AFC11.cz    Diskusní fórum    Pravidla    FAQ    Hledat    Uživatelé    Registrace    Přihlášení 
odeslat nové téma  Odpovědět na téma
PLK Extra 20. - Fedy závodí
Pietro


Založen: 13. 08. 2014
Příspěvky: 265
Odpovědět s citátem
Hmmm, menší drobt, který už půl roku hotový ležel v počítači ladem. Dvacátý extrovní díl mělo být dokončení těch Hunger Games, ale to než dokončím...jestli vůbec... Navíc to stejně tady momentálně tolik nežije, tak to nehoří. Very Happy

Fedy závodí
(Federstaller der Rennfahrer)

(pozn. autor. - Katherine Legge (*1980, britská závodnice) skutečně DTM jezdila, ale až v letech 2008-10 (příběh je rok 2005) a Oschersleben je skutečný okruh v SRN)

Mužské osazenstvo služebny již dva týdny po závodu v Brně žilo dalším podnikem DTM sezony 2005. Série se vracela do Německa a lístky na závod do Oscherslebenu byly více než podpultová záležitost. Tom, Semir, Pietro i Jan s Hartmuttem byli zaměstnáni jen jedním, sehnat alespoň jeden lístek.
„Pietro, vždyť se teď jelo u vás v republice v Brně, proč jsi nebyl?“ zeptal se Jan.
„Si upad, z jednoho konce Německa budu jezdit na druhý konec naší republiky?“ zněla poněkud rozčarovaná odpověď.
„Jsem zvědav, jak mi pojede Kate,“ zauvažoval Pietro.
„Kdo?“ vypískl Jan.
„Katherine Legge, britská závodnice, jezdí s Audinou, napůl růžové auto s logem časopisu Glamour,“ vysvětlil Pietro a ukázal Janovi startovní listinu, kdy byla vyobrazena nejen ona, ale z boku i auto. „Fandím jí už nějakou dobu. A ty máš nějakého favorita, Jane?“
Jan bez okolků ukázal na číslo 7.
„Bernd Schneider?!“ vyjekl Pietro. „Taková stará rachotina? Vždyť bude končit.“
„Starej, ale zkušenej a dobrej. Uvidíš, tu tvou Kate roznese na kopytech,“ holedbal se Jan.
„Hmmm, maximálně v televizi. Naživo to neuvidíme. Nejsou lístky,“ povzdechl si Čech.

Asi o dva dny později si Pietro vzal dovolenou. Anně řekl, že na cestu do Čech. A opravdu vše vypadalo, že skutečně odjel do Čech.

Mezitím jinde:
„Kate? Buď zdráva!“
„Česko, Masarykáč 2003, mám recht?“ zeptala se Kate.
„Jo, abych dostal podpis, tak jsem musel pár lidem udělat ze života peklo a ti mě doteď jistě milují,“ odpověděl culivě Pietro.
„Jo, proto si tě pamatuju a oblíbila jsem i tě. Takovou poctu moc mých fandů nemá.“
„Vím, a proto mám takovou prosbu a zrovna ty bys mi to mohla splnit.“
„Povídej, a uvidím, co se dá dělat.
Pietro jí poté vyjevil, co vše požaduje.
„Hmmm, jedno auto je připraveno navíc, ale není sponzor, musel bys ho sehnat do týdne, abychom to stihli nalepit na auto, to je jedna věc. Ale zkusím podráždit šéfa. Nováček v závodě, to bude zajímavý….. Jen ty lístky jsou jistota. Kolik jich chceš?“
„Aspoň 15.“
„Nejsi zrovna skromný, Pietro. Přijď zítra.“
„Dík, jsem tvůj dlužník. A dokonce budu mít i sponzora.“

Pietro odešel od sídla týmu Kate a věděl přesně, kam vyrazit dál pro sponzoring.
V sídle nalezeného sponzora proběhla pouze kratičká konverzace:
„Díky a hlavně nic neříkej, jo?“
„Jasný, neřeknu ani slovo. Znáš mě. Jako hrobka…“
„No právě…“

Jak se dohodli, tak také učinili. Pietro skutečně donesl do týmu veškeré podklady s podpisy pro sponzoring a Kate ho zavedla do nitra boxů, kde byl simulátor, aby se těžké auto série DTM naučil řídit a neuřízl si ostudu.
„Mám 10 dní naučit se tuhle dráhu,“ mumlal si pro sebe Čech a začal tedy pilovat své umění.
Už po pěti dnech byly časy solidní.
„Máš jet tak nějak rozumně, ne mě zesměšnit!“, rýpla si Katherine, když viděla jeho časy.
Pietro rozhodil rukama: „Jsem jako Picasso, nemůžu svůj talent popřít!“

Aby dodal kamufláži na věrohodnosti, poslal Janovi SMS.
„Zdravím, na závod budu pořád doma v ČR. Mám tu něco k vyřizování, ale pošlu vám na stanici aspoň nějaký present.“
V den startu závodního víkendu dorazil na stanici slíbený balíček od Pietra. 14 lístků na závod a malý vzkaz: „Pěknou zábavu z ČR přeji. Pak mě to převyprávíte.“
Služebna si rozdělila cennou kořist, sbalili si a malou dodávkou - autobusem, kterou opatřil Bonrath, aby si lístek zasloužil, vyrazili směr Oschersleben.
Lístky měly tu výhodu, že měly v sobě moc v podobě prakticky neomezeného přístupu.

Andrea při cestě našla na notebooku zprávu, že listina pro závod doznala jedné změny a že s Katherine pojede nějaký nový jezdec, jméno ale tým nesdělil.
„To by měl Pietro radost, ten jí fandí,“ zalitoval Jan kolegy.

Celá ekipa dorazila na okruh, a vyhledala místa, pro něž byly lístky určeny.
„Jdeme brzo, začne teprve kvalifikace,“ pípl Hartmutt.
„Pravda, měli jsme vyrazit pozdějc,“ souhlasil Tom, ale zkus to vydržet čekat.
Jan pak dostal další zprávu.
„Vidíš, bych byl zapomněl. Až tam budete, vyhledejte auto č. 21. Je to Katherine. O vás ví, budete hosty týmu. Když už tam s vámi nejsem, tak jsem vám zařídil alespoň spešl zážitek.“

Jan se zprávou obeznámil ostatní a ti se vydali do boxů. Hledali, ale nějak nebyli schopni najít to pravé, až pak Terezu napadlo sledovat veliké cedule na garážemi, kde byla fotka jezdce, číslo, jméno a vlaječka. Až pak Hartmutt nadšeně ukazoval na stání Katherine.
Andrea jen koukla na její fotku a suše prskla: „Hmm, ošklivá zrovna není…“
„Tak snažím se…“, zněla nečekaná odpověď.
Andrea jen leknutím cukla sebou zpátky.
„Vy jste od Pietra, že jo?“ řvala na Jana, protože mechanici začali zkoušet motor a odvedla je do své části boxu. „Vítejte!“
„Joooo!“ řval Jan.
„Fajn. Škoda, že tu není.“
„Jak se znáte?“
„Při jednom závodě se celkem originálně dožadoval mého podpisu.“
Nedočkavý Semir vyčuhoval ze stání a sledoval, jak někteří už vyjížděli za ohromného randálu na dráhu, pokoušet čas, který určil jejich osud v podobě místa na startu.

Za celou skupinou byl silný neprůhledný závěs.
„Co je za tím?“ vyzvídala Tereza, jako správná novinářka.
„Tam je elektrocentrum celého týmu. Tam nikdo nesmí. Ani já. Jednou jeden mechanik šlápl na jeden drát a vyřadil v celém týmu elektřinu. Těm věcem tam rozumí jen jeden maník a ten si to střeží,“ vysvětlovala Katherine.
Za závěsem se ovšem spustil takový řev, že při jeho spuštění, Tereza normálně odskočila leknutím stranou.
„Radši jděte stranou. Občas to tak řve. Není to nejnovější.“
Všichni od závěsu bázlivě poodstoupili.

Řev za závěsem ještě více zesílil. A pak utichl.
Zpoza závěsu mechanici vytlačili druhý vůz Audi Katherinina týmu s č. 20. Audi vypadalo jako polepené novinami, ale to byla pouze nálepka. Na dveřích a kapotě se vedle čísla skvěl modrý nápis „DIE WELT. Nummer Eins in Zeitugen!“
Andrea pak mlčky ukázala na zadní boční okénko pomyslných zadních dveří nad zadním kolem.
„Hele.“
Na okénku byla česká vlaječka s třípísmennou zkratkou FED. Pod tím bylo celé jméno „Federstaller.“
„To mě posol bulvu!“ užasl Jan a se smíchem dodal: „To je takovej prevít!“
Díky tomu nápisu všichni koukli na Terezu, jak kdyby snědla poslední jídlo na světě při celosvětovém hladu.
„Já to věděla, ale bylo mi řečeno, ať pomlčím.“
Z auta vylezl Pietro.
„Buďte zdrávi a pardon za tu menší fabulaci. Kdybych to vysolil rovnou, nebylo by s vámi k vydržení,“ vysvětloval na obranu.
„Jo, tak ty jsi ten druhej jezdec…“, oznámila suše Andrea.
„Hele, Andrea se probrala,“ uculila se Tereza.
„Že tě strčím do té elektrocentrály, abys dostala pořádnou bombu!“ vrčela Andrea.
„Andy, já nijak nezpochybňuju tvou inteligenci, ale došel tě fakt, že ta elektrocentrála je jedna velká lež a kamufláž?“ upozornil ji Pietro. „Kate vás musela nějak odradit od toho, abyste tam lezli napřed.“

Šéf týmu dal poté oběma pokyn k vyjetí.
„Fáň, držte palec!“
Pietro si s Katherine plácli rukama a vydali se na dráhu.
První časy dopadly solidně, z 22-členného pole byla Katherine 14., Pietro 17.
Na konci kvalifikace ovšem to už tak slavné nebylo. Přes oba se ještě pár jezdců dostalo a Katherine kvalifikaci ani nedokončila, jelikož se roztočila hned v první zatáčce. Na startu zítřejšího závodu, který vypsali na 44 kol, bude Katherine stát nakonec 17. a Pietro až 20.

Po kvalifikaci zajeli oba do boxů a z vozů vystoupili.
„Á, Kate se rochala v písku!“ konstatoval Pietro, když viděl kapku pocuchaný spodek nárazníku u jejího audi.
„No, co, trochu mě to ujelo stranou,“ zubila se Katherine.
Celá skupina byla poté pozvána na týmovou večeři.

Druhý den v 14:00 začala ta pravá show.
Andrea se nepřijemně ksichtila na holku v přiléhavých kraťasech a tílku, která nesla ceduli s Pietrovo jménem, fotkou, vlajkou a číslem a mířila na start k vozu. Tereza se při pohledu na ní velmi bavila, ale přesto se Čecha zeptala.
„Na co jsou tam?“
„De facto na nic. Stojí před vozem, aby lidi z tribun měli přehled, kdo v jakém autě sedí.“
„Aha, dík.“
Mechanici poté rozestavěli před obrazovky v boxech židle, aby skupina VIP měla možnost sledovat závod na nich.
Pietro se na startu ještě bavil s Katherine o nějakých věcech a dost u toho házel rukama. A ta mu jen s úsměvěm kývala na souhlas.

Když bylo poli oznámeno, až mají nastoupit do vozů a do zaváděcího kola, najednou bylo celkem ticho, které vystřídal rámus 22 motorů vozů, které se daly do pohybu.
Když objely celé kolo, a řadily se na start, skupina ani nedutala. I jindy ukecaná Andrea byla zticha a jen hypnotizovala obrazovku. Světla zhasla a závod započal. Hned v prvním kole skončily dva vozy, ale sledované duo se vyhnulo. Po 15 kolech začaly zastávky. Napřed přijel Pietro, kterému byly vyměněny gumy a doplněn benzín. Jenže auto se nechtělo rozjet a museli ho roztlačit. Katherine pak po kolo později měla zastávku bez chyby. Pár lidí ovšem jakmile zajelo, tak hned i skončilo.

O půldruhé hodiny bylo dojeto a přišel cíl. Jan se culil na celé kolo, jeho vybraný favorit Bernd Schneider opravdu vyhrál, Katherine nakonec dojela potupně až za Pietrem - on byl 15., ona 16. Zároveň ovšem byli poslední. Víc než 16 aut cíl nevidělo.

Po závodě oba vozy zajely do boxů a jezdci vystoupili. To už se k nim hnala naše skupina.
„Já vím, že jsme poslední,“ mávl rukou Čech.
"Ale co, dojeli jsme. To je to podstatný a i když už nepojedu, tak na konci sezony budu v klasifikaci jezdců, a jistě budu dvaadvacátý, jezdí normálně jen 21 vozů."

Pak se objevila i Katherine.
„Ty, Kate, kdo že to dojel před tebou?“ zeptal se Pietro s úsměvem. Následně kolem něj proletěl montovací klíč velikosti 12.
„Příště se trefím. Vsaď se!“ smála se Katherine.
To už ale přispěchal šéf týmu a oba jezdce pochválil, sice dojeli poslední, ale dojeli, auta jsou celá a Pietra i za to, že jako nový jezdec na jeden závod ostudu neudělal. Jako poděkování Pietrovi vůz ponechal. Tak jak byl, se vším.
„Hmm, nabízí se nerudovská otázka, kam s ním?“ uvažoval Pietro.
„Necháme jej stát na extrastání na podstavci u stanice, aby se mohli ostatní kochat,“ rozhodla Anna k všeobecnému překvapení.
„Jo, to by šlo,“ souhlasil Pietro a ostatní též. Setrvali s týmem do doby, než sbalili své vybavení a odjeli na další závod. Pak se rozjeli každý svou cestou domů. Zítra bylo pondělí a tedy opět pracovní den.



mapka okruhu, který byl pro dílko využit

auto K. Legge v reálu... pro představu

_________________
Andreamil z DF. Zde na PF jsem autorem, zde také čtu a komentuji.
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuICQ
Woxys
Administrátor

Založen: 14. 10. 2007
Příspěvky: 1543
Bydliště: ČR
Odpovědět s citátem
Je vidět, že tě téma hodně bavilo Laughing

jak kdyby snědla poslední jídlo na světě při celosvětovém hladu - pěkný příměr Wink

Bhahaha, baví mě, jak andrea žárlí, jen houšť, větší kapky a spoustu utrpení!

A oceňuji, že závod nevyhráli, to by bylo docela klišé Very Happy

_________________
Jsem Aleš Vávra Povídkového fora! Laughing
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuOdeslat e-mail
PLK Extra 20. - Fedy závodí
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Časy uváděny v GMT + 1 hodina  
Strana 1 z 1  

  
  
 odeslat nové téma  Odpovědět na téma