| Pozdě - Brittany11 | |
Brittany11
Založen: 18. 07. 2014 |
Příspěvky: 201 |
Bydliště: Praha |
|
|
Zaslal: 17.12.2014 19:53 |
|
|
|
|
Ahoj, přidávám zase nějaký drobek, ale tentokrát těch drobků bude více. Stejně jako minule píši v nové formě, takže když tak promiňte.
Postavy: Ben, Nina, Semir
Párování: Ben+Nina
Délka: cca 420 slov
Tak snad se líbí
17. 12. 2014 - přidán první díl
_
What are you waiting for?
You gotta go and reach for the top
Believe in every dream that you got
You're only living once so tell me
What are you, what are you, waiting for?
You know you gotta give it your all
Don't you be afraid if you fall
You're only living once so tell me
What are you, what are you, waiting for?
Rozhlédl se po temné části jeho kanceláře. Nikdy by netušil, že mu bude tak smutno, zrovna v tuto dobu, kdy za ním přijede ta nejdůležitější osoba v jeho životě. V tu chvíli, kdy nad tím vším přemýšlel, uslyšel tiché zaklepání na skleněné dveře. Pomalu se otevřely, byla tam jeho láska, Nina. Pomalu k němu přišla a zlehka ho políbila.
„Přišla záchrana na poslední chvíli, že? Usnul bys, kdybych nepřišla?“ na to jí s šibalským úsměvem odpoví „To víš, že ne.“
Políbí ji. Nakukuje do její kabelky, odkud vykukuje pouze víčko od šampaňského. Vyndá ji z tašky.
„Á... co pak to tu máme?“ Optá se Ben. Nina se na něj usměje.
„Chtěla jsem nám oběma zvednout náladu.“ Poklesne hlasem. Ben se jí podívá do očí.
„Stalo se něco, Nino?“ Má obavy o svoji přítelkyni Ben.
„Bylo pozdě, už jsem nemohla nic dělat.“ Steče jí jedna slza, kterou Ben hned otře.
„Co se stalo, Nino!“
„Bylo pozdě... Už... už jsem nemohla nic dělat... byla jsem bezmocná!“ Rozbrečí se Benovi v náručí. Utišuje jí, ale neví stále proč.
„Nino! Nino vnímej mě, co se stalo? A neříkej už to, že bylo pozdě.“ Pomalu na ni řve.
„Když ono bylo, ...měli jsme zásah, o kterém jsem ti říkala, ale nejspíš si mě zase jako vždycky nevnímal, že?“
Kývne a dál poslouchá.
„A... a tam se to stalo.“
Jako by se to znovu odehrálo před jejíma očima... Nina běžela, utíkala se zbraní, která mířila na zem. Měla na sobě černou neprůstřelnou vestu, na které byl žlutý nápis POLIZEI. Schovala se na místo, podle plánu akce. Najednou z ničeho nic se strhla přestřelka, lítali kulky sem a tam, bohužel i na nezúčastněné osoby. Byl tam také malý chlapeček, kterému bylo teprve pět let. Nikdo o něm nevěděl. Jen ti napadení...
A tak, to také vypravovala i Benovi.
„Takhle to tedy bylo...“ Dokončila svůj proslov.
„Promiň, zlatíčko. Mám hodně práce, kdybych to věděl, nepustil bych tě.“
„Ale víš o co jde? Jde jen o to, že nesnáším bezmoc... zemřel mi v náručí, a já s tím nic nemohla udělat.“ A steče jí další slza, při vzpomínce na ten umíráček.
„Smrt si nevybírá...“
|
_________________ Ben: ''Všechno v pořádku, jsme od policie''
Veronica: ''Jo jasně a já jsem doktor Dolittle''
|
|
| | |
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete hlasovat v tomto fóru
|
Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Strana 1 z 1
|
|
|
|