AFC11.cz    Diskusní fórum    Pravidla    FAQ    Hledat    Uživatelé    Registrace    Přihlášení 
odeslat nové téma  Odpovědět na téma

Líbilo se dílo č. 21
ANO
100%
 100%  [ 1 ]
NE
0%
 0%  [ 0 ]
Celkem hlasů : 1

PLK 21. - Rudá záře nad KTU
Pietro


Založen: 13. 08. 2014
Příspěvky: 256
Odpovědět s citátem
Největší ovace vždy po vyřešení případu shrábne náš velmi dobře známý kvartet komisařů.
Ale je třeba si vzpomenout i na ty skutečné hrdiny v pozadí všeho, bez nichž by si čtyřka výtečníků, přidělávající Anně vrásky na čele, ani neškrtla.
Tak nějak se dali ti dva rezaví dohromady...

Rudá záře nad KTU
(Rote Glut über KTU)

Délka: rovných 1 700 slov.

.. In meinem Blut werfen
Die Endorphine Blasen
Wenn hinter deinen stillen
Hasenaugen die Gedanken rasen …


„Wir Sind Helden??“, podivila se Allerlei, když Hartmutt spustil poněkud starší exemplář rádia, které kdysi získal od Toma, který jej chtěl vyhodit.
„Jasný, co jiného? Já tohle zbožňuju.“, odpověděl s úsměvem rezavý.
„Hele, já taky, to je fajn, že máme společný druh muziky, že jo?“, zeptala se Allerlei.
„Jo, alespoň se nemusíme hádat, co tam pouštět.“, pronesl Hart.

Písnička si vyhrávala a každý z nich se věnoval své činnosti.
Jan už několikrát nadhodil na stanici něco ve smyslu toho, že by ti dva byli výborný pár.
Ani jeden ovšem tuto možnost nechtěl potvrdit.
Ovšem ani vyvrátit…

Hartmutt řešil už dlouhou dobu jeden problém.
Potřeboval vymyslet něco, čím by urychlil svůj notebook.
Disponoval sice velmi moderním modelem, ale Hart byl zastánce velmi rychlého stroje, jakmile se to totiž trochu zpomalilo, byl nesvůj.
Síla zvyku jej nutila mít vše hned.
A co nejlépe.

Allerlei za ním jednou přišla s tím, aby jí notebook půjčil, že má nápad.
Hartmutt váhal, jednou dal počítač z ruky a vrátil se mu na maděru.
Ve své kolegyni ale viděl jistotu a počítač jí půjčil.
Ta si jej vzala do své části KTU a chvíli se tam v tom šťourala.
Asi po deseti minutách jej vracela.

„Co tomu bylo?“, zvědavě se zeptal Hart.
„Mažeš cookies a dočasné soubory?“, zeptala se káravě Allerlei.
„Ne.“, odsekl Hart.
„Nu, tak se pak nediv, že je to pomalý. Když to smažeš, zrychlí se ti. Ale musíš to mazat pravidelně, jinak ti to půjde stále pomaleji. V určitých věcech hledáš občas něco, co v nich není. Mysli jednodušeji.“, usmála se na něj Allerlei.
Hartmutt nějak nevěděl co říct a aniž by s tím jakkoli počítal, počastoval Allerlei milým polibkem.

Spontánnost jako kráva.
Petra se jen uculila a překvapeně dodala: „Není zač.“ a odcházela do své části, ale očividně jí ta pusa potěšila, ale to už Hart nepoznal, jelikož byla otočena zády.
Hartmutt si ovšem uvědomil, co spustil a přišel po službě za Janem a Pietrem.
„Pánové, já dneska udělal asi blbost…“, spustil s obavami.
„Co si ovšem představuješ pod pojmem blbost?“, zeptal se Jan.
„Dal jsem Allerlei pusu, za opravdu blbýho noťase.“, div se technik nezhrozil.
„A z toho si tak vedle?“, podivil se český komisař.
„Celkem jo, to je asi moje teprve třetí pusa.“, vypočítával Hart na prstech rukou.
„Nevím, co řešíš, líbí se ti?“, zeptal se ihned Jan.
„Tak jako jo, líbí, nu...“, soukal Hartmutt slovíčka.
„Tím pádem je vše vyřešené - pokud nikoho nemá, tak směle do toho.“, hodil Pietro rezavce bez záchranného kruhu do vody.
„To jí mam vzít na rande.. eh... na večeři??“, divil se Hartmutt.
„Ne, skočte si padákem, jasný že na večeři. Třeba se dostaneš dál, možná až tam, kam ses nikdy nedostal.“, lehce s ironií odpověděl Jan.
„Tak jo, no.“, pokýval Hart a odešel.

„Že mu radíme zrovna my, to je celkem přinejmenším divný.“, zamyslel se Pietro.
„Od tebe to sedí, Pietro. Jedno ti ovšem upřít nemůžu, jsi asi první, kdo dovede krotit Andrein temperament.“, ucedil Jan.
„Krotit? Její temperament je jako býk závislý na kofeinu - divoký a k neutahání.“, krčil rameny Pietro.
„Jsem schválně zvědav, co nám zítra poví.“, zajímal se Jan.

Další den na KTU.
Allerlei, hele, chci se omluvit za ten včerejšek, kapku mi to ujelo.“, omlouval se Hartmutt.
„Za tu pusu? Za tu se neomlouvej, naopak, bylo to milé poděkování, takové originální.“, odpověděla mile Allerlei.
„Nu tak dobře. Ale i tak - tak alespoň doufám, že přijmeš mé pozvání na večeři.“, dodal Hart.
„Ráda půjdu. Bude fajn, si jen tak posedět se svým kolegou - buduje to lepší pracovní vztahy.“, smála se Allerlei.
„Dobrá, večer tě tu vyzvednu.“, rozhodl se Hart.
„OK.“, kývla Allerlei.
Hartmutt zmáčkl tlačítko Play na svém rádiu.

… Anytime I need to see your face
I just close my eyes
And I am taken to a place
Where your crystal minds and magenta feelings
Take up shelter in the base of my spine
Sweet like a chica cherry cola …


Allerlei se jen sama pro sebe usmála.
„Lišák jeden rezavá, zná můj hudební vkus, to jsem zvědavá, o co mu půjde na té večeři.“, myslela si v duchu…

Hartmutt samozřejmě, jak slíbil, tak splnil.
V 19:00 před KTU stál s Lucy a čekal na Allerlei.
Ta se chvilku zpozdila.
„Promiň mi, ale dřív to nešlo.“, omlouvala se.
„Nevadí.“, roztřeseně odpověděl Hartmutt.

Už teď byl dál, než kdykoli jindy.
Ale k jeho vlastnímu údivu věděl, co má dělat.

Dojeli do Sabininy malé restaurace a usadili se ke stolu.
Aniž by to tušili, tak Sabine byla naočkovaná od Pietra, aby se věnovala, jako samotná šéfka jen a pouze této dvojici, resp., aby (zatím malý) personál plnil, vše, co si budou přát.
Hartmutt jako zkušený Don Juan objednal, dokonce trefil i oblíbené pití Petry, kterou to mile překvapovalo.
„Hele, jak víš, co mám ráda a co piju?“, zeptala se trochu vyčítavě?
„Štěstí začátečníka.“, usmál se Hartmutt, ale stále byl trochu nesvůj.

Sabine za nimi přišla a s úsměvem jim oznámila: „Vaše objednávka se právě vyřizuje a připravuje. Během chvilky se bude podávat. Přeji Vám příjemnou zábavu a dobrou chuť.“
„Děkujeme.“, sborově odvětili oba dva.

Bylo poznat, že to nebylo naplánovaně.
Když Sabine odcházela, mrkla nahoru do patra.
Tam seděl Jan s Pietrem a jakoby náhodou občas koukli dolů, co že to ten nesmělý technik vyvádí za alotria.
„Mě je to blbý je tu takhle pozorovat.“, ohradil se Pietro. „Radši půjdeme.“
„Blázníš?“, zastavil jej Jan.
„Až si nás všimne, bude tuplem v háji.“, vedl si svou Čech.
„No dobře, asi máš pravdu, raději půjdeme. Zatím si vede skvěle.“, ukončil pozorování Jan a vytratil se s Pietrem zadním vchodem.

Když donesli dvojici jídlo, mohla začít konverzace.
„Ta večeře jen za ten počítač?“, chtěla se ujistit Allerlei.
„Nu, částečně.“, odpověděl Hartmutt, z něhož opadávala nejistota.
„A co je tedy ta druhá část?“, zeptala se Allerlei s tím, že tušila odpověď.
„Nu, víš, tohle je vlastně Pietrův a Janův nápad, oni mě do tohohle uvrtali. Já sám bych se na to nezmohl, jsem strašně nesmělý, a ti dva mi tohle poradili, abych nebyl tak nejistý a abych ti snáz řekl, že se mi líbíš, nu a všechno to ostatní, co k tomu patří.“, povolil Hartmutt otěže svých pocitů.
Odpověď jeho protějšku byla pro něj velmi překvapující: „Je to fajn, že si mi to takhle řekl, protože u mě je to prakticky ten samý problém a ty samé pocity. A jsem hodně ráda, že nás takhle donutili. Sami bychom se asi takhle nikdy k ničemu nedostali.“

„Já se ti líbím?“, podivil se Hartmutt.
„Ano a stejně jako ty mě, i já jsem ti to chtěla říci už o hodně dřív, ale nějak mě ta bázlivost nutila tuto informaci udržet nevyřčenou. A tou pusou si to prolomil, a já se odhodlala, ale než jsem to udělala, tak jsi přišel s touhle večeří. Čili jsi mě to hodně ulehčil.“, vysvětlovala Allerlei.
„Takže jsme odteď oficiálně párem?“, chtěl se ujistit Hartmutt.
„Dá se to tak říci.“, odpověděla Allerlei. „A teď to dojíme, nebo to vystydne.“
A dali se do jídla.

Když dojedli, poprosili Sabine, aby jim ten účet dala s sebou.
Sabine jim jej ráda dala, ale zeptala se: „Nač to potřebujete?“
„Myslím, že nebude od věci jisté lidi vytrestat.“, usmála se ďábelsky Allerlei a začala Sabine diktovat, co k tomu účtu má přibalit za dopis a kam jej má poslat.
Když se vrátili, Hartmutt se velmi blbě zeptal: „Kam nyní?“
„K nám, u nás je to větší.“, mrkla Allerlei.
„Jak si přeješ.“, zasmál se Hartmutt a vydali se k určenému cíli.

Noc nakonec proběhla tak, jak se očekává Hartmutt během ní díky Allerlei prožil chvíle dosud nepoznané a které se mu velmi zalíbily.

Když se vyřádili, lehli si vedle sebe a Hartmutt utrousil: „Je ti jasné, že tohle v práci dělat nemůžeme?“
„Je, a vůbec, co si to o mě myslíš, že tuhle potřebu nedovedu udržet na uzdě?“, lehce nazlobeně odpověděla Allerlei.
„Vůbec ne. O to nejde. Ale víš co…no…“, vykoktal Hartmutt.
„Schválně, co asi teď dělají ti dva?“, ptala se zvědavě Allerlei.
„Nevím, abych pravdu řekl.“, odpověděl jí její čerstvý přítel.

Mezitím kdesi na služebně.
Andrea dávala Pietrovi dopis.
„Máte tu nějaké psaní.“, dodala a dala jim obálku.
Jan ji otevřel a vytáhl dlouhý účet ze Sabininy restaurace.
Hned poté vypadl ještě list papíru.
Pietro jej zvedl a četl:
„Jane a Pietro, díky za tento nápad, který jste Hartmuttovi navrhli. Bylo to skvělé a hodně nám to usnadnilo život a nebýt té rady pro Hartmutta, asi bychom se dohromady nikdy nedali. Asi vám nemusíme vysvětlovat, jak to dopadlo. Nu a chtěli jsme vám za to nějak poděkovat, tak vám posíláme náš účet. Sabine říká, že jej máte zaplatit do týdne. Byl to přece původně váš nápad, no ne?
Ještě jednou díky. Takovou pomoc jsme ani jeden nečekali a myslím, že tato částka je za vaši pomoc adekvátní. Natolik si vás ceníme.
Hartmutt & Allerlei.“


„No to mě po**r!“, vyjekl Jan.
„Oni se natláskají jídlem a pak se spolu vyspí a my jim to máme zacvakat?“, pokračoval v údivu Jan.
„Tomu se říká vděčnost, víš?“, ustaraně ucedil Pietro, tahající stoeurovku z peněženky. „Za ten nový pár to stojí.“
„No, asi jo, no.“, přikývl Jan a neochotně tahal druhou stoeurovku a podával ji Pietrovi, který se poté vydal za Sabine a účet jí zaplatil.

Další den se dvojice vydala za dvojkou z KTU.
„Dopis očividně došel.“, konstatovala Allerlei při pohledu na mračícího se Jana.
„Došel.“, cedil skrz zuby Jan.
„To jsme se museli tak cpát?“, zeptal se, už s lehkým úsměvem.
„Nemuseli, ale když ona Sabine byl atak ochotná…“, dodal Hartmutt.
„Já jí bacím, až ji uvidím…“, ozval se Pietro. „Já řekl ochotná, ne úplně rozdávačná.“
„Takže se mějte a ať vám to dlouho vydrží!“, popřáli oba dva a zase odešli.

„Mě je to trapný, to pomyšlení, že my jsme si užívali a oni to zaplatili.“, kál se Hartmutt.
„Znáš to - pro dobrotu na žebrotu - a 200 Euro není zas tolik. Navíc to byl jejich nápad, oni ti to poradili a tím nás dali dohromady, tak z toho taky něco aspoň měli.“, oznámila suše s mrknutím Allerlei a dala Hartmuttovi první pusu jako přítelkyně.

-----------------------------------

Použitá hudba (zájemci, nechť užijí YT):
Wir Sind Helden - Nur Ein Wort
Savage Garden - I Want You



_________________
Andreamil z DF. Zde na PF jsem autorem, zde také čtu a komentuji.
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Woxys
Administrátor

Založen: 14. 10. 2007
Příspěvky: 1496
Bydliště: ČR
Odpovědět s citátem
Lol, tradice "protřelí ze stanice radí Hartymu, jak balit holky" pokračuje, hezké Very Happy

Allerlei je milá <3

„Ta večeře jen za ten počítač?“, chtěla se ujistit Allerlei. - chytře přímo na nesmělého Hartmutta Very Happy

Ty jo, ale nesedne mi na ně, že by po prvním, a navíc dost nesmělém rande hned skončili v posteli...

„To jsme se museli tak cpát?“, zeptal se, už s lehkým úsměvem. - XD

200 €??? 5 500 Kč? Ježiši, co tam jedli?!?!?! Shocked Shocked Shocked Shocked Shocked Shocked takový účet nemohou dva lidi mít Very Happy

_________________
Jsem Aleš Vávra Povídkového fora! Laughing
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuOdeslat e-mail
Hartmutt Freund z KTU


Založen: 21. 07. 2014
Příspěvky: 246
Odpovědět s citátem
Woxys napsal:

200 €??? 5 500 Kč? Ježiši, co tam jedli?!?!?! Shocked Shocked Shocked Shocked Shocked Shocked takový účet nemohou dva lidi mít Very Happy


Myslím že mohou. Pokud Hartmutt sní 2 steaky s pepřovou omáčkou a Allerlei si dá sushi tak klidně jo. Laughing Už držim hubu ale já bych to dokázal.Razz

_________________
Seriálový maniak
---------------------
http://hawaii5o.cz/
http://hawaii5o.cz/forum
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
SaM


Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 367
Bydliště: Praha
Odpovědět s citátem
Wox: Na to nepotřebuješ dva lidi, stačím ti já. Laughing

_________________
mrtvá jako tahle sajta; pokud něco potřebuješ, zkus poslat sz
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Hartmutt Freund z KTU


Založen: 21. 07. 2014
Příspěvky: 246
Odpovědět s citátem
SaM napsal:
Wox: Na to nepotřebuješ dva lidi, stačím ti já. Laughing


Laughing Laughing Laughing Kdybych mohl za jídlo utratit cca.5 000, tak bych to udělal.

_________________
Seriálový maniak
---------------------
http://hawaii5o.cz/
http://hawaii5o.cz/forum
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
marketa


Založen: 29. 10. 2014
Příspěvky: 25
Odpovědět s citátem
Tak to já znám tisíc lepších věcí, za co utratit 5000 Kč...za jídlo bych to fakt nedala..možná za jídlo na celej měsíc, ale rozhodně ne za jednu večeři...Very Happy
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Hartmutt Freund z KTU


Založen: 21. 07. 2014
Příspěvky: 246
Odpovědět s citátem
Marketa: Já za jídlo jo. Sushi, steak, kuře na paprice. Ale po takové večeři bych byl děsně tlustej Laughing Rolling Eyes

_________________
Seriálový maniak
---------------------
http://hawaii5o.cz/
http://hawaii5o.cz/forum
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Pietro


Založen: 13. 08. 2014
Příspěvky: 256
Odpovědět s citátem
Wox: Uznávám, tohle je šitý horkou jehlou a č.22 nebude patřit mezi ty úplně OK, už délka leccos naznačí. A ta cena, nu, asi jsem měl dát o sto méně...

Hartmutt: Plno povídání okolo, ale k povídce ani . Do příště dopilovat Wink

Markéta: Restaurant je luxusní samosebou - ale ještě jednou - fajn, cena je asi moc hore.

Všichni - je milé po práci vidět u povídky 6 komentů najednou. Díky.

_________________
Andreamil z DF. Zde na PF jsem autorem, zde také čtu a komentuji.
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Hartmutt Freund z KTU


Založen: 21. 07. 2014
Příspěvky: 246
Odpovědět s citátem
Pietro napsal:
Hartmutt: Plno povídání okolo, ale k povídce ani .


Ok, tak teda: . Laughing

Ale teď vážně, sice škoda že byli pánové skoro bez případu, ale zase tady byl sakra hodně Hartmutt, což je rozhodně plus.
Allerlei je milá (jinak chválím že si sem dal Savage Garden - ty jsou skvělý!). A jinak i Wir Sind Helden jsou celkem dobrý.
Trochu mi to připomínalo ten díl s Natálií (jako paní Hartmuttovou) Razz.

_________________
Seriálový maniak
---------------------
http://hawaii5o.cz/
http://hawaii5o.cz/forum
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
PLK 21. - Rudá záře nad KTU
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Časy uváděny v GMT + 1 hodina  
Strana 1 z 1  

  
  
 odeslat nové téma  Odpovědět na téma