milosti jednoho z nich přejelo.
„Hej! Nejspíš jsi ho přejel,“ poznamenal Martin.
„To nevadí. Teroristi mají vždycky pojistku,“ odskel Ben. Martin se usmál. „Jo, začínáš se mi líbit.“
V tu chvíli Ben prudce zabrzdil a Martin se hlavou praštil o desku. „Au! Už ses mi líbit přestal.“ Následně oba dva vytáhli zbarně a vyskočili z auta. Ihned je zasypala sprška střel, které se oba dva vyhnuli. Načež Martin začal střílet hlava nehlava a dokázal zabít 5 protivníků.
„To bylo dobrý,“ musel přiznat Ben.
„ Jo a sleduj tohle.“ Martin se vyřítil ze svého úkrytu k nejbližšímu teroristovi, ale zakopl a upadl. Jak padal, tak trhnul rukou srazil teroristu k zemi. Ten se praštil do hlavy a zůstal bezvládně ležet.
Ben zvedl palec. „Paráda! Skvělý pohyb.“ Následně odstřelil další ozbrojence.“
Když Farnklich viděl, že nemá moc šancí, tak se sebral a naskočil do dodávky. Chtěl ujet. Ale toho si Martin všiml a ihned přeběhl před vůz. Namířil na čelní sklo svou zbraň a začal střílet. Franklich dostal zásah do hlavy a padl na volant. Tím ho strhl stranou a řítil se přímo na nějaký jiný dům. Dodávka se o pevnou zeď roztřískala. Martin stál hned za ním a jen to pozoroval. „Wow, to bylo jako v akčním filmu.“
Poté pomalu přešel k Benovi a pohlédl na mrtvá těla. „Tohle je možná jeden z těch důvodů, proč jsi odešel. Musel po tobě být na dálnicích strašnej bordel.“ Ben se usmál. „Jenom ve středu. Byl jsem domluvenej s úklidovou četou.“
Téhož dne pozdě večer seděl Ben doma s lahví piva. Náhle se ozval zvonek. Ben přešel ke dveřím a vpustil dovnitř Troglicha. „Dáváte si oraz, pane komisaři?“
„Nejsem komisař.“
„A já myslel, že jste se vrátil k dálniční policii.“
„Ne, ti už mají jiné lidi. A navíc teď mám čas na jiné věci.“
„No, kdyby jste se chtěl vrátit do práce. Já bych jistou nabídku měl.“ Poté se otočil k odchodu.
„Počkejte!“ ozval se Ben. „Mám už dost poflakování. Tak dobře. Beru to, co nabízíte.“
„Výborně. Zítra vám zavolám podrobnosti,“ řekl Troglich a zase vyšel ven. Zavřel za sebou dveře a nechal Bena samotného.
|
mám z toho dojem, jakoby někdo seděl u Kobry 11 (vysílané ve své hlavě) a jednoduše popisoval vše, co vidí, včetně technických věcí typu ,,střih" a ,,znělka". Pokud jsi takový dojem chtěl vyvolat, super, podařilo se Ti to 
