AFC11.cz    Diskusní fórum    Pravidla    FAQ    Hledat    Uživatelé    Registrace    Přihlášení 
odeslat nové téma  Odpovědět na téma
Mocná
kajusia


Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 447
Odpovědět s citátem
Člověče, třes se přede mnou!
Můžeš zdolat můj vrchol, ale nikdy nezdoláš mě samotnou!
Jsem tu déle než ty, než celá tvá lidská rasa!
Měj přede mnou respekt…


Zasykl, když se karosa autobusu otřásla při vjezdu do jedné z mnoha děr a jeho spánek narazil na tvrdou stěnu. Šedavá silnice mu vzdáleně připomínala ementál.
S jakou touhou vzpomínal na upravované cesty doma.
Doma, ve vlasti…
V duchu se okřikl za sentimentem přeplněné myšlenky a zahleděl se do dáli. Tam někde na něj čeká horská chata a v ní krb a odpočinek.
Dva týdny bude někde, kde budou silnice, pouliční ruch, civilizace, vzdálenými věcmi jeho denního života a promění se jen v obyčejné pojmy, které si lidé vymysleli.
Týden dovolené, vybojované dovolené..
Zavrtal se ještě hlouběji do nepohodlného sedadla a opět zavřel oči.


Hora vysoká, ční do nebe,
čeká, člověče, čeká na tebe..


Pod bundu se vtíral chlad.
Zadíval se na modrostí prostoupenou výšinu.
Poskočil si, myslíc si naivně, že spod bundy vyžene zimu.
Netrpělivě se ohlédl po dalších cestujících, jenž si vyžádali zastávku při benzínce, aby se trochu protáhli a ulevili páteřím od sedadel, která už nebyla tak příjemná jako na začátku cesty.
Mluvili se sebou, smáli se, s plastikovými kelímky v rukou doplňovali kofeinový deficit.
Konečně je, jako svolává pastýř stádo ovcí do ohrady, svolal řidič do vozu a otočil klíčkem v zapalování.


Vítej, človíčku.
Hrej si s větrem, hrej si s kvítím, dokud můžeš..


Pousmáním dal sbohem spolucestujícím a se sportovní taškou přehozenou přes rameno vykročil tam, kde tušil místo jeho odpočinkových dní.
Lehký sněhový poprašek mu křupal pod nohama a mírný mrazík ho štípal do tváří. Před tváří se mu pravidelně ukazoval obláček páry a ledové ruce pomaloučku ovíjely jeho boky pod bundou.


Jsem jako žena.
Nevšímej si mého chlácholení. Z druhé strany ti k boku tisknu zbraň v touze zmocnit se všeho, co máš, čím jsi, člověče.
Nejsem tu pro tebe, jsem tu, abych tě provokovala.


S nedočkavostí se odrazil a lyže klouzaly po uježděném sněhu.
Slunko dodávalo bělosti zmrzlých kapiček vody ráz něčeho nadpozemského.
Cítil, jak se s rychlostí, se kterou sjížděl sjezdovku, vkrádá do jeho těla adrenalin, strach, zároveň také radost z pohybu. To endorfíny prostupují buňkami, titěrnými částečkami tvořící dokonalý lidský celek, momentálně připravený ke všemu i k ničemu, co by se mohlo i nemusilo stát.


Jsem víc než jsi ty.
Proč mám pocit, že si myslíš opak?
Já jsem mocná, mocnější, a proto pamatuj:
vždy můžu shodit kamení, otřást se a setřást svůj sněhový šátek na tvou hlavu.


Poděšeně zamrkal, když zjistil, že sjezdaři jezdící kolem zmizeli a sníh už není upravován pluhy. Teď na něj pomrkávaly cukrem posypané smrčky a holé větve křovin lákaly svou prostotou k dotknutí a smetnutí z jejich povrchu sněhovou přikrývku.
Jedním, dvěma prostými pohyby odepnul lyže a rozhlídl se.
Kdoví, jak daleko jsem od vrcholu, pomyslel si a v duchu si vyčítal chvíli nepozornosti, kdy se jeho nohy nechaly unášet pouhou radostí z pohybu a mysl plula v oblacích.
Byla to iluze, nebo opravdu uslyšel tichounké zakňourání?


Má spokojenost roste s každým tvým nezdarem, člověče.
Ztratíš-li se, jsem potěšená tvou přítomností.
Proč jen chceš vždy odcházet?
Zůstaň se mnou, nechej mne kochat se pohledem na tvou zmatenost, dezorientaci.
Stačí se jen rozhlédnout kol sebe a uvidíš.
Ty však patříš mezi krátkozraké pokolení…


S hrůzou odhrnul zmrzlé pramínky vlasů z čela a rukavicí setřel pramínek krve značící na dívčím čele zřetelnou cestičku. Její řasy se chvěly bolestí, jaká byla vepsaná do něžné tváře.
„Pomůžu vám, slibuji,“ řekl jí blízko jejích rtů a zkušenými pohyby, které už tolikrát v práci použil, zkontroloval neporušenost dívčina těla.
Bolem naplněné kňourání nutilo jeho srdce k prudšímu tlukotu a ruce k co možná nejjemnějším pohybům.


Podávám ti dlaň, chyť se jí.
Držím tě…
Věříš mi?
Já sobě ne.


Chytil ji pod koleny a její paže se mu automaticky ovinuly kolem krku.
„Dýchej, prosím,“ promlouval k ní tiše mezi prudkými nádechy.
Vydal se do kopce, kde pomalu mizely stopy jeho příjezdu.
Udělal krok a vyhekl.
Tělo protestovalo proti několika desítkám kil závaží, jež pomalu přepadala bezvládnost.
Po dvaceti metrech upadl na kolena. Jen taktak dívku ubránil před dopadem na zmrzlou zem.


Slyšíš,slyšíš mě?Musíš slyšet můj smích.
Lidské mládě, jsi mé.
Vědomí, že tahám za nitky lidských životů, mi činí nepopsatelné potěšení.
Hora, hora světům vládne!


Běžel, co mu to lyžáky na nohou dovolovaly. Nohy ho tolik bolely, ale strach o život té nebožačky, která byla v tuto chvíli jen na něj a jeho schopnost pomoci, popoháněl unavená tělo k ještě větší rychlosti.
Levá, pravá… Nádech.. jehličky v plicích.. levá, pravá..
Nesmím, pomyslel si.


Ale no tak, človíčku, nehoň se za něčím, co je už možná nadobro ztracené.
Zastav se, opři se o kmen stromu, jehož větve ti málem uzmuly čapku a na chvilku si odpočiň.


„Nesmím to vzdát. Nesmím!“ křičelo jeho já.
Hnusil se sám sobě.
Jak může být tak sobecký? Vždyť ta holka potřebuje pomoct!
Jeho vlastní mysl ho zrazovala…


Zvolil jsi si sám…

Naposledy ji počastoval pohledem a dovolil konečkům prstů, aby okusily jemnost jejích studených tváří.
Její úsměv si vtiskl hluboko do srdce.


Hora vysoká, hora ční do nebe,
čeká tu, člověče, čeká tu na tebe.
Sama, vysoká, sněhem zavátá,
odnáší toho, co spěšně chvátá.
Chvátá k vrcholu, kde slunce svit
hladí jeho nedočkavostí plnou líc.
Hora, krutosti plna jako džbán sklenný,
jen ona ví, kdo krutý je a kdo není…
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuICQ
Elwen


Založen: 16. 10. 2007
Příspěvky: 90
Bydliště: Brno
Odpovědět s citátem
Krasa Kajko... Smile je to tak smutne, dojemne.. ale zaroven i nadherne.. Hory jsou nebezpecne... a v zime smrtelne..

Krasa...

_________________
Vždy existuje možnost volby, ačkoliv nemusí být zrovna taková, jakou si představuješ.

http://www.jitt-ulet.blog.cz
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuICQ
Ajši
Administrátor

Založen: 14. 10. 2007
Příspěvky: 1513
Bydliště: Hodonín
Odpovědět s citátem
Tuhle povídku miluji, Kájíku a zdaleka ne jen kvůli Tvým slovům o tom, koho si tam mám představovat Embarassed líbí se mi jeho představa jako lyžaře: dovedu si ho vybavit, ač v mé fantasii nad sněhem a mrazem obvykle prská. Měl by fešnou bundičku, čapku a skvělé carvingy... Embarassed
Slova hory jsou krásně krutá a upřímná. Hory si na nic nehrají, vždycky na ně musíš jít s tím, že na Tebe číhá smrt. Vím to, vzaly mi příbuzného, který neposlechl jejich dialog s ním. V jeho případě mu daly hory dostatečně najevo, že ho u sebe nechtějí...

Nádherné dílečko... nevím, jakou větu bych měla zdůraznit. Přestože jsem ráda konkrétní, tentokrát na snahu rozplývat se nad detaily rezignuji: povídka se mi moc líbí jako celek Embarassed ráda si ji čtu a jsem šťastna, žes ji sem dala... Embarassed
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu



Založen: 17. 10. 2007
Příspěvky: 549
Bydliště: Brno
Odpovědět s citátem
    Kajusia napsal:
    Hora vysoká, ční do nebe,
    čeká, člověče, čeká na tebe..

    Vítej, človíčku.
    Hrej si s větrem, hrej si s kvítím, dokud můžeš..

    Tohle zní majestátně a výstižně. Jakoby jen čekala, kdy někdo překročí neviditelnou hranici a pokusí se jí ublížit, pak se však umí bránit. Ale čeká a do své náruče vítá všechny ty, kteří nechtějí ublížit, ale těšit se.

    člověk s úžasným citem napsal:
    Teď na něj pomrkávaly cukrem posypané smrčky a holé větve křovin lákaly svou prostotou k dotknutí a smetnutí z jejich povrchu sněhovou přikrývku.

    To je jako v pohádce...Smile

    Podávám ti dlaň, chyť se jí.
    Držím tě…
    Věříš mi?
    Já sobě ne.

    A nedokážu napsat proč, ale nějak mne to zaujalo, a nepustilo.

    Připomněla jsi něco strašně důležitého, nejen hora, ale i celá příroda je mocná, a přestože si človíček myslí, že technikou a kdoví čím si s ní poradí, tak ona mu vždy ukáže, že to ona je tu tak, kdo má poslední slovo. Neodbočí z léty ověřených a pravidelně se opakujících zvyklostí, rozlévá vodu z břehů, setřese led a sníh z vršků, samovznítí les a prožene vichr místy, kde to potřebuje...a je jí jedno, že lidé si tam postavili domy a chtějí, aby to dělala jinak...je mocná, a je dobře, že to někdo postřehl.

    Nevím, zda-li šťastná náhoda, či něco jiného ho dovedlo k dívce, nemířil tam jistě, ale doufám, že se on i ona dostanou do bezpečí, že nepovolil (ano, viděla jsem tam zase Toma:)).


_________________
nevím proč mne zaujal tenhle citát, ale něco do sebe určitě má:
    "I am still, thank God, an atheist."
    (Luis Buñuel)
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuOdeslat e-mailZobrazit autorovy WWW stránkyICQ
Ajši
Administrátor

Založen: 14. 10. 2007
Příspěvky: 1513
Bydliště: Hodonín
Odpovědět s citátem
Fí: ale tentokrát to JE Semirek! Laughing Laughing milý... úchvatný Semirek.

Kájíčko, tahle povídka je skvělá... kdybych mohla, dám si ji do FAV *20*
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
kajusia


Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 447
Odpovědět s citátem
Fí, děkuji za komentář. Je to opravdu Semir. Embarassed Wink Já vím, oblíbenec je oblíbenec, ale tentokrát je to Turek, nu. Embarassed Smile
A příroda.. její vrtochy nejsou občas jenom vrtochy, ale kárajícím prstem, aby se člověk ve svém chování mírnil. Embarassed Embarassed

Elw, jsem ráda, že se ti povídka líbila. Embarassed Smile

Woxy, nechtěla jsem ti nasunovat, koho si tam máš představit. Pokud si dobře vzpomínám, bylo to naopak. Smile (myšleno v dobrém)
A Fav? Jejdanane, Woxítko, děkuji. Laughing :giggle: :hug:
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuICQ
Ajši
Administrátor

Založen: 14. 10. 2007
Příspěvky: 1513
Bydliště: Hodonín
Odpovědět s citátem
Ty jsi mi sama říkala, že je to Semir Wink
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
kajusia


Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 447
Odpovědět s citátem
Mea culpa... Embarassed
Ale jsem moc ráda, že se ti povídka líbí... i ostatním. Embarassed
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuICQ
Ajši
Administrátor

Založen: 14. 10. 2007
Příspěvky: 1513
Bydliště: Hodonín
Odpovědět s citátem
Líbí se mi moooooc! Tím víc, že jsem právě věděla, že jsi mi jí chtěla udělat radost - vážím si toho Wink
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Všelicos
Administrátor

Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 627
Bydliště: KTU
Odpovědět s citátem
Tahle povídka mne zaujala a stejně jako dysi se mi do očí vpil jeden rým...

Hora vysoká, ční do nebe,
čeká, člověče, čeká na tebe..


Takový... dvojsmysl Embarassed Very Happy

A také tam vidím Semirka Laughing Laughing Laughing

_________________
Ben: "Jak jsi na to přišel??"
Hartmut: "Neřeknu. Stejně to nechcete vědět."
(...)
Ben: "ODHOĎ TEN SEKÁČEK!!!!"
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
kajusia


Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 447
Odpovědět s citátem
Všelicos napsal:
Takový... dvojsmysl Embarassed Very Happy

A to jsem ještě neznala Vanezovo vyjádřování ala CHL. Embarassed Cool
Jsem ráda, že se ti povídka líbila a děkuji za komentář. *215* Laughing
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuICQ
Ajši
Administrátor

Založen: 14. 10. 2007
Příspěvky: 1513
Bydliště: Hodonín
Odpovědět s citátem
Tuhle povídku mám tak ráda... Embarassed Embarassed Embarassed Embarassed hrozně tam Semirka vidím, ač je mu jinak prostředí sněhu a hor velice vzdálené...
Kdybys nechala na nás, koho si představit, Tom mi tam tak nesedne. Semir tam pasuje, starostlivý a odvážný, i když je mimo službu... Embarassed Embarassed Embarassed krásně napsané, jak příběhem, tak formou. Chjo, moje radůstka... někdy ji zkusím ilustrovat Embarassed Embarassed
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Ajši
Administrátor

Založen: 14. 10. 2007
Příspěvky: 1513
Bydliště: Hodonín
Odpovědět s citátem
To je tak smutné... Crying or Very sad Crying or Very sad Crying or Very sad stejně mám vždycky strach, že ta dívka na konci umřela a on ji mrtvou hladil po zmrzlých tvářích. Jsem ráda, že jsi mi řekla, že ji ve skutečnosti zachránil Embarassed Embarassed Embarassed Embarassed tehdy mi to udělalo radost! Embarassed Embarassed

Opravdu krásná, nádherná povídka...
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Ajši
Administrátor

Založen: 14. 10. 2007
Příspěvky: 1513
Bydliště: Hodonín
Odpovědět s citátem
Původní nákres se mi podařil mnohem víc, tehdy si byl Semir i trošku podobný... Sad tohle ale snad také ujde Smile
Povídka je úžasná, máš tu za ni ilustračku Wink


mmmmmmmmmmm
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
kajusia


Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 447
Odpovědět s citátem
Smile Mocka děkuji za skvělou ilustraci, Woxy. Smile :hug:
Jsem moc ráda, že se ti povídka líbí. Smile
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuICQ
Mocná
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Časy uváděny v GMT + 1 hodina  
Strana 1 z 1  

  
  
 odeslat nové téma  Odpovědět na téma