AFC11.cz    Diskusní fórum    Pravidla    FAQ    Hledat    Uživatelé    Registrace    Přihlášení 
odeslat nové téma  Odpovědět na téma
1) Váhy
Tess


Založen: 19. 10. 2007
Příspěvky: 36
Bydliště: Praha
Odpovědět s citátem
Tuto povídku jsem napsala již dříve a protože byla má první, musela jsem ji trochu přešít kabátek, no jen tak lehce , aby byla čtivější. Snad se Vám bude líbit.


VÁHY

….,,Tome ,je za tím tirákem!“ volal Semir Gerkhan na svého parťáka a poutal k nárazníku jednoho z
překupníků drog.
Tom s odjištěnou zbraní v ruce vběhl za tmavočervený tirák a vystřelil………. Co následovalo,bylo jako
V hrozném snu, kdyby se z něj mohl mladý policista probudit.

Za obrovským autem na zemi neležel pronásledovaný překupník, jež způsobil havárii na dálnici
střelbou po voze dálniční policie, ale malé asi pětileté děvčátko, které se bůh ví odkud do přestřelky připletlo.
Byl jen okamžik , jen pár vteřin, které navždy změnili život několika lidem.
,,Proboha néééé!“ zděšený Tom běžel k tělíčku ležícímu na rozpáleném letním asfaltu.
,,Sanitku,sanitku !!“ řval , svou služební zbraň křečovitě svíral v pravé dlani a po chvilce ji s odporem odhodil do příkopu vedle dálnice.
Semir přemohl vzpouzejícího se řidiče a povolal kolegy ze služebny.

,,Tome, co se stalo ?“ Pohled na nejlepšího přítele mu vyrazil dech a nahnal slzy do očí.
Muž držící bezvládné malé děvče v náručí s šíleným výrazem ve tváři, matku dítěte plačící a v
záchvatech hysterie bušící pěstmi do policistova těla . Všude hluk z přijíždějících sanitek, pláč , zmar, krev zraněných a spousty ,spousty vraků.
Taková scéna mu nebyla cizí ,zažil to už tolikrát , ale tentokrát to bylo jiné,.. jiné okolnostmi .
,,Pusťte ji prosím , je mrtvá , nemůžete pomoci“ zaslechl Semir klidný hlas lékaře záchranné služby.
Kranich pomalu vstal ,opíraje se o velké auto za nimž ke tragédii došlo .
,,Semire já jí zabil“ řekl nepřítomným hlasem .
Přítel dobře věděl že ať řekne cokoli , bude to znít jako klišé. Neřekl raději nic .Zhroucený muž opět klesl na kolena ,Semir k němu přiklekl a objal jej. Hluboce dojat přítelovou situací sám slzy neskrýval . Po chvíli mu pomohl vstát a odvedl ho do vozu .

Dieter s Hotem zajistili odvoz obou zločinců do cely předběžného zadržení a při ohledávání místa nehody našli i Tomovu služební zbraň .
,,Strašná tragédie“ zamumlal si pod vousy Herzberger a hodil devítku do sáčku na důkazní materiál.

Když Tom se Semirem dorazili na služebnu , vládlo tam naprosté ticho.
Engellhardtová stála mezi dveřmi své kanceláře a jen na oba policisty kývla ,aby ji následovali.
Vešli , bez vyzvání se zhroutili do hlubokých kožených křesel.
Tomův nepřítomný výraz v obličeji naznačoval co právě prožívá a ani Semir nevypadal lépe, ale stále byl oporou svému příteli.
,,Gerkhane ,Kranichu“ řekla po úvodní pauze, v níž si pohrávala s krabičkou cigaret na svém stole.
,,Proběhne běžné šetření případu ,a to prokáže vaši nevinu na smrti Katty Mayerové a……..“
Větší policista se náhle zachvěl ve svém křesle a studenou dlaní promnul svůj obličej, jako po hlubokém spánku .
,,Tak Katty ,Katty se jmenovala“ skočil jí do řeči unaveným hlasem.,, Zabil jsem někoho, koho jsem neznal ani jménem“ .
,,Tome!“ ,okřikl ho mírně Semir ,,Teď právě slyšíš že to nebyla tvoje vina , tak už toho proboha nech!.“
a……pokračovala ve své řeči Anna. Vy oba máte týden dovolenou ,pouze při předvolání vyšetřovatele se dostavíte sem na služebnu . Teď jděte domu a zakazuji vám, hlavně vám Kranichu ,abyste se jakkoli spojoval s rodinou Katty Mayerové, to všechno za vás vyřeší jiní. Odchod.“ Zavelela rázně a po té si složila hlavu do dlaní .
,,Bože to byl den,“ pohlédla na sebe do setmělého monitoru jako do zrcadla a dlaněmi vytáhla pleť do stran směrem k uším, o liftingu uvažovala už nějakou dobu, ale obávala se reakce kolegů. Prhrábla si tedy alespoň vlasy dlouhými prsty vzala ze stolu klíče od svého vozu , kabelku a vydala se na cestu domu.

Týden odpočinku oběma policistům velmi prospěl , vrátili se na služebnu opálení s úsměvem na rtech.
,,Čau Hotte, Dietre tak jak bylo“ zažertoval Semir a políbil Andreu sedící za svým stolem .
Herzberger se nadmul a žoviálně odpověděl , ,,Čau hoši,bylo to fajn, běžné případy a trochu papírování, jinak nic moc těžkého co bychom tady s Dietrem bez velkých komisařů nezvládli“.
Tom se otočil ke dveřím kanceláře v nichž už zase stála Engellhardová a pochopil že mají jít za ní.
Oba policisté se teď už na vyzvání své šéfky usadili do pohodlných křesel, nabídla jim kávu.
,,Všechno v pořádku? A pátravě pohlédla do modrých očí.
,,Ano“ odpověděl a zavrtěl se v křesle.
,,Tak dobře dnes je na programu běžná kontrola dálnice . Jděte a, nezrušte mi další služebák“. Smíchem se snažila odlehčit atmosféru .Byla na ni vidět spokojenost.
Při odchodu šel Tom trochu napřed a Semir se ve dveřích otočil nadechl se…….

,,Nic neříkejte Gerkhane ,vše je vyřešeno a uzavřeno, jsem ráda že je Tom v pořádku .
,,Chtěl jsem jen říct že si nemyslím že by vše bylo OK , byl jsem s ním každý den a tenhle spokojený výraz trénoval celou cestu v autě.“
Bruneta obešla svůj pracovní stůl a usadila se na jeho rohu , paže zkřížené na prsou ji dodávaly pocitu nedostupnosti .
,,Pochopte Semíre ,tohle je situace ,kterou si za týden nevyřeší ,ale snad bude schopen pracovat a nemyslet neustále na tu událost . Dejte na něj pozor“ vstala a zavřela za ním dveře .

,,Tak takové vedro už dlouho nebylo ,já snad vypustím svou ubohou tureckou dušičku“ vtipkoval Semír a pustil na plné pecky rádio ze kterého se linul řev oblíbené skupiny U2 .
,,Zastavíme v Truck stopu Semíre?, mám hlad jako vlk.“
Turek spokojeně mlaskl ,,Fajn ,trochu jsi mi na té dovolené zhubl ,doplníme jouly . Dálnice nám neuteče.“
,,To víš parťáku ,o mě nikdo tak nepečoval jako Andrea o tebe“ . uvolněná atmosféra naznačovala že vše je ve starých kolejích vše je ve starých kolejích.

V Truck stopu nebylo příliš plno , ještě nebyl čas oběda a tak pohodlně zaparkovali poblíž restaurace a
vešli dovnitř.
,,Čau Kamillo“ pozdravili barmanku a usadili se u stolu poblíž baru.
,,Čau píšťalky“ odpověděla veselá pohledná blondýnka za barovým pultem .
,,Džus,hranolky ,kuře ,zeleninu a chilli omáčku?“ zeptala se s širokým úsměvem plným bílých zoubků,.
,,Už jste tu dlouho nebili rošťáci ,asi mi chodíte ke konkurenci“.
,,Kamillo , není na světě lepší Truck hospoda a lepší obsluha než tady ,a taky mě nikde jinde než tady neoslovují píšťalko.“ Modrooký policista jí oplatil milý úsměv. Barmanka se trošíčku začervenala a raději odešla k presovači uvařit kávu.
,,No jóóó , ta by o tebe pečovala“ neodpustil si Semír poznámku na Kranichův spokojený škleb.

Policisté hlasitě debatovali o novinkách ze Ženevského autosalónu, fotbale a Tom si neodpustil přátelský šťouch do vztahu Semíra a Andrey. Ani jeden si nevšiml dvou mužů nenápadně přicházejících k barovému pultu .
Ve zlomku vteřiny jeden z nich přeskočil barový pult a chytil Kamillu za vlasy a se zbraní u jejího spánku na ni řval .
,,Prachy , naval prachy děvko!“
Než se oba policisté vzpamatovali , druhý muž přiložil chladnou ocel k Semírovu spánku.
Barmanka rychle udělala to oč ji násilník žádal , a ten ji odměnil úderem do spánku. Poté přeskočil pult a řítil se ze dveří ven.
,,Tome střílej !!“ řval kolega ,ale ten stál jako opařený , v ruce zbraň na kterou od onoho incidentu nesáhl , nebyl schopen zmáčknout spoušť.
,,Vem ho s sebou Franku ! , přikázal prchající zloděj svému kolegovi ,jenž už táhl Semíra ven .
Na parkovišti při rvačce, se Semír obratně zbavil svého útočníka vytrénovanými chvaty bojového umění, a stačil i prostřelit pneumatiky od vozu ,kterým se oba lupiči chystali uprchnout.

Muž s igelitovou taškou pod rukou se dal na útěk ,otáčeje se po kolegovi jehož právě drobný Turek poutal ke kovové tyči nešťastně vběhl před právě přijíždějící tirák , ten ho odhodil na tvrdou zem a muž zůstal ležet v bezvědomí .
Semír rozžhavený do běla vzteky , našel svého parťáka klečícího u Kamilly , která už otevřela oči
A pomalu se snažila vztát.
,,Co je?!“ řval
,,Co to mělo znamenat Tome ?!“ řval až se dusil vzteky , ale pohled na svého přítele mu zchladil
hlavu .
Tom vstal od sedící dívky a tiše řekl
,,Promiň , Semíre ,promiň mi , ale já.... nemůžu střílet“. Otočil se a s mírně skloněnou hlavou vyšel ven ze dveří .
Semír stál s ústy do kořán a nevěřil tomu co právě slyšel .
,,Počkej „ dodal už smířlivěji
,,To bude v pořádku“ a snažil se vzít parťáka kolem ramen ,což se mu při jeho výšce příliš nedařilo.
,,To nebude v pořádku“ ohradil se Tom
,,Málem tě... kvůli mně dostali Semíre ,zajíkl se a polykal slzy . Já.... nemůžu střílet , jsem pro tebe jako parťák nebezpečný ,dám výpověď“.
Po chvíli napjatého ticha Semír jemně poplácal kolegu po rameni. Seděli ve stříbrném BMW
,,Tome , vím jak to bolí ,vzpomínky tě budou ještě nějaký čas......“,nedořekl ,jen tiše vydechl a cítil se mizerně , stejně tak jako jeho nejlepší přítel. ,, Já tě potřebuju , a udělám všechno na světě ,abych tě z toho dostal.“
,,Nejsem si jist že to půjde“ a modré oči se opět zaleskly slzami. I přes nezvykle teplé červnové počasí cítil chlad .
,, Ty to nemáš před očima den co den , a nebudí tě v noci výstřel z tvé vlastí zbraně .“
Cestou na centrálu již nepromluvili , každý pohroužen do vlastních myšlenek.

Kolegové ze služebny přivolaní k události v Truck stopu si nenechali komisařovo zaváhání pro sebe . .

Tom se Semírem zamířili rovnou do kanceláře k Engellhardtové .
,,Pojďte dál a sedněte si“,vyzvala je. Chvíli bylo ticho a poté se rozhodla promluvit jako první.
,,Podcenila jsem to , měla jsem vás Tome doporučit k psychologovi už po tom incidentu ,je moje chyba že jsem to neudělala . Tento problém znám ze své vlastní zkušenosti , a vím o skvělém člověku ,který vám pomůže.“
,,Nepotřebuji psychiatra !“ rozkřikl se Tom na Annu Engellhardtovou.
Šéfka ignorovala t’on Tomova hlasu a klidně pokračovala.
,,Kranichu, to není psychiatr- ten léčí léky jeto psycholožka– ta léčí slovem . A mimochodem je docela prima .“ Anna nenápadně pokynula Semírovi , ten ihned pochopil, zvedl se a odešel z kanceláře se slovy , že jde s něčím pomoct Andree.

,,Promiňte“ omluvil se Tom za svou nezdvořilost. ,, Mám teď trochu pocuchané nervy .“
,,Já vím ,proto vás prosím ,zkuste to“ a podala mu vizitku s telefonním číslem Sáry Brownové.
,,Měla jsem před lety podobný problém ,to jsem ještě pracovala u Zemské a věřte mi, kdybych si nenechala pomoci , tak tu dnes proti Vám nesedím.“
Tom jí pohlédl pevně do očí .
,,Dobře zkusím to, ale za výsledek neručím“.
,,Za ten vám ručím já“ usmála se a podala mu ruku. ,, Máte zdravotní volno ,tak dlouho ,jak to jen bude nutné . Zlomte vaz“.
Mladý policista poděkoval a přešel z šéfčiny kanceláře do té své.
Seděla tam Andrea se Semírem ,pili kávu a povídali si ,když vešel, žena vstala a objala ho.
,,No no , snad to nebude tak horký ,smál se Semír a na Tomově obličeji se oběvil náznak úsměvu.
,,Mám teď ňáký ten týden volno , dejte na sebe pozor a ukažte se u mě , budu doma.“
Střetl se přítelovým pohledem.
,,Dávej bacha jo!“Vyzval jej a odešel.

Otevřela mu mladá žena v jeho věku
,,Pojďte dál pane Kranichu“ a vpustila návštěvníka do své útulné kanceláře.
Tom nejistě vstoupil a zahartusil , ,,Jak víte kdo jsem paní Brownová,měla byste být opatrnější než někomu otevřete.“
,,Mluvila jsem s Annou Engellhardtvou“ ,řekla klidným hlasem a usmála se .
,,Děkuji že jste přišel.“
Muž nedůvěřivě usedl do křesla ,mlčky pohledem zkoumal ženu stojící před ním . Měla výrazné kakaové oči , husté vlasy lesknoucí se na slunci ,které pronikalo oknem do kanceláře. Postava zaoblená na těch správných místech mu lehounce zrychlila tep.
Nebyla vyloženě krásná a Tom uvažoval spíše o slovanských předcích nežli o germánských. Už když ho vítala ve dveřích zaujal ho její harmonický sametový halas . Zněl jako melodie z panovy flétny.

,,Promiňte“ osmělil se , ,,čekal jsem někoho staršího,moje šéfová mluvila o jakési vlastní zkušenosti, takže jsem očekával …….
,,To byla moje maminka o kom mluvila Anna“ a zvonivě se zasmála. ,,Kdysi spolupracovala s Annu Engellhardtovou a pokud vím, jsou do dnes přítelkyněmi“.
,,A..aha“ uklidnil se Tom . Zavrtěl se v křesle a už mnohem uvolněněji sdělil ,,Jsem váš“.

Terapie založená na dlouhých téměř každodenních rozhovorech , kdy Sára pečlivě vybírala témata,a vědomě zdůrazňovala a naopak potlačovala v jeho mysli určité skutečnosti nejen z posledních dnů.
Policista plnil zdánlivě malicherné úkoly jež mu psycholožka přikázala a jejich společná práce se nenápadně přehoupla v přátelství .

Jednoho odpoledne , když Tom odcházel od Sáry z kanceláře , požádal ji , zda-li by se nechtěla seznámit se Semirem Gerkhanem .
I když Sára nebyla překvapena touto nabídkou a očekávala takový průběh terapie ,byla ráda že Tom zase začíná mít zájem o své přátele a kolegy , a chce se vrátit tam ,odkud odešel citově a duševně zraněný.
Nedala na sobě znát své myšlenky a překvapeně odpověděla, ,,Ráda Semíra Gerkhana poznám ,už toho o něm hodně vím ,tak ho ráda poznám i osobně“.

Semír s Andreou pozvání do restaurace Svět nadšeně přijali ,a celý večer se náramě bavili.
Když Tom odešel na toaletu ,přisedl si Semír k Sáře .
,,Sáro ,bude v pořádku?“ měl smutek v očích ,i když se před pár vteřinami vesele bavil.
Neodpověděla, jen si podepřela spojenými dlaněmi bradu a upřela na Turka tmavé oči. ,,Jen pomalu , Semíre, nic není hned. Když si zlomíte ruku , jeto okamžik, ale sádru nosíte šest týdnů a máte-li štěstí na dobrého chirurga nebudete mít žádné následky.“
Po Tomově návratu , mladá brunetka navrhla přípitek na tykání. Všichni souhlasili a Sára objednala každému podle jeho chuti.
,,To je na mě“ reagoval Tom okamžitě.
,,Ne ne ,ráda jsem vás všechny poznala a krásně se bavím . Taky musím vypustit přebytečnou páru a otupit smysly dobrým vínem.
,,Čin čin“ pozvedla sklenku a ostatní ji následovali.
Odcházeli z restaurace už hodně po půlnoci a během večera se obě mladé ženy sblížily .
Andrea nenápadně Sáru odtáhla od obou stojících mužů a důvěrně ji chytla za ruku,,Sáro jak se mám zbavit toho ……….

,,Nezbavíš“ , skočila jí do řeči psycholožka .,, Vybrala sis policistu , a toho strachu o něj , jestli se ti ,každý večer vrátí domů se nikdy nezbavíš.“
Andree jakoby malinko poklesla ramena, políbila přítelkyni na tvář a připojila k Semírovi , který se chystal rozloučit se Sárou.
,,Semíre „ řekla lehce kurážným t’onem ,,buď klidný a důvěřuj mu. Vím že pro tebe moc znamená , vím snad o všech vašich případech a lumpárnách , vím i o jeho mrtvé přítelkyni ,bylo to pro něj nepředstavitelně těžké vrátit se zpět k policii , a teď prožívá něco podobného ,smrt nevinného a ještě k tomu dítěte je těžkým závažím na vahách paní psýchy ,
a já se snažím tu váhu vyrovnat.“
Semír jí beze slova políbil na tvář a zašeptal ,,Dík“.

Následující den byl Tom v ordinaci neklidný a roztěkaný , nemohl se soustředit . Bloudil očima po místnosti a dělalo mu potíže pohledět ženě do očí. Začal pociťovat náklonnost k dívce ,která seděla v křesle naproti němu.
,,Sáro …..mám takový divný pocit, takový jako…
,,Vím „ skočila mu do řeči ,,máš pocit ,jako bys byl ……nahý .,, Odhalil jsi mi své hluboké soukromé nitro , a cítíš že už nic intimnějšího“ ………,,Máš přítele“ oplatil jí nezdvořilost Tom .
,,Ne to ne. „ Sára Bownová nikdy o svém soukromí s pacientem nemluvila a Tomova zvědavost jí zaskočila. Nechtěla ho odbýt ,nebo mu dokonce lhát ,ale náhle nevěděla jak toto klubíčko citlivých informací rozmotat
,,Jsi vdaná?“ pokračoval Tom bez skrupulí ,, nikdy jsi o nikom nemluvila“
Sára se podívala do prázdna a zaleskly se jí oči . Po chvíli odpověděla .
,,Je to trochu složitější .“ Tom ji lehce stiskl ruku .
,,Tomu nerozumím „
Sára se posadila na roh svého psacího stolu a znovu se zadívala kamsi za Toma , tentokrát se jí z očí koulely slzy . Náhle se cítila uvolněná a byla ráda že si o tom může s někým promluvit. Nikdo nikdy se jí na manžela neptal.
,,Můj manžel Paul byl , tedy ještě je“ opravila se ,,vojenským pilotem a před rokem a půl se musel při cvičení katapultovat ze svého letounu . Rozsah jeho zranění byl obrovský . Při katapultáži mu sklouzla přilba a on je rok a půl v komatu . Lékaři vědí že už se neprobere ale odpojit ho od přístrojů ho samozřejmě nemohou .“
Překvapený Tom se zmohl jen na ubohou frázovitou odpověď . ,,Třeba se stane zázrak a probere se“.
,,Tome, přečetla jsem snad desítky knih a nevěřím na zázraky, lidský mozek tak trochu znám .
Tak vidíš“, stírajíc slzy do pomačkaného kapesníku . ,,Teď se tady svlékám já. To se mi ještě nikdy před žádným pacientem nestalo .“

Tom vstal a chtěl jí políbit ,ale vysmekla se a jako by nic poodešla k oknu, za nímž vesele ubíhal Kolínský den . Dvakrát se zhluboka nadýchla a pomalu vydechovala , jako by tím výdechem ze sebe vypouštěla náhlý smutek , jež ji přepadl . Poté již veselejším hlasem oznámila ,že už je čas a navrhla mu návštěvu střelnice.

,,Mám zavolat Semíra , nebo tam půjdeme spolu? Zeptala se .
,,Už ?“ odpověděl ,,Já ...,já myslím , že ještě není ten správný čas“
,,Je Tome ! věř mi“ a vzala ho za ruku. I ona v tu chvíli cítila tlukot srdce až v krku a pohled Tomových modrých očí ji naplňoval blahem.
,,Dobrá ,ale pojď se mnou ty ,to jak střílí Semír vím až moc dobře. Mimochodem už jsem ti vyprávěl jak mě omylem střelil do nohy? Na služebně se mohli potrhat smíchy a já strávil týden ve špitále .
Chudák , měl takové výčitky že mi denně nosil pomeranče a div né kytky. Od té doby nemůžu pomeranče ani vidět natož je jíst.
Oba mladí lidé se upřímně smáli, ale já neumím střílet“ řekla Sára.
,,To nevadí naučím tě to“.
Sára vyzvedla Tomovu zbraň na služebně již den předem a když vešli do prostoru pro střelce ,vtiskla mu ji do pravé ruky.Lehce se otřásl ,ale přijal ji a pevně stiskl v dlani.
,,Měla pravdu“, usmál se
,,Kdo“? zeptala se zvědavě.
,,Engellhardtová, říkala že jsi úžasná.“ Sára se ,cítila polichocena .
,,Neléčím jen policisty ,na světě jsou i jiné bolesti .“
Tom si sedl na židli a zamyslel se …..
,,Chtěl jsem navštívit rodiče Katty Mayerové ,ale nedovolili mi to“ Sklopil oči a posmutněl .
,,Já vím ,také ke mně docházejí“
,,Cože?!“ vykřikl a vyskočil ze židle .
Sára věděla přesně ,kdy mu tuto informaci sdělit a čekala co Tom provede se zbraní ve své ruce ,čekala ,zda-li ji odhodí ,nebo naopak pevně sevře v ruce .
Stala se ta druhá varianta a psycholožka pocítila uspokojeni nad svou prací .V duchu si řekla ,, Je to OK Semíre.
Poté už nahlas odpověděla .,,Uklidni se až na to budete připraveni ,představím vás.“
Tom nabil zbraň. Na svoji devítku od incidentu v Truck stopu nesáhl.Trochu těžce odjistil pojistku .
,,Tak pojď ukážu ti to“ ,klidnou a pevnou rukou papírovému terči vystřelil srdce i oči.

,,Bylo to příjemné odpoledne Tome a díky za lekci ve střelbě ,doufám že ji nebudu nikdy potřebovat.“
U východu ze střelnice chytl Sáru něžně za ruku a chtěl ji k sobě přitáhnout ,ale žena se odtáhla a sametovým hlasem ho poprosila aby to nedělal.
,,Ještě nikdy jsem ho nepodvedla .“
Dny míjely a policista získával na zpět svoji energii a sebejistotu. Na střelnici docházel už několikrát týdně a postupně odbourával svůj strach ze střelby .
Semír mezi tím řešil běžné případy a nejedenou se dostal díky svému dočasnému kolegovi Ralfovi do nebezpečných situací .
Ralf byl trochu pomalý ,trochu natvrdlý , nicméně snaživý chlapík podsadité postavy ,který dobrosrdečně zdrobňoval všechna křestní jména kolegů na služebně . Takže Andrejka milovala Semíčka a Hercbík popřípadě Hottík se neúnavně vnucoval Aničce .
Díťa měl Ralfa už plné zuby a denně vzíval boha za návrat Toma .


,,Víš co,pojedeme k moři“ navrhla Sára
,,K moři ? teď? Víš jak je Balt studený?“
,,Ale my se nebudeme koupat“ řekla.
Najednou si oba uvědomili že listí na stromech trochu žloutne a noci už nejsou tak horké.
,,Uteklo to co!“ řekla Sára.
,,Chci se vrátit do práce“ a zahleděl se do milovaných kakaových očí.
Sára Brownová stočila pohled do dáli , tak jak to měla ve zvyku ,když váhala s odpovědí.
,,Nejdřív to moře, znám na Fischlendu kouzelné místo ,mezi dunami a borovicemi. Mám tam chatu po otci,voní tam smůla a pečené ryby.“
,,Jedem hned zítra „nabídl ji Tom
,,U moře jsem nebyl ani nepamatuju ,naposled se Semírem služebně ,honili jsme tam tenkrát dvě puberťačky co omylem šlohly auto plný kokainu a měly fakt nahnáno.


Bylo to skutečně kouzelné tiché místo, vysoké duny s ostrou trávou ,věčný vítr a tichý šum borovic . Zapálili v krbu oheň ,otevřeli láhev vína a povídali si,tentokrát spíše o Sáře a k ránu začala hovořit i své rodině ,o které Tom neměl ani tušení.
,,Narodila jsem se v bývalém Československu.“ Vážně ?“ skočil jí do řeči Tom.
,,Ale moji rodiče v sedmdesátých letech emigrovali sem do Německa . Táta si tu vybudoval právnickou praxi a máma psychologickou ordinaci, kterou mi přenechala . Po roce 1990 projevili přání vrátit se do Čech , přeci jen měli tam ještě známé a přátele z mládí . Navíc jim v restituci připadly nějaké majetky po předcích. Já jsem se odmítla vrátit a to vyvolalo vlnu nevole v rodině ,hlavně u Českých příbuzných.
Rodiče odjeli a já tu zůstala studovat. Po studiích jsem si vzala Paula Browna ,ale nebylo to zrovna ideální manželství.“
Při tomto vyprávění ,už byla jejich vzájemná blízkost taková ,že jeden od druhého mohli vzplát jako pochodně ,a tak došlo na to na co oba čekali . Tom Sáru políbil a její blůza z ní téměř sama spadla .
Milovali se
Ráno je probudilo zvonění Sářina mobilu.
,,Proboha,kdo volá takhle brzy ráno“ zamumlala. Zvedla telefon a Tom slyšel jak přerývaně dýchá.
,,Děkuji přijedu“ ,,odpověděla komusi na druhé straně linky a z očí se řinuly dva potůčky slz.
,,Právě zemřel“ a schoulila se Tomovi pod peřinu. Následovalo předlouhé ticho jež se Tom neodvažoval narušit
,,Lituješ toho co se mezi námi stalo ?“ zeptal se opatrně .
,,Ne“ , políbila ho ,,Byla to jen otázka času kdy odejde. Nejprve jsem za ním chodila každý den ,ale pravidelně jsem se tam potkávala Paulovu matku ,která mi dávala za vinu jeho nehodu ,že prý kdybych měla raději děti a nechtěla za každou cenu studovat fakultu ,nemusel by Paul dokazovat svou mužskou převahu nebezpečnými kousky v letounu. Nepovedlo se mi přesvědčit ji že to tak není .
Byla to strašná doba doufání a zároveň nejistoty ,doba ,kdy jsem nezvládala svoji práci a částečně se zhroutila . Po půl roce jsem věděla že už oči neotevře a pohled na nemohoucí tělo, hadičky a monitory mě vyčerpával. Rozhodla jsem se postavit se na vlastní nohy a pokusit se starat sama o sebe . Povedlo se mi to i navzdory Paulově matce ,která mě znemožnila u všech příbuzných a dokonce napsala o mě nelichotivý dopis Lékařské komoře.“
Sára neplakala, spíše z ní byla cítit zahořklost. Tom jí objal a něžně pomiloval.

Po kávě ,kterou Tom uvařil a při níž se ji snažil povzbudit Sára rozhodla.
,,Sbalím a pojedeme domu. Odpusť takhle to nemělo dopadnout“
Tom se na ni povzbudivě usmál ,,Odpouštím ti doktorko , ale slib mi že toto terapeutické prostředí ještě někdy navštívíme“ a políbil Sáru na čelo.
O pár minut později už seděli v autě a mířili do Kolína nad Rýnem . Cestou příliš nemluvili ,každý v sobě analyzoval vzpomínky na několik minulých hodin.
Cestou se dostali do kolony ,několik kilometrů před Kolínem .
,,Určitě je tam nehoda „ znervózněl Tom a sáhl po modrém majáčku .
,,Jen klid komisaři Kranichu“ okřikla ho spolujezdkyně ,,Dočkáš se“
Nicméně Tom čekání nevydržel a opatrně projížděl mezi stojícími vozy. A co spatřil : skutečně celkem jednoduchá nehoda pěti vozů ,a pobíhajícího malého Turka ,mávajícího kolem sebe rukama a pokřikujícího na zavalitého chlápka nacpaného do kožené bundy.
,,Sakra Ralfe ,hejbni kostrou a vytáhni toho chlapa z červenýho BMW .“
Tom ucítil důvěrně známou vůni benzínu ,rozlitého oleje a to ho naplnilo štěstím až po okraj.
,,Semíre !!“ zařval Tom na svého přítele ,,co to tady máš za hroudu“ a hbitě pomohl vytáhnout postaršího muže z inkriminovaného BMW. Semír se otočil za známým hlasem.
,,Tome !!“ a skočil mu kolem krku.
,,No a co mám dělat ,když můj parťák se válí doma a jezdí si na výlety.“ Semír se přivítal i se Sárou a ta na něj šibalsky mrkla .


Později Tom Vysadil Sáru před domem a dlouze jí políbil .
,,Tome ,prosím tě zítra nechoď za mnou do ordinace a zastav se v sedm tady pro mě ,ano?“
,,Proč ?“ zeptal se
,,Uvidíš a už se neptej .“
Opět se políbili a Tom odjel domů. Byl velmi šťastný a cítil svou bývalou sílu a vytočil Semírovo číslo .
Ráno ,když zatroubil před Sářiným domem , byla již připravená, sešla dolů dlouze se objali .
,,Chybělas mi“
,,Ty mě taky poldo ,tak pojď a začala mu zavazovat oči šátkem“
,,Co to děláš ?“ zeptal se překvapeně“
,,Důvěřuj mi“ a posadila ho na místo spolujezdce . Kam jedou neřekla ,takže když vystoupili na parkovišti u služebny dálniční policie a vedla ho po schodišti ke kancelářím měl Tom pocit důvěrně známého prostoru , ale netroufal se zeptat.
Poté co zastavili strhla Tomovi šátek z očí a radostně vykřikla
,,Konec dovolené komisaři Kranichu“ a přátelsky ho šťouchla do zad.
V prvním okamžiku stál jako opařený ,ale v zápětí roztál jak sněhová vločka na jarním sluníčku . Pískot a záplavy drobných dárků ,vítání , poplácávání po ramenou to vše vyloudilo šťastný úsměv na Tomově tváři .
Otočil se k Sáře a ta jen kývla hlavou . Kolegové o jeho návratu samozřejmě věděli od Anny Engellhardtové , které předešlý večer volala Sára.
Semír šťastný že se mu vrátil přítel ,vylezl na židli a Toma políbil na čelo.
,,No tak Semíre ,to jsem ti asi opravdu chyběl“ a se smíchem si otíral rukou polibek z čela . Ralf pochopil kolik uhodilo , vzal si z opěradla Tomovy židle bundu , poplácal Semíra po zádech a řekl .
,,Semíčku ,kdybys mě potřeboval tak brnkni.“
,,Díky Ralfe“ řekl Tom
,,Díky že jsi mi ho tu ohlídal.“
,,Dík Ralfíku“ zavtipkoval Semír ,,určitě se ozvu „
,,Tak pánové“ ,zavelela Engellhardtová ,,Běžná kontrola dálnice . Vítám vás Tome“ a šibalsky se usmála .
,,Díky šéfko měla jste pravdu ,vrátila mě do hry.“
,,Já vám říkala že za výsledek ručím, teď už jděte.“
,,Tak dělej brácho ,už jsi v práci ,nechal jsem kvůli tobě umýt auto.“
,,To jsi nemusel, stejně ho při nejbližší příležitosti rozsekáš.“ Oba přátelé se smíchem nasedli do služebního BMW a odjeli.
,,Tak mám pocit“ řekla Andrea ,když vařila Sáře kávu , že na tu starost o partnera policistu ,nebudu sama ,nebo se pletu ?“
,,Ne nepleteš se a večer plánuji mejdan“
,,Výborně“ vykřikla Andrea , vzala do ruky vysílačku a zahlásila ,, Centrála Kobře 11, hlaste se“
,,,Tady Kobra 11,co se děje Andreo „ zeptal se Semír.
,,Hoši ,nikde se nám neumažte a nenabourejte , večer bude mejdan!“
,,Fajn centrálo tak teď zas budeme chvíli pracovat“ a šlápl na plyn , protože je právě míjelo zelené Porsche nejméně 230ti kilometrovou rychlostí.
,,Tak v devět ve Světě“, loučila se Sára s Andreou ,,Dík za kávu“
Při odchodu se Sára zastavila v kanceláři Anny Engellhardtové.
,,Děkuji ještě jednou Sáro ,měla jsem o Toma skutečný strach . Vím jak je to těžké vrátit se do hry , jak říká Tom“
,,Ještě nás čeká konfrontace Toma s Mayerovými , ale myslím že to zvládneme.
,,Anno“ řekla svým sametovým hlasem ,,mamka by vás jistě ráda uvítala v Praze ,dám vám její nové číslo.“
Anna se rozesmála , ,,Bože můj máte to opravdu v rodině“. Rozloučili se a srdečně se objaly .

Večírek na počest Tomova návratu se opravdu vyvedl ,spousta jídla ,zábavy a smíchu. Oba páry se k sobě vinuly ,tančili na parketu a vtipkovali na účet druhých.
Semír vyzval k tanci Sáru a když poodtančili od Toma a Andrey řekl.
,,Díky Sáro že jsi mi ho přivedla zpět,i když už není tak docela celý“ a ukázal si na levou stranu hrudníku.
,,Plním své sliby Semíre , a co se týká srdce , nemusíš mít všechno, konec konců nejsi jeho typ, ty bláznivý Turku , on je spíš na slovanské tvary“ a dráždivě se zavlnila v bocích .
Oba se hlasitě smáli až to vyrušilo Toma s Andreou , kteří po nich neustále pokukovali a dohadovali se o čem spolu asi hovoří .
,,Tak a je na čase to tu zabalit panstvo“ zívl Semír ,,zítra jdeme do práce“.
Loučili se a Semír ještě z taxíku volal na Toma
,,Nezapomeň že už zítra zase makáš.“
Tom na něho mávl rukou a objal Sáru, odjížděli spolu do Tomova bytu.


Za pár dní ,se konal malý vojenský pohřeb poručíka Paula Browna , kterého se účastnila jen Sára , matka zesnulého a pár vojenských pohlavárů.
,,Buď sbohem Paule“ řekla tiše nad spouštějící se rakví a hodila mu na rakev kytici rudých růží. Poté nasedla do svého vozu a odjela do ordinace .
Dnes totiž byl den D. Den kdy poprvé představí Janu a Ditě Mayerovým komisaře Toma Kranicha .


KONEC
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Em


Založen: 16. 02. 2013
Příspěvky: 42
Odpovědět s citátem
Nemám slov! Úžasný, úžasný a ještě jednou úžasný! Smile
Chudák Tom, už jsem si chtěla postěžovat, proč mu zase někdo ubližuje. Very Happy
Ale Sárou je všechno smazaný, je to bezvadná ženská! Smile
Opravdu moc super povídka Smile Smile

_________________
Vysílačka:„Pozor pachatelé jsou ozbrojeni!"
Semir: „Díky, už jsme si taky všimli."
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
AnnaE


Založen: 14. 10. 2009
Příspěvky: 158
Odpovědět s citátem
WOW...jednoduše nemám slov...teda mám, bylo to nádherné, čtivé a všechno jsem ti uvěřila Smile
Jen bych měla jednu malou výtku, která se netýká obsahu, nýbrž úpravy...bylo by fajn, kdyby přímá řeč byla v uvozovkách a bylo to malinko seřazené, např. přímá řeč by byla na začátku řádku...(neber si toto, prosím, jako povýšenecké rady, i mně samotné toto kdysi někdo poradil a já se podle toho jen snažím psát Smile )
Jinak musím zopakovat, že povídka je dějově velice povedená Smile
PS: Moc se mi líbí detail, že Sára má kořeny v našich končinách Smile
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Tess


Založen: 19. 10. 2007
Příspěvky: 36
Bydliště: Praha
Odpovědět s citátem
Děkuji moc za reakce Vás obou. Vážím si jich, protože je to již sedm let co jsem tohle napsala.
Upřímně děkuji za rady ohledně stylu a špatně vložených přímých řečí, ale jak jsem již psala je to už sedm let, a má první povídka. Nebudu se k ní již vracet a opeavovat, protože teď jsem ji po letech znovu četla a těch chyb je tam až běda.
Možná bych ji malinko přepracovala a to by už nebyla ona původní....povídka Vahy.

Nicméně moc děkuji že jste se k ní po tak dlouhé době a záplavě jiných jistě poutavějších příběhů propracovaly a stála Vám za hodnocení. Děkuji že Vás zaujalo téma, a jsem ráda že byla povídka uvěřitelná. Mám ráda téma přátelsví na život a na smrt, i když je to taková "pohádka" naplňuje mě dobrým pocitem.

Mějte se hezký a oslavte 1. jarní den.
Tess
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
1) Váhy
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Časy uváděny v GMT + 1 hodina  
Strana 1 z 1  

  
  
 odeslat nové téma  Odpovědět na téma