AFC11.cz    Diskusní fórum    Pravidla    FAQ    Hledat    Uživatelé    Registrace    Přihlášení 
odeslat nové téma  Odpovědět na téma

Líbilo se dílko č.2
Ano
100%
 100%  [ 1 ]
Ne
0%
 0%  [ 0 ]
Celkem hlasů : 1

PLK 2. - Skoroodhalení
Pietro


Založen: 13. 08. 2014
Příspěvky: 258
Odpovědět s citátem
Já jsem v prvním dílku roznítil něco, co směřovalo k dokonalému průšvihu… minimálně… Nu a je to tady…. Tedy skoro Very Happy
A opět platí, že každý ohlas si rád přečtu v komentářích pod dílem.

Délka : cca 1560 slov. Já delší neumím.

Skoroodhalení
(Fastenthüllung)

Nově nabytý románek Pietra s Andreou, který ovšem oba úzkostlivě tutlali, jelikož ani jeden nestáli o turecký hurikán, nabíral na četnosti a intenzitě, ale přesto se držel v určitých mezích. (Jo, i to jde).
Andrea navíc Pietrovi přislíbila, že to zavčasu Semirovi kulantně poví.

Semir se jednou při jízdě na dálnici Pietra optal: „Kde že to vlastně bydlíš?“
Pietro nevěděl, jak se vykroutit, ale přesto ze sebe něco vydal: „Nu, je to různé, někdy v Čechách, někdy tady v Německu.“
Semir se podivil: „V Německu?!“.
Pietro na to „Ano“.
„A kde?“, pokračoval Semir.
„U jedné známé, ona se sem odstěhovala právě z Čech, já jí říkal, že je to jen na čas, než si něco najdu.“, snažil se konverzaci utnout Pietro, jelikož tušil, že by mohl říct více, než by chtěl.

Konverzace chvilku pokračovala už na jiná témata, když vtom jim ve vysílačce zazněl Hotteho chraplavý hlas, způsobený špatným signálem: „Pánové, já vás nechci jakkoli rušit, ale pár kilometrů před vámi jede černý Transportér, který byl vidět před půlhodinou u jednoho přepadení banky.“.
„Dobře, vezmeme si ho“, aktivně odpověděl Semir a hned nastínil plán: „Jak řídíš?“, zeptal se Pietra.
„Co to je za otázku?“, odsekl Pietro. „Vždyť už si mě viděl tolikrát řídit!“.
„To já jen tak.“, dodal na vysvětlenou Semir. „Ty budeš teda řídit a já mu zkusím prostřelit gumy.“
Oba se rychlostí blesku prohodili, jako kdyby to snad měli nacvičené.
Aby to Semir Pietrovi ulehčil, dodal: „Auto mám nový a opravený. Víš, co tím myslím? Navíc nezapomeň, že vlastní auto dostaneš až zítra. Oni jaksi na tuhle položku tvého přeložení zapomněli.“.
Pietro na to: „Jo, vím, neboj.“

Honička začala.
Řidič dodávky byl ovšem velmi obratný a navíc z dálnice sjel do menšího města, takže ze skoro jednoduchého se stalo skoro nemožné.
Naštěstí pro dvojici v bavoráku z města vyjel na polní cestu, která se pak změnila v celkem slušnou asfaltku, vedoucí přes most přes řeku, který ovšem byl také několikaproudým kolejištěm.
Hned vedle se ovšem začala stavět betonová lávka nejen přes řeku, ale i přes kolejiště, jenže nebyla dokončena, a tak tam byl jen začátek, který by kaskadéři jistě využili jako perfektní rampu na skok…

Vlak vyjel ze zatáčky a dodávka mu jela přímo do cesty.
„To bude asi pěkný cvok. To nestihne.“, obával se Pietro.
„On jo, ale my ne.“, dodal Semir a dal tak najevo Pietrovi, aby přibrzdil a nechal ho radši zdrhnout.
„SPZ stejnak máme.“ dokončil myšlenku Semir.
Jenže to by nesměl být Pietro…
„Teď sleduj a uč se!“, suše oznámil Pietro a najel přímo do cesty té nedokončené lávce.
„Nechceš udělat to, co si myslím, že chceš?“, obával se Semir.
„Jo, chci.“, s úsměvem přidal Pietro.
„A teď se drž!“.

V plné rychlosti Pietro najel na lávku.
Jenže auto se převážilo motorem moc brzy a skončilo to tak, jak mělo.
Obří šplouchanec, voda odletěla dost daleko, navíc se podařilo ulomit kapotu.
Řidič dodávky se jen ohlédl a zasmál se.
Ale pak přišla další rána - dodávku zapíchl do sloupu osvětlení.
Zraněný řidič sebral s kolegy, kteří náraz přežili bez zranění, nakradené peníze a zdrhli.
Po chvilce se oba výtečníci vynořili.
„Úžasný, Pietro, nádhera!“, ironicky pochválil Semir Pietra.
„Že jo, no co, snaha byla, to mi nemůžeš upřit.“, obhajoval se Pietro.
„Ano, snahu mi zničit auto ti upřít vážně nemůžu, to máš pravdu“., otráveně dokončil vodní povídání Semir.
Oba vylezli z vody a Semir nakonec zavolal na služebnu s tím, že mají auto v řece a aby pro ně někdo přijel.

Po asi 20 minutách dojeli Dieter s Hottem, kteří dovezli oběma suché oblečení a také hasičský jeřáb, který utopeného bavoráka vytáhl ven…
Po návratu na služebnu si Hotte neodpustil menší fórek, když sušícímu se Pietrovi předvedl s modelem autíčka skok do sklenice plné vody.
„Bavíš se hodně?“, vyštěkl Pietro po Hottem.
Další kartáč ovšem Pietro dostal od Anny.
„Jste u nás chvíli a už se vám povedlo utopit auto - navíc ne vaše. Ale protentokrát vám to prominu, ostatně - vaši dva kolegové se uvedli podobně, jen to nezmiňují.“, narážela Anna na to, že Semir auto poslal jednou ze srázu a Tom ho nechal shořet.

Pietro se poté v kanceláři Semirovi omluvil: „Hele, promiň mi to, chtěl jsem to zkusit a nevyšlo to. Vím pro příště.“
Semir omluvu přijal: „V pohodě, ale mě jen štve to, že bylo nový a nerozbitý jen 24 hodin. Na druhou stranu děkuju, o 2 hodiny si překonal můj osobní rekord…“

Andrea po chvilce donesla papír s tím, že dodávka patřila jistému Manfredu Raubenheimerovi a jeho lidem, známým též jako Rauben-Gang, a že vykrádají prakticky vše, co jde, od zlatnictví až po obyčejné domy.
„Výborně.“, odměnil slovně Semir Andreu a ta s přáním pěkného večera zase odešla.
„Ale to už si necháme až na zítra.“, rozhodl Semir.
„Já tu ještě chvíli budu.“, rozhodl Pietro.
„Uvidíme se zítra.“ řekl Semir a odešel.

Po deseti minutách po jeho odchodu se Andrea do kanceláře vrátila.
„Ten dnešek doufám platí?“, optala se.
„Ale jo, platí, aspoň zapomenu na tenhle „vydařený“ den.“, povzdechl si Pietro.

Pietrova cesta se služebny vedla rovnou k Andree.
„Jdeme, nebo ne?“, zeptal se.
„Jistě, je to tam už zamluvené.“, odpověděla Andrea.
„Co je zamluvené?“, podivil se Pietro.
„Večeře, co jiného, rozhodla jsem se pro změnu, nemusíme jíst jen u mě doma.“, s úsměvem sobě vlastním odvětila Andrea.
„A neriskujeme tak trochu?“, obával se Pietro.
„Věř mi, že ne, Semira jsem nikdy do restaurace nevytáhla - nechtěl.“, zklidnila obavy Andrea a pokračovala: „Odpustil ti to auto?“.
„Odpustil, jen si posteskl, že mu nevydrželo déle vcelku. A já ho chápu.“, odpověděl Pietro.
„Kde teď vlastně je, dneska šel dřív?“, zeptal se Pietro.
"Prý má nějakou rodinnou sešlost, Turci to docela dodržují tyhle zvyklosti, a mně to nikdy nevadilo, je to kultura jeho lidu, do toho se mu nemíchám.“, natáhla odpověď Andrea.

Když dojedli a Pietro si umyl ruce od toho mastného účtu na pohoštění (typické - Andrea zamluvila, Pietro platil) - vyrazili zpět k Andree domů.
„Jdeš dál?“, pobídla Pietra Andrea.
„Ale jo, proč ne.“, odpověděl.
Po vysprchování se oba odebrali do ložnice, kde vesele pokračovali… Když byli v nejlepším, zarachotil zámek u dveří.
Pietro sebou cukl: „Čekáš někoho?!“
Andrea na to: „Ne, o ničem nevím, o to víc mě překvapuje, že má klíč!“.
Andrea tedy vstala, a jelikož byla nahá, přehodila okolo sebe aspoň ručník a šla se kouknout, kdo to je.
Pietro se radši také zvedl, něco na sebe hodil a čekal napjatě v ložnici.
Andrea poté v obýváku údivem div ten ručník nepustila: „Semire, co ty tu!?“.
Semir suše: „Rodinná sešlost skončila, tak jsem se přišel taky za tebou. Co že máš ten ručník okolo sebe?“, zeptal se a dost zvážněl.
„Spala jsem, co čekáš v takovou hodinu.“, obořila se Andrea.
„Odkdy spíš nahá? Že ty tady někoho máš?", začal Semir s výslechem.
Andrea vyštěkla: „Ne, nemám, klidně si projdi celej dům, nikdo tu není, krucinál, o co tě pořád jde?“.
Semir se jal hned projít dům - nikoho ovšem nenašel.
„Nikde nikdo - promiň.“, začal Semir žehlit.
Andrea se na vteřinu udivila, ale pak ovšem spustila: „Tohle není poprvé, co takhle jančíš, ještě jednou a skončím to sama!“.
Semir tedy ucouvl a omluvil se.
Vtom si ovšem všiml Pietrova mobilu.

„Hele, Pietrův telefon.“, zarazil se.
„Co tu dělá u tebe doma?“, pokračoval. „A navíc je vypnutý.“.
Andrea byla nucena to vysvětlit: „Jo, je to jeho telefon, já ho našla u něj v kanceláři, nechal ho tam, tak jsem si ho vzala k sobě. Zítra, nu vlastně už dneska, mu ho na služebně dám. Vypnula jsem mu ho, aby se mu nevybil.“.
Semir na to: “No, ono to není prvně, co ho tam nechal - je roztržitý, občas.“.
„Ještě jednou mi to promiň, a uvidíme se zítra. Dobrou noc.“, rozloučil se Semir a zavřel dveře.

Andrea se vrátila do ložnice.
„Kde jsi?“, zeptala se.
Pietro vylezl zpod postele.
„Tam už nevlezu, málem jsem se tam nevešel.“, odvětil.
A pokračoval: „Koukám, že si mě zapomněla říct, že si dala Semirovi klíče - málem nás odhalil. Příště bude koukat i pod tu postel, věř tomu.“
Andrea na to: „Jo, tohle jsem opomněla i já. Kde jsme to vlastně skončili?“, obrátila téma.
„A už vím!“, dodala Andrea a skočila do postele … … …

Po určitých činnostech se Pietro oblékl a chystal se k odchodu.
“Ten telefon ti tu nechám, aby tvé vysvětlení bylo pravdivé, já ho beztak do rána potřebovat nebudu.“.
Andrea přikývla a dala Pietrovi pusu k odchodu.

Ráno na služebně Pietro uvítal Toma, který se po dlouhé době vrátil zpět.
Pietro hned poté zašel za šéfovou, která mu přidělila služební vůz a vlastní kancelář, kterou byl nucen Pietro zatím obývat sám.
Byla hned vedle Tomovy a Semirovy, takže je měl po ruce, kdyby něco.

Andrea se skutečně zastavila.
A zrovna ve chvíli, kdy měl Pietro v kanceláři Semira.
„Ahoj, tady máš mobila, včera jsi ho tu nechal, a já ho vzala domů k sobě.“
Pietro překvapeně: „Andreo, díky, všude jsem ho hledal, ale práce mě nenapadla.“
Semirovi nic podezřelé nepřišlo.

Pietro sebral pár papírů a vydal se k Andrey stolu.
Mezi řečí, že chce zjistit tyhle údaje, Andree sdělil: „Prosím tě, měla bys mu to říct, takový hazard, jako včera by fakt nemusel vyjít.“
Andrea opáčila: „Myslím, že ta chvíle se přiblížila.“…


Jak to sdělila a jak to přijemce přijal? To až jindy. Wink

_________________
Andreamil z DF. Zde na PF jsem autorem, zde také čtu a komentuji.
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Hartmutt Freund z KTU


Založen: 21. 07. 2014
Příspěvky: 244
Odpovědět s citátem
Hezké, ale nedostali toho lupiče- škoda. Budu hádat napsal si to podle dílů Poslední šance (3.série) a Tým 2: Most Smrti (První série) že jo?.

_________________
Seriálový maniak
---------------------
http://hawaii5o.cz/
http://hawaii5o.cz/forum
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Pietro


Založen: 13. 08. 2014
Příspěvky: 258
Odpovědět s citátem
Ten fórek s tím autíčkem do sklenice mám z jednoho dílu (Hotte na Andrého, ale nevím název, třebas je to ten, co říkáš), ale ostatní je čirá fikce z mé choré mysli vytvořená. A Team 2 jsem viděl jen jednou - naše televize na to jaksi zapomněly.

_________________
Andreamil z DF. Zde na PF jsem autorem, zde také čtu a komentuji.
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Hartmutt Freund z KTU


Založen: 21. 07. 2014
Příspěvky: 244
Odpovědět s citátem
Ano, je to z dílu Poslední šance, potom Andre tu vodu nalije Hottemu do rozkroku a všichni se mu smějí. A v týmu dva bylo jak Frank jel Semirovim BMW a Susanna mu říkala že něakého zločince nedohoní a on to vzal přes rampu toho vlaku a rozbil Semirovi BMW. Very Happy

_________________
Seriálový maniak
---------------------
http://hawaii5o.cz/
http://hawaii5o.cz/forum
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Pietro


Založen: 13. 08. 2014
Příspěvky: 258
Odpovědět s citátem
No, máš u mě obří plus za to, že sis našel cestu k těm prvním dílům příběhu, co tu vytvářím. Už jsem myslel, že to netáhne. Very Happy

_________________
Andreamil z DF. Zde na PF jsem autorem, zde také čtu a komentuji.
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
PLK 2. - Skoroodhalení
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Časy uváděny v GMT + 1 hodina  
Strana 1 z 1  

  
  
 odeslat nové téma  Odpovědět na téma