AFC11.cz    Diskusní fórum    Pravidla    FAQ    Hledat    Uživatelé    Registrace    Přihlášení 
odeslat nové téma  Odpovědět na téma

Vracíte se někdy k už jednou přečteným povídkám?
Ne, nikdy, nebavilo by mě to.
0%
 0%  [ 0 ]
Někdy ano, ale jen zřídka.
22%
 22%  [ 2 ]
Když mě něčím zvláštním zaujmou, tak určitě.
33%
 33%  [ 3 ]
Často se vracím ke starším povídkám.
44%
 44%  [ 4 ]
Celkem hlasů : 9

Chlupatý dáreček
Zorinka


Založen: 19. 10. 2007
Příspěvky: 8
Odpovědět s citátem
Stála u skleněných dveří na balkon a pozorovala rozzářená okna na protější straně ulice. Každý měl někoho, s kým mohl prožít Štědrý večer, někoho, kdo ho měl rád. Jen ona, Susanna von Landitzová, vždy úspěšná komisařka Dálniční policie v Kolíně nad Rýnem, měla v srdci pocit prázdnoty.
Jak tam tak stála a její nepřítomný pohled směřoval přes tabulku skla kamsi do dáli, probíhaly jí před očima zas a znova události minulých dnů. Dnů, kdy se krásný sen rozplynul a zbyly jen vzpomínky a vztek.

Byl krásný, sice mrazivý, ale slunečný den a mladá komisařka přijela z práce. Týden před Vánoci byl na stanici relativní klid, tak si mohla dovolit opustit svého kolegu dřív, než měla původně v plánu. Svůj stříbrný služební Mercedesek zaparkovala před vchodem. Vystoupila z auta a mžourala skrz prudké sluneční paprsky. Maxův bavoráček nikde nezahlédla, tak se tajemně usmála a s papírovou taškou čerstvých surovin k přípravě Maxovy zamilované svíčkové zamířila ke vchodovým dveřím.
S úsměvem na rtech došla do druhého patra a snažila se odemknou dveře svého bytu. Klíč ale nešel zatrčit do zámku. Blondýnka se podivila, že už je její přítel doma a zazvonila na zvonek. Přes dveře zaslechla šramot a sotva slyšitelné zaklení jejího pohledného přítele. Dveře se otevřely a za nimi stál usmívající se muž.
„ Ahoj miláčku.“ zašveholila blonďatá komisařka a Maxe políbila.
Přesto, kolik nejrůznějších zločinců a podvodníků za dobu své služby u policie už odhadila, nezaznamenala v chování muže jí nejbližšího ani náznak podrazu. Podrazu, který jí od základu změnil život.

Unaveně si sedla na gauč, když vtom uslyšela z ložnice podivný šramot. „ Už mi z té práce přeskočilo.“ pomyslela si a opřela se. Chvíli pozorovala, jak Max zvědavě prohlíží obsah nákupní tašky, když uslyšela ty zvuky znovu. Tentokrát už svým smyslům uvěřila, zakabonila se, až se jí na čele rýsovaly tři sotva viditelné vrásky a vstala. Po svém, příteli hodila nachápavý, ale podezíravý pohled a vykročila ke dveřím do ložnice. Zhluboka se nadechla a rázným pohybem dveře otevřela. Na pohled, který se jí v tu chvíli naskytl, nezapomene do konce života.


„ Jak jsem mohla být tak hloupá! Všechny ty pozdní příchody, služební cesty... jak to, že mi to nedošlo?“ rozčilovala se sama nad sebou Susanna. Nevěděla, jestli ná mít větší vztek na sebe nebo na toho podvraťáka Maxe.

V tu chvíli jako kdyby jí někdo vrazil nůž do zad. Z její vlastní postele se na ní drze šklebila tmavovlasá žena, která mohla být snad jen o dva roky mladší než Suss. „ Proč mi to udělal?“

„ Proč? Proč?“ to byla otázka, kterou světlovláska nemohla dodnes dostat z hlavy. Proč jim tak nešetrně zničil 2 roky budovaný vztah?

Potom si už všechno vybavovala jen útržkovitě. Vyhodila je z bytu a ještě týž večer posílala Maxovi textovku: „ Prijed si pro veci.“
Kufr nechala za dveřmi. Marně na ní zvonil, bouchal, zahlcoval její záznamník kajícnými sliby a omluvami. Už byla rozhodnutá. Už by mu nemohla důvěřovat. A důvěra je přeci základem každého vztahu.


I po týdnu samoty ho všude viděla. Nenáviděla ho, ale stejně ho pořád ještě něco uvnitř ní milovalo.

Všechny dárky, které pro něj s láskou a nadšením už několik měsíců nakupovala, s pocitem zadostiučinění vyhodila do nejbližší popelnice a vrhla se do práce s obrovskou vervou. Ne, že by jinak neměla svojí práci ráda, ale teď to bylo něco jiného. Práce pro ní zůstala tím jediným, co jí zbylo.
Frank znal svou kolegyni natolik dobře, aby poznal, že se něco děje. Když ale viděl, že o svém problému Susanna nechce mluvit, nepletl se do toho a neobtěžoval jí zbytečnými otázkami.
Byla mu za to vděčná.


Odešla od okna a sedla si na gauč. Všude kolem ní zářily svíčky, které tolik milovala. Už jako malou ji přitahoval ten plápolavý plamínek uprostřed rozžhaveného vosku. Ten úžasný a nebezpečný živel do malého kalíšku barevných svíček.
Znovu si vzpomněla na Maxe a oči se jí zalily slzami. Jednotlivé plamínky se jí před očima začaly rozpíjet v jeden velký rozlitý plápolající oceán.

Z jejího zamyšlení a smutku ji vytrhlo až krátké zazvonění. Setřela si slzy, které se jí ještě před chvílí kutálely po tvářích. Upravila se ve velkém zrdcadle v předsíni, nasadila nepříliš přesvědčivý úsměv a otevřela nečekanému návštěvníkovi vchodové dveře.
„ Ahoj Sussy!“ zazubil se na překvapenou blondýnku Frank.
„ Ahoj, co ty tady?“ divila se blondýnka, ale měla z příchodu svého parťáka upřímnou radost.
„ Ále, tak mě tak napadlo, že se na tebe půjdu podívat, když je ten Štědrý večer. A něco jsem ti přinesl.“ zatvářil se tajemně a vedl zvědavou komisařku do obýváku.
„ Tady seď a ne aby ses dívala!“ napomenul svoji kolegyni Frank a vracel se zpět na chodbu. Sussy seděla na křesle a netrpělivě poklepávala nohou.
„ Už?“ zeptala se, když uslyšela kroky.
„ Už!“ vykřikl Traber těsně po tom, co položil Susanně do klína cosi malého teplého a chlupatého.
Sussy byla v šoku. Na klíně jí leželo maličkaté štěňátko jorkšírského teriéra. Vzala malou kouli chlupů do rukou a láskyplným pohledem maličké štěňátko pozorovala.
„ Je fakt nádherná, díky Franku.“ řekla nadšeně Sussy a líbla usmívajícího se Trabera na tvář.
Ani na moment nezapochybovala, jistě věděla, že je to fenka.
„ Ahoj dlobešku. “ šišlala na maličkou Sussy s takovým výrazem, až se Frank rozesmál.
„ No podyvej se na Flanka, on z toho má ještě slandu.“ dořekla Sussy a pak už se rozesmála taky.
„ Tak bych řekl, že si budete rozumnět.“ řekl Frank, když se trochu uklidnil. „ Teda když přestaneš šišlat.“
„ Ty..!“ zdvihla Suss bojovně ruku a znovu se rozesmála.

A POHÁDKY JE KONEC. Wink

_________________
Ahoj. Smile
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
RE:
André-und-Semír


Založen: 09. 11. 2007
Příspěvky: 424
Bydliště: Praha-nudná část u Centra Chodov
Odpovědět s citátem
To byla snad skoro jediná povídka o týmu 2,která se mi líbila....

_________________
Anča =)

Mám teorii.... Za vším hledej drogy... *svatoušský kukuč*

Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuOdeslat e-mailZobrazit autorovy WWW stránkyICQ
JSSVLVKMK


Založen: 21. 11. 2007
Příspěvky: 306
Bydliště: Praha
Odpovědět s citátem
Jééé, to bylo pěkný! Takže Sus je i podvedená! Very Happy To se mi líbí! Very Happy

_________________
Mužský - nejdřív vám vezme dárek a pak neví, co říct (Susanna na Franka Very Happy)
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuICQ
André-und-Semír


Založen: 09. 11. 2007
Příspěvky: 424
Bydliště: Praha-nudná část u Centra Chodov
Odpovědět s citátem
Tady je důkaz toho, že se ráda vracím k již přečteným povídkám....

Tahle mě okouzlila ihned po prvním předčtení.....Podvedená Suss, prosící přítel, věčné vzpomínky na podvod.....a štěňátko se šišlající majitelkou Laughing Laughing

Musím opětně říci.....Krááááása

_________________
Anča =)

Mám teorii.... Za vším hledej drogy... *svatoušský kukuč*

Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuOdeslat e-mailZobrazit autorovy WWW stránkyICQ
Všelicos
Administrátor

Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 677
Bydliště: KTU.
Odpovědět s citátem
Chudák Sussy, ale to už se holt v životě stává. A jak říká moje moudrá babička: "Pro jedno kvítí, slunce nesvítí!" Smile No, hlevně, že na Vánoce nezůstala sama... tak nějak jsem tušila, že za ní Frkoun přijde. Ale že jí dá štěně, to jsem nečekala, je sladkej, komisař bláznivý! Laughing Laughing

Super povídka, Zori Laughing Laughing

_________________
Ben: "Jak jsi na to přišel??"
Hartmut: "Neřeknu. Stejně to nechcete vědět."
(...)
Ben: "ODHOĎ TEN SEKÁČEK!!!!"
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Katrina


Založen: 30. 09. 2008
Příspěvky: 40
Bydliště: Trutnov
Odpovědět s citátem
Wink hezká povidkaaa moc se mi libnila Smile Cool

_________________
Tom: "Poď parťáku, někam tě zvu!"
Semir: "Ty ?"
Tom: "Co je ?"
Semir: "No ale doufám, že to taky zaplatíš. "
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Chlupatý dáreček
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Časy uváděny v GMT + 1 hodina  
Strana 1 z 1  

  
  
 odeslat nové téma  Odpovědět na téma