AFC11.cz    Diskusní fórum    Pravidla    FAQ    Hledat    Uživatelé    Registrace    Přihlášení 
odeslat nové téma  Odpovědět na téma

Lííbilo se dílo č. 14
ANO
100%
 100%  [ 1 ]
NE
0%
 0%  [ 0 ]
Celkem hlasů : 1

PLK 14. - Obchod s pozemky
Pietro


Založen: 13. 08. 2014
Příspěvky: 258
Odpovědět s citátem
UPOZORNĚNÍ: Vařil jsem z vody...

Obchod s pozemky
(Parzellehandel)

Délka: skoro 2 700 slov.

To se tak jednou sešlo skoro celé osazenstvo služebny až na Pietra a Andreu…
To jen šéfová Anna měla něco na srdci…

Došla za nedočkavou skoro kompletní skupinkou a spustila: „Je čas vás na opustit…. Ale nebojte, bude to jen na týden - od zítra. Dostanete za mě samozřejmě záskok, protože, jak to tu znám, tak by se vedení chopili Kranich s momentálně nepřítomným Zoolanderem a to, jak všichni ví, nedělá dobrotu. A služebna by byla vzhůru nohama. Jen vám povím, že, se jmenuje Kim Krüger. A je mladší nežli já. Tak se k ní chovejte, jak se patří. Toť asi vše.“

Všichni ztichli a notně jim v hlavách šrotovalo, kdo, že to je, nikdy jméno neslyšeli…
O asi půlhodinu později dorazil Pietro, ovázán na pravé dolní končetině a o francouzské holi.
I s Andreou, která již z předchozích dobrodružství měla jen malinký proužek náplasti nad okem.
„Co si blbnul?“, ptal se Tom.
Pietro jen mávl rukou: „Nic, řekněme, že v jedné knížce jsme se s Andreou dostali do zajímavých sfér a já z těch sfér spadnul… A pěkně blbě.“
„Na jak dlouho to máš?“, dodal otázkou notně již pobavený kolega.
„Ještě asi dva dny. Teď jsme přijeli od doktora.“, lamentoval Pietro.
„A doktorovi jste řekli to samé?, zeptal se už jízlivě Tom.
„Ne, blázníš, to by asi čekárna divila… Andrea mi přejela nohu autem.“, vyhrkl Pietro, aby se vzápětí vyhýbal kelímku, obsahujícím propisky.

„Jo, to ti tak věřím.“, smál se Tom a pomohl Pietrovi do kanceláře.
„Už chápu lidi, kteří tvrdí, že sex je sport.“, odsekl Pietro, nohu vystrčenou mimo stůl, protože se pod něj jednoduše nevešla.
Tom si odběhl a najednou celou služebnou otřásl děsný křik!

„HOTTE!! TY JSI JAKO TANK SHERMAN - TĚŽKEJ A ZELENEJ.“

Hotte ucukl zpět. „Jej, Pietro, promiň, já nechtěl. Vážně ne.“
Pietro se zkřivenou tváří odpověděl: „Fajn, dobře. Ale běda tě, jestli to kopnutí zopakuješ. To obětuju tu druhou zdravou, abych ti to oplatil.“
A dodal ještě úsměv, aby si Hotte nebral tak osobně.
Naštěstí Hotte jakoby tím kopancem hojení zázračně urychlil a tak po dni byl ovaz dole a Pietro zas mohl naplno do akcí.

Jednoho dne se Pietro vydal po dálnici do práce. Zaspal. A Andrea nebyla s to ho probudit, a sama si mezitím už lebedila u počítače za stolkem a popíjela své kafe.
Projížděl okolo staveniště, které se táhlo dobrých pár kilometrů.
„Jsem zvědav, kdy tohle dodělají. Už se s tím crcají minimálně půlrok.“, zamumlal pro sebe a pustil si rádio.

Dorazil na služebnu.
Tam už všichni OK, nastrojení a připravení a dalo by se říct, že i nastoupení.
„Hele, dík, ale tohle dělat nemusíte, když přijdu“, smál se Pietro povýšeně.
„Vy budete jistě Zoolander, nepletu -li se. Tak to jste se uvedl hezky.“, štěkl za ním ženský hlas.
„É, jo, už to tak bude.“, uklonil se poníženě Pietro a zařadil se vedle Jana, kterému nemohl z tváře zmizet ten blažený výraz po tom, co viděl ztrapnění kolegy v přímém přenosu.

„Já se jmenuji Kim Krüger a na týden jsem vaše šéfová, čili doufám, že budete plnit to, co vám nařídím. A teď se mi představte, ať mám alespoň obraz toho, kdo jste kdo.
„Kranich.“, odsekl Tom a to neměl dělat…
„Představujeme se celým jménem, to vás neučili, Kranichu!“, zahřímala Kim.
Tom rázem zkrotl a pípnul: „Tom Kranich.“
„To už je lepší“, odsekla Kim a ostatní Toma následovali.
Poté Tom šeptl Semirovi: „Tenhle týden bude krutý.“
„To bude pánové, to se vsaďte, netrpím žádné výstřelky.“, prskla Kim.
„Hej, jak nás slyšela?“, byl zmatený Tom.

Pietro se poté přesunul k Andree, která toužila mu něco sdělit.
Tom zarytě sledoval dvojici, která se najednou začala smát.
Když se Pietro vrátil, Tom hned spustil: „Co jste si šeptali, no?“
„Nejsi nějak zvědavý? Jen jsme s Andreou naplánovali dovolenou, hodláme frnknout na týden na Mallorcu, to je všecko. My jsme poslední, kdo si ji nevybrali.“, vysvětlil prostornější kolega.
„No nekoukej tak, Mallorcu vybírala ona. Já na móře nejsem. Já chtěl na chatu k jezeru, tam je klid, televize a pytlík brambůrků… Ale vysvětli jí to.“, dodal Pietro.

„A vůbec, kde jsou Semir s Janem?“, zeptal se Čech.
„Vím já, co ta nová skončila s mluvením, tak se vytratili do někam…“, zahučel Tom, kterému to nepřišlo úplně košer.
„Víš co Pietro, vydám se na objížďku okolí, je nu nuda a hlášení svoje mám napsaný.“, rozhodl se modrooký.
„Jak chceš, já se aspoň vrhnu na ty svoje, ta týdenní šéfová by jinak ze mě asi stáhla kůži, když bych jí to nedal.“, usoudil Pietro.

Tom vyběhl ze služebny, nastartoval a vyjel.
Projížděl okolo toho staveniště, okolo kterého jel už ráno Pietro.

TŘÍSK!!

Něco mu spadlo na čelní sklo, rozbilo ho a posléze přes to cosi Tom ještě přejel.
Lekl se, stočil auto, zastavil a šel se podívat, co to bylo.
Přišel k tomu balíku a otočil jej – byl to člověk, muž v obleku, ale nikde nebylo ani stop po střelách, či něčem jiném, co by značilo smrt. Ale bylo jisté, že byl mrtvý.
Vyndal z kapsy toho muže jakousi průkazku.
„Abel Radecke, Pork Reality.“
„Vida, prodavač domů.“

Neváhal a volal Pietrovi.
„Pietro, mám problém. Asi jsem zajel chlapa. Jel jsem jen tak po dálnici a najednou jsem ho měl pod koly. Přijeď sem.“
Za chvíli Pietro dorazil.
„Tome, já ti sice věřím, ale šéfová nebude ani náhodou. Je po něm a vypadá, že zemřel právě vinou tvého auta.“
Tělo Radeckeho odvezli na expertýzu a pitvu.

Kranich vše osvětlil Kim.
Ta, ač nerada, musela Toma odstavit.
„Věřím, že jste to neudělal, ale nejsou důkazy.“, odvětila Kim.
„Krucinál, proč bych já měl jen tak přejíždět nějakého realiťáka. Navíc, když mi spadl na auto, byl už mrtvý. Přísahám!“, řval Kranich.
„Ale dobře.“, ubral na hlasitosti a odevzdal věci.

Tom se tak odebral domů, kde už na něj čekala nová přítelkyně Petra Schubert.
Tom ale neměl na jakoukoli konverzaci náladu.
Míchaly se v něm myšlenky různých druhů.
Byl by schopen zabít?
Skutečně ho zabil?
V tu chvíli nárazu si byl jist, že ten muž byl mrtvý.
Ale teď?
Pochyboval.
Velmi pochyboval.
Třeba v něm ještě špetka života byla a on jí vozem definitivně rozprášil.
Snažil se usnout, ale nedařilo se.
Vzal si prášek a nakonec zabral.

Druhý den dopoledne volala Pietrovi doktorka Farnbacherová.
„Dobré dopoledne, tak v ústech toho mrtvého se našla zemina a drobné, okem neviditelné úlomky lupku (ty růžovofialové kamínky, co používají cestáři – pozn. autor) a můžu Vás na sto procent ujistit, že Vás kolega je nevinen a toho muže nezabil. Ten byl již mrtvý delší dobu. Ty šrámy co má, jsou pozdějšího rázu a jsou od kol vozu vašeho kolegy.“
„Zem a lupek? Žádný štěrk, ani nic jako asfalt?“, podivil se Pietro.
„Ne, jen normální zem a lupek.“, znovu potvrdila do telefonu doktorka.
„Díky, pomohla jste mi a to hodně. Možná ještě zavolám.“, poděkoval Pietro a zavěsil.

Ale vzápětí volal Tomovi.
„Ahoj, Tome. Mám dobré zprávy. Ten chlap, co sisi myslel, že si ho přejel, byl mrtvý, už když na tebe spadl. Čili jsi měl celou dobu pravdu. Vrátíš se do služby, až mi doktorka Farnbacherová pošle své závěry mailem. Uvidíš, Almara dá pak šéfové Kim zelenou a ta ti vrátí věci.“
„Uff, to si spadl obří kámen ze srdce. Potěšil jsi mě. Já to říkal celou dobu. A já už měl výčitky, že jsem někoho zabil.“, uklidňoval se Tom.
„Jo a mimoto, ten chlápek měl v puse zem a lupek.“, pokračoval Pietro.
„No ale na tom staveništi byl jen štěrk a věci k asfaltování.“, zarazil se Tom.
„Vidíš a to mi dost smrdí. A to nemluvím o tom salátu z předminulého týdne, co nechal Semir v šuplíku a zapomněl na něj. Sejdeme se na stanici, to už snad budu mít ten mail.“, zakončil povídání Pietro.

Mezitím jinde:
Paní Radeckeová, jsem pan Stankowski, ředitel firmy Pork Reality. Je mi velmi smutnou povinností oznámit Vám, že Váš muž, Abel, dnes zemřel.
Všechny záležitosti spojené s obřadem zajistíme. O to nemějte obavy. Abel byl jedním z našich nejlepších lidí. O to nás velmi mrzí jeho ztráta. Upřímnou soustrast a opatrujte se.“

Stankowski se ještě dostavil do Radeckeovy kanceláře, kde ztopil několik papírů a odjel.

Na služebně mezitím dostal Pietro od doktorky Farnbacherové mail s výsledky. Přeposlal jej okamžitě šéfové a ta zase Schrankmannové.
Ještě téhož dne přijela osobně Schrankmannová a omluvila se Tomovi za to, co se stalo s tím, že šlo o běžné postupy.
Tom omluvu přijal a Kim mu vrátila jeho věci.

Pietro skočil za Andreou a se smutně vyhlížejícím výrazem poprosil:
„Ty moje kouzelnice s touhle bedýnkou, zkus se podívat, kde je tady nejbližší volný pozemek a lupkem a obyčejnou zemí. Dík.“
Andrea po deseti minutkách donesla Pietrovi papír a spustila:
„Lupek se tu v okolí skoro nikde nevyskytuje. Ale jsou jen dva pozemky, které by zapadaly. Jeden je kousek odsud – v Erhardtweg a druhý zase na druhou stranu v Kerzenstrasse.
„Kerzenstrasse je už moc daleko odsud. Zajedem se podívat na ten Erhardtweg. A jsi geniální!“, pochválil Pietro Andreu, která si vymohla i pusu.

V Erhardtweg.
„Jo, to by souhlasilo, je tu přesně to, co měl Radecke v ústech.“
„Hele, pojď sem, Pietro, něco jsem našel.“, úpěl Tom.
„Koleje od auta, staršího data.“, podotkl hartmuttovsky Pietro.
Zvedli se a mířili k ceduli, která stála kousek dál.
„Pork Reality.“
„Není to ta firma, kde dělal?“, zeptal se Pietro.
„Jo, je.“, odsekl Tom.
„A je tu i kontakt. Robert Stankowski – Einsatzstrasse 344“
„Jedem tam.“, shodli se.

„Ano, pan Radecke nám velmi chybí. Byl výborný. Proč jste ale přijeli?“, ptal se Stankowski.
„V ústech pana Radeckeho se našly zbytky lupku a zeminy a to na staveništi, kde jsme ho nalezli, není. Ale je to na pozemku v Erhardtweg, který také prodáváte. A pracoval u Vás. K tomu nám snad můžete něco říci, nebo ne?“, na něj oba.
„A co bych Vám měl říci, ti vrazi, co Radeckeho zabili, jej museli zabít tam a pak jej na to staveniště dovézt. A co bych s tím měl mít společné já?“, už zuřil Stankowski.
„My raději půjdeme a děkujeme.“, rozloučili se oba.

Na služebně.
„Ten Stankowski mi nesedí. Ten něco zatajuje.“, přemýšlel Tom.
„Jo a jak byl celý smutný ze ztráty Radeckeho. Truchlící vypadají jinak.“, přidal Pietro.
Ten posléze opět požádal Andreu o všechno o firmě Pork Reality a Stankowském.
Andrea po nějaké době přišla a začala:
„Tak, pánové, Stankowski už měl oplétačky se zákonem několikrát. Vždy šlo o pozemky, tehdy je vykupoval za směšné ceny pro firmu, ale prodával je za přemrštěné ceny – to, co zbylo, si nechával.
Ale ta firma, Pork Reality, je čistá, jak slovo boží. Před časem ji koupil od Georga Porka, místního guru přes reality – prodával několik vysloužilých filiálek, které pro něj neměly cenu. A Stankowski se v tom uviděl a začal dělat do realit – od té doby o něm nebylo slyšet.“

„Teď si tak vzpomínám – když jsme tam byli, tak se horlivě snažil sehnat jakéhosi Tanberga. Tam tam zajdeme znovu a Tanberga zpovídáme my. Andreo, opět ti děkuji.“

Znovu ve firmě.
„Hledáme pana Tanberga.“
„Támhle je.“, ukázal jeden ze zaměstnanců.
Tanberg se dal na útěk.
Neutíkal ovšem dlouho, dvojka se rozdělila a střežila i zadní vchod.
A Tanberg se chytil.
NA služebně do něj dvojice tlačila, co to šlo.
„Když jsme u vás byli, tak váš šéf Stankowski vás velmi horlivě sháněl. Copak děláte tak podstatného? Vy asi nebudete jen řadový makléř, co? Likvidujete lidi, jako byl Radecke? Copak věděl tak důležitého?“
Tanberg se vylekal a raději začal mluvit:
„Jen chci na úvod říct, že já Radeckeho nezabil.
Dělal jsem s Radeckem tenhle okres.
Šlo nám to spolu dokonale, měli jsme prodáno víc, než ostatní dvojice ve firmě.
Ale jednou jsme po práci slyšeli Stankowskiho, jak mluví s nějakým inženýrem, že ten pozemek, v Erhardtweg, kde jste byli, je na stavění domu nevyhovující – byl tam bývalý lom, proto ten lupek, a jakmile se tam něco postaví, časem se to sesune a zboří se to.
A dokonce na to dal šéfovi podklady.
Ale to on nechtěl slyšet a toho inženýra a ani ty papíry jsme již neviděli.
Obratem zavolal nějakému jinému inženýrovi, který mu sestavil jiné podklady, ale takové, které stavbu na tom pozemku povolují.
Do toho všeho nedávno volala jedna ruská firma, že o ten pozemek mají enormní zájem a že jsou ochotni za něj zaplatit 5 000 000 Euro v hotovosti.
To víte, Rusové penězmi nešetří.
Chystají se tu postavit továrnu, kde by mělo pracovat na 2500 lidí.
Radecke byl velmi správný a tak se jal to šéfovi rozmluvit.
Nu a pak jsem o něm už neslyšel.
Až pak od vás, že zemřel.“

„A kdy má dojít k podpisu smlouvy?“, zeptal se Tom.
„Zítra v 9:00 na tom pozemku v Erhardtweg.“, dodal Tanberg. „A neřeknete mu, že jsem ho prásknul, on by mě zabil, jako Radeckeho.“
„Ne, vždyť jste nic neudělal, čili trestu netřeba.“, snažil se o zlehčení situace Tom.
„Budete ale pod dohledem, kdyby něco.“, rozhodli oba.

Druhý den v 9:00 na pozemku v Erhardtweg.
„Dobré ráno, pane Fedorovskiy.“, pozdravil Stankowski.
Rus mu pokynul a potřásl rukou.
„Nic nám nebrání to tu podepsat. Ještě si klidně pozemek projděte, abyste měl jistotu, co kupujete.“, radil Stankowski.
„Nějakij posudek na tento místo máte?“, zeptal se Fedorovskiy.
„Da, pane, mám. Zděs je.“, lámaně rusky odpověděl Stankowski.
„Da, to být dobré. Lepší, než jsem očkával.“, mnul si ruce Fedorovsky a pokynul svému společníkovi, aby vytáhl kufřík s penězi a smlouvou.

Vtom ovšem zakvílely pneumatiky a na scénu vletělo modré CLK s Tomem a Pietrem.
Stankowski vyškubl Fedorovskiymu kufřík z ruky a naskočil do své černé audi.
Pietro jen houkl na šokované ruské partnery: „Všetko OK?“
Oni mu jen souhlasně pokývli a sbalili se.
Na peníze se vykašlali, však mohli.
Fedorovskiy se jen poté ve svém autě usmál a zpod sedadla vytáhl další kufr, tentokrát s pravými penězi.
„Što, mě se tato obchod zdála špatná.“, procedil mezi zuby a odjel hledat lepší firmu s lepším pozemkem pro svou továrnu.

Mezitím Tom s Pietrem pronásledovali Stankowskiho.
„Prostřel mu gumy!“, radil Tom.
„Když pojedeš trochu rovně, tak by to snad i šlo.“, mínil Pietro.
„Si to zkus sám, na těch kamínkách to klouže.“, opáčil Tom, nestíhající zatáčet.
„Už mě to nebaví, najeď na něj zprava, mám nápad. Až u něj budeš, tak do něj jen strč.“, poradil Pietro zase Tomovi.
Tom najel zprava a poté do Stankowskiho vrazil.
Ten se dostal do smyku a převrátil se.
Asi po dvou kotrmelcích spadl ze srázu do haldy štěrku, která byla na tom staveništi, kde Radecke spadl na auto Tomovi.
Stankowski se vypotácel z auta a skutálel se z haldy dolů.
Tam už jej odchytli policisté.
Stankowski jen syčel: „Vsadím se, že vás navedl Tanberg, to byl vždycky zoufalec. Radecke byl to samé, a navíc věděl víc, než bylo třeba. Jen byl odvážnější a řekl mi to. A to neměl dělat. Tak jsem mu zablokoval otevírání oken na jeho voze, zamkl jsem ho do něj a otrávil jej v Erhardtweg plynem z výfuku jeho vozu. Jenže když jsem ho otevřel potom dveře, spadl na zem ksichtem dolů. Zabalil jsem do černé fólie a shodil. No a zrovna musel projet pode mnou policajt…

Stankowski dostal náramky a byl odveden do vozu a odjel do vězení.

Když se vrátila Anna, všichni na služebně si oddechli.
„Jaké to tu bylo?“, zeptala se.
„Normální, jen na nás víc řvala.“, žalovali Tom a Pietro.
„A co Semir s Janem?“, ptala se dál Anna.
„Ti dělali pochůzkáře, protože zničili hodně aut.“, pokračoval Tom.
„A abychom se taky vytáhli, vyřešili jsme případ.“, chválil Pietro.
„Ale to přece od vás očekávám.“, zklamala jeho naděje na nějaký benefit Anna.

„A já konečně můžu na dovolenou.“, oddechl si Pietro.

Pietro se druhý den rozvalil na lehátko s Andreou v plavkách a chroupal brambůrky. Oba leželi s brýlemi a opalovali se.
„Tomu říkám kompromis. Není to sice Mallorca, ale je to perfektní.“ chválil si Pietro.
„Jo, zlato, to se ti vydařilo krásně. Navíc jsme ušetřili hodně peněz.“, dodala Andrea.
„Ale musíš uznat, že pláž je romantičtější než střecha služebny, no ne?“, zeptala se Andrea, sklopila brýle a otočila se na Pietra.
„Je, nu, ale aspoň jsme tam, kde to zbožňujeme nejvíc – doma.“, odpověděl jí Pietro a odložil pytlík slané dobroty.

_________________
Andreamil z DF. Zde na PF jsem autorem, zde také čtu a komentuji.
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Ajši
Administrátor

Založen: 14. 10. 2007
Příspěvky: 1513
Bydliště: Hodonín
Odpovědět s citátem
Šéfová to velice dobře odhadla Very Happy a jsem ráda, že odjíždí jen na chvilku a že ji nevyhazuješ ze své reality. Ona je totiž nej <3

Nic, řekněme, že v jedné knížce jsme se s Andreou dostali do zajímavých sfér a já z těch sfér spadnul… A pěkně blbě - Laughing hezky napsané Very Happy koukám, že ti dva jsou sexuální maniaci Very Happy

„Ne, blázníš, to by asi čekárna divila… Andrea mi přejela nohu autem.“ - Laughing Pietro, podívej se na nějakou holku a ona to udělá... DOOPRAVDY XD

„Hele, dík, ale tohle dělat nemusíte, když přijdu“, smál se Pietro povýšeně. - to je blbec Laughing

Ale vysvětli jí to.“, dodal Pietro. - nebuď submisivní, chlapče. Andree se nesmí povolit otěže.

NO HURRRÁÁÁÁÁ, emoce! Výborně! Celý ten odstavec, kdy Tom jede domů a trápí se tím, že toho muže třeba vážně zabil, je SUPER!

Líbí se mi, že ač je Almara formální, zachovala se vemi slušně! Další povídkář, co ji nedémonizuje. Super!

„Normální, jen na nás víc řvala.“, žalovali Tom a Pietro.
„A co Semir s Janem?“, ptala se dál Anna.
„Ti dělali pochůzkáře, protože zničili hodně aut.“, pokračoval Tom.
„A abychom se taky vytáhli, vyřešili jsme případ.“, chválil Pietro.
„Ale to přece od vás očekávám.“, zklamala jeho naděje na nějaký benefit Anna. - hezké Laughing

Koukám, že Pietro andreu nakazil českým zápecnictvím XD
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Pietro


Založen: 13. 08. 2014
Příspěvky: 258
Odpovědět s citátem
Díky ti.
Konečně koment, kdy nic nekritizuješ. Cool

A propos, ty "Tomovy odstavce" s emocema jsou i jinde. Razz Wink

15. díl je lehce líznut Nárazem (ale opravdu jen ten náraz do auta + velmi lehce děj (že tam je taky stavební materiál aj.), nic víc), stejná míra využití dílu seriálu je i v 16. dílu (který je již hotov, ale je v notebooku a ten zaplý nemám - zítra, nebo možná ještě dnes večer postnu), v minulosti jsem byl akorát přesvědčen, že 100% fikce z mé strany nemá úplně úspěchy (snad krom 10. dílu se šéfkou)

Sex-maniaci nejsou - ale pro mě je to vděčné téma - když se nemůžu vybít reálně, tak aspoň takhle. Ej, to jsem vůbec neměl říkat!!! Shocked

Mno, jsem řád, že tě to baví. Pořád jsi mě dlužna ten 13. díl. Ale nenutím tě. Jen oznamuju.

_________________
Andreamil z DF. Zde na PF jsem autorem, zde také čtu a komentuji.
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Ajši
Administrátor

Založen: 14. 10. 2007
Příspěvky: 1513
Bydliště: Hodonín
Odpovědět s citátem
Já vím. Zatím jsem na něj neměla náladu. Komentuji, až když mám náladu, jinak ta reakce nestojí za nic.

V závěru jsem nějaký díl poznala, ale jinak netuším, já už Kobru tolik let neviděla, že si pamatuji snad jen Horečnaté sny.
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Hartmutt Freund z KTU


Založen: 21. 07. 2014
Příspěvky: 244
Odpovědět s citátem
Táákže- Při větě- Je čas vás opustit- jsem se fakt leknul, až další věta to zpravila.

Dostanete za mě samozřejmě záskok, protože, jak to tu znám, tak by se vedení chopili Kranich s momentálně nepřítomným Zoolanderem a to, jak všichni ví, nedělá dobrotu- To se mi líbilo Laughing

O asi půlhodinu později dorazil Pietro, ovázán na pravé dolní končetině a o francouzské holi.
I s Andreou, která již z předchozích dobrodružství měla jen malinký proužek náplasti nad okem.
„Co si blbnul?“, ptal se Tom.
Pietro jen mávl rukou: „Nic, řekněme, že v jedné knížce jsme se s Andreou dostali do zajímavých sfér a já z těch sfér spadnul… A pěkně blbě.“
„Na jak dlouho to máš?“, dodal otázkou notně již pobavený kolega.
„Ještě asi dva dny. Teď jsme přijeli od doktora.“, lamentoval Pietro.
„A doktorovi jste řekli to samé?, zeptal se už jízlivě Tom.
„Ne, blázníš, to by asi čekárna divila… Andrea mi přejela nohu autem.“, vyhrkl Pietro, aby se vzápětí vyhýbal kelímku, obsahujícím propisky.

„Jo, to ti tak věřím.“, smál se Tom a pomohl Pietrovi do kanceláře.
„Už chápu lidi, kteří tvrdí, že sex je sport.“, odsekl Pietro, nohu vystrčenou mimo stůl, protože se pod něj jednoduše nevešla.

- To je taky dobrý Laughing


A já konečně můžu na dovolenou.“, oddechl si Pietro.- Jo jo jo "zasněně kouká", já chci taky.
A je mi takové divné, že snad v každém tvém díle mají Pietro s Andreou sex. To mi na nich fakt nepříjde normální. I když-na Andree neni nic normálního.

Ale povedlo se-moc hezké. Wink

_________________
Seriálový maniak
---------------------
http://hawaii5o.cz/
http://hawaii5o.cz/forum
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Pietro


Založen: 13. 08. 2014
Příspěvky: 258
Odpovědět s citátem
Hart:Dík.

Co se toho postelového dobrodružství týče - já vím. Jsem nepoučitelnej. A jiný to asi nebude.

_________________
Andreamil z DF. Zde na PF jsem autorem, zde také čtu a komentuji.
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
PLK 14. - Obchod s pozemky
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Časy uváděny v GMT + 1 hodina  
Strana 1 z 1  

  
  
 odeslat nové téma  Odpovědět na téma