AFC11.cz    Diskusní fórum    Pravidla    FAQ    Hledat    Uživatelé    Registrace    Přihlášení 
odeslat nové téma  Odpovědět na téma
Povídka č. 040 - Znamení zvěrokruhu
Tina11


Založen: 08. 12. 2007
Příspěvky: 92
Bydliště: Ústí nad Labem
Odpovědět s citátem
Než odjela šéfka dálniční policie Anna Engelhardtová na seminář do Mnichova a odtud odjíždí na 14 dní na lyže do rakouských Alp – Kützbühel. Trápilo komisaře dálniční policie série vražd – mrtvoly mladých svobodných žen ve věku 25 až 35 let, s tmavými vlasy, štíhlé postavy. Ženy vždy byly uškrceny velkou silou pomocí silného provazu. Mrtvoly se nacházeli v blízkosti městečka Siegen na okraji rajonu dálniční policie. Mrtvoly se nacházeli za městečkem Siegen mezi 5-10km, v lesích či dálničních parkovištích, třeba i jen pár metrů od sebe, kde už byla nalezena předcházející mrtvola. Každá mrtvá měla u sebe kostku domina, která znamenala číslo zavražděné. Dálniční policie už měla 8 mrtvol na pitevním stole. Policie pořád tápala, co ty vraždy můžou znamenat a pachatel jim pořád podstrojoval další mrtvoly tak rychle, že to vůbec nestíhali. Novináři si braly dálniční policie na paškál, že je neschopná a že v Kolíně pobíhá nebezpečný šílenec, který už má na svém kontě 8 vražd mladých žen.

Vrchní komisařka Tina Kranichová, která zastupuje nepřítomnou šéfovou Annu Engelhardtovou na dovolené, měla už novinářů plné zuby a jejich otravných otázek kolem vražd. I vrchní komisařové Semir Gerkhan a Tom Kranich měli novinářských keců dost a podporovali Tinu. Komisařové dálniční policie soustavně pracovali na tomto případu, ale moc motivů, proč to dotyčný dělá moc, nenacházeli a moc stop okolo mrtvol nebylo, čeho by se mohli chytit. Ženy byli svobodné a tak příbuzní se hned vyloučili jako pachatelé a mladé ženy neměli nic společného, že by se na například jedna, druhou znala. Každá si vedla svůj vlastní život.

Anna Engelhardtová byla už týden pryč, a dálniční policie v tomto týdnu řešila už 2 vraždy žen. Dálniční policii se pomalu blížil konec služby a každý z komisařů měl svou trasu na obhlédnutí. A tak si dali sraz u jedné benzínové pumpy na A2. Na místě srazu byla jako první Tina, která si v klidu natankovala šťávu do svého vozítka a sedla si na kávu ke stolečku na benzínové pumpě. Tina si prohlížela MMSku od Martina a Péti, kteří jsou na lyžařském výcviku ve středisku Garnisch-Partenkirchen na území Německa – Bavorsko. Tina se rozplývala nad pěknými fotkami od kluků, když si k Tině přisedl naproti Tom.
TOM: „ Nad čím se tak rozplýváš?“
TINA: „ Nad fotkami od Martina a Péti. Hned bych někam jela, když vidím ty fotky.“ Tom se nabídl, že je chce taky vidět.
TOM: „ Engelhardtová je týden pryč a dva týdny si musíš počkat. A nejlépe na týden.“
TINA: „ Postačí mi víkend.“ U jejich stolečku se objevil Semir.
SEMIR: „ Co vy dva.“
TOM: „ Co by mělo být?“ Semir nakukoval přes Tomovo rameno.
SEMIR: „ Když vidím, jak si ti vaší kluci užívají, taky bych někam jel.“
TOM: „ To samé říkala i Tina.“
TINA: „ Vítej v klubu.“
SEMIR: „ Velmi rád se přidám do tvého klubu.“ Zašel si pro kávu a pak se vrátil zpět a posadil se vedle Toma. Tom mezitím vrátil mobil Tině. Zde si komisařové v klidu vypili kávu a pak vyrazili směr domů, ale jejich představa o domově se rozpustila, když Tině zavolal, Hote.
TINA: „ Hote, co se děje?“
HOTE: „ Mám tu pro vás práci.“
TINA: „ Už máme po službě.“
HOTE: „ Já vím, ale našla se další mrtvola mladé ženy na jednom dálničním odpočívadle A45, 160km.“
TINA: „ Dobře zajedeme tam.“
HOTE: „ Tam pošli Tom a Semira.“
TINA: „ A proč?“
HOTE: „ Já a Bonrát tě potřebujeme na služebně. Je tady Schulte.“
TINA: „ Cože? Teď v devět hodin večer. Už jsem na cestě.“
HOTE: „ Díky.“ Oba dva zavěsili.
TOM: „ Co se děje?“
TINA: „ Tak za prvé – máme tu další mrtvou a za druhé na služebně je Schulte.“
SEMIR: „ Čím dál tím lepší. A kde je ta mrtvola.“
TINA: „ Dálniční odpočívadlo A45, 160km.“
TOM: „ Tak jedeme.“ Dal Tině pusu pro štěstí, nasedli do aut a odjeli každý potřebným směrem.

Na místě činu……. BMW a mercedes dorazili na místo činu, kde byli kolegové od dálniční policie. Mrtvolu obhlížel patolog. Semir s Tomem se zastavili u patologa.
PATOLOG: „ Je to úplně stejné jako těch 10 žen před tím.“
SEMIR: „ Uškrcena, svobodná a tmavovláska.“
PATOLOG: „ Se zprávou si pospíším. 11 žen skoro za dva týdny je na mě trochu moc.“
TOM: „ Snažíme se to vyšetřit, ale je málo stop.“
SEMIR: „ A zítra budeme zase na první stránce kolínského deníku.“
PATOLOG: „ Já jsem tu už zbytečný. Zpráva bude, co nejdřív.“
SEMIR: „ Děkujeme.“
PATOLOG: „ Nashle.“
TOM, SEMIR: „ Nashle.“ Patolog odešel a odjel pryč.
SEMIR: „ 11 obětí je trochu moc. Takže je zatím, kdo nemá rád ženy…….“
TOM: „ Semire, to je motiv jak fík.“
SEMIR: „ Chtěj po mě přemýšlet takhle pozdě večer.“
TOM: „ To už by podle tvé teorie byla půl Kolína mrtvá.“ Přišel k nim Sigi.
SIGI: „ Jako vždy stejné. Svobodná, 35 let, pracovala ve firmě jako manažerka. A v Kolíně bydlí se svými rodiči.“
SEMIR: „ A jsou nějací svědkové?“
SIGI: „ V tuhle tu dobu na toto odpočívadlo málo kdy zavítá.“
TOM: „ Zítra ráno místo činu prohledejte. Potřebujeme nějakou stopu.“
SIGI: „ Zařídím to.“ Odešel za kolegy.

Na služebně……. Komisař Schulte z oddělení vražd se svými lidmi prohledávali papíry dálniční policie kvůli vraždám mladých žen. Schulte je nepříjemný chlap už od pohledu a kam vejde, dělá nepříjemnosti od samého začátku. Schulte je podobné postavy jako Hote s holou hlavou a věčně chodí v obleku. Schulte je seznamu dálniční policie, který se vůbec nehodí k policii, a moc v lásce ho nemají. Schulte seděl u Andreina počítače a hledal spisy, když přišla Tina. Pozdravila se Hotem a Bonrátem, kteří byli ze Schulteho na mrtvici. Tina přišla k Schultemu.
SCHULTE: „ A komisařka Kranichová, jaké je to pěkné se zase setkat.“
TINA: „ I já jsem velice šťastna, že vás opět vidím. Co tu chcete?“
SCHULTE: „ Bereme vám případ těch mladých žen.“
TINA: „ Důvod?“
SCHULTE: „ Dálniční policie se má zabývat nehodami a vraždy přenechat oddělení vražd.“
TINA: „ A to je váš výmysl. Předem bych byla informována, že mám někomu předat případ. A kdybych musela a tak v žádném případě vám.“
SCHULTE: „ Radši se věnujte vašim nehodám.“
TINA: „ Ty vraždy se našli v našem rajonu a tak tedy případ je náš až do úplného konce.“
SCHULTE: „ Už chci vidět, jak dálniční policie vyřeší vraždy žen.“
TINA: „ Abyste nakonec nedivil. A ještě si něco ujasníme. Pro příště až budete něco chtít, tak dejte předem vědět a né, abyste přišli večer. A taky by se vám nelíbilo, kdybychom se objevili na vašem oddělení a hledali spisy bez dovolení. A nebylo by lepší to nechat na ráno.“
SCHULTE: „ Asi vám až těch pár dní narostl hřebínek, když tu Engelhardtová není, že si můžete vyskakovat jako malý pes. Počítejte s tím, že se tu ještě ukážeme.“
TINA: „ To spíš by vám měl někdo trochu přistřihnout křidýlka, jak si tady vyskakujete…….“ Dal pokyn svým lidem, že jsou na odchodu.
SCHULTE: „ Varuju vás, mohl bych vás nechat potopit a taky zařídit, abyste si jako policajtka už nikdy neškrtla.“ A odešel se svými lidmi.
TINA: „ To je ale blbec první třídy.“
HOTE: „ Zítra tu bude na 100% i s příkazem, abys mu předala případ.“
TINA: „ Ať si o tom nechá zdát.“
BONRÁT: „ Trochu ráznější ruku si zaslouží.“
HOTE: „ Ale byla jsi lepší než my dva dohromady.“
TINA: „ Asi bych měla trochu poklidit Andrein stůl.“
BONRÁT: „ Tino, to nech na nás. Jeď domů, potřebuješ trochu rozptýlení…….“
TINA: „ Asi máš pravdu. Tak pěknou službu.“ Tina se rozloučila s Hotem a Bonrátem, odjela domů.

Druhý den……. Andrea si pomalu odklízela bordel, který způsobil Schulte se svou návštěvou včera večer. U Andrey byl, Hote s Bonrátem a taky se k nim přidala i Tina. Tom se Semirem byli za rodiči mrtvé a ve firmě.
HOTE: „ Andreo, promiň, že jsme to celý neuklidili…….“
BONRÁT: „ Ono to ani nešlo.“
ANDREA: „ Kluci já se na vás ani nezlobím. Všechno vím od Semira, co se tu večer stalo. Aspoň, že se to dá nějak uklidit.“
TINA: „ Chtěla jsem ti to napůl uklidit, ale ty dva mě vyhnali domů.“
ANDREA: „ Schulte tu udělat neskutečněj bordel, který se vám nepodaří udělat ani vám.“
TINA: „ Andreo, až to tu poklidíš, potřebuji nějakého psychologa.“
HOTE: „ A na co?“
TINA: „ Třeba na to, aby nám udělal profil vraha. Potřebujeme se něčeho chytit a dopadnout.“
ANDREA: „ Zařídím ti to.“ Na služebně se objevil Tom se Semirem.
BONRÁT: „ Málem bych zapomněl. Volal patolog, že zprávu nám pošle do 12:00.“
TOM: „ A co nějaké stopy z místa činu?“
HOTE: „ Co víme od Sigiho, tak nic moc.“ Na služebnu se přiřítil zákeřný Schulte.
SCHULTE: „ Jak jsem včera řekl tak jsem tady. Mě se nezbavíte.“
TINA: „ To víme.“
SCHULTE: „ Přišel jsem si pro můj případ.“
TINA: „ Na to zapomeňte. Do vyřešení případu je náš, je na našem rajonu, tak si běžte na to svoje oddělení vražd a najděte si něco jinýho. A nepotřebujete náhodou svolení od státní zástupkyně Schrankmannové. Pokud ne, případ je náš. A jestli nevíte něco o slušnosti, že předem ohlášená návštěva se řeší líp, než když sem vtrhnete jako uragán po deváté hodině a začnete si dělat ze služebny……. Tak si dejte odchod. Východ snad víte, kde je.“
SCHULTE: „ Myslete na to, co jsem vám včera řekl. Tohle to bude mít ještě dohru.“ Schulte přímo vysoce naštván odešel ze služebny se svými dvěma lidmi.
TOM: „ Krátký a výstižný.“
SEMIR: „ Je ti líp?“
TINA: „ Mnohem víc.“

U Schrankmannové v kanceláři……. Jak už má Schulte ve zvyklosti, kam přijde jako uragán a bez ohlášení, v tom se úplně vyžívá. A tím to způsobem vtrhnul do kanceláře Schrankmannové.
SCHRANKMANNOVÁ: „ Schulte, co tu chcete? A vy snad neznáte jako například klepání na dveře.“
SCHULTE: „ Chci případ od dálniční policie.“
SCHRANKMANNOVÁ: „ Vy jste se zbláznil. Ten případ vám nedám, bude ho nadále řešit dálniční policie pod vedením zastupující komisařky Tiny Kranichové.“
SCHULTE: „ Vždyť oni nemají páru, jak se ve vraždách chodí. A navíc mě Kranichová tak trochu…….“
SCHRANKMANNOVÁ: „ Shodila? A to je taky dobře. O té včerejší akci na jejich služebně vím. Nebylo to trochu přehnané.“
SCHULTE: „ Vůbec.“
SCHRANKMANNOVÁ: „ Schulte, jestli chcete dál dělat u policie, měl byste se trochu naučit slušnému chování a kouknout se na pár paragrafů. Moc by vám to pomohlo. A trochu krotit ty vaše…….“
SCHULTE: „ Proč mi nikdo nevěří, že dálniční policie má daleko v řešení vražd a navíc v sériové. A proto chci ten případ.“
SCHRANKMANNOVÁ: „ Jak jsem řekla, jejich případ nedostanete. Je to pro ně větší sousto, ale zvládnou ho mnohem líp než vy a ti vaši komisařové. Dostanete prvního člověka do basy, i když je nevinný. Jestli vám to jako vysvětlení nestačí tak to máte smůlu a smiřte se s tím. Východ snad najdete sám.“
SCHULTE: „ To se mi jenom zdá. Ženský by neměli dělat u policie vůbec.“
SCHRANKMANNOVÁ: „ Konečně se odnaučte vířit vodu a zklidněte ty vaše divoké hormony. A zmizte mi z očí.“ Schulte odešel z kanceláře. „Většího vola jsem nikdy neviděla.“

Na služebně……. V Tomově a Semirově se připravovala taková malá porada co dál. Po stole byli fotky mrtvých žen, na velké tabuli, kterou se dalo psát lihovou tužkou, Semir vylepil všechny fotky mrtvých žen, kde byly označeny dominovou kostkou. Pod každou fotkou byli napsané jména obětí.
SEMIR: „ Tak si to tedy shrneme ještě jednou. Máme tu 11 mrtvých žen, které jsou svobodné. Jsou vždy uškrceny a pak se nenajdou žádné stopy.“
TOM: „ Jsou nacházeny na jednom místě, kde jsou někde poblíž zabiti a pak přenesy.“
TINA: „ Tak tedy ty místa činu jsou pro vraha nějak citově založené z dětství, z mládí,……. Ty ženy nemají mezi sebou nic společného. Každá je z jiného konce Kolína.“
SEMIR: „ Jenom najít ten společný motiv, proč zemřeli.“
TOM: „ A Semire, kdo to udělal.“
SEMIR: „ Tak je snad jasný.“ Do kanceláře přišel Bonrát společně s dohodnutým policejním psychiatrem Dr. Janem Klainem. Byl to postarší pán s mnoholetou zkušeností s takovými případy. Od pohledu byl Dr. Klain velice příjemný pán. Bylo mu kolem 60 let, v kvádru, menší postavy jako je Semir a byl trochu zavalitější.
BONRÁT: „ Vedu vám návštěvu a tady je zpráva od patologa.“ Zprávu předal Tomovi, který byl blíže k Bonrátovi
KLAIN: „ Jsem Dr. Jan Klain, přišel jsem na přání komisařky Tiny Kranichové.“
TINA: „ Tina Kranichová. Velice mě těší. A tou jsou mí kolegové – Tom Kranich a Semir Gerkhan.“
KLAIN: „ Potěšení je i na mé straně. O vašem případu jsem se trochu informoval u vaší státní zástupkyně Schrankmannové.“
SEMIR: „ Takže můžete sestavit takový profil vraha?“
KLAIN: „ Ano, najde se tu něco na psaní?“
SEMIR: „ Napište to pod ty fotografie. A tady je tužka.“ Předal Dr. Klainovi lihovou fixu na psaní. Během hovoru Dr. Klain psal na tabuli základní hesla k profilu vraha.
KLAIN: „ Jak jsem si přečetl jednu pitevní zprávu. Vrah musel škrtit velkou silou, jak to jde vidět. Z toho vyplívá, že vrah je robustnější postavy, že v mládí musel dělat nějaký sport.“
TOM: „ Takže dělat nějaký vrcholový sport. A kolik mu tak může být?“
KLAIN: „ Přibližně kolem 40-55 lety. V minulosti musel být velice oblíbený, inteligentní……. Své oběti někam pozval, zatáhl je na nějaké místo, kde je uškrtil a pak je odvezl na místo činu.“
TINA: „ Ty vraždy mají něco společného z dětství?“
KLAIN: „ Možné by to bylo. Má nějaký velký citový vztah k nějakému místu, kde vyrůstal. Podle mě vrah musí být někde zavřený.“
TINA: „ Léčebna, ústav, vězení,…….“
KLAIN: „ Ano, někde kde může mít vycházky ven.“
SEMIR: „ A co to číslování žen?“
KLAIN: „ Jsem toho názoru, že by mohlo jít třeba o bibli, astrologii, sekta,…….“
TOM: „ Nebo čemu se hodně zajímá.“
KLAIN: „ Ano, to je taky možné.“
TINA: „ Oběť a vrah se museli znát.“
KLAIN: „ Tato myšlenka mě též napadla. Ty mladé dívky se mezi sebou neznali. Vrah si s nimi musel dát schůzku na inzerát nebo na internetu.“
SEMIR: „ V téhle té době se moc inzeráty na seznámení moc neletí, ale internetová seznamka letí. Ale kolegyně mrtvých žen nic takového neříkali, že byli někde zaregistrované na nějakém podobném portálu.“ Na služebně se objevila státní zástupkyně Schrankmannová. Z kanceláře si vzala Tinu a odešli spolu do kanceláře Anny Engelhardtové. Tina seděla v křesle Engelhardtové a Schrankmannová seděla naproti Tině na židli.
TINA: „ Přišla jste kvůli Schultemu?“
SCHRANKMANNNOVÁ: „ Ano, chci vám říct, že případ vám právoplatně patří. Schulte patří mezi, co chtějí mít za každou cenu všechno.“
TINA: „ A taky se vám zmínil o tom…….“
SCHRANKMANNOVÁ: „ To bylo hned to první, když vletěl do mé kanceláře. Schulte potřebuje trochu srazit k zemi.“
TINA: „ Nevěděla jsem, že jste zaujatá proti Schultemu. My jako komisaři bychom ho poslali někam…….“
SCHRANKMANNOVÁ: „ Je mi to úplně jasné, ale Schulte se prostě nehodí na tuto práci. Takže případ je váš, ať si Schulte říká, co chce. Už jste nějak postoupili? Mimo toho, že se našla další oběť.“
TINA: „ Požádala jsem Dr. Klaina, aby nám něco řekl o vrahovi, abychom se konečně hnuli.“¨
SCHRANKMANNOVÁ: „ Vím o tom, včera si bral ode mě nějaké spisy k případu a pak jsem vás zapomněla informovat.“
TINA: „ Pan Klain už věděl, o co jde.“
SCHRANKMANNOVÁ: „ A jak jste se hnuli dál?“
TINA: „ Zaměříme se na seznamové portály, kam zavražděné chodili a s kým si psali. Tam si je vrah vyhledal a sešel se s nimi. A budeme se podívat na léčebny, ústavy, kde mají pacienti možnost chodit ven na delší čas.“
SCHRANKMANNOVÁ: „ No toho dost na prověření, ale věřím vám, že to zvládnete levou zadní. Už vás dál nebudu rušit od práce. Kdybyste na něco přišli, dejte mi vědět.“
TINA: „ Samozřejmě.“
SCHRANKMANNOVÁ: „ Zatím nashle.“
TINA: „ Nashle.“ Schrankmannová odešla z kanceláře a ze služebny. Zamířila na svůj úřad. Do kanceláře přišel Tom společně se Semirem, Bonrátem a Hotem.
SEMIR: „ Tak co chtěla almara?“
HOTE: „ Snad nám ten případ nevzala.“
TINA: „ Hote, samá voda. Ten případ je náš až do konce. Také u ní byl i Schulte a prosil jí, aby mu dala případ, ale s klidným svědomím nám ho nechala.“
TOM: „ Tak se můžeme vrhnout na ty seznamky.“
TINA: „ A taky na léčebny, ústavy, kde pacienti můžou ven na delší čas.“
BONRÁT: „ Jestli to nevadí, vezmeme si to za úkol.“
SEMIR: „ Mohli bychom zajet za tou kamarádkou Bauerové. Hodně se spolu bavili,……….“

Na schůzce………. Další mladá tmavovláska si dala schůzku s jedním mužem z chatu – seznamka.de, kde si spolu dlouho psali. Muž pod přezdívkou RAMBO se ve skutečnosti jmenuje Petr Mattner. Se slečnou Annou Sagerovou si sešli v jednom parku v Bonnu, kde Anna čekala na lavičce. Společně odjeli na polní cestu, kde Petr Annu omámil a odvezl ji na své místo – starý zámek kousek od města Siegen. Zde si Petr hrál jako malý kluk se svými kamarády. Dominové kostky si bral ze společenské místnosti z psychiatrické léčebny, kde se několik let léčil. Petr si Annou trochu pohrál, a když toho měl dost, Annu uškrtil a s klidným svědomím odešel zpátky do léčebny. Další den Petr Annu odveze na místo, kde dokončí jeho obrazec.

Druhý den……. Tom se Semirem jezdili po kamarádkách zavražděných, aby jim řekli, jestli zavražděné měli své profily na nějakých seznamkách. Tina byla v Tomově a Semirově kanceláři, kde přemýšlela nad tím, co má vrah za lubem. Na stůl si dala mapu, kde si zakreslila místa činu a vydávalo to kruh a uprostřed kruhu bylo městečko Siegen. A tak tedy bude další a poslední mrtvola a to už 12. K ruce si vzala složky mrtvých a hledala jejich datumi narození, vzala si papír ve formátu A4, kam si nakreslila kruh, do kterého psala data narození, jména a zvěrokruhy slečen. Na internetu si našla znamení zvěrokruhu a podle toho doplnila znamení obětí. Začáteční znamení bylo – Kozoroh, Vodnář, Ryby, Skopec, Býk, Blíženci, Rak, Lev, Panna, Váhy, Štír, Střelec. A teď to Tině dávalo, smyls číslování obětí a proč ten obrazec. Tina si vzala věci a odjela na jedno místo činu. Nikomu nic neřekla, kam vůbec jede. Okolo Andrey, Hota a Bonráta prolítla jako vítr.

Tina zajela na jedno odpočívadlo, kde se podle mapy našla, kde právě stojí. O kousek dál bylo vidět na městečko Siegen.
TINA: „ Městečko Siegen, tam se skrývá náš vrah.“ Tina nasedla do Octavie a odjela smět městečko Siegen. Ale než odjela tak si sundala majáček, aby moc ve městečku neudělala rozruch.

V městečku Siegen……. Octavia zastavila na náměstí, Tina vystoupila a rozhlížela se kolem. Náměstí bylo velmi malebné s krásnými barevnými domky, které měli v oknech truhlíky s květinami. V severním cípu náměstí stál velký kostel. Nad městečkem na kopci stála velká červeno-bílá budova s krásným parkem – psychiatrická léčebna Siegen. Tina stála na chodníku a obdivovala malebnost městečka, až se srazila s jednou paní s nákupem, když vycházela s krámku.
TINA: „ Promiňte, nekoukala jsem na cestu.“
MÍSTNÍ: „ To bych se měla omlouvat já vám. Nekoukala jsem na cestu. Vidím, že jste tu nová.“
TINA: „ Ano, přijela jsem se podívat na městečko, kde asi budu práci.“
MÍSTNÍ: „ Aha, určitě se vám tu bude líbit. A vy tu budete zde bydlet?“
TINA: „ Ještě uvidím.“
MÍSTNÍ: „ Jestli chcete, řeknu vám něco.“
TINA: „ To budu moc ráda.“ Tina pomohla místní obyvatelce s nákupem k ní domu. Bydlela kousek.

Na služebně……. Tom se Semirem se vrátili z obchůzky po kamarádkách. Tom se Semirem si všimli, že na parkovišti chybí jedno auto – Tinina vínová Octavia.
SEMIR: „ Naše šéfová někam odjela.“
TOM: „ Třeba řekla, kam jela.“ A zastavili se u Andrey. „ Andreo, nevíš, kde Tina?“
ANDREA: „ Ne, proč?“
SEMIR: „ Před služebnou nestojí její auto.“
HOTE: „ Viděl jsem, jak okolo nás prolítla jako vítr.“ Přidal se, Hote.
TOM: „ Asi naší šéfovou něco napadlo.“
HOTE: „ Než odešla, byla ve vaší kanceláři a něco hledala.“ Tom se Semirem zašli do své kanceláře. Na stole leželi papíry slečen, mapa s kruhem a zvěrokruh. Za nimi přišel, Hote, Bonrát a Andrea.
ANDREA: „ To je znamení zvěrokruhu. Ale chybí ještě jeden do 12. Další obětí bude Střelec.“
TOM: „ V našem seznamu se někdy objeví 12 oběť.“
SEMIR: „ Co je to Siegen?“
BONRÁT: „ Siegen je město.“ Pak se koukali na mapu.
TOM: „ Teď tomu odpovídají ty čísla.“
SEMIR: „ A taky místa nálezu, že byli kousek od sebe.“

V domku místní obyvatelky……. Společně seděli v obýváku nad kávou.
MÍSTNÍ: „ Víte, že jste moc milá.“
TINA: „ To říká o mě hodně lidí. Co je to za tu červeno-bílou budovu nad kopci?“
MÍSTNÍ: „ To je psychiatrická léčebna Siegen. Tam vy budete pracovat?“
TINA: „ Asi ano. Čekám, kde mě vezmou. Nemám si dát bacha v té léčebně.“
MÍSTNÍ: „ Nevím, jestli to je důležité, ale asi na Petra Mattnera.“
TINA: „ Co to je za člověka?“
MÍSTNÍ: „ Víte, Mattner dříve dělal závodně box. S matkou byli moc milí. No ale po smrti jeho matky se úplně změnil.“
TINA: „ Že úplně propadl na dno?“
MÍSTNÍ: „ Ano, dá se to tak říct. Za pár dní byla z něho troska.“
TINA: „ Jak se dostanu k té léčebně?“
MÍSTNÍ: „ Musíte si vyžádat povolení na naší místní policii. Pak teprve můžete jet k léčebně. Stálý zaměstnanci mají na celý rok povolení, také i příbuzní pacientů a taky dovoz prádla a tak.“ Když se Tina dozvěděla, co potřebovala tak se rozloučila a rovnou zašla na místní policejní služebnu, kde Tina dostala povolení a vyrazila směr léčebna.

V léčebně……. Tina byla u primáře léčebny, kde se vyptávala na Petra Mattnera.
PRIMÁŘ: „ Co chcete vědět?“
TINA: „ Potřebuji něco vědět o Petru Mattnerovi.“
PRIMÁŘ: „ Jak jste se o něm dozvěděla?“
TINA: „ Od jedné místní paní. Trochu mi vyprávěla, co se tu stalo.“
PRIMÁŘ: „ Mattner byl vrcholový boxer několik let. Měl na kontě plno vítězství. Až po smrti jeho matky se úplně změnil. Spadl na své dno.“
TINA: „ Co se stalo jeho matce?“
PRIMÁŘ: „ Zemřela v nemocnici na zranění z autonehody. Už to bude skoro 10 let. Mattner neznal svého otce tak dokonale jako svou matku, na kterou byl velice vázán. Mattner byl úplně nepříčetný, když jeho matka zemřela. A tak se dostal k nám.“
TINA: „ Takže smrt nezvládnul psychicky.“
PRIMÁŘ: „ A vy si myslíte, že on stojí za těmi vraždami?“
TINA: „ Možná, všechny mrtvoly leželi asi 10km od městečka Siegen, kde Mattner vyrůstal. A má Mattner vycházky?“
PRIMÁŘ: „ Ano, má vycházky. Skoro 3 hodinky. Také dost často na počítači.“
TINA: „ A kam by tak mohl chodit?“
PRIMÁŘ: „ To opravdu netuším. Je pravda, že se ztrácí dominové kostky. Ale to by je naše sestry našli v jiných pokojích.“
TINA: „ Můžu dostat jeho spis?“
PRIMÁŘ: „ Ale zajisté.“
TINA: „ Nezdálo se vám, že poslední dobou je Mattner divný?“
PRIMÁŘ: „ Tak trochu, jednou jsme ho nenašli v jeho pokoji. A podle pacientů občas chodil pryč a něco hledal na internetu. Něco o astrologii.“
TINA: „ To by odpovídali ty čísla u obětí a město Siegen uprostřed kruhu, který vytváří mrtvoly.“
PRIMÁŘ: „ Teď si vzpomínám, že jedou, byl Mattner naštvaný a zranil jednu sestřičku. Ale bylo to jenom malé škrábnutí. Více se dozvíte v jeho spisu.“ Došel do kartotéky pro jeho spis a předal ho Tině. „A nechcete si s ním promluvit?“
TINA: „ Zatím ne. Nechceme tu udělat paniku.“
PRIMÁŘ: „ Chápu.“

Tom se Semirem si přebrali Tininu myšlenku a také se spojili s Dr. Klainem, kterému řekli svoji teorii. Tu jim Dr. Klain potvrdil. Tom se chtěl několikrát dovolat Tině, aby jim řekla, kde je, ale Tina mobil nebrala, protože ho měla v autě. Do kanceláře přišel Bonrát.
BONRÁT: „ Kluci, máme tu další oběť. V lesíku u silnice B43 u 61km.“
SEMIR: „ Tak vyrazíme na cestu.“ Když komisařové odcházeli. Tom po cestě na místo činu volal Tině. Tina se rozloučila s primářem léčebny, odešla z léčebny k Octavii, kde se ozvala vysílačka z centrály.
ANDREA: „ Tino, slyšíš mě?“
TINA: „ Jasně a zřetelně. Co se děje?“
ANDREA: „ Mám ty od Toma a Semira vyřídit, že se našla další oběť v lesíku u silnice B43, 61km.“
TINA: „ Už jsem na cestě. Můžeš mi něco najít o matce Petra Mattnera?“
ANDREA: „ Ano, samozřejmě. Že by náš člověk?“
TINA: „ Vypadá to tak. Jeho matka je podobná našim obětím.“
ANDREA: „ Tvá teorie s astrologií měla ohlas, a taky to potvrdil i Dr. Klain.“ Tina zavěsila vysílačku a za přední sklo si dala modrý majáček. Petr Mattner se koukal z okna ve společenské místnosti. A viděl, jak si Tina dává modrý majáček za přední sklo a hlavou se mu prošla myšlenka, co tu vlastně dělala policie.

Na místě činu……. Mrtvolu ohledával patolog. Mrtvá byla uškrcena, svobodná z Kolína. K místu nehody dorazila vínová Octavia. Oči komisařů se zahleděli na Tinu.
SEMIR: „ Šéfová se nám vrátila………….“
TINA: „ Vaše šéfová byla úspěšná.“
TOM: „ Snad naše šéfová neobjevila vraha.“
TINA: „ Petr Mattner, už několik let je zavřený v psychiatrické léčebně Siegen.“
SEMIR: „ A za co?“
TINA: „ Přeskočilo mu, když mu zemřela jeho matka, s její smrtí se nevyrovnal. Zemřela po zraněních z autonehody. Mattner byl dříve vrcholovým boxerem. Siegen je rodným městečkem Mattnera.“
TOM: „ Tak proto ten kruh. A má předepsané vycházky?“
TINA: „ Ano, 3 hodiny. Vybrané dny. A taky hodně seděl u počítače a hledal si něco o znamení zvěrokruhu.“
SEMIR: „ Tam měl možnost se poznat s našimi obětmi.“
TINA: „ A ještě něco. Oběti se podobají jeho matce. A co máme tady?“
SEMIR: „ Naši poslední 12 oběť – Anna Sagerová. Svobodná a rodiče jí zemřeli při autonehodě před 3 lety. A pracovala ve firmě, která se zabývá spedicí do zahraničí.“
TOM: „ A co bude dál?“
TINA: „ NO jako vždycky někdo zajede do firmy a do jejího bytu.“
SEMIR: „ Já si vezmu tu firmu, pokud šéfová nenamítá.“
TINA: „ Vůbec ne.“
SEMIR: „ A půjčí mi můj kolega klíče od auta?“
TOM: „ Ani jedinej škrábanec.“
SEMIR: „ Ty toho naděláš. Já jezdím bez nehod.“ Usmíval se.
TOM: „ To jo a ty bez nehod.“ Předal Semirovi klíče od auta. Semir odešel k mercedesu a odjel do firmy zavražděné. Tom s Tinou odjeli do jejího bytu.

Byt Anny Sagerové……. Tina s Tomem a pár kolegů prohledávali byt Anny Sagerové. Tina si prohlížela její kancelář spíše to, byla její malá pracovna. Na stole ležel notebook zavražděné. Tina k němu hned zasedla, zapla ho a čekala, až se načte. Mezitím přišel Tom a přihlížel přes Tinino rameno, když už hledala na internetu poslední stránky.
TOM: „ Seznamka.de. Zde se mohli seznámit se všemi obětmi.“
TINA: „ Správně…….“
TOM: „ Škoda, že se nemůžeme přihlásit pod její přezdívkou.“
TINA: „ Tak si zajdeme za správcem stránek.“ Vzala si mobil a volala Andree.
ANDREA: „ Schäferová,…….“
TINA: „ Andreo, potřebuji zjistit správce stránek seznamka.de.“
ANDREA: „ Dobře. Volala Schrankmannová, že se máš zastavit u ní v kanceláři.“
TINA: „ A kvůli čemu?“
ANDREA: „ To opravdu netuším.“
TINA: „ Díky. Zatím ahoj.“ Andrea zavěsila.
TOM: „ Copak se stalo?“
TINA: „ Schrankmannová po mě touží. Mám se zastavit u ní v kanceláři.“
TOM: „ A už jeď. Já si zavolám odvoz.“ Tina odešla a zamířila rovnou za Schrankmannovou.

U Schrankmannové……… Tina vzala ke Schrankmannové i spis o Petru Mattnerovi.
SCHRANKMANNOVÁ: „ Jak jste už daleko? Mimo toho, že je další mrtvá.“
TINA: „ A už poslední. Pohly jsme se dost z místa. Máš člověk je Petr Mattner.“ Předala Schrankmannové spis, kde si v něm listovala.
SCHRANKMANNOVÁ: „ A co je zač ten Mattner?“
TINA: „ Několik let Mattner už je zavřený v psychiatrické léčebně Siegen po smrti jeho matky. Když to řeknu, úplně se pomátl a jeho kariéra boxera šla hned k ledu. Jeho matka zemřela po zranění v nemocnici po autonehodě. Už jsem nechala vyhledat další podrobnosti o nehodě.“
SCHRANKMANNOVÁ: „ A jak jste na něho přišla? A je vidět, že jeho matka byla krásná a hodně se podobají mrtvým slečnám. Měl trpělivost najít takové podobné ženy.“
TINA: „Od jedné místní paní, se kterou jsem se dala do řeči. Řekla mi o Mattnerovi a pak ještě vzpomněla, že městečkem otřásla taková menší nehoda. Jedna vražda krátce, zemřela matka. Tou mrtvou byla jeho přítelkyně, zabil jí kuchyňským nožem. A lidé z městečka se báli Mattnera. Podle primáře dlouho surfoval na internetu. Kde se musel seznámit s našimi obětmi.“
SCHRANKMANNOVÁ: „Takhle hluboko klesnout a ještě k tomu zabít svou přítelkyni. A má nějaké vycházky?“
TINA: „ Ano, asi tak 3 hodiny ve vybrané dny. S přítelkyní byli zasnoubeni a chystali všechno na svatbu.“
SCHRANKMANNOVÁ: „ A o jaký internetový portál jde?“
TINA: „ Jedná se o stránku seznamka.de, kterou měla poslední zavražděná ve svém notebooku jako poslední odkaz. Ty stránky spravuje jedna internetová firma v Düsseldorfu.“
SCHRANKMANNOVÁ: „Je vám jasné, že vám nikdo nic neřekne. Jejich informace jsou tajné a rovna 12 jmen.“
TINA: „ A tak jsem vás chtěla poprosit o soudní příkaz, abychom mohli zjistit, že opravdu všech 12 žen jsou přihlášené na tom portálu.“
SCHRANKMANNOVÁ: „ Dobře, nemám žádné námitky. Ten soudní příkaz dostanete, když jenom malou chvilku vydržíte.“
TINA: „ Děkuji.“ Tina čekala na chodbě, než přijde Schrankmannová se soudním příkazem. Pro zkrácení nudy si prohlížela místní nástěnku. V ruce držela spis o Mattnerovi. Z jedněch dveří vycházel policejní prezident a Schulte. Schulte si byl stěžovat až u policejního prezidenta. Na chodbě se potkali s Tinou.
POL. PREZD: „ A komisařka Kranichová, přišla jste si pro soudní povolení. Gratuluji vám k velkému poskoku v případu.“
TINA: „ Ano, ……. Děkuji. I velké díky patří i Dr. Klainovi, který nás nasměroval.“
SCHULTE: „ My bychom to měli dávno hotový.“
POL. PREZD: „ Tomu ani nechci věřit. Vy jste zbláznil Schulte. Nejenom, že jste bez dovolení se hrabal v jejich věcech…….“
SCHULTE: „ Já tady vlastně nemusím být.“ U nich se objevila Schrankmannová se soudním povolením.
SCHRANKMANNOVÁ: „ Tady je soudní povolení.“
TINA: „ Děkuji.“ Převzala si od státní zástupkyně soudní povolení.
SCHULTE: „ Taková nehoráznost.“ Odešel pryč.
SCHRANKMANNOVÁ: „ Ještě ho to nepřešlo?“
TINA: „ Ještě ne.“
POL. PREZD: „ A už víte, jak lapíte toho Mattnera?“
TINA: „ Abych pravdu řekla, ještě nevíme, ale nějaká léčka se určitě najde.“
SCHRANKMANNOVÁ: „ Nemusíte mít obavy, oni ho dopadnou.“
POL. PREZD: „ Vždyť já vím.“
TINA: „ Už vás nebudu dále zdržovat. Na shledanou.“
SCHRANKMANNOVÁ, POL. PREZD: „ Na shledanou.“ Tina odešla a po cestě k autu telefonovala s Tomem.
TOM: „ Šéfová, co máte na srdci?“
TINA: „ Sejdeme v Berlinstrasse 25, v Düsseldorfu. Zde slídí firma, která spravuje stránky té seznamky. Od Schrankmannové jsem získala soudní povolení.“
TOM: „ Rozkaz šéfová, můj taxi právě přijel. Zatím ahoj.“ Zavěsil. Tina nasedla do Octavie a vyrazila do Düsseldorfu.
SEMIR: „ Tak jsem tady.“
TOM: „ Tak zase můžeme jet. Šéfová si nás žádá.“
SEMIR: „ A kde?“
TOM: „ V Düsseldorfu, kde sídlí správce stránek, kde Sagerová byla přihlášená.“
SEMIR: „ Tak nenecháme šéfovou čekat.“ Tom se Semirem nasedli do mercedesu a odjeli za Tinou, kde už na ně čekala. Společně odešli za provozovatelem stránek. Hned si jich ujala mladá slečna, jen co vejde na jejich patro. Slečna je hned chtěla nechat zapsat a udělat jim profil na jejich stránkách. Když se komisaři legitimovali tak je zavedla za svým šéfem Andreasem Wagnerem.
WAGNER: „ Co můžu pro vás udělat?“
TINA: „ Potřebujeme vědět, že tyto ženy byli přihlášené na vaší stránce.“ Přeložila mu lísteček se jmény mrtvých žen.
WAGNER: „ Ale to já nemůžu jen tak………. Musím chránit jejich soukromí.“
TINA: „ A co řeknete na toto.“ Ukázala mu soudní příkaz. Wagner si vzal lísteček a zasedl k počítači a hledal jména. Komisařové mu nakukovali přes rameno. Wagnerovi na počítači vyjel seznam jmen mrtvých žen a s kým si psali. Všechny mrtvé si psali s mužem, který měl přezdívku RAMBO.
WAGNER: „ Všech 12 žen bylo přihlášeno na našem webu.“
TOM: „ A kdo je RAMBO?“
WAGNER: „ Chvilenku vydržte.“ Během pár okamžiků věděl jméno. „Ten profil patří Petru Mattnerovi.“
SEMIR: „ Trefa do černého. Ale on je online. Zjistíte, s kým si teď píše?“
WAGNER: „ Váš RAMBO si píše s Kamilou Flemmingovou.“
TINA: „ A adresa by nebyla?“
WAGNER: „ Zjistím ji.“ Na malý kousek papírku napsal adresu Kamily Flemmingové.
SEMIR: „ Ještě potřebujeme vytisknout ten seznam 12 žen.“
WAGNER: „ Samozřejmě.“ Na počítači kliknul na ikonku tiskárny a během chvil z laserové tiskárny vyjel seznam. Wagner jim předal papír. Komisařové se rozloučili a odešli. Před firmou diskutovali, co bude dál.
TOM: „ Jaké kroky budou následovat teď, šéfová?“
TINA: „ Zajet za tou Flemmingovou, aby přistoupila na podmínky Mattnera.“
SEMIR: „ Tino, není to trochu riskantní?“
TINA: „ Vím, že to je trochu sázka do loterie, ale potřebujeme nějak vylákat Mattnera ven. A Flemmingová by nám mohla pomoc. Nebo snad chcete mít na krku další vraždu.“
TOM: „ Těch 12 bohatě stačí.“
SEMIR: „ Ale za pokus by to stálo, abychom zašli za Flemmingovou.“
TINA: „ Kdyby nechtěla jít, někdo může jít místo ní.“
TOM: „ Tak zajedeme za tou Flemmingovou.“ Tina Tomovi předala adresu Flemmingové. Tom se Semirem nasedli do auta a odjeli pryč. Tina se svou Octavií zamířila rovnou na služebnu.

Na služebně……. Tina se zastavila u Andrey.
TINA: „ Už jsi něco našla?“
ANDREA: „ Zajisté. Kromě té nehody jsem našla, že Mattner zabil svou přítelkyni.“
TINA: „ Úplně jsem ti to zapomněla říct, ať se na to podíváš. Řekla jsem to jenom Schrankmannové.“ Andrea předala Tině spisy, ve kterých si Tina listovala.
ANDREA: „ Od toho jsem tu já. Mattner z rozčilení popadl nůž a několikrát bodl svou přítelkyni. Ta na místě činu vykrvácela. Také jsem si četla pár novinových článků, že se lidé v městečku báli, aby je Mattner nezabil.“
TINA: „ To jsou ty klasický paniky.“
ANDREA: „ Mattnera hned po činu sebrali a odvezli do věznice s psychiatrickou léčbou. Ta se poměrně choval klidně a tak ho po 3,5 letech propustili a odvezli do Aachenu, ale tam dlouho nevydržel, protože léčebna vyhořela a tak se objevil v Siegenu.“
TINA: „ Ve svém rodném městě. Když se to dozvěděli obyvatelé, trochu se báli, aby zase nezačal vraždit, ale chová se úplně klidně.“
ANDREA: „ Jak tohle to víš?“
TINA: „ To od jedné místní babky, která mi to řekla. A co ta nehody jeho matky?“
ANDREA: „ Tu nehodu způsobil opilý mladík, který se vracel z diskotéky v Bonnu. Mladík z místa nehody ujel, bylo mu 22 let. Mattnerová byla převezena do nemocnice, kde za 14 dní zemřela.“
TINA: „A jak?“
ANDREA: „ Mattnerová prodělala plno operací, ale její tělo vzalo špatný jeden lék a začali jí selhávat orgány. Mladíka policie dopadla, sebrala mu řidičák a dostal podmínku. A jak to dopadlo ve firmě?“
TINA: „ Dobře. Dostali, co jsme chtěli. Tom se Semirem odjeli za jednou slečnou, která je v kontaktu s Mattnerem.“

O dvě hodiny později……. Tom se Semirem se vrátili zpět na služebnu. Tina so dopřávala hrnek s kávou v kuchyňce, kde se objevil, Hote s papíry na podpis a bylo jich hodně.
TINA: „ Hote, to nemyslíš vážně?“
HOTE: „ To si vyřiď s Bonrátem. Bonrát si to sysl jako sysel na zimní dobu.“
TINA: „ Já s tím nějak poradím.“ Hote, nechal ležet Tině hromadu papírů na stolku, když Hote, odcházel, tak se v kuchyňce objevili komisaři. „Jak jste uspěli?“
SEMIR: „ Velmi dobře.“ Postupně si Tom se Semirem nalili kávu.
TOM: „ Slečna Flemminová se tu zítra zastaví, než půjde na schůzku s Mattnerem.“
TINA: „ Nečekala jsem tu šlechetnost.“

Druhý den……. Než došlo ke schůzce, tak na služebně objevila Kamila Flemmingová, aby ji komisařové připravili – dali odposlouchávací zařízení a pokyny, co má dělat.

Všichni podle svých pokynů se objevili na svých místech, která jim určila Tina. Podle dohody Kamila čekala v parku v Bonnu, kde si dával Mattner všechny schůzky se svými obětmi. Tina už Mattnera sledovala od léčebny, až tedy dorazila k parku. Mattner si došel za Kamilou, která se na půl bála, že ji zabije, ale na druhou stranu chce dopadnout vraha, aby se po městě nešířila panika, že všechny ženy zabije šílenec z léčebny. Mattner s Kamilou společně odešli k autu Petra Mattnera do kterého nasedli a odjeli pryč. Octavia a mercedes vyrazili za nimi v určité vzdálenosti, aby je nespatřili. Mattner zajel do lesíka, kde omráčil Kamilu, které spadla hlava na okýnko, Mattner popojel dál k zámečku. Mattner vytáhl těl Kamily a přenesl ho do zámečku, kde ji posadil na židli uprostřed velké místnosti, kde umíraly všechny mladé ženy. Dálniční policie všechno pozorovala z přilehlého lesíka, pak se odvážili vejít do zámku. Kamila se na židli pomalu probouzela a jako první zahlédla obličej Petra Mattnera. Petr uslyšel podivné zvuky, které vydávala dálniční policie, aby odlákala Mattnera od Kamily, aby ji odvedli do bezpečí. Mattner odešel za hlukem, který vycházel z ostatních místností v přízemí. Tina zašla za Kamilou. Když Mattner uviděl stíny komisařů, začal těmi směry střílet, aby se jich zbavil. Tina odvedla Kamilu za Hotem a Bonrátem, aby se o ni postarali a Tina šla na pomoc Tomovi a Semirovi. Tom se Semirem opětovně vraceli palbu Mattnerovi. Nešťastnou náhodou se dostal Semir do rány Mattnerovi, mířil na něj zbraní, hlavou se mi honilo, jestli ano nebo ne.
SEMIR: „ Pane Mattnere, nechte toho, už jste napáchal dost škody.“
MATTNER: „ Co vy o tom víte. Nic špatného jsem neudělal.“
SEMIR: „ Zabil jste 12 žen a chtěl jste zabít další. Bude pro vás lepší, když se vzdáte. Nechcete, aby byl další mrtvý.“
MATTNER: „ Moje maminka mi moc chybí, měl jsem ji moc rád, ale pak zemřela. Vypadalo na dobré cestě…….“ Pomalu skláněl zbraň k zemi a u Semira se objevila Tina.
TINA: „ Vaše maminka nepřijala dobře jeden lék a lékaři co bylo v jejich silách……….“
MATTNER: „ Chtěl jsem si maminku připomenout těmi ženami, se kterými jsem si psal a sešel….“
SEMIR: „ A pak jste je tady zabil.“ Objevili se zde Sigi s dalšími 2 kolegy, kteří odvedli Mattnera a zajistili jeho zbraň. Hote s Bonrátem se pořád starali o Kamilu, která byla ještě trochu omámená z chloroformu. Komisařové našli v druhém patře jednu místnost, kde Mattner pobýval a měl zde udělanou takovou pracovnu. Ve skříních se našli šanony s novinovými články, které si Mattner vystřihoval, karty jednotlivých dívek, kam si zapisoval všechno, co mají rádi. Na stole pod oknem ležel notebook s připojením na internet. Kolegové zajistili veškerý materiál od Mattnera, který byl odvezen na služebnu, a technici zde hledali případné stopy.

Druhý den……. Na služebnu přijela státní zástupkyně Schrankmannová, aby složila pochvalu zastupující šéfové. I novinové titulky byli přívětivější a celé město si oddechlo, že nebezpečný vrah za mřížemi.

Konec!!!

Autorka: Tina11

_________________
Návsteva u podezrelé:
Sluzebná:"Dobrý den.Koho mám ohlásit?
Semir: "Sípkovou Ruzenku a Krakonose!"

http://kobrackarodina.blog.cz
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Povídka č. 040 - Znamení zvěrokruhu
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Časy uváděny v GMT + 1 hodina  
Strana 1 z 1  

  
  
 odeslat nové téma  Odpovědět na téma