AFC11.cz    Diskusní fórum    Pravidla    FAQ    Hledat    Uživatelé    Registrace    Přihlášení 
odeslat nové téma  Odpovědět na téma
Putování
kajusia


Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 447
Odpovědět s citátem
Putování, putování, putování za prací...https://www.youtube.com/watch?v=gBcLune19m4 Laughing Nenapadl mě jiný název povídky. A jelikož je to povídka o tom, jak se Tom vlastně vyrovnával se smrtí Eleny, jak hledal sám sebe a jak putoval cizí krajinou, proto Putování.
K tomuto motivu mě inspiroval samotný seriál. Toma vidím jako člověka, který po každé větší prohře zavře vrátka svého nitra před okolím, sebere se a jde a jde a jde. V tomhle okamžiku ho také vidím jako někoho, kdo musel nějakým způsobem překročit svůj stín a to je nastíněné tím prvním odstavcem, kdy překonává limity svého těla.

Hezké Vánoce, Wink




Kráčím zasněženou krajinou, nohy pomalu těžknou po dlouhé túře v závějích namrzlého sněhu, oči štípou kvůli ostré sluneční záři.
V plicích mě bodá ledový vzduch a tam, kde mi na tvářích raší fousy, se tvoří malé krystalky ledu.
Pomalu se přesunuji z jedné stanice ke druhé, doufaje, že v cíli dostanu trochu horkého čaje.
Když jsem odjížděl z Kolína, věděl jsem, že musím podniknout něco, co jsem vlastně nikdy ani nechtěl. Něco, během čehož bych pokořil hranice, které si každý z nás v sobě utvořil, něco, co by znamenalo překročení sebe sama.
Prázdnota, která naplnila mé nitro, tam doposud sedí a neustále mě drží ve svém sevření.
Musel jsem utéct z míst, kde jsme spolu chodili, nemohl jsem se už déle dívat směrem, kterým jsme se dívali společně, nemohl jsem ani v klidu lehnout do peřin, ze kterých jsem ji ještě, možná pouze subjektivně, cítil. Bylo to příliš skutečné, přiliš bolestivé a já musel pryč.
Nepomyslel bych si nikdy, že jsem schopen takového radikálního řezu, ale musel jsem do rukou vzít pomyslný skalpel a bez umrtvení odříznout kořeny, které jsem si za ta léta vybudoval, neboť jimi prorostla ona. A i když to trvalo krátce, stačila nimi prorůst až k těm nejhlubším a nejtitěrnějším kořínkům, které mě v Kolíně držely.
Muž, který mě doprovází, se mě ptá, zda má zastavit a počkat, až naberu druhý dech. Nesouhlasně kývu hlavou, zhluboka se nadechuji a pokračuji v cestě.
Slunce bodá do očí,kůže přímo pálí a prsty v rukavicích pomalu promrzají.
*
Neodolal jsem a nechal jsem sentiment, aby vedl mé další kroky.
V pekárně kupuji křupavou bagetu a ještě během chůze ji jím. V paměti mě bodne vzpomínka na její smích, když se smála u animovaného filmu. Vybavím si konkrétní scénu, dvě postavy u stolu s jídlem a stejně jako jedna z nich, přelomím bagetu na půl a nechám pečivo promlouvat. Připadám si jako malý kluk, ale ona chvilka mi zvedla náladu. Představím si, jak by se mi teď smála, pak by si uzmula jednu polovinu pečiva a celou by ji během chvilky spořádala.

Beru si od pokladního lístek a vyrážím na dlouhý výstup. Výtah mě nelákal, možná se svezu dolů, teď se rozhlížím kolem sebe, v mysli vyjadřuji obdiv k architektům této kovové konstrukce, jež je až zprofanovaně sloučena s tímto rušným městem. Mé chlapské já se podivuje pístům, které se zasouvají, když výtah vyjíždí až do třetího patra a po chvilce pokračuji po schodech nahoru.
Čeká mě ještě hodně schodů. K mému překvapení potkávám na jednom z nich malou šedou myš. Chudák, polekala se mě a zmizela v záplavě tyčí a panelů. Jen doufám, že kovové bludiště zná a nespadla z této výšky dolů. Byla by jí škoda.
Pokračuji nahoru, nastavuji tvář slunci, které dnes hřeje, jako kdyby byl jarní den a zvedám nohu k dalšímu schodu.

Pokouším se ignorovat cvakání foťáků a obdivné výkřiky ostatních turistů. S bolestí se dívám, jak mladík pokleká před nic netušící dívkou a vyslovuje otázku, která již padla z tolika úst. Odvracím hlavu, překvapen, jakou závist vůči těm dvěma cítím. Zavírám oči a ocitám se v jejím objetí, kdy souhlasila. Zelené oči ji zvlhly dojetím a rudé rty špulila k polibku.
Třesu hlavou a dívám se na Vítězný oblouk vykukující ze záplavy domů.
Bude-li vám to dáno, neposerte si to.
*
Sedám si do písku, nechávám vodu, aby si se mnou pohrávala a snad i laškovně omývala má chodidla a zmáčela mi plátěné kalhoty až ke stehnům.
Na obzoru projíždí parník. Ještě nedávno bych mu zamával, snad na znamení toho, aby aspoň skrz gesta, která po ní mohu opakovat, neodešla.
Dnes už to nedělám. Sám cítím, že prázdnota odchází. Nechci zapomenout, ale je čas pomalu se posunout dál.
Ještě se mi nechce zapustit nové kořeny, to ne, ale také cítím, že už bylo dost hledání sebe sama. Nebo možná jsem jen potřeboval najít konec přetrhnuté nítě svého života, úseku, ve kterém se objevila ona a zase pak zmizela.
Rozhlížím se kolem sebe. Nikdo tu není, všichni jsou zalezlí v hotelu a dávají si do nosu z přeplněných švédských stolů pokrytých všemožnými lahůdkami.
Dávám přednost jedné hospodě v zapadlé uličce města.

Zdravím obsluhu u baru a sedám si ke stolu v rohu. Objednávám si tmavé pivo a sliny se mi sbíhají, když zároveň s pivem objednávám jeden z mnoha výborných hamburgerů.
Pohodlně si pod stolem natahuji nohy a usmívám se.
V lokálu nasyceném pachem oleje, na kterém se smaží několik hroud mletého masa, se line hudba šedesátých let. U baru, u vedlejších stolů, i v tom rohu naproti sedí lidé, baví se, smějou se, užívají si příjemný večer.
V dobrém rozmaru mrknu na jednu blondýnku, která asi na někoho čeká a usrknu piva, otíraje si hřbetem ruky pěnu, co mi ulpěla na horním rtu.
Pozítří zpátky do Německa, napadne mě. Nenaplňuje mě zklamání, naopak. Po tom dlouhém putování po světě se už těším. Naprosto netuším, co mě čeká, což mi naprosto vyhovuje.
*
Roztahuji závěsy v novém bytě a dívám se na tu spoušť. Všechen nábytek je pokryt slušným nánosem prachu, támhle u linky zůstaly stopy po malování, všude jsou šlápoty dělníků. V rohu jsou ledabyle naskládané papírové krabice různých velikostí a v nich mé veškeré harampádí, které jsem narychlo sbalil v Kolíně. Vedle nich leží černá cestovní taška, v ní několik kousků špinavého prádla a několik drobností, co jsem si přivezl s sebou. Jsou to mé malé trofeje, němí svědci mého malého vítězství.
Vykukuji z okna, kde se pode mnou hemží roj lidí, aut a dopravních prostředků městské hromadné dopravy. Dopoledne pracovního dne vytáhlo mnoho lidí z domovů
Při pohledu na davy lidí proudící do a z obchodního centra si vzpomínám, že by bylo dobré sehnat něco k jídlu a zapojit v prvé řadě lednici, která vypadá, že má svá nejlepší léta pomalu za sebou.
Ale to teď počká, pomyslím si.
Otočím se, popadnu noviny, které jsem si jako jediné koupil, a po chvilce váhání vyťukávám na mobilu telefonní číslo společnosti shánějící pracovníka k motokárám.
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuICQ
SaM


Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 361
Bydliště: Praha
Odpovědět s citátem
Ježiš, ten úvod mi připomněl povídku od Jacka Londona, To Build a Fire, což je asi 7 tis. slov o tom, jak jeden jouda umrzá k smrti. Ještě si rozmyslím, co ti udělám za to, žes mi to veledílo připomněla. Laughing

...takového radikálního řezu, ale musel jsem do rukou vzít pomyslný skalpel a bez umrtvení odříznout kořeny, které jsem si za ta léta vybudoval, neboť jimi prorostla ona. - Nádherně rozvinutá a propracovaná metafora!

S bolestí se dívám, jak mladík pokleká před nic netušící dívkou a vyslovuje otázku, která již padla z tolika úst. Odvracím hlavu, překvapen, jakou závist vůči těm dvěma cítím. - Jau.

Bude-li vám to dáno, neposerte si to. - Teda Kájo, ty jsi poslední dobou taková jadrná. Laughing

Nebo možná jsem jen potřeboval najít konec přetrhnuté nítě svého života, úseku, ve kterém se objevila ona a zase pak zmizela. - To je ono, je potřeba navázat.

Dobré, Káji, myslím, že název je skvělý. Skutečné putování a putování mentální, vyhovuje ve všech směrech. Smile Hrozně se mi lobí tohle zaplňování děr v původní Kobře, takže jsi mě potěšila.

_________________
-> archiv povídek
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
kajusia


Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 447
Odpovědět s citátem
SaM, díky moc za komentář.
Laughing Už jsi přišla na to, co mi teda provedeš?
Za jadrnost se omlouvám, ale tohle slovo mi tam prostě sedlo. Mohu se ti zaručit, že mám v hlavě už jen snad jednu nebo dvě povídky, kde by měla padnout nějaká silnější slova, minimálně u jedné to bude vycházet ze situace, ve které bude hlavní postava. Jinak své jadrné období mám v povídkách zas na nějakou dobu za sebou. Embarassed
Ještě jednou díky za komentář, jsem ráda, že se povídka líbila. Smile
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuICQ
Ajši
Administrátor

Založen: 14. 10. 2007
Příspěvky: 1513
Bydliště: Hodonín
Odpovědět s citátem
Nejvíce se mi líbí, jak sis pohrála s jeho niternými pocity, s tím, že ho její přítomnost a osoba sama prostoupily a byly jeho částí. A teď je pryč a on, pokud chce žít dál, se těch pozůstatků její přítomnosti musí zbavit, aby se nezbláznil. Bylo to smutné a na Toma až nečekaně racionální, je to frajer...

nemohl jsem se už déle dívat směrem, kterým jsme se dívali společně - tahle část je naprosto úžasná, byť je jednoduchá a prostě psaná Sad tím je silnější Sad

Je mi ho hrozně líto, když mu ji všechno, i sebeneutrálnější věci, připomínají... I to, jak se mu jedna z jejich nejhezčích chvilek vybavila u slečny v Paříži. Vždyť to musí být hrozné, kam člověk koukne, tam je nějaké trápení :/

Moc pěkný kousek, Káji, oceňuji, že se někdo rozhodl zaměřit na ty měsíce, které nám scénáristi utajili a ve kterých se Tom s tím děsem vyrovnával... Díky moc!
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
SaM


Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 361
Bydliště: Praha
Odpovědět s citátem
Ještě jsem na to nepřišla, ale neboj, jednou něco přijde. Twisted Evil

Mně osobně silnější slova nevadí, neomlouvej se, všichni je někdy používáme a v povídce to prostě podkreslí atmosféru, podpoří charakter a tak podobně... Jen jsem na to nebyla zvyklá, toť vše. Smile

_________________
-> archiv povídek
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Putování
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Časy uváděny v GMT + 1 hodina  
Strana 1 z 1  

  
  
 odeslat nové téma  Odpovědět na téma