AFC11.cz    Diskusní fórum    Pravidla    FAQ    Hledat    Uživatelé    Registrace    Přihlášení 
odeslat nové téma  Odpovědět na téma
Povídka č. 050 - Výčitky svědomí
Tina11


Založen: 08. 12. 2007
Příspěvky: 92
Bydliště: Ústí nad Labem
Odpovědět s citátem
Před několika lety……. Komisař Tom Kranich se svým parťákem z kriminálky, kde Tom dříve pracoval, než přišel do Kolína nad Rýnem k dálniční policii. Pracovali na velkém případu, kde se to točilo s velkým množstvím kokainu v Mnichově. Po kartelu šla kriminálka s protidrogovým oddělením, kartel je hodně známí v zahraničí. Kriminálka měla podezření, že někde unikají informace o raziích, které podnikla kriminálka společně s protidrogovým oddělením. Ale nikoho neobvinili, kdo za tím stojí. Ale Tom měl jeden tajný tip, který nikomu neřekl – jeho přítelkyni z protidrogového oddělení Sandra Finková. Sandra má ještě sourozence – bratra Johannese Finka, který tento velký kartel řídí. Sandra za to ještě dostávala pěkný peníze bokem, že dávala svému bratrovi informace o raziích.

Při předání velké zásilky kartelu do Anglie, vtrhla kriminálka s protidrogovým ve správný čas. Obě oddělení zadržela několik kilo kokainu, která by se prodala, by měl kartel na několik měsíců vystaráno. Při této razii byl zastřelen Sandřin bratr Johannes. Zastřelil ho komisař Tom Kranich, který byl vyšetřován. Sandra to chtěla hodit na Toma, že to byl, když se s ním rozešel, když se kvůli tomu pohádali. Ale vyšetřování prokázalo, že se Tom jenom bránil a vyhodnotila to jako nehodu. Sandra nebyla s tímto moc nadšena, ale v mezích to brala. Tom si potom to incidentu požádal o přeložení.
V současnosti……. V revíru dálniční policie se po delší době objevili drogy – kokain velkém, celé si to vzali na svá bedra služebna dálniční policie. Tom se Semirem se do případu pustili po hlavě a zahájili pátrání po kartelu. Jejich kolegyně komisařka Tina Kranichová se tohoto zdržovala, protože odjížděla na povinném školení do Hamburku, kde byla deset dní.
Za těch deset dní se toho mnoho stalo. Tom se Semirem zadrželi pár gramů kokainu, ale dealeři jim vždy zdrhli pod rukama. Na služebně se objevila Tomova dávná přítelkyně Sandra Finková. Chtěla by jako šéfka protidrogového oddělní požádat o pomoc dálniční policii, když teď v Kolíně řádí nebezpečný drogový kartel.
Tom se Semirem měli po práci v terénu, když se jim v BMW ozvala vysílačka, kterou vzal Tom.
CENTRÁLA: „ Centrála, kobře11. Urychleně se máte vrátit na služebnu.“
TOM: „ Už jsme na cestě na služebnu.“ Zavěsil vysílačku.
SEMIR: „ Tak jedem na služebnu.“

Na služebně……. Sandra Finková seděla v kanceláři Anny Engelhardtové a už požádala Engelhardtovou o pomoc, kterou Engelhardtová vzala. Tom se Semirem vešli rovnou do kanceláře jejich šéfové. Tom moc nadšen nebyl, když uviděl Sandru v šéfčině kanceláři. Sandra si vzala do hlavy, že dostane Toma zpět a že by mohla trochu i využít. Engelhardtová představila Semirovi Sandru, a když mělo dojít na Toma, Sandra se představila sama – srdceryvným objetí a menším polibkem.
ŠÉFKA: „ Sandra by nám moc ráda pomohla s pátráním po Franku Brucknerovi. S jejím přínosem se případ uzavře raz dva.“ Tom nebyl z toho moc nadšen. Už by ji nejraději nikdy neviděl.
SEMIR: „ A co máte na Brucknera?“
SANDRA: „ Naše oddělení jde po něm, od té doby, co se v Kolíně objevili kokainové obchody ve velkém. Dokonce máme informace, že Bruckner má kontakt na velkého bose ARDNAS, který vede tyto obchody.“
SEMIR: „ ARDNAS, kdo je to?“
SANDRA: „ ARDNAS je náš další velký neznámí, za kterým též vedeme vyšetřování. Co za poslední čas víme, že se mají ukázat v Kolíně, kde si mají přebrat velké zásilky kokainu. Ale kdy to bude, je zatím ve hvězdách. Samozřejmě, že vám tu nechám dané podklady.“
ŠÉFKA: „ To budeme moc rádi.“
SANDRA: „ Asi byste měli něco vědět, že poslední dobou nám unikají informace z našeho oddělení. Zatím nevím, kdo to je.“
SEMIR: „ Jaké informace?“
SANDRA: „ Především naše, bohužel nám poslední dobou, nám nevycházejí razie. Naše oddělení dostalo nůž na krk, jestli se to bude dlouho pokračovat, bude nás čekat interní vyšetřování.“
ŠÉFKA: „ Tak doufám, že společnými silami dostaneme drogové bosy a oddělení bude mít nějaké to plus.“
SANDRA: „ Taky doufám. Už vás dlouho nebudu zdržovat, určitě máte hodně práce.“ Sandra se rozloučila se šéfkou, Semirem i Tomem, odešla ze služebny.
SEMIR: „ Tome, co jsi mlčel.“
TOM: „ Šéfová, chtěl bych z tohoto případu odvolán.“
SEMIR: „ Proboha proč?“
ŠÉFKA: „ Máte snad něco proti Sandře.“
TOM: „ Ano, a to dost. Sandra byla moje přítelkyně. Proto z tohoto důvodu. A navíc jsem v sebeobranně zastřelil jejího bratra, který vedl jeden z drogových kartelů, po kterém šlo naše kriminálka spolu se Sandrou.“
SEMIR: „ Ještě řekni, že taky unikaly informace?“
TOM: „ Taky. Mám takové podezření, kdo asi za tím stojí. Je to jeden a to samý člověk.“
ŠÉFKA: „ Doufám, že nenarážíte na to, že by to mohla být Sandra.“
TOM: „ Docela si to i myslim.“
SEMIR: „ Abych pravdu přiznal, taky bych to řekl na Sandru. Zatím si to necháme jenom pro sebe.“
ŠÉFKA: „ Je vám jasný, že potřebujeme důkazy, abychom Sandru později obvinily z toho.“
TOM: „ O ty se Semirem postaráme.“
ŠÉFKA: „ Takže už nechcete být odvolán.“
TOM: „ Abych pravdu řekl, tak ne.“
ŠÉFKA: „ To ráda slyším. Tak šup do práce.“ Tom se Semirem odešli z kanceláře a zavítaly do své kanceláře. Tom měl z toho zkažený celý den, když se po letech viděl se Sandrou.
SEMIR: „ Koukám, že nejsi moc šťastný, že tu vidíš svou bejvalku.“
TOM: „ To máš pravdu.“
SEMIR: „ Dost si o sobě myslí, že tě dostane zpět. Z jejího pohledu to bylo dost jasně vidět.“
TOM: „ Taky mi to proběhlo hlavou.“

Sandra ze služebny dálniční policie zavítala do starých opuštěných papíren v Düsseldorfu, kde dělala se svými lidmi všechny převzaté drogové kšefty, které dostatečně vynášeli. Sandra by moc ráda dostala pod svá křídla svou starou lásku Toma Kranicha. A nabídnout mu, jestli si k policejnímu platu nechce něco přivydělat.

Sandra se svými kolegy z protidrogového spolu s dálniční policií udělali takové malé falešné razie, kde se samozřejmě skoro nic nenašlo, ale bylo to informace přímo od Sandry, takže to bylo svaté. I když se Semir s Tomem trochu více kroutili, že ať si ty razie provedou sami. Engelhardtová si mezitím nechala poslat spis z Mnichova, na kterém dělal Tom. Možná, že si i po tomto spisu udělala šéfka Engelhardtová obrázek o Sandře, jaká vlastně je.

Sandra velmi ráda dělala oči na Toma a zvala ho domů na skleničku.
SANDRA: „ Tome, zvu tě na skleničku. Popovídat si o starých časech.“
TOM: „ Sandro, promiň, nemám na to vůbec náladu. A navíc nemám chuť se bavit o starých časech.“ Vždy se nějak povedlo Tomovi Sandru odpálkovat, ale Sandra byla neodbytná.

Semir s Tomem nenápadně odposlechli jeden telefonát Sandry, když byli přítomni u jedné razie. Zapamatovali si hodinu, a kde se mají setkat. Engelhardtová o ničem nevěděla. Tom se Semirem odjeli na místo schůzky, kde si vyhlédli jedno dobré místo, kde si udělali důkazné fotky pro šéfovou. Sandra na tajném místě si sjednávala kokainovou objednávku. Sandra ráda viděla, jak se její obchody krásně hýbou.

Večer na služebně……. Tom se Semirem zašli za šéfkou do její kanceláře, kde prezentovali, co získali.
SEMIR: „ Šéfová, máme pro vás jednu bombu.“
ŠÉFKA: „ Jakou?“
TOM: „ Ty důkazy proti Sandře. Vede obchody po svém bratrovy.“
ŠÉFKA: „ To myslíte opravdu vážně?“
SEMIR, TOM: „ Naprosto.“ Položili pořízené fotky na šéfčiný stůl, šéfka si je důkladně prohlížela.
ŠÉFKA: „ To nevypadá moc dobře. Jestli s tím hned půjdeme na horu, bude to hned brát od nás jako podraz.“
SEMIR: „ Napadlo mě, že bychom na Sandru mohli udělat menší past.“
ŠÉFKA: „ A jak to chcete udělat?“
SEMIR: „ Měl bych tu jednoho adepta. Sandřina bývalého přítele.“
TOM: „ Semire, ty jsi upad. Jsem rád, že jsem se jí zbavil.“
ŠÉFKA: „ Tome, něco na tom bude. Aspoň by se to tak rychleji vyřídilo.“
SEMIR: „ Jestli to je Sandra ta hlavní hlava kartelu, tak i Frank Bruckner bude falešný anebo se oddělení dere za neznámým, který je třeba dávno mrtvý.“
TOM: „ A co bude s Tinou? Musí o tom přece vědět.“
ŠÉFKA: „ Tome, zatím je tu školení, tak zatím zůstane mezi námi.“
TOM: „ Moc se mi to nelíbí.“
SEMIR: „ Tome, chceš dostat Sandru do basy. Máš tu jedinečnou příležitost.“
TOM: „ Tak tedy dobře.“

Tom se další den sešel se Sandrou, aby se postupně dostával k nastražení pasti od dálniční policie na Sandru. Tom se Sandrou si zašli na večeři do centra Kolína.
SANDRA: „ Tome, docela jsi mě potěšil, že sis se mnou vyšel a zavzpomínal na naše dobré staré časy.“
TOM: „ Konečně jsem ti splnil přání, i když jsem dlouho otálel.“
SANDRA: „ Já vím. Ale jak vidím, že jsi pořád stejný. Dlouho ti trvá, než se rozhoupeš.“
TOM: „ Každý člověk musí být nějak odlišný od těch ostatní. Abych tě trochu uspokojil, nijak jsem se nezměnil.“
SANDRA: „ Aspoň nemusím očekávat nějaké novinky.“

Tom se první dny vždy vykecal, aby nemusel se Sandrou strávit celou noc. Další dny u Sandry se mu jí podařilo zpacifikovat jeho tajnými zbraněmi, aby nemusel být přes noc. A myšlenka podvedení Tiny se mu příčila ze všech stran.

Deset dnů školení Tiny uběhlo jako voda. Tom uvažoval, že by se přiznal, ale nakonec vždy to nechal v tajnosti. Když se Tina vrátila ze školení, hned nešla pomoct svým kolegům s případem, ale vzala si pár dnů volna. Na školení při jednom zátahu, byla Tina postřelena do ramene, a rameno jí pořád bolelo, tak s tím zůstala doma.

Sandra věděla dopředu, že Tom je ženatý a má rodinu. Ale přece jenom za každou cenu chtěla rozbít jeho velké štěstí. Aby měl Tom nějaké zázemí, kdyby ho Tina vyhodila.

Aby dálniční policie neřekla, že Sandra a její oddělení nevykonávají dobře svou práci, Sandra se svými lidmi narafičila pár falešných razií, kde údajně kartel operoval. Při jedné razii zavolala Andrea Semirovi, aby se zastavili na služebně, prý něco našla zajímavost.

Na služebně…….
SEMIR: „ Tak, co máš pro nás?“
ANDREA: „ Hledala jsem nějaké informace o tom Frankovi Brucknerovi. A našla jsem toto. Frank Bruckner je několik týdnů mrtvý.“
SEMIR: „ A naše Sandra nám ho pořád předhazuje.“
TOM: „ Chce, abychom se drželi falešné stopy.“
SEMIR: „ A máš k tomu Frankovi ještě něco?“
ANDREA: „ Nechala jsem so vyžádat jeho spis. Ale je tu docela zajímavé, že byl zabit Baretou ráže 38mm. Bereta byla už víckrát použita. Byli s ní zastřeleni další tři oběti – drogový dealeři.“
SEMIR: „ No to jsou mi milý novinky. Až přijdou podklady k tomu, tak předej Hartmutovi všechny informace o té Beretě, ať se na ní podíván a zkusí se podívat, kdo jí vlastní.“
ANDREA: „ Jistě.“
TOM: „ Ať se toto nedostane do rukou Sandry.“
ANDREA: „ Se šéfkou se o to postaráme.“

Ve starých papírnách……. Sandra se připravovala na obchod se svým dealerem, se kterým měla schůzku, kde jí Semir s Tomem špehovali. Sandra si vydělala další pár tisíc. Ale její velký obchod života jí ještě čekal. A ten se má uskutečnit za několik dní s tureckým velko-dealerem pro turecký trh.

Tina držela v ruce Tomovi věci, že je chce vyprat. Z oblečení byla cítit libá ženská vůně z parfému, který Sandra používala. Tato vůně byla cítit na více kusech oblečení, které Tom za těch deset dní použil. Bylo to Tině divné a tak i Tinu přepadla jediná myšlenka, kterou by každá žena chtěla zažít ve fungujícím vztahu. Nikdy by to Tinu v životě nenapadlo, aby svého manžela někdy špehovala, ale rozjela se za Tomem. Tinin večerní výlet jí zavedl k Sandřinýmu domu, kde si Sandra dávala s Tomem polibek. Tina měla z toho slzy v očích.

Tina svůj výlet nechala odležet do druhého dne, kdy počkala na Toma, co jí k tomu řekne, když jí ten den přišla zajímavá fotka Toma se Sandrou v láskyplném objetí s polibkem, kde na zadní straně byl nápis: „Miluji tě.“ Tina seděla v kuchyni, když přišel Tom dom.
TOM: „ Ahoj, ty jsi ještě vzhůru.“
TINA: „ Docela bych od tebe ráda něco věděla.“
TOM: „ A co to má být?“
TINA: „ Co mi řekneš na toto.“ Položila fotku na stůl. Tom jasně viděl, že to je Sandřina lest.
TOM: „ Že to vůbec není pravda. Se Sandrou nic nemám.“
TINA: „ Tak Sandra. Že za ní jezdíš domů, to taky není pravda.“
TOM: „ To je pravda. Ale není to, jak si myslíš.“
TINA: „ Setkání bylo taky jenom náhodný.“
TOM: „ Na služebně.“
TINA: „ A od tý doby, jste si padli kolem krku.“
TOM: „ Tino, to není pravda. Se Sandrou nic nemám a ani nechci.“
TINA: „ Ta fotka toho dost o tom vypovídá.“
TOM: „ Tino, pochop, že spolu nic nemáme. Je to od ní podraz.“
TINA: „ No jasně. To říkej vrabcům na střeše.“
TOM: „ Nic mezi námi není.“
TINA: „ Mě je to jedno. Si za ní utíkej.“ Odešla do ložnice si lehnout.
TOM: „ No výborně.“ Mumlal si pod fousy.

Druhý den……. Semir byl na služebně a četl si spisy v kanceláři, které Andrea vyšťárala o Frankovi Brucknerovi a dalších drogových dealerech. Tom přišel do kanceláře né moc dobré náladě.
SEMIR: „ Dobré ráno.“
TOM: „ Jak pro koho.“
SEMIR: „ Stalo se něco?“
TOM: „ Jen se ptej. Mám doma od včerejška tichou domácnost.“
SEMIR: „ A sakra.“ Neměl z toho moc dobrý pocit. Trápil se, nechce, aby se Tom s Tinou rozešli, jsou báječný pár.
TOM: „ Má už něco Andrea?“
SEMIR: „ Sehnala nám ty spisy. Frank Bruckner byla docela malá ryba. Drogy si bral pro svou potřebu a pro své odběratele. Pár krát v minulosti si bral kokain od mrtvého Sandřina bratra Johannese.“
TOM: „ Podívejme se. Vsadím se, že bral i kokain od Sandry.“
SEMIR: „ Bral, ale pak se museli spolu rozkmotřit. Než aby mu přidělal Frank Sandře nějaké problémy, je teď mrtvý.“
TOM: „ Jako pitomci si se honíme za jeho duchem. Co ti ostatní dealeři?“
SEMIR: „ Skoro stejný scénář jako u Brucknera.“ To si všiml, že na služebnu přišla Sandra.
TOM: „ Bacha, je tu Sandra.“ Řekl tišším hlasem. Semir urychleně schoval všechny spisy. Sandra vstoupila do kanceláře.
SANDRA: „ Dobré ráno.“
SEMIR, TOM: „ Dobré ráno.“
SANDRA: „ Mám tu pro vás jednu bombu.“
SEMIR: „ A jakou?“
SANDRA: „ V Kolíně by se měl objevit Frank Bruckner. Přiletí svým soukromým vrtulníkem na letiště v Bergheimu. Podle informátora tu bude tak za hodinku.“
SEMIR: „ Aby to nepadlo jako minule. Poslední razie nestáli skoro za nic.“
SANDRA: „ Copak nemáte snad důvěru.“
TOM: „ Letitá zkušenost, Sandro.“
SEMIR: „ S tím musím jenom souhlasit.
SANDRA: „ Aha, ale můžu s vámi počítat.“
TOM: „ Jistě.“ Sandra z jejich reakce nebyla moc nadšená. Tom se Semirem byli rádi, že se jí zbavili.

Na letišti v Bergheimu……. Protidrogové oddělní a dálniční policie se schovala po okolí a čekali na přílet Franka Brucknera. Sandra pro kolegy uspořádala další falešnou stopu. Sandra požádala své lidi, aby zahráli habaďůru. Jeden ze Sandřiných lidí vypadal podobně jako Frank, Sandra ho ještě trochu nalíčila, aby bylo všechno ťipťop. Sandra se jenom bála, aby ta její léčka dopadla dobře. Na Tomovi a Semirovi bylo vidět, že čekání na falešného Franka Brucknera je zbytečně promarněný čas, raději by se šli nudit na služebnu.

Semir s Tomem to chtěli už zabalit, když je zadržela Sandra, přilétal vrtulník. Sandra byla zase na výsluní, že její informace vyšla. Na letiště přijelo auto, aby mohli Franka odvést na obchodní schůzku. Frank vystoupil z vrtulníku, pomalu šel k autu, kdy zasáhla policie. Frank bral nohy na ramena a v přistaveném autě ujížděl pryč. Ujížděli na dálnici A61 protidrogové a dálniční policie se za ním vydali. Mezi nimi byla olovněná výměna, která způsobila nějako malých dopravních nehod, při kterých šlo jenom o zmačkané plechy a lehká zranění. Jejich honička skončila vítězně pro Franka na přivaděči na dálnici, kde jim zatarasil kamion s nábytkem cestu, když jim Frankovo auto udělalo myšku před policií. Tom se Semirem se služebním vozem se značkou Mercedes-Benz proletěli kamionem.
SANDRA: „ Tak to se vám náramně povedlo. Takhle ho nechat pláchnout. Víte, jak dlouho po něm jdeme.“
SEMIR: „ Jo víme……. Taky nás štve, že pláchnul. Tak si ho chytíme někdy jindy.“
SANDRA: „ To bude hledání jehly v kupce sena. Máte aspoň SPZ.“
TOM: „ Už je dávno po něm vyhlášené pátrání. To ti snad stačí.“
SANDRA: „ Děkuju za výbornou práci. Fakt pěkná spolupráce.“ Naštvaně odešla a odjela na místo, kde se měla sejít se svými lidmi z její hry pro dálniční policii.
SEMIR: „ Nemá vůbec zač.“
TOM: „ Co si vůbec o sobě myslí.“
SEMIR: „ Musí mít za každou cenu pravdu. Taková byla i v Mnichově.“
TOM: „ Jenom, když jsme spolu pracovali.“
Večer na služebně……. Semir byl sám v kanceláři, Tom byl u Sandry. Semir nemohl vůbec pustit z hlavy, co se stalo Tomovi. Ani v klidu nemohl dodělat papíry, které vyplňoval. Semir si všiml, že na Tomově stole ležela společná fotka Toma s Tinou na jejich první společné tajné dovolené. Semir se koukal na fotku a nemohl to tam nechat. Postavil fotku na místo a zašel za Engelhardtovou. Šéfka byla ještě na služebně.
SEMIR: „ Šéfová, máme tu problém.“
ŠÉFKA: „ Jaký problém?“
SEMIR: „ Musíme Tině říct, co se tu děje. Tom vede s Tinou tichou domácnost.“
ŠÉFKA: „ Tak dobře. Zvolejte Tině, abychom jí to zítra ráno vysvětlili.“
SEMIR: „ Velmi rád to udělám. Nerad vidím, jak se Tom trápí.“

Ráno……. Semir, Engelhardtová a Tina se sešli v jednom motorestu, kde Semir se šéfkou vysvětlili, co se děje a stalo, když tu nebyla.
TINA: „ Zbytečně jsem mu křivdila. Nikdy jsem nevěřila, že někdy bude špehovat svého manžela.“
SEMIR: „ Asi bych udělal to samé na tvém místě.“
ŠÉFKA: „ Hlavní, že se to vysvětlilo a doma se to urovná.“

U Sandry doma…….
SANDRA: „ Krásná dnešní práce.“
TOM: „ Už se chceš zvonu k tomu vracet.“
SANDRA: „ Prostě mě to štve.“
TOM: „ A nás asi taky ne. Tohle nemá cenu. Vlastně tu ani nemusím bejt.“ Zvednul se ze židle v kuchyni.
SANDRA: „ Tak klidně běž. Běž si za tou tvou manželkou.“
TOM: „ Měla bys něco vědět.“
SANDRA: „ Co?“
TOM: „ Měl jsem říct, kdo je tím informátorem na vašem oddělení.“
SANDRA: „ A proč jsi to teda neřekl.“
TOM: „ Protože si to teď vychutnám společně se Semirem.“
SANDRA: „ A kdo to je?“
TOM: „ Právě sedí před mou. A ta tvá hra se ti opravdu moc povedla. Myslíš, že jsme se Semirem tak pitomí. Ale to ses milá, Sandro velmi zmýlila.“
SANDRA: „ A jakou hru bych měla na vás hrát. Dávám vám pravdivé informace.“
TOM: „ To jsme viděli, falešné razie, abys odpoutala pozornost od Franka Brucknera a tebe, abys mohla dál provádět ty svoje drogové kšeftíky. To bude pěkných pár let v base, když se k tomu ještě připočítají z našeho společného případu v Mnichově.“
SANDRA: „ A máš důkazy, že v tom mám prsty. Moc ráda bych viděla.“
TOM: „ Neboj se, my si je se Semirem najdeme. Ale můžu tě upozornit, že se už něco našlo.“ Tom odešel z bytu Sandry a vydal se za Tinou domu. Raději v uších slyšet božský klid, než Sandru.
SANDRA: „ Toho budeš litovat, Kranichu!“

Večer doma u Toma a Tiny……. Tina byla v kuchyni a vyndávala čisté nádobí z myčky, když přišel Tom domů.
TINA: „ Tome, máš chviličku. Chtěla bych se ti omluvit. Semir se šéfkou mi všechno vysvětlili.“ Tomovi spadl kámen ze srdce, když se to tak vysvětlilo.
TOM: „ Byl jsem hned proti tomu, ale Sandra patří za mříže.“
TINA: „ Byla jsem jako zaslepená, nic jiného jsem nechtěla slyšet a vědět…….“ Tom skočil Tině do řeči.
TOM: „ Miláčku, přestaň se tím obviňovat. Už je to za námi a vysvětlilo se to. Nechci tě ztratit. Přece nás případ nerozdělí.“
TINA: „ Ani já tebe. To máš pravdu, nenechám si utéct mou velkou lásku života.“ Odložila talíř na kuchyňskou linku, který držela v ruce. Tina objala Toma kolem krku.
„Miluji tě.“
TOM: „ Taky tě miluji.“ Dali si akorát pusu na rty, protože je vyrušil zvonící Tomův mobil. Tom přijal Semirův hovor.
SEMIR: „ Tak co parťáku, můžeme s Andreou buchnout šampáňo na vaše smíření.“
TOM: „ Klidně si ho s Andreou bouchněte.“
SEMIR: „ Tak to jsme moc rádi, že to tak dopadlo. Hezky si to oslavte.“
TOM: „Díky.“ Tom se Semirem se rozloučili a položil mobil na kuchyňskou linku. „Semir mi vnuknul dobrý nápad. Nenašlo by se u nás bublinky na usmíření.“
TINA: „ Schovávají se v lednici.“ Konečně si mohli dát Tom s Tinou usmiřovací polibek. Udělali si pěkný večer.

Druhý den na služebně……. Tom přišel na služebnu spolu s Tinou. Zatavily se u Andreina stolu.
ANDREA: „ Tak vás ráda vidím zase pohromadě.“
TOM: „ Hlavní, že se to vyjasnilo.“ Tou dobou společně Semir se šéfkou vycházeli z její kanceláře.
ŠÉFKA: „Tino, ráda vás vidím.“
SEMIR: „ Už ses doma nudila.“
TINA: „ Dá se to tak říct.“
SEMIR: „ Už máš něco o tom Turkovi?“
ANDREA: „ Interpol mi poslal poklady k Timurovi Mimosovi.“ Všichni se sešli okolo Andrey, aby viděli, s kým budou mít tu čest. „ Timur Mimosa je významná osobnost v drogovém světě hlavně v Turecku. Místní policii uniká už několik let. Interpol dostal informaci, že by se měl objevit v Kolíně.“
TOM: „Nakoupit velký množství kokainu. A kdy se má v Kolíně objevit?“
ANDREA: „ Interpol počítá tak do dvou dnů. Jejich informátor se s námi spojí, až všechno klapne a dá nám včas vědět.“
ŠÉFKA: „ Zřejmě půjde o dost velký obchod.“
SEMIR: „ A Sandra u toho nebude chybět. Tak odchytneme dvě ryby jednou ranou.“
ŠÉFKA: „ Bylo by to příhodné. Je na čase zbavit Kolín od tohoto svinstva.“ Odcházela do své kanceláře, když ji odchytl Tom.
TOM: „ Šéfová, můžu na chvilku otravovat.“ Šéfka se otočila na Toma.
ŠÉFKA: „ Tome, co máte na srdci?“
TOM: „ Chci přiložit k případu v Mnichově své prohlášení o Sandře, že vším byla ona.“
ŠÉFKA: „ Dobře. Předám to Schrankmannové a uvidíme, jak s tím naloží.“ Tom předal své přiznání o Sandře šéfce. Šéfka odešla do své kanceláře, kde si přečetla Tomovo prohlášení, které společně s dalšími důkazy proti Sandře poslala státní zástupkyni.
SEMIR: „Tome, dobrej tah.“
TOM: „ Už jsem mlčel dost dlouho. Chci, aby se Sandra dostala, kam patří, už několik let.“ Odešel do své kanceláře.
ANDREA: „ Ty jsi Toma k tomu dokopala.“
TINA: „Ne, on sám.“ Odešla do své kanceláře.
SEMIR: „ Jak koukám, že Tom chce udělat za svou minulostí velkou čáru.“
ANDREA: „ Uznej, že bude pěkně tučná.“
SEMIR: „ To máš samozřejmě miláčku pravdu.“ Dal Andree pusu na rty a odešel za Tomem do kanceláře.

Tina s Andreou seděli v kuchyňce a společně si prohlíželi nový katalog pro tento rok, jaký jsou módní trendy v plesových a svatebních šatech. Tina s Andreou se nad šaty rozplývali a říkali, si jaký by jim líbili. Zrovna došli na stránku svatebních šatů, když se v kuchyňce objevil Semir, který si šel pro kafe. Semir se jim podíval přes ramena.
SEMIR: „ Holky, to máte úspěšně za sebou.“
ANDREA: „ Chceme vědět, co je teď ′in′.“
TINA: „ A občas takový menší rozptýlení nezaškodí.“
ANDREA: „ Přesně.“
SEMIR: „ Abyste nebyli náhodou při sobě.“ Sednul si k holkám ke stolu, kde popíjel kafe. „Ale musím uznat, že jsem nečekal od Toma takovou rychlou reakci na Sandru. Už jsem dřív mínění, aby udělal přiznání.“
ANDREA: „ A právě včera večer jsme na to oba dva mysleli.“
TINA: „ Asi jsme včera byli na stejné myšlence. Než jsem stačila zareagovat do tajů případu, Tom přišel s rozpracovaným papírem.“
SEMIR: „ Tom to už psal?“
TINA: „ Začal to psát, kdy jsme se pohádali. Včera večer jsme to dali společnými silami dohromady.“
ANDREA: „ To jí musí pěkně nenávidět.“
TINA: „ Všechny ′ex′ jsou pěkný potvory.“
SEMIR: „ To máš pravdu, ale najdou se i výjimky.“
ANDREA: „ Oni na to mají talent. Klidně by se v tom mohli dělat mistrovství světa.“ Tom se sháněl po svém kolegovi a ostatních. Zamířil do kuchyňky, kde seděl Semir s holkami, které si další svatební šaty v katalogu.
TOM: „ Tak tady jste.“
SEMIR: „ A kde jinde bychom měli být. Děje se něco?“
TOM: „ Jenom to, že volal Hartmut, že se máme u něho zastavit.“ Semir vstal ze židle a s Tomem pomalu odcházeli. Tina nemohla odtrnout oči z katalogu.
SEMIR: „ Tino, ty nejdeš?“
TINA: „ Už jsem na cestě.“ Tina si doprohlédla stránku a odešla s kolegy za Hartmutem.

Na KTU……. Hartmut si prohlížel své milované autíčko – Lucy. Lucy měla počkaný zadek, když do Lucy na křižovatce dneska ráno naboural jeden náctiletý mladík. Na KTU se objevili komisaři.
SEMIR, TOM, TINA: „ Ahoj.“
HARTMUT: „ Ahoj.“ Pozdrav se ozval od Lucynina zadku. Komisaři se šli podívat na sešrotovanou Lucy.
SEMIR: „ Hartmute, někdo se ti podíval do kufru?“
HARTMUT: „ Jeden náctiletý mladík, s mokrým řidičákem, že na něm ani neuschlo razítko. S jointem u huby spolu se spolujezdcem a papínkovým autem za dvě mega.“
TOM: „ Za několik týdnů bude nový.“
HARTMUT: „ A já na opravu Lucy budu potřebovat několik měsíců, abych ji dal zase dohromady.“
SEMIR: „ Když budeš potřebovat, rádi ti pomůžeme.“ Tina s Tomem se na sebe koukali a tak se navzájem poňoukali, aby Tina pověděla Hartmutovi, že zná člověka, který se rád hrabe v autech. Semir s Hartmutem se na ně podívali.
HARTMUT: „ Děje se něco?“
TINA, TOM: „ Vůbec nic se neděje.“
SEMIR: „ Že vy máte něco za lubem.“
TOM: „ Semire, to se ti jenom zdá.“
SEMIR: „ Jen, aby. Tak co pro nás máš?“
HARTMUT: „ Tak pojďte za mnou.“ Komisaři šli s Hartmutem k jeho počítači, kde měl všechno o Beretě ráže 38mm.
TOM: „ Tak co máš?“
HARTMUT: „ Bereta měla být dávno zničena. Před lety byla použita při drogovém zásahu ve Španělsku. Při tom zásahu byl zastřelen kolega. Bereta byla zajištěna, o pár dní zmizela ze skladu doličných předmětů.“
SEMIR: „ Našli se na Beretě otisky?“
HARTMUT: „ Patřili Sandřině bratrovi. Pak Bereta byla použita ještě v dalších případech – ve Francii, Itálii, Dánsku, a takhle bych mohl pokračovat do nekonečna.“
TOM: „ Sourozenci vůbec nezaháleli.“
SEMIR: „ Aby si mohli v klidu provádět ty svoje kšeftíky, tak si vymyslí ducha zemřelého, že žije a za tím se protidrogové honí.“
HARTMUT: „ Tenhle případ by byl udělal světovej rekord v počtu spisů o všech, kdo se na to podílel. Ještě mám pro vás jednu zajímavost.“
TOM: „ Jakou?“
HARTMUT: „ Před několika lety byla Bereta oficiálně zničena, ale její stopy se objevovali dál v protidrogových zásazích.“
SEMIR: „ Aspoň je jistota, že za to může Sandra a její banda.“ Tina si na Hartmutově stole vzala malý lísteček, který na jedné straně lepí. Půjčila si propisku. Semir s Hartmutem se koukali, co Tina zamýšlí. Tina na ten papírek napsala jméno svého kamaráda s telefonním číslem na něho. Tina dala lísteček před Hartmuta.
TINA: „ Tady máš kontakt na mého kamaráda. Zná s chlapíkem, který je velký fanda do starých rachotin a dávám jim moderní lesk. Ve své dílně prodává i náhradní díly na starší tipy vozů. Třeba by ti mohl poradit okolo Lucy.“
SEMIR: „ Co jsem říkal….“
TOM: „ Ty abys to náhodou nezapomněl okomentovat.“ Semir s Tomem se na sebe zubili.
HARTMUT: „ Tino, děkuju. I vlastně za Lucy.“
TINA: „ Nemáš vůbec zač.“

Do Německa přiletěl pracovník Interpolu – Alex Fischer, který dálniční policii řekne více o obchodu Sandry Finkové a Timura Mimosovi. Dálniční policie se dali s Alexem Fischerem ve večerních hodinách, to měli zaručené, že se Sandra neobjeví na služebně.
ŠÉFKA: „ Tak jaké máte pro nás informace?“
FISCHER: „ Timur Mimosa se tu objeví pozítří. Je to 100% informace. Před několika dny jsme dostali za katr pár spolupracovníků Mimosi. Jeden se nechtě podřekl.“
SEMIR: „ Jaké štěstí pro nás.“
FISCHER: „ Mimosa chce v den svého příletu udělat obchod století. Půjde o miliardy eur.“
TOM: „ Kde se obchod bude konat?“
FISCHER: „ Pokud vím a místo předání se nezměnilo, vše by se mělo konat ve starých papírnách.“

Sandra Finková se připravovala na svůj obchod s Timurem Mimosou. Chtěla, aby obchod dopadl, co nejlépe, aby neztratila zákazníka. Mimo to se chystala i na Toma Kranicha, aby se mu pomstila.

Den obchodu……. Tina spolu s Alexem Fischerem jeli na kolínské letiště, aby tak měli zaručeno, že Timur Mimosa přiletěl do Kolína daným letadlem. Z letiště sledovali Timura do starých papíren v Düsseldorfu.

Tom se Semirem byli ve starých papírnách spolu se zásahovou jednotkou. Schovávali se v okolí papíren a čekali na Timura.

Když se v papírnách objevila Tina s Alexem, Tina s Alexem si vzali neprůstřelné vesty. A už čekali na příhodnou šanci. Dálniční policie doufá, že tato akce bude úspěšná a bude pro ně velkým plusem pro Interpol. To by si Německo s Tureckem oddechlo od velkého obchodování s kokainem.

Timur a Sandra byli v jednom ze sálů papírny, kde bylo všechno připraveno – peníze a kokain. Lidi id Timura udělali zkoušku kvalitu Sandřina kokainu. Když Timur zjistil, že jde o velice kvalitní kokain, radostně kývl na obchod a Sandra se mohla těšit na peníze. To čas pro dálniční policii se zásahovou jednotkou, vtrhli dovnitř. Mezi Sandřinými, Timurovými lidmi a policií vznikla přestřelka. To byl čas pro Sandru, aby vzala nohy na ramena. Zásahová jednotka s dálniční policií pozatýkala celou bandu v sále. Tina, Tom, Semir a Alex se vydali hledat Sandru, by se jim opět nepokusila zdrhnout.

Sandra byla na stopě Tiny, to byli taky její plán. Chtěla se Tiny zbavit na tajném místě. Tom se Semirem byli úplně na opačném konci budovy, než Tina s Alexem. Sandra se nejdříve zpacifikovala Alexe Fischera, kterého omámila chloroformem. A mohl začít lov na Tinu. Když Sandra uviděla Tinu, střílela po ní. Střelbu zaslechli Tom se Semirem a běžely za zvuky na pomoc. Sandra zasáhla Tinu lehce do paže a schovala se za sloup. Sandra věděla, kam se schovala a mířila zbraní na sloup.
SANDRA: „ Zahoďte zbraň.“
TINA: „ K čemu vám to je. Radši se vzdejte.“
SANDRA: „ Zahoďte vaší zbraň.“ Tina odhodila svou zbraň „Teď vylezte.“ Tina teda vylezla. Sandra mířila zbraní na Tinu.
TINA: „ Teď jste spokojená.“
SANDRA: „Ještě ne. Až tedy, kdy bude váš milovaný muž Tom Kranich trpět.“
TINA: „ Tohle nikam nevede. Jestli mě chcete vidět mrtvou, tak prosim, tak zmáčkněte.“
SANDRA: „ Ráda, ale tady to nebude. Teď si sundejte tu vestu.“ Tina neprotestovala a sundala si neprůstřelnou vestu. Hodila ji na zem. „Teď je to výborný.“

Mezitím se pomalu probíral Fischer ze Sandřiny narkózy. U něj byl Tom se Semirem, pomohli Alexovi vstát na nohy.
TOM: „ Všechno dobrý?“
FISCHER: „ Dobrý.“
SEMIR: „ Kde je Tina?“¨
FISCHER: „ Někde tu bude. Šli jsme každý svou cestou.“
TOM: „ Zvládnete nám pomoc.“
FISCHER: „ Ale ano.“ Všichni se ozbrojili a vydali se hledat Tinu. Když viděli na zemi Tininu zbraň a vestu, poznali, že je pozdě.
SEMIR: „ Tohle nevypadá dobře.“ Tom uviděl krev na zemi.
TOM: „ Tady je krev. Musíme je najít, co nejdřív.“ Uslyšeli venku se rozjíždět auto. Kousek od komisařů byl východ, kudy i Sandra spolu s Tinou odešli, komisaři uviděli ujíždět Sandřino auto. BMW bylo kousek, ke kterému doběhli a ujížděli za Sandrou. BMW mělo za sebou i pár policejních autonů.

Sandra pádila s Tinou pryč. Ujížděla ven z města po B36. Když Sandra zahlédla za sebou modrý blikající majáček za předním sklem u BMW, nemohla je Sandra nechat bez olovnaté spršky, než jí došla munice v zásobníku. Tina si jenom říkala, aby přišel ten pravý okamžik, aby nějak zneškodnila Sandru.

Za chvilku se objeví výhodná dlouhá, přehledná rovinka, kde se dá krásně předjíždět. Sandra netušila, že v protějším pruhu, bude osobní auto předjíždět pomalý malý kamion. Sandra se přímo na předjíždějící auto řítila, ale řidič neměl kam utéct.
TOM: „ To nevidí, co se děje naproti.“
SEMIR: „ Asi má ráda adrenalin.“

Pro Tinu to byl spásný okamžik. Když nastal správný okamžik, strhla Sandře volant doprava, auto sjelo do pole. Auto proletělo postavenou reklamou na poli. Letělo vzduchem, po dopadu na zem se auto obouchalo a otočilo. Tom se jenom modlil, aby nehoda dopadla v pořádku. Až auto skončilo na střeše.

Sandra vylezla jako první z auta. Tina ležela na zádech a lezla ven z vraku. Sandra stála nad Tinou, Tina se na ní podívala. Sandra namířila na Tinu zbraň.
SANDRA: „ Teď to hezky všechno skončíme.“
TOM: „ Jedině přes mou mrtvolu.“ Za Sandrou stál Tom se Semirem a kolegy se zbraněmi v ruce.
SANDRA: „ Nepleť se do toho.“
TOM: „ Vzdej to.“
SANDRA: „ Nikdy!“ Sandra nabila zbraň, i když to bylo zbytečné a vystřelila na Tinu. Ze zbraně nevyšel náboj.“
TINA: „ Bez munice to bude těžko střílet.“ Držela v ruce zásobník. Semir s Tomem se jenom umívali. Sandra upustila zbraň na zem. To byl čas pro kolegy Hota a Bonráta, kteří ji zatkly, a zajistili zbraň. Tom pomohl Tině vylézt z auta.

Tina byla ošetřena v sanitce, kde byl Semir s Tomem.
SEMIR: „ Dobrý trik s tím zásobníkem.“
TINA: „ To jsou léta zkušeností.“ To už se k nim blížila šéfka s Alexem Fischerem.
ŠÉFKA: „ Dobrá práce až na ty škody okolo.“
SEMIR, TOM, TINA: „ Děkujeme.“
SEMIR: „ To už je o nás známé.“
FISCHER: „ Německo a Turecko si velice oddechlo, že na drogové scéně bude klid.“
ŠÉFKA: „ Tome, Schrankmannová přijala to vaše přiznání ohledně Sandry. Do konce života nevytáhne nos z vězení.“
TOM: „ Ani jsem ti nedoufal, že to Schrankmannová schválí.“
FISCHER: „ Moc děkuji za dobře odvedenou práci. Budu se příště těšit na vaši spolupráci.“
SEMIR: „ To mi samozřejmě taky.“ Dálniční policie se rozloučila s Alexem Fischerem podáním ruky. Společně pak odešel se šéfkou Engelhardtovou, která odvezla na letiště, kde Fischer vzal směrem domů. Tina vstala a pomalu odcházela od sanitky a kolegů.
SEMIR, TOM: „ Tino, kam jdeš?“ Tina se otočila za kolegy.
TINA: „ Za Schröderem. Zapít ten náš úspěch……. Všechno platím já.“ Odcházela pryč.
SEMIR, TOM: „ Počkej na nás.“ Rychle šli za Tinou, aby jim neutekla.

_________________
Návsteva u podezrelé:
Sluzebná:"Dobrý den.Koho mám ohlásit?
Semir: "Sípkovou Ruzenku a Krakonose!"

http://kobrackarodina.blog.cz
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Povídka č. 050 - Výčitky svědomí
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Časy uváděny v GMT + 1 hodina  
Strana 1 z 1  

  
  
 odeslat nové téma  Odpovědět na téma