AFC11.cz    Diskusní fórum    Pravidla    FAQ    Hledat    Uživatelé    Registrace    Přihlášení 
odeslat nové téma  Odpovědět na téma
Povídka č. 023 - Velký návrat
Tina11


Založen: 08. 12. 2007
Příspěvky: 92
Bydliště: Ústí nad Labem
Odpovědět s citátem
Na služebně………. Celá služebna měla polední přestávku kromě
4 lidí – Hota, Bonráta, Toma a Tiny. Tina Tom byli v Semirově kanceláři, prohrabávali se papíry, které dávali do desek. Přišli k nim Hote a Bonrát.
HOTE: „ Copak děláte dneska večer???“
TINA: „ Proč???“
BONRÁT: „ Jestli nechcete jít s námi na bowling???“
TOM: „ A, kdo tam všechno jde??“
HOTE: „ My dva, Semir a Andrea…… A potřebujeme další posilu. Jestli nemáte něco naplánované.“
TINA: „ Na večer nic nemáme……“
BONRÁT: „ Tak přijdete??? Když nic nemáte…“
TOM: „ Tak mi přejdeme. Kdy a kde???“
HOTE: „ V Düsseldorfu v té bowlingové restauraci v 19:00.“
BONRÁT: „ Nevíme, kdo by ještě šel.“
TOM: „ Ale na bowling je určitý počet lidí.“
HOTE: „ No to jo, ale my máme zamluvené 2 dráhy a tak musíme…“
BONRÁT: „ Už víte??“
TINA: „ A, co šéfka??? Ta by nešla??“
HOTE: „ Na šéfku se vrhneme, až přijde z oběda……kdo ještě??“
TINA: „ A, co Elena a Jan??“
BONRÁT: „ No to je dobrý nápad…“
HOTE: „ Ale o ty se postaráte vy dva.“
TINA: „ Dobře.“
TOM: „ Ještě něco máte na srdci???“
BONRÁT: „ Takže v 19:00 v Düsseldorfu.“
TOM: „ Budeme tam.“
Hote a Bonrát odešli z kanceláře.
Na služebnu přišli Andrea a Semir. Semir šel do kanceláře za Tomem a Tinou.
SEMIR: „ Výměna stráží.“
TOM: „ Už jdeme.“
SEMIR: „ Jdete s námi večer??“
TINA: „ Jdeme.“
SEMIR: „ A, kdo ještě??“
TOM: „ Jestli budou souhlasit Elena a Jan.“
SEMIR: „ Kdo se postará o ty dva.“
Tom nenápadně ukázal prstem na Tinu. Semir to pochopil a na nic se neptal.
Večer na bowlingu………. Všichni pozvaní se tu sešli – Hote, Bonrát, Semir, Andrea, Tina, Tom, Elena, Jan a šéfka. Rozdělili se na 2 skupinky – 1. skupinka byla dívčí a ještě se k nim přidal Bonrát a 2. skupinka byla mužská. Všichni si užili plno legrace, skupinky mezi sebou soutěžily. Byli tu až do zavírací doby.
Ráno doma u Tiny a Toma………. Tom už dávno seděl u snídaně v kuchyni. Po chvilce přišla Tina.
TINA: „ Dobré ráno.“
TOM: „ Dobré ráno.“
Dali si ranní pusu.
TINA: „ Tak, co budeme dělat, když máme ten svátek.“
TOM: „ Že bychom si udělali pěkný den – jen sami??“
TINA: „ Jsem pro. A, co víkend??“
TOM: „ To nějak vyřešíme…“
Tina si sedla Tomovi na klín a dali si prvomájový polibek, v tom zazvonil zvonek u dveří a ještě zvoní Tinin mobil na kuchyňské lince. Tina a Tom si dávali pusu skoro za každým slovem……
TINA: „ Musím vzít mobil.“
TOM: „ Chvilku ještě vydrží…“
TINA: „ Může to být důležitý….“
Tina šla zvednout svůj mobil a Tom šel otevřít návštěvě – Semir a Andrea + děti. Šli rovnou do kuchyně, kde byla Tina a zrovna telefonovala se svoji maminkou a pozdravila se na dálku se Semirem a Andreou. Malý Michal se šel přivítat s Tinou osobně. Všichni se ujali míst u stolu, když Tina dotelefonovala s maminkou, tak položila mobil na kuchyňskou linku a zaujala místo u stolu.
TOM: „ Tak, co máte pro nás??“
SEMIR: „ Jednu takovou nabídku.“
ANDREA: „ Jde o takový zájezd pro 2 rodiny se 2 dětmi. Budou tam takové hry pro děcka…… No právě sháníme tu druhou rodinu.“
TINA: „ A to jer na tento víkend??“
ANDREA: „ Ano…… Dneska je nástup…“
TOM: „ Kde toje???
SEMIR: „ U Bodamského jezera.“
ANDREA: „ Měli bychom bydlet v jedné velké chatce anebo každá rodina ve své chatce, ale tohle se dozvíme až na místě. „
TOM: „ A jak jsou zařízené chatky??“
ANDREA: „ Dost bohatě.“
TINA: „ No a, na kdy bychom tam měli být???“
SEMIR: „ To je úplně jedno. Prý když přijedeme i večer, protože mají plno chatek tak, by je nemuseli všechny stihnout uklidit, kdybychom třeba přijeli dříve…“
ANDREA: „ Pojedete s námi???? Budeme moc….“
SEMIR: „ Jestli nemáte něco naplánované.“
TINA: „ Zatím nic nemáme v plánu…“
TOM: „ Já bych byl pro…..“
ANDREA: „ Tak to je super…“
TOM: „ tak v kolik vyrazíme na cestu???“
SEMIR: „ Je to úplně jedno. Stejnak bychom vyrazili až kolem 14:00 nebo 15:00.“
TOM: „ No když přijedete mezi 14:00 a 15:00. Bude to úplně ideální.“
SEMIR: „ Dobře. A kde??“
ANDREA: „ Nám je úplně jedno.“
TINA: „A, co tady u nás??“
SEMIR: „ Tak dobře.“
Odpoledne u Toma a Tiny…………. Semir a Andrea + děti se stavili u Toma a Tiny, kde si ještě rozdělili pár věcí. Pak společně odjeli k – Bodamskému jezeru do Tettnangu.
Když po 3-4 hodinách dorazili do Tettnangu, tak Andrea a Tina šli na vrátnici, kde dostali klíče od jedné velké společné chatky.
V Tettnangu je plno chatek, které jsou dělané pro turisty, kteří přijedou, jsem na dovolenou anebo pro výletníky, kteří třeba přijeli lodí ze Švýcarska anebo z Rakouska. Mají tu velké množství chatek pro rodiny, školy, pro 2 nebo jednotlivce. Chatky jsou dost dobře vybaveny a jsou celé dřevěné. Areál se nachází v pěkné přírodě u malého rybníčku. Celý areál je oplocen, abychom jsem nešli nějací cizí lidi, kteří tu nemají rezervaci. V areálu najdeme plno obchůdků s občerstvením pro turisty, ale i pro ubytované lidi, další krámky – suvenýry,……………. Taky se tu nachází velký bazén a bazén pro malé děti.
Druhý den se pak domlouvali, co budou dělat dneska a další dny. Dneska se pojedou podívat do Freidrichstafenu, kde je velký přístav pro výletní lodě, které brázdí po Bodamském jezeru. Další den se pojedou podívat do velkého města Ulmu, kde se koná velká oslava. Město Ulm slaví 550 let od založení. Tak tu jsou všelijaké stánky s jídlem, s drobnými věcmi – kováři, keramika, včelařství a další dobová řemesla. Taky tu jsou soutěže pro děti. Další dva dny si zamluvili projížďky po Bodamském jezeře. Jedna projížďka je do švýcarského přístavu Arbon, kde jste prohlédli město a přístav. A druhá projížďka vedla do rakouského města a přístavu Bregenz. Zde si prohlédli město a přístav. Také si prohlédli město Freidrichstafenu, kde měli vždy svá auta, když jeli na projížďku lodí a pak odjeli do místa ubytování.
Jednou večer…………. Bylo velmi pozdě – asi tak 2 hodiny ráno. Venku strašně pršelo jako z konve. Tom se najedou, probudil a v obličeji byl vyděšený výraz, protože se mu zdál strašný sen – noční můra. Podíval se vedle sebe, ale Tina byla pryč. Najedou se otevřeli dveře do ložnice a tam stála silueta nějakého člověka, ale nebylo vidět, kdo to pořádně je. Tom si hned pomyslel, že to je někdo z jeho snu. Ale do ložnice přišla Tina a Tomovi se hned ulevilo a rozsvítil lampičku. Tina se podívala na Toma a posadila se na postel.
TINA: „ Něco se snad stalo??“
TOM: „ Nic se nestalo“
TINA: „ Podle tvého výrazu v obličeji…soudím, že se ti zdála noční můra…“
TOM: „ Zase máš pravdu. Kde pak jsi byla??“
TINA: „ Byla jsem se podívat na naše kluky. Tak půjdeme spát??“
Tina zalezla do postele a pokoušela se usnout. Tom zhasl lampičku a přitulil se k Tině. Společně usnuli.
Ráno…………. Tom se probudil a Tina ještě spala, ale tak napůl. Tom se pomalu natáhl pro mobil, aby zjistil kolik je hodin. Tina se napůl probudila.
TOM: „ Nechtěl jsem tě probudit.“
TINA: „ To je dobrý. Už jsem byla napůl probuzena. Kolik je??“
TOM: „ Za 5 minut půl deváté.“
TINA: „ Tak to mám do 9:00 čas.“
TOM: „ Já se přidám k tobě.“
Tom se přitulil k Tině, dal Tině malou pusu na tvář, spokojeně leželi dál v posteli.
TINA: „ Jaká byla ta tvoje noční můra??“
TOM: „ Byla… Taková…“
TINA: „ Tak povídej. Já to chci vědět…“
TOM: „ Ty se na to těšíš jako malý dítě.“
TINA: „ Jako pohádku před spaním.“
Tom začal vyprávět Tině jeho noční můru, která byla o nich dvouch. Spolu vyšetřovali případ a na konci jejich případu, Tina byla u jednoho mrtvého těla a přišel jeden chlap, který mířil na Tinu zbraní. Než se Tom vzpamatoval tak Tina ležela na zemi vedle mrtvého muže. Tom hned k nim běžel, ale Tina mu zemřela v jeho náruči.
TINA: „ Nechceš přejít na jiné téma??“
TOM: „ Jsem stejného názoru.“
TINA: „ A jaký to bude??“
TOM: „ Jedno už vím….“
Tina a Tom si dávali jeden polibek za druhým.
Semir se probudil, ale Andrea ještě spala. Tak vstal z postele po tichu.
U snídaně už seděli Tina s Tomem. Děti si hráli v obýváku, se kterými se Semir pozdravil.
SEMIR: „ Jsem ranní ptáčata??“
TINA: „ Proč se ptáš??“
SEMIR: „ No, že sedíte jako první.“
TOM: „ Tak jsme si trochu přivstali, abychom si mohli v klidu zabalit věci.“
Druhý den služebně………. Na služebně skoro nikdo nebyl kromě Andrey. K Andree přišli, Hote a Bonrát.
BONRÁT, HOTE: „ Ahoj.“
ANDREA: „ Ahoj.“
BONRÁT: „ kde jsou všichni???? Že tu není Semir, Tom ani Tina.“
ANDREA: „ Semir někam ráno jel. Tina s Tomem se mi vůbec nesvěřili.“
HOTE: „ To se divim, že ti Semir neřekl, kam jde.“
ANDREA: „ Asi je to moc tajné, protože pro mě má překvapení.“
BONRÁT: „ Jak romantické.“
Na letišti v Düsseldorfu…………. Zde byli komisaři z dálniční policie – Semir, Tom a Tina. Čekali tu na letadlo z Turecka.
TOM: „ Jak to, že si mám, neřekl, že máš sestru???“
SEMIR: „ To bylo moje tajemství.“
TINA: „ Jato, že nepřijdeme s maminkou??“
SEMIR: „ Mamince se chce nikam jezdit a Katrina si tu chce najít novou práci.“
TINA: „ O kolik let je mladší??“
SEMIR: „ O 10 let.“
Z rozhlasu se ozvalo: „Let číslo 237/TR z Turecka za 15 minut přistane na letišti.“
Mezitím na dálnici…………. Černý Golf jel po dálnici A3 směr na Kolín-centrum. Najednou se objevilo černé Porsche, které mělo velice naspěch. Řidičem černého Golfu je mladý programátor Petr Meibach. Černé Porsche dojelo Golfa, řidič prostřelil Golfu pneumatiky. Petr Meibach držel kontrolu nad vozidlem jenom chvilku a pak prudce najel na středová svodidla a letěl do protijedoucích pruhů dálnice A3, která vede na Kolín-jih a na Hannover. Golf dopadl čumákem na dálnici, skončilo na střeše. Hnedka se začala tvořit velká havárka za Golfem, ale také ve směru Kolín-centrum.
Na letišti……………. Letadlo z Turecka přistálo na letišti Düsseldorf. Semir, Tom a Tina čekali na Katrinu v odbavovací hale. Jen, co Katrina zahlédla svého milovaného bratra Semira, tak byla v jeho náručí. Tina a Tom stáli o kousek dál.
TOM: „ Jako z romantického filmu….“
TINA: „ Objevení staré lásky po několika letech.“
Pak Semir a Katrina přišli k Tině a Tomovi.
SEMIR: „ Katrino, chtěl bych ti představit mé 2 kolegy – Toma Kranicha a Tinu Kranichovou.“
TOM: „ Velmi mě těší.“
TINA: „ Mě taky.“
Tina a Tom si podali ruce s Katrinou.
KATRINA: „ Vy jste taky sourozenci??“
TINA: „ Né,….“
TOM: „ Jsme manželé…“
Tině zvoní telefon. Na mobilu se jí objevilo jméno: „Andrea“
TINA: „ Ahoj.“
ANDREA: „ mám pro vás práci.“
TINA: „ A, kde??“
ANDREA: „ Na A3 na 11km. Velká havárka v obouch směrech na A3.“
TINA: „ Už jsme na cestě. Ahoj.“
ANDREA: „ Ahoj.“
Andrea zavěsila.
TINA: „ Mám tu práci.“
SEMIR: „ kde???“
TINA: „ Na A3,11 km.“
SEMIR: „ Katrinu odvezu do hotelu a setkáme se na A3.“
TOM: „ Dobře.“
Na dálnici A3……………. Na místě už byli, Hote a Bonrát. A přijel modrý mercedes, Tina a Tom šli k nim.
HOTE: „ Kde jste nechali Semira??“
TINA: „ Semir za chvilku přijde.“
TOM: „ Tak, co se tu stalo???“
BONRÁT: „ Černý Golf přeletěl prostřední svodidla a dopadl na přední kapotu a převrátil se na střechu…….“
HOTE: „ Svědkové viděli černé Porsche, řidič Porsche prostřílel Golfu pneumatiky.“
TINA: „ Pamatují si SPZ????“
HOTE: „ SPZ je AP 383.“
TOM: „ Ať se na to podívá Andrea.“
BONRÁT: „ Už se stalo.“
Najedou se objevilo stříbrné BMW. Semir šel ke skupince.
SEMIR: „ Ahoj.“
BONRÁT, HOTE: „ Ahoj.“
TOM: „ A, co jméno toho řidiče????“
BONRÁT: „ Řidič černého Golfu nepřežil nehodu a jmenuje se Petr Meibach.“
SEMIR: „ Řekneme tu někdo, co se tu stalo???“
TOM: „ Tak pojď se mnou.“
Semir a Tom se šli podívat na havarovaného Golfa v protijedoucím pruhu ve směru Kolín-jih a Hannover.
BONRÁT: „ Kde byl Semir????“
TINA: „ To byste chtěli vědět, co???“
HOTE: „ Prý má něco pro Andreu…“
TINA: „ No…… To má.“
BONRÁT: „ A, co to je-??“
TINA: „ Vám to řeknu a vy to vyžvaníte Andree……. V žádném případě.“
HOTE: „ Tak nám to jenom přibliž.“
TINA: „ Nic nepovím….“
Tom a Semir si prohlíželi černého Golfa. Pak se zadívali na Hota, Bonráta a Tinu.
SEMIR: „ Doufám, že Tina nevykecá……“
TOM: „ Semire,……Snad znáš Tinu na tolik, že by tě mohlo napadnout, že jim to nevykecá. I kdyby šlo o zboření světa tak jim neřekne….“
SEMIR: „ Jenom jestli ty nekecáš……“
Tom vyndal 5 kulek ze zadních pneumatik černého Golfa a dal je do malého pytlíčku, který mu podal Semir. Šla k nim Tina, přelezla středová svodidla a zastavila se u Toma a Semira.
SEMIR: „ Doufám, že to nevědí???“
TINA: „ A, co??“
SEMIR: „ Tino,……“
TINA: „ Nic jsem jim neřekla….“
TOM: „ Co jsem ti řikal….“
SEMIR: „ Ať Hote a Bonrát pošlou Golf k Hartmutovi….“
TINA: „ Dobře.“
TOM: „ Tohle jim můžeš přidat.“
Tom předal Tině malý pytlíček s 5 kulkami. Pak všichni tři přelezli středová svodidla a šli ke svým autům.
Na služebně…………. Dálniční policie vešla na služebnu, šli za Andreou, ale ta byla pryč. Zvoní telefon. Tina ho zvedla. Tom a Semir jenom čekali, co jim Tina řekne.
Na služebnu volal majitel černého Porsche, které mu ukradli. Tina se napsala jeho jméno na lísteček. Spolu se rozloučili a Tina zavěsila.
SEMIR: „ Kdo to byl????“
TINA: „ Majitel černého Porsche. Jmenuje se Hanz Mayer. Auto mu včera večer někdo ukradl a dneska ráno to nahlásil.“
TOM: „ Kde to nahlásil??“
TINA: „ V Kolíně-Bonn. Kolegové nám pošlou jeho výpověď.“
Přišla Andrea.
SEMIR: „ Našla jsi něco???“
ANDREA: „ Ano. Petr Meibach se narodil 26. 1. 1963 v Mnichově. Byl zaměstnancem ve firmě AMADEUS, která se zajímá o počítače – nejrůznější počítačové programy, viry, hry,…., která vlastně tu zkouší a také by se dalo říct, že je i trochu vylepšují.“
TOM: „ A, co rodina??“
ANDREA: „ byl ženatý a měl jedno dítě. Za svůj život nic neudělal. Ve firmě pracoval od jejího založení – je to tak asi 10-15 let.“
TINA: „ Jak si firma vede na trhu??“
ANDREA: „ Dobře. Nemá, proč by měla zkrachovat. Firma AMADEUS spolupracuje s firmou MICROSOFT, která jim dodává programy,……… A firma jejich výrobky zkouší.“
TINA: „ Jak dlouho spolu spolupracují???“
ANDREA: „ Jen pár let…… Asi tak 5 let.“
SEMIR: „ Dáš nám adresy??“
ANDREA: „ Tady jsou.“
Andrea předala Semirovi 2 lístečky s adresami – sídlo firmy a adresu domů. Semir dal Tině adresu domů, Semir a Tom si nechali firmu.
ANDREA: „ Jaký máš to pro mě překvapení.“
SEMIR: „ Nechce se překvapit…uvidíš všechno večer…“
ANDREA: „ A, co to vlastně je.“
SEMIR: „ Všechno uvidíš večer.“
ANDREA: „ Už se moc těším.“
Během tohoto rozhovoru Tina s Tomem se vytratili před služebnu. Tina už byla na cestě k manželce mrtvého z dálnice. Semir dal pusu Andree a odešel za Tomem, který už seděl ve svém modrém mercedesu a čekal jenom na Semira. Semir si sedl na místo spolujezdce.
TOM: „ Kde pak ses coural??“
SEMIR: „ A, kam ses zase zatoulal ty??“
TOM: „ Tak vyrazíme na cestu???“
SEMIR: „ To bude lepší.“
Modrý mercedes odjel do firmy AMADEUS.
V grand hotelu PUPP………. Zde je ubytovaná Katrina Gerkhanová. Večer pak stráví u Semira a Andrey doma.
V tomto hotelu si dali sraz 2 muži – řidič z černého Porsche – Markus Berlách a Robert Bachman, který pracuje u firmy AMADEUS, jako počítačový programátor nových programů od firmy MICROSOFT. Sešli u Gerlacha v pokoji.
MARKUS: „ Tak to vyšlo. Petr Meibach je odklizen z cesty.“
ROBERT: „ Skvělý. Tak je tu další problém.“
MARKUS: „ Prosím tě jakej??“
ROBERT: „ Potřebuji pomoct s jedním programem.“
MARKUS: „ Rád ti s tím pomůžu….“
ROBERT: „ Díky, ale pak tě představím našemu řediteli a pak hezky rozjedeme náš kšeftík.“
MARKUS: „ Tak s tím naprosto souhlasím.“
U manželky…………. Manželka Adéla Meibachová je na zahradě u svého rodinného domku. Adéla si prohlížela květiny na záhonku a vybírala si je do vázy. Zatím měla jenom pár, ale chtěla velkou pěknou kytici – tulipánů. Když měla pěknou kytici, tak se u plotu zastavila vínová Octavia. Tina vystoupila z auta a šla k plotu, sundala si sluneční brýle a držela je v ruce. Adéla si všimla Tiny a šla za ní.
ADÉLA: „ Někoho hledáte??“
TINA: „Ano. Hledám paní Adélu Meibachovou.“
ADÉLA: „ To jsem já.“
TINA: „ Jsem od dálniční policie a moje jméno je Tina Kranichová.“
ADÉLA: „ Policie???? A, co potřebujete ode mě.“
TINA: „ Jde o vašeho manžela.“
ADÉLA: „ Něco se mu stalo??“
TINA: „ Bude lepší, kdybychom si o tom promluvili uvnitř.“
ADÉLA: „ Ale jistě.“
Adéla otevřela Tině branku, spolu vešli do domku. Adéla dala natrhané tulipány do připravené vázy v obývacím pokoji na stole.
ADÉLA: „ Tak, co se stalo s mým manželem.“
TINA: „ Mám pro vás smutnou zprávu. Váš manžel zemřel při dopraví nehodě na A3.“
Adéle začali téct slzy z očí. Adéla si vzala kapesník a začala si slzy utírat.
ADÉLA: „ Už víte, kdo to udělal??“
TINA: „ Jsme teprve na začátku. Nevíte, kdo by měl nějaký problém nebo nepřátelé váš manžel???“
ADÉLA: „ Já……o ničem nevím. Petr se o práci málo bavil. Ani se nemohl moc bavit.“
TINA: „ A, proč??“
ADÉLA: „ Kvůli tajným informacím……jak……se zabývali novými programy.“
TINA: „ Šlo, aby nevynášeli z firmy tajné informace, aby se nezneužili.“
ADÉLA: „ Ano. Já jsem se ani nevyptávala, protože mě počítače moc nezajímají.“
TINA: „ A, co problémy v práci???? Nesvěřoval jsem vám??“
ADÉLA: „ Manžela měl každý rád a s každým vycházel dobře. Nikdo si na něho nestěžoval.“
TINA: „ A s kým si nejvíce rozuměl???“
ADÉLA: „ Teď mě nikdo nenapadá………… Ale počkat. Docela si rozuměl s Michalem Bergerem. Občas chodili k nám……“
TINA: „ Sem???“
ADÉLA: „ Ano.“
TINA: „ A vy jste si s Michalem Bergerem rozumíte???“
ADÉLA: „ Ano. Občas jsme spolu jezdili na dovolenou.“
TINA: „ Mě to zatím stačí. Nechám vás o samotě. Nechám vám tu vizitku, kdybyste si na něco vzpomněla.“
Tina nechala svoji vizitku na stole před Adélou.
ADÉLA: „ Najdete cestu ven??“
TINA: „ Najdu. Naschle.“
ADÉLA: „ Naschle.“
Tina odešla a odjela na služebnu. Adéla Meibachová si v hlavě přehrávala ty nejkrásnější chvíle a vzpomínky se svým manželem Petrem požili.
Ve firmě AMADEUS………. Tom a Semir vešli do firmy a šli k recepci, kde stojí krásná blondýnka.
SEMIR: „ Dobrý den.
ŽENA: „ Dobrý den. Co si přejete??“
SEMIR: „ Chtěli bychom mluvit s vaším ředitelem firmy.“
ŽENA: „ Chvilku vydržte. A koho mám ohlásit.“
TOM: „ Kranich a Gerkhan z dálniční police.“
Mladá dívka vzala telefon a zavolá sekretářce ředitele. Sekretářka to vyřídila řediteli a ředitel neměl žádné námitky, že může dálniční policie k němu do kanceláře.
ŽENA: „ Ředitel vás očekává.“
SEMIR: „ Děkujeme.“
TOM: „ Kde najdeme vaše ředitele??“
ŽENA: „ Náš pan ředitel sídlí ve 4. poschodí.“
Semir a Tom šli za ředitelem. Sekretářka je hned pustila do kanceláře.
TOM, SEMIR: „ Dobrý den.“
ŘEDITEL: „ Dobrý den. Co potřebuje od nás dálniční policie.“
TOM: „ Jde o vašeho zaměstnance Petra Meibacha.“
ŘEDITEL: „ Co se mu stalo??“
TOM: „ Petr Meibach měl dneska odpoledne vážnou dopravní nehodu, při které přišel o život.“
ŘEDITEL: „ To je pro firmu moc hrozné. Meibach byl můj oblíbený zaměstnanec.“
SEMIR: „ S panem Meibachem tu každý vycházel???
ŘEDITEL: „ Ano, ale ani nejvíc se tu bavil s Michalem Bergerem.“
Najednou někdo zaklepal na dveře do ředitelovy kanceláře. Do kanceláře vešel
Michal Berger, v ruce měl papíry pro ředitele, které chtěl. Michal předal papíry ředitelovi.
MICHAL: „ Tady jsou ty papíry.“
ŘEDITEL: „ Děkuji. Vydržte tu ještě chvilku. Chci vám představit Michala Bergera. A tito pánové jsou od dálniční policie.“
SEMIR: „ Gerkhan.“
TOM: „ Kranich.“
MICHAL: „ Berger. Velmi těší. Kvůli čemu jste přišli.“
TOM: „ přišli jsme kvůli vašemu kolegovi Petru Meibachovi.“
SEMIR: „ Váš kolega přišel o život při nehodě na dálnici A3.“
MICHAL: „ To je mi líto Adély. Petra jsem měl hrozně moc rád. Vycházeli jsme spolu dobře.“
SEMIR: „ A, co je náplní vaší práce??“
MICHAL: „ Zkoušíme nové programy so počítačů hry – jestli nemají nějakou závadu a někdy u her sedíme celý den.“
ŘEDITEL: „ To je nemám šanci je od toho odtrhnout na oběd, protože jsou tak do toho zažraný.“
TOM: „ To si umíme představit. Ještě by mě zajímalo, můžete vynášet z firmy nějaké informace……“
MICHAL: „ Musíme pracovat velice diskrétně. Kdyby se dostali nějaké informace ven z firmy tak by někdo mohl zneužít dané informace a firma by mohla zkrachovat anebo může mít velké problémy.
ŘEDITEL: „ Teď mě napadl jeden člověk, který by mohl mít něco proti Meibachovi.“
TOM: „ A jak se jmenuje??“
ŘEDITEL: „ Robert Bachman. On a Meibach se neměli moc v lásce. Dalo by se říct, že se pořád hádali.“
SEMIR: „ Myslím, že bychom mohli mít motiv, ale vždy to může být o ničem jiném. Nám to zatím stačí.“
TOM: „ Kdybychom jsme něco ještě potřebovali rádi se vám ozveme a nebo vy zase nám.“
Semir předal řediteli svoji vizitku. Pak se rozloučili s ředitelem a Michalem Bergerem.
Na služebně………. Semir, Tom a Tina se sešli před služebnou. Všichni šli společně na služebnu a zastavili se u Andrey.
ANDREA: „ Máte jít za šéfkou.“
Komisařové šli za šéfkou do kanceláře.
ŠÉFKA: „ Jaké jsou novinky.“
SEMIR: „ Meibach byl bezproblémový zaměstnanec. Vycházel ze všemi kolegy dobře, až jednoho.“
TOM: „ Je to jistý Robert Bachman. Meibach a Bachman se neměli moc v lásce.“
TINA: „ Ale zase na druhou stranu se nejvíce bavil s Michalem Bergerem.“
ŠÉFKA: „ Bavil se Meibach doma o práci???“
TINA: „ Vůbec. Akorát si občas přinesl práci, ale to bylo výjimečně. Jinak mu hodně pomáhal Berger, který občas byl u něho doma.“
TOM: „ Z firmy nesmějí vynášet důležité informace. Jinak by mohla firma zkrachovat.“
ŠÉFKA: „ jestli jsem to pochopila správně, tak by mohl někdo zneužít informace, udělat nějaké chyby a pak to hodit na firmu AMADEUS. A firma MICROFORT by byla z obliga.“
SEMIR: „ Pochopila jste to dobře. Firma MICROFORT by se mohla bránit tím, že jim to poslali správné data a firma AMADEUS to prostě zničila a pak by mohli firmy mezi sebou ukončit vztahy. Meibach a Berger jsou takový miláčci ředitele.“
ŠÉFKA: „ Mluvili jste s tím Robertem Bachmanem??“
TOM: „ Vůbec jsme s ním nemluvili.“
ŠÉFKA: „ Ať se Andrea podívá na toho Bachmana v počítači.“
SEMIR: „ Dobře.“
ŠÉFKA: „ Co to černé Porsche??“
TINA: „ Majitel Porsche – Hanz Mayer mu někdo ukradl Porsche dneska ráno. O kolegů z Bonnu jsme zatím nedostali fax, že majitel nahlásil krádež auta.“
ŠÉFKA: „ Už se ozval Hartmut???“
TOM: „ Zatím ne.“
ŠÉFKA: „ Když……“
SEMIR: „ My víme. Pokud něco budeme mít dáme vám vědět.“
Tina, Tom a Semir odešli z kanceláře a šli do Semirovi kanceláře. Semir zavřel za sebou dveře.
SEMIR: „ Tak já jdu připravit to překvápko.“
TOM: „ To nás v tom necháš samotný??“
SEMIR: „ vy to tu nějak zvládnete.“
Na Tomově stole zvoní telefon. Tina ho zvedne. Volá Hartmut, že má nějaké novinky. Tina zavěsila.
TINA: „ Volal Hartmut, že něco našel.“
SEMIR: „ Tak vám přeji příjemnou zábavu.“
Semir odešel z kanceláře.
TOM: „ Semir si to představuje jako Hurvínek válku.“
TINA: „tak ho nech. Podívej se, Semir se na to těší jako malej kluk.“
V tom k nim příjde Andrea.
ANDREA: „ Vy víte, co pro mě chystá Semir??“
TINA: „ Víme, ale je to tajná operace, kterou nesmíme říct.“
ANDREA: „ Tak mi aspoň naznačte o, co jde.“
TOM: „ Pak nebudeš překvapená.“
TINA: „Nesmíme nic říct.“
TOM: „Najdeš nějaké informace o Robertu Bachmanovi??“
ANDREA: „Dobře.“
Andrea šla hledat informace.
TINA: „ tak navrtíme Hartmuta??“
TOM: „ Jsem pro.“
U Hartmuta……………
HARTMUT: „ Kde jste nechali Semira??“
TINA: „ Připravuje překvápko pro Andreu.“
HARTMUT: „ Můžu vědět, co??“
TOM: „ Semir bude představovat Andree svoji sestru Katrinu. Katrina tu chce zůstat až do konce života.“
HARTMUT: „ Semir má sestru??“
TINA: „ Jo a je o 10 let mladší než Semir.“
HARTMUT: „ kde byla tu celou dobu??“
TOM: „ Byla v Turecku u maminky a studovala střední školu.“
HARTMUT: „ A, že se Semir nepochlubil dříve.“
TINA: „ Necháme Semira Semirem. Tak, co jsi naše??“
HARTMUT: „ ty kulky, co jste našli v pneumatice, tak jsou ráže 9 mm a byli vystřeleny z automatické zbraně.“
TOM: „ To je všechno??“
HARTMUT: „ Ano. Ale ještě jednou to prohlédnu.“
Večer na služebně…………. Tina sedí v Semirově a Tomově kanceláři na Semirově židli. Sedí tak znuděně, že by šla nejraději domů. Přišel k ním Tom se 2 hrníčky s kávou. Jeden hrníček postavil před Tinu.
TINA: „ Děkuju.“
TOM: „ Děla jsem pro tebe s láskou.“
Tom zrovna dává Tině pusu, když přichází Andrea.
ANDREA: „ Můžu vás vyrušit??“
TOM: „ Ale ano.“
TINA: „ Co pro nás máš.“
ANDREA: „ Dívala jsem se na toho Roberta Bachmana. Má moc zajímavý rejstřík.“
Andrea předala Tomovi informace o Bachmanovi.
TOM: „ Díky.“
ANDREA: „ Nemáte za, co.“
TINA: „ Tak si užij překvápko.“
ANDREA: „ Díky a dobrou noc. Ahoj.“
TINA, TOM: „ Ahoj.“
Andrea odešla pryč. Tom si čte papíry od Andrey.
TINA: „ Co je zajímavého.“
TOM: „ Máš milí Robert Bachman už seděl před 20 lety. Jeho pravé jméno je Mark Schneider.“
TINA: „A za, co seděl??“
TOM: „ Seděl za znehodnocení jednoho počítačového programu. V programu předělal data. Firma pak zkrachovala, ve které pracoval.“
TINA: „ Možná, že Bachman bude chtít udělat to samé jako před 20 lety.“
TOM: „ je to možný.“
Najedou se ozvalo ťukaní na futra dveří do Semirovi kanceláře. Tina s Tomem se podívali na Hartmuta, který stál mezi dveřmi.
HARTMUT: „ Ahoj.“
TINA, TOM: „ Ahoj.“
TINA: „ Co pak pro nás máš??“
HARTMUT: „ Prohledal jsem ještě jednou toho Golfa a našel toto.“
Ukázal jim CD.
TOM: „ Víš, co je na to CD?“
HARTMUT: „ Nevim, co na tom CD.“
TINA: „ Dej to sem.“
Tina si vzal od Hartmuta CD a šla k počítači. CD dala do počítače, po chvilce k ním přišli Tom a Hartmut. Jen, co se to načetlo CD tak se objevila tabulka, že se musí zadat heslo.
TINA: „ Někdo zná heslo??“
HARTMUT, TOM: „ Ne.“
TINA: „ Že ty ses na to už díval??“
HARTMUT: „ Nedíval.“
TINA: „ Ale nekecej. Jde to na tobě vidět, že……“
HARTMUT: „ Zase máš pravdu.“
TINA: „ má někdo nějaký nápad??“
HARTMUT, TOM: „ Ne.“
TINA: „ To jsem si myslela.“
Tina začala dávat – zkoušet nejrůznější hesla – typická hesla – datum narození Meibacha, krátká slova. Pak Tina zkusila zadat jméno Adéla a vyšlo to.
HARTMUT: „ To je program na padělání dalších programů. Původní program pak mám znehodnoceny jeho data.“
TOM: „ Bachman v tom zase jede.“


Doma u Andrey a Semira…………. Andrea a Katrina se seznámily a spolu si moc rozumějí. Katrina pozvala Semirovi děti – Michala a Adelinu.
Už bylo moc pozdě, děti už spaly. Katrina, Semir a Andrea si povídali nad láhví červeného vína. Katrina ještě něco prozradila o sobě: Katrina vystudovala střední školu zaměřenou na počítače. V Turecku nemohla najít dobré místo v nějaké firmě a tak se rozhodla, že se pojede podívat na svého bratra Semira a že si v Kolíně nad Rýnem najde nějakou pořádnou a dobrou práci u nějaké firmy. V Kolíně už chce zůstat navždy. Katrina nemá žádného přítele, a že si tu v Kolíně někoho najde. Jinak Katrina je milá, hodná, mladá, pěkná, zábavná, málo náročná, spolehlivá, ukecaná, pracovitá a bezproblémová dívka z Turecka.
Semir ukazuje fotky z jejich svatby, dovolených – nejenom oni 4, ale také dovolené s Tinou a Tomem. Fotky dětí. Také Katrině ukázal pár fotek z Tomovi a Janovi svatby. Katrina se rozplývala na pěknými fotkami ze svateb.
Právě narazili na Tomovu svatbu, kde na fotce je Tina s Tomem před kostelem.
KATRINA: „ Tině to tu strašně moc sluší. Vypadá tu jako princezna.“
ANDREA: „ Máš úplnou pravdu. Každý jí to říkal.“
KATRINA: „ Jaký jsou Tina s Tomem??“
SEMIR: „ Taková normální rodinka. Skoro vůbec se nehádají…… Mají se pořád rádi…..“
ANDREA: „ Ale jinak jsou opravdu fajn. Zažiješ s nimi velkou legraci. Všichni s Tinou a Tomem vycházejí dobře. Jsou to naše taková zlatíčka.“
KATRINA: „ Ale Tina není němka??“
SEMIR: „ Jak jsi to poznala??“
KATRINA: „ když jsem ji viděla poprvé tak…….“
ANDREA: „ Tina pochází z Itálie. Narodila se v Miláně, ale na tohle to by ses měla sama.“
KATRINA: „ Tak to mi je jasný. A, kdo to je?“
Katrina drží v ruce svatební fotku Jana a Eleny.
SEMIR: „ To je Tinina kamarádka Elena a její manžel Jan. Jan pracuje u policie. Krátkou dobu pracoval u nás u dálniční policie.“
KATRINA: „ taky to tu Eleně strašně moc sluší.“
ANDREA: „ Elena a Jan mají 2 děti – Šarlotku a Barbaru……A taky mají psa Endyho.“
KATRINA: „ Já miluji psi. A jaký jsou??“
SEMIR: „ taky jsou pro nás taková druhá zlatíčka. Dalo by se říct, že jsou úplně stejný jako Tom s Tinou.“
ANDREA: „ Elena a Jan budou mile překvapeni jako já dneska večer.“
Katrina teď drží v ruce společnou fotku s Hotem a Bonrátem, kde je také Bonrátův syn Jochen, který stojí uprostřed nich.
KATRINA: „ Kdo je tohle?“
ANDREA: „ To jsou naši kolegové v uniformě – hote a Bonrát. Uprostřed je Bonrátův syn Jochen.“
KATRINA: „ A kolik mu je??“
SEMIR: „ Je mu mezi 20-25 lety. Proč se ptáš??“
KATRINA: „ jen tak. A byla jsem zvědavá kolik mu je.“
ANDREA: „ Už sis hledala nějakou práci??“
KATRINA: „ ještě ne, ale zítra začnu. A podívám se nějakých malých bytečkách.“
ANDREA: „ Můžu se ti zítra podívat na internet… ráda ti pomůžu s výběrem.“
SEMIR: „ Můžu jenom doporučit.“
KATRINA: „ To budeš hodná.“
ANDREA: „ Ráda vždy pomůžu.“
Ráno na služebně……………. Tina s Tomem už byli dávno na služebně v plné kráse. Na služebnu přišel polomrtvý Semir bez Andrey. Ještě Semira strašně bolela hlava ze včerejší noci.
SEMIR: „ Ahoj.“
TINA, TOM: „ Ahoj.“
TINA: „ Kde pak máš svou drahou polovičku??“
SEMIR: „ Andrea dneska nebude v práci, protože je celý den s Katrinou. Něco spolu zařizují.“
TOM: „ Usuzuji podle tvého výrazu v obličeji, že jste všichni včera trochu protáhli.“
SEMIR: „ když se Katrina rozpovídá, nemá to žádný konec. Nemáte prášek na hlavu a vodu.“
Tina podala zlatíčko s prášky na hlavu a Tom sklenici vody.
SEMIR: „ Díky.“
Semir zapil prášek vodou a přišel Bonrát. Bonrát na Semira promluvil hlučnějším hlasem.
BONRÁT: „ Ahoj.“
SEMIR: „ Můžeš mluvit potichu. Hrozně mě bolí hlava.“
BONRÁT: „ Včera jste to s Andreou nějak protáhli.“
SEMIR: „ Přejdeme na jiné téma. Co jste včera zjistili beze mě??“
TINA: „ Plno Hartmut. Hartmut našel moc pěkné CD v Golfu. CD slouží k padělávání dat na programech, které zkouší firma AMADEUS.“
SEMIR: „ Moc pěkný nápad pro krach firmy, ale Meibach by byl tak blbej, aby měl tohle v úmyslu a navíc byl miláčkem ředitele.“
TOM: „ Vzpomínáš na jméno Robert Bachman, které nám řekl ředitel??“
SEMIR: „ Ano. On je pod kytičkami??“
TINA: „ Ne, ale Robert Bachman před 20 lety seděl za mřížemi za padělání programů a jeho firma pak zkrachovala.“
TOM: „ A ještě něco. Robert Bachman je falešné jméno. Jeho pravé jméno je Mark Schneider.“
SEMIR: „ A, co máš ty?“
BONRÁT: „ Já?“
SEMIR: „ Ano, ty.“
BONRÁT: „ Včera přišel fax od kolegů z Bonnu o tom ukradnutém Porsche.“
Bonrát předal Semirovi fax od kolegů z Kolína-Bonnu o tom ukradnutém černém Porsche.
TOM: „ Doufám, že jste vyhlásili po autě pátrání.“
BONRÁT: „ zajisté.“
Najednou se ozval telefon. Tina ho zvedla.
TINA: „ Kranichová, dálniční policie, …Dobře…… A, kde??..... Za chvilku jsme tam. Díky za informaci. Naschle.“
Tina zavěsila.
TOM: „ Kam, že máme jet??“
TINA: „ Už se našlo Porsche.“
SEMIR: „ A, kde?“
TINA: „ Na dálničním odpočívadle na A3, 161km.“
SEMIR: „ Tak vyrazíme.“
Na A3…………. Místo nálezu bylo označeno policejními páskami a plno policistů a také zajišťování stop. Hote a Bonrát vyslýchali pumpaře, která stojí kousek od odpočívadla a pak se podívali na záznam z kamer.
Tina, Tom a Semir si obhlíželi černé Porsche. Tina si vzala gumové rukavice a sedla si do auta na místo řidiče. Zde prohledávala všechny skrýše. Pak otevřela přístrojovou desku, kde našla řidičský a občanský průkaz muže – Markus Gerlach. Po chvilce přišel Tom a sedl si na místo spolujezdce a nechal otevřené dveře. Semir stál u Toma.
TOM: „ Máš něco??“
TINA: „ Občanku a řidičák jednoho muže – Markus Gerlach.“
Držela je v ruce, aby je viděl Tom i Semir.
SEMIR: „ Náš zloděj tu nechal svůj podpis.“
TINA: „ Myslím si, že Gerlach a Bachman mají něco společného, ale taky nemusí.“
TOM: „ když to prověříš.“
Tom a Tina vystoupili z Porsche. Tina se otočila k autu a viděla něco pod řidičovým sedadlem. Sedadlo odsunula do předu a našla automatickou zbraň, která způsobila nehodu na dálnici. Tom a Semir čekali jenom na Tinu. Tom se Semirem už stáli u přední pásky. Tina vzala zbraň do ruky a šla za Semirem a Tom, aby jim ji ukázala.
TINA: „ Nezdá se vám nějak, že je tu moc náhod najedou??“
Přišli k nim Hote a Bonrát.
HOTE: „ Vyslechli jsme pumpaře benzínky a shlédli jsme video, na kterém jde vidět pachatelův obličej.“
TOM: „ Někdo tu chce být odhalen.“
SEMIR: „ vy dva tu zůstanete, já s Tomem zajedeme za Hartmutem. Tino, ty se podívej na toto Gerlacha a na ty vztahy.“
TINA: „ Dobře.“
Tina dala zbraň do pytlíku, který ji podal Bonrát. Zbraň pak předala Tomovi a ještě dal Tině klíče od mercedesu. Tom a Semir vyrazili za Hartmutem v BMW a Tina odjela v mercedesu na služebnu.
U Hartmuta…………. Hartmut udělal střelnou zkoušku, jestli to je opravdu zbraň z dálnice. Pak je porovnal teď vystřelenou kulku a z dálnice. Byli identické pod mikroskopem.
HARTMUT: „ Kulky jsou naprosto shodné.“
TOM: „ Máme zbraň, která střílela na dálnici.“
HARTMUT: „ určitě budete chtít vědět majitele??“
SEMIR: „ Ano. Už ho zjistíš tak nám dej vědět.“
HARTMUT: „ Neboj se.“
Tom a Semir se rozloučili s Hartmutem a odjeli na služebnu.
Na služebně………. Tina sedí u Andrejiného počítače a surfuje po internetu, protože se nudí. U Tiny se zastavil Tom a Semir, když se vrátili od Hartmuta.
TOM: „ Máš něco??“
TINA: „ Markus Gerlach už ukradl pár aut a seděl vždy jenom krátce. A teď je to nelepší….“
SEMIR: „ A to je, co??“
TINA: „ když mi budeš skákat do řeči tak vám to nikdy neřeknu.“
SEMIR: „ Tak promiň. Máš slovo.“
TINA: „ Díky… mluvila jsem s ředitelem kolínského vězení. Gerlach a Bachman byli propuštěny před 6-7 měsíci za dobré chování před těmi 20 lety.“
SEMIR: „ Za, co seděl Gerlach tak dlouho??“
TINA: „ když Gerlach ukradl jedno auto a havarovala s ním na dálnici. Byl vážně zraněný a byl převezen do nemocnice a pak do vězení, protože měl v kufru toho auta bylo tělo mrtvého muže. A ještě v nemocnici našli v Gerlachově krvi stopy po kokainu. Noc před tím si trochu užíval v jednom podniku a byl pod vlivem kokainu a odpoledne toho dne ukradl auto se kterým havaroval.“
TOM: „ Jak se poznal s Bachmanem??“
TINA: „ V tom podniku, kdy byl Gerlach, ale oni dva se znali z jedné firmy, kde spolu pracovali. Ještě k Bachmanovi se k tomu jeho znehodnocování programů i vražda jedné mladé ženy, která zemřela nevinně.“
SEMIR: „ Jak se pozná, že program je špatný???“
TINA: „ Program nebo hra pár dní funguje úplně dobře, ale pak se začne sekat, vypadávat…… A může se ti úplně zničit počítač.“
TOM: „ Ještě najít, kde jsou.“
TINA: „ volal ředitel firmy AMADEUS. Chtěl to, že Robert Bachman se vůbec neukázal ve firmě a vzal na 14 dní dovolenou a to náhle, že má nějakou krizi v rodině.“
TOM: „ Musíme je, co nejdříve najít, aby nenapáchali, co nejvíce škody.“
SEMIR: „ Už jsi vyhlásila……“
TINA: „ už dávno. Kdyby byli někde ubytovaní,….“
SEMIR: „ No výborně.“
V hotelu PUPP…………. Katrina a Andrea dorazily k hotelu. Vystoupily se stříbrné Octavie a šli do hotelu.
K hotelu přijelo černé BMW ze kterého vystoupil Robert Bachman. Šel za svým přítelem Markusem Gerlachem do pokoje.
Katrina nahlásila na recepci, že s ní jde Andrea do jejího pokoje a že zase hned půjdou pryč.
V pokoji číslo 206………….
ROBERT: „ Ty jsi takovej vůl, že necháš….“
MARKUS: „ Tak mi vypadli…“
ROBERT: „ jak ti mohli vypadnout řidičák a občanka v tom ukradnutém autě, který pak necháš u dálnice…… A ještě k tomu zbraň….“
MARKUS: „ Tý zbraně jsem si všiml až na poslední chvilku.“
ROBERT: „ Teď nás najdou fízlové. Ty jsi fakt vůl.“
MARKUS: „Tak to doděláme???!“
ROBERT: „Máš pravdu…… Promiň, že jsem na tebe vyjel.“
MARKUS: „ To je dobrý.“
Katrina a Andrea šli okolo pokoje č. 206, protože Katrina bydlí v pokoji č. 20. Když Katrina a Andrea procházeli okolo 206 se zastavili a naslouchali………
MARKUS: „ Kde máš ty prázdný CD???? Na ten program….“
ROBERT: „ Jsou u mě ve škrtáni až ve spod…“
MARKUS: „ Kolik, že tohle dostaneme??“
ROBERT: „ pěkných pár melounů, ale to mi můj odběratel neřekl, kolik přesně mi dá.“
MARKUS: „ A, kde??“
ROBERT: „ V Düsseldorfském přístavu. V 13:30h.“
Když Andrea a Katrina vyslechly tento moc zajímavý rozhovor. Tak rychle šli do hlavní haly.
ANDREA: „ tak o tom by měl vědět Semir.“
KATRINA: „ to je váš případ??“
ANDREA: „ Ano. A patří do našeho případu. Určitě to byl ten….“
KATRINA: „ Tak mu to dej vědět…“
Andrea volá Semirovi. Semir mobil nezvedá, protože není v kanceláři. Andrea si říká, ať to Semir konečně vezme. Okolo kanceláře jde Tina a tak mobil vezme.
TINA: „ Ahoj Andreo.“
ANDREA: „ Ahoj Tino. Kde je Semir??“
TINA: „Už jde.“
Semir přišel do kanceláře.
TINA: „ Chce s tebou mluvit Andrea.“
Tina předala Semirovi mobil. A přišel Tom.
SEMIR: „ Ahoj miláčku.“
ANDREA: „ Ahoj. Mám pro tebe jednu a moc důležitou věc.“
SEMIR: „ jakou??“
ANDREA: „ Vím, kde je ten……“
SEMIR: „ Myslíš Bachmana…… A, kde jsou??“
ANDREA: „ V hotelu PUPP. A vim, kde mají sraz.“
SEMIR: „ Radši se držte dál a kde??“
ANDREA: „ V Düsseldorfském přístavu v 13:30.“
SEMIR: „ Když tak je nenápadně sledujete a dej mi vědět.“
ANDREA: „ Dobře.“
Jen, co Bachman a Gerlach uslyšeli jejich místo konání s odběratelem, hned k nim přišli za zadu. Andrea ani nestačila něco říci Semirovi, tak ji Bachman vyrval mobil z ruky.
ROBERT: „ Jestli chcete ještě vidět vaše pěkné dívenky tak přijeďte na danou adresu, kterou vám řekla.“
Než Semir stačil něco říci tak Bachman zavěsil. Bachman a Gerlach odešli a Andreou a Katrinou z hotelu, nasedli do auta a odjeli do Düsseldorfského přístavu.
Semir seděl ve své židli a byl z toho celý pryč……
SEMIR: „ Bachman a Gerlach mají Andreu a Katrinu….“
TOM: „ Kde na ně přišli??“
SEMIR: „ Katrina bydlí ¨v jednom hotelu, kde jsou také Bachman a Gerlach…..“
TINA: „ Stihla aspoň ti Andrea říct, kam je zavedli??“
SEMIR: „ Odjeli do přístavu v Düsseldorfu.“
Tom najedou, vstal ze židle a stál mezi dveřmi u Tiny. Oba dva byli na cestě……. Semir dál seděl.
TOM: „ Tak jdeš??“
SEMIR: „ Už jdu.“
Tina se ještě zastavila u Hota a Bonráta, ať se jedou podívat do hotelu PUPP, ať zajistí stopy v pokoji Gerlacha a Bachmana. A vyslechnou recepčního, kdy se v hotelu ubytovali. Hote a Bonrát šli splnit úkol.
V přístavu…………. Andrea a Katrina jsou uvězněny v malé místnosti s malým oknem. Obě dvě mají zalepené ústa lepicí páskou, svázané ruce lanem.
Robert a Markus mezitím vyřídili obchod se svým odběratelem z Itálie. Odběratel jim dal skoro 3 mil eur, hned odjel pryč s falšovanými CD.
MARKUS: „ Co uděláme s těmi….“
ROBERT: „ Musíme se jich zbavit.“
MARKUS: „ Nemyslíš zrovna…“
ROBERT: „ To právě myslím, ale nejdřív to tady uklidíme a ty dvě ženy odděláme.“
MARKUS: „ no dobře, ale to uděláš ty…já na to nemá žaludek…“
ROBERT: „ No dobře!!!“
Mezitím Andrea a Katrina si mezi sebou sundali pásky z úst.
KATRINA: „ Co mají s námi za lubem??“
ANDREA: „ Ale jedno vím jistě. Budou nás chtít zbavit.“
KATRINA: „ Doufám, že Semir přijede, co nejdřív.“
ANDREA: „ Neboj……oni tu budou jako na koni…“
KATRINA: „ Kdybychom si mohli sundat ty lana.“
Andrea uviděla lesknoucí plochu na zemi pod oknem. Šla se tam podívat. Bylo to sklo, které zvedla do ruky, které měla svázané za zády. Začala si řezat sklíčkem lana na rukách. Když se jí to povedlo tak to udělala i Katrině. Když Katrina byla rozvázaná tak šla k oknu a pokoušela se otevřít okno pomocí pinetky, kterou měla ve vlasech.
ANDREA: „ jde to??“
KATRINA: „ jde to, ale ztěžka. Nechceš to zkusit ty??“
ANDREA: „ Tak mi to puč.“
Andrea se pustila do práce. Katrina hlídala dveře. Když se Andree podařilo odemknout zámek na oknu, tak otevřela okno a Andrea vylezla jako první oknem ven.
ANDREA: „ Vzduch je čistej.“
KATRINA: „ Tak já teda lezu.“
Katrina vylezla ven.
KATRINA: „ Kam teď??“
ANDREA: „ Musíme se někam schovat, aby nás nenašli.“
KATRINA: „ tak se po něčem podáváme.“
Katrina a Andrea šly pomalu a schovávali se, aby je Robert a Markus neviděli. Nejednou si jich všiml Markus. Viděl jak Andrea se mihla mezi 2 železnými krabicemi a pak i Katrinu. Markus se také schovával. Pak je načapal ze zadu za železnou krabicí. Obě dvě se tak lekly, že pak spolu odešli za Robertem do hlavní budovy, kde se konal obchod.
ROBERT: „ Ale podívejme se…naše 2 krasavice chtějí utéct za svým miláčkem. Asi vás napadne, co s vámi uděláme…“
KATRINA: „ To nás chcete zabít??“
ROBERT: „ Správně holčičko.“
Robert šel blíž ke Katrině a hrozně moc se mu líbila. A chtěl jí dám pusu, ale nejdřív promluvil…
ROBERT: „ Tak, která půjde jako první.“
ANDREA: „ Hlásím se dobrovolně.“
ROBERT: „ No výborně…“
KATRINA: „ ty se zbláznila….“
ANDREA: „ vždyť to je jedno, která z nás zemře jako první.“
ROBERT: „ Moje řeč.“
Markus si všiml policejních aut z okna, která byla vidět z dálky, a pomalu se blížili k nim.
MARKUS: „ Máme návštěvu.“
Markus a Robert přivázali Andreu a Katrinu k sobě zády. Ruce měli svázané lany, seděli na zemi. Markus došel pro benzín, Robert to zatím připravoval na velký oheň, aby pěkně shořela budova a 2 osoby v ní. Robert si pak vzal benzín od Markuse, k Andree a Katrině udělal benzínovou cestu a okolo nich udělal benzínový kruh. Benzínem pak polil i Katrinu a Andreu.
Dálniční policie mezitím pomalu dorazili k baráku. Robert a Markus zmizli z baráku jako pár nad hrncem. Andrea a Katrina volají o pomoc, oheň se k nim pomaloučku blíží po udělaných benzínových cestách. Komisařové dálniční policie vystoupili z aut.
TINA: „ Mám se o ně postarat??“
SEMIR: „ Já půjdu s tebou.“
TOM: „ Mám se postarat o ty dva?“
SEMIR: „ Jestli mi uděláš s mým autem….“
TOM: „ Semire, vždyť já vůbec nešrotuji auta ve velkém jako ty….“
SEMIR: „ No dovol…a kdo minulý týden sešrotoval 5 služebních aut…“
TINA: „ Že vám skáču do řeči, že bychom konečně něco udělali…to si můžete vyříkat později….“
SEMIR: „ Máš pravdu…“
Tom nasedl do BMW a jel za Markusem a Robertem, Tina se Semirem se postarali o Katrinu a Andreu. BMW dohnalo Markuse a Roberta na dálnici A1. Mezitím Semir se staral o oheň, Tina se dostala ke Katrině a Andree. Rozvázali jim lana z rukou a pak rychle proběhli ohněm. Markus a Robert se nějak musí zbavit BMW s modrým majáčkem za předním sklem. Před nimi jede kamion s auty, které jsou staré. Tina, Semir, Andrea a Katrina hledají cestu ven z baráku. Markus začal střílet po kamionu s auty, ale hlavně po pásek, kterými jsou uvázaná auta, aby při jízdě nesjela na dálnici. Poslední auta sjela na dálnici a řidiči měli práce, aby se jim vyhnuli a měli starosti, aby udrželi svá vozidla na dálnici. Ale po chvilce se udělal velká hromadná havárie. BMW v pohodě prokličkovalo mezi auty. Jen, co Tina, Semir, Andrea a Katrina vyšli z baráku, explodoval a všichni leželi na zemi velkým tlakem, který vznikl při výbuchu baráku. Markus a Robert se řítili velkou rychlostí po dálnici. Ale najedou se před nimi, objevilo nepojízdné auto v odstavném pruhu. Markusovo auto najelo velkou rychlostí na auto, letí vzduchem, až dopadlo na dálniční odpočívadlo, auto skončilo na střeše. K nim přijelo BMW bez škrábanců. Tom hned dal vědět na služebnu, co se stalo.
V Düsseldorfu už byla sanitka pro Katrinu a Andreu, aby se o mě postarali. A ještě je utěšoval Semir. Po chvilce k nim přišla Tina.
Najednou se přijelo BMW bez škrábanců. Semir nemohl uvěřit vlastním očím. Semir šel za Tomem.
SEMIR: „ Tak to mu nevěřím….“
TOM: „ To bys měl…“
Semir si obhlížel své autíčko a ještě si mezi sebou vyříkali, co začali před tím. Tina se zatím postarala o Katrinu a Andreu.

Konec!!!

Autorka: Tina11

_________________
Návsteva u podezrelé:
Sluzebná:"Dobrý den.Koho mám ohlásit?
Semir: "Sípkovou Ruzenku a Krakonose!"

http://kobrackarodina.blog.cz
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Povídka č. 023 - Velký návrat
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Časy uváděny v GMT + 1 hodina  
Strana 1 z 1  

  
  
 odeslat nové téma  Odpovědět na téma