AFC11.cz    Diskusní fórum    Pravidla    FAQ    Hledat    Uživatelé    Registrace    Přihlášení 
odeslat nové téma  Odpovědět na téma
Povídka č. 029 - Tunel smrti
Tina11


Založen: 08. 12. 2007
Příspěvky: 92
Bydliště: Ústí nad Labem
Odpovědět s citátem
V Kolíně……. V celém Kolíně nebyl moc vysoký provoz, protože v Kolíně byli dvě velké akce – pro policisty – hlídali německého prezidenta a prezidenta z Nizozemska, Belgie a Francie s jejich mluvčími. Dneska otevírali nové trasy a atrakce pro turisty v Teutoburger Wald, všechny tyto věci mělo na starosti německé a francouzské ministerstvo pro cestovní ruch. Francouzský prezident do těch to míst strašně moc rád jezdil za mladých let. Tato celá oblast byla pro veřejnost uzavřena a hlídali je policisté, aby se třeba nedostal nějaký terorista a nechtěl zabít z jednoho z prezidentů. A druhá akce je taková, že všechny hasičské stanice z celého Severního Porýní-Vestfálska měli hasičskou slavnost u příležitosti, že jejich činnost v Severním Porýní-Vestfálsku je už 110 let. A plno lidí bylo na hasičské slavnosti, kde bylo plno atrakcí pro veřejnost, ale hlavní cíl této slavnosti bylo, jak se vyvíjelo hasičské řemeslo zde v Severním Porýní-Vestfálsku.

V kolínském tunelu projížděla vínová Octavia a černé BMW, které jedou na schůzky. Tina se svým bratrem Petrem se měli sejít v jedné restauraci kvůli jedné okolnosti, která je pro Tinu moc důležitá, ale Tina vůbec netušila, že na tuto schůzku jede i Petr. Na jednom konci tunelu se zatřásla silnice a pak se úplně zřítil velký kus tunelu. Ostatní vozidla v tunelu do sebe narážela a utvořila se změť železa a betonu s auty. Pod troskami byli zraněný, ale i mrtvý lidé.
Na služebně……. Semir a Tom se vrátili ze své každodenní obhlídky dálnic. Zdravili se s ostatními kolegy, kteří odcházeli ze služebny. Také se nezapomněli pozdravit s Andreou.
ANDREA: „ Ahoj. Kde pak máš Tinu?“
TOM: „ Ahoj. Jela na nějakou schůzku s Petrem.“
ANDREA: „ Abych nezapomněla. Šéfová chce po vás ty hlášení z minulého týdne.“
SEMIR: „ Před šéfovou se nic neutají.“
TOM: „ Tak to snad půjdeme dodělat.“ Oba dva odešli do své kanceláře, udělat hlášení pro svou milou šéfovou Annu Engelhardtovou.

V tunelu houstla atmosféra, protože spadla další část tunelu – druhý výjezd tunelu, takže lidi se nikam nemohli dostat ven, jedině když si prokopají cestu přes haldy betonu. Při pomoci zraněným se potkali Tina, Katrina a Petr.
TINA: „ Co tu tady děláš?“
PETR: „ Jel jsem za soudce Calvinem.“
TINA: „ Za ním jsem jela taky.“
PETR: „ Do telefonu mi řekl, že má pro mě něco důležitého, ale o tobě neřekl ani hlásku.“
TINA: „ Mě akorát řekl, že jde o naše životy a že se chce se mnou vidět.“
PETR: „ Doufám, že je v pořádku.“
MARTINA: „ A jak se odsud dostaneme? Když jsme tu zasypaní jako v lavině. Tak snad zavoláme pomoct.“ Ozvala se jedna z přítomných lidí.
PETR: „ Odsud pomoct nezavoláme, protože tu nejde signál.“
HEINZ: „ Tak snad použijete vysílačku na služebnu, když jste od policie.“
TINA: „ Vysílačka nám taky nepomůže, protože nebude mít takový signál, abychom mohli zavolat pomoct.“

Lidé okolo měli strach jak se odtud dostanou a křičeli přes sebe, co budou dělat. Ale pomáhali se navzájem.
TINA: „ Tak by jsme to měli vzít na povel. Musíme se nějak domluvit co a jak.“
PETR: „ Máš pravdu. Musíme je nějak srovnat do latě?“
TINA: „ Myslíš, že vás budou poslouchat.“
PETR: „ Tino, zkusit to musíme. Jinak si budou dělat, co chtěj a každý bude dělat všechno pro to, aby se dostali ven. Třeba i jenom oni sami.“

Mezitím na služebně Tom se Semirem dopsali hlášení a předali ho šéfové. Tom seděl v kanceláři a hrál si svým mobilem. Tina už měla být dávno na služebně, už byla skoro pryč hodinu a půl.
SEMIR: „ Myslíš, že ten mobil zhypnotizuješ, aby ti Tina zavolala.“
TOM: „ Už jsem ji volal mnohokrát……. Ale nebere to.“
SEMIR: „ Vím, že máš o ni strach, ale třeba ti zavolá sama.“
TOM: „ Když Tině volám tak se ozývá, jako kdyby měla vypnutý mobil.“
SEMIR: „ Tak třeba jede někde v tunelu.“
TOM: „ Asi máš, ale nějak si to moc beru.“

V tunelu se trochu uklidnila atmosféra. Tina, Petr a Katrina si vzali slovo. A museli mluvit o trochu hlasitěji, aby je všichni slyšeli, když ostatní přes sebe křičely.
TINA: „ Mohli byste se trochu ztišit. Rádi bychom vám něco chtěli říct.“ Ale bylo to marné. Lidi pořád kecali. Pak k nim přišel pyrotechnik, který zapískal na píšťalku. Lidi se hned uklidnili.
PETR: „ Díky.“
PYROTECHNIK: „ Není za co. Rád pomohu.“
TINA: „ Chtěli bychom vám nabídnout, že bychom si toto tady vzali na povel.“ Byli chvilku z ticha a pak se ozval jeden chlap.
HEINZ: „ A proč zrovna vy tři. Vždyť to tu třeba může vést i já nebo někdo jiný.“
PETR: „ Tak dobře. Vemte si to tu na povel, ale budeme mít trochu problémy sám to tu ukočírovat.“
HEINZ: „ A vy mi snad nevěříte, že to tu zklidním.“ Ozvala se jeho manželka.
MONIKA: „ Heinzi, nedělej tu cirkus. Nech ti na těchto lidech. Asi vědí, co mají dělat. A bude lepší, když si sedneš na zadek a budeš někde v koutě.“
HENIZ: „ Tak se na ně podívej, jsou mladý a nezkušený.“
MONIKA: „ Já jim zase věřím. Je tu snad proto, aby to tady vedl můj muž?“ Bylo ticho, kdyby spadl špendlík tak by byl slyšet. Pak se zvedla jedna postarší dáma se svým manželem.
GERDA: „ Ale já jsem pro, aby to tu vedli ti tři mladý.“
GERALD: „ A kdo je pro, ať zvedne ruku.“ Skoro všichni vezli ruku.
TINA: „ Moc děkujeme za vaši důvěru a pokusíme se vás odsud dostat ven živí.“
HEINZ: „ To sou samý keci.“
MONIKA: „ Víš, co pojď, si sednou. A drž už klapačku.“ Manželé odešli.
GERALD: „ A máte už nějaký plán?“
ELKE: „ A co pomoct? Už je snad na cestě.“
TINA: „ Na pomoc policie či hasičů bych v tuto chvíli nespoléhala, protože jsou na akci. Policie hlídá prezident a ministry při otevírání nové atrakce v Teutoburger Wald a hasiči mají velkou slavnost a než se sem dostanou, uplyne moc času. A abychom je zavolali, tu není dostatečný signál. Jediná možnost tu je.“
HEIKO: „ To se máme prokopat tou sutí. To je ještě na delší čas.“
PETR: „ Dali jsme vám návrh. Pokud se vám nelíbí tak máte smůlu.“
TINA: „ A my dva si to klidně uděláme sami.“
PYROTECHNIK: „ Tak lidi mějte rozum. Odhlasovali jste si, že je chcete jako velitele. A tak jim snad pomůžeme. Všichni se chceme dostat domů.“
GERLD: „ Podle názoru nám nic jiného nezbyde a když je to jediná šance a tak bychom jí měli využít.“
HEIKO: „ Asi máte pravdu. Tak dejme síly dohromady.“ Odešel k suti a zač ji pomalu odstraňovat. Pak se k němu přidali další lidé i starý manželský pár.
TINA: „ Tak jsme to dokázali. Teď nám nezbývá jen kopat.“ Přišel k nim pyrotechnik.
PYROTECHNIK: „ Mám tu pro vás jednu takovou nabídku.“
PETR: „ Každá rada dobrá.“
PYROTECHNIK: „ Až se trochu toho betonu sklidí z té hromady, tak bychom se mohli prostřílet cestu ven.“
PETR: „ To jde?“
PYROTECHNIK: „ Ano, jde. Jenom potřebuji střelný prach.“
TINA: „ Ten vám můžu půjčit.“
PYROTECHNIK: „ Dobře. Jsem rád, že s tím souhlasíte.“
PETR: „ A ostatní s tím taky budou souhlasit.“ Pyrotechnik odešel odklízet sutiny. Tina a Petr si sundali bundy a šli také pomoci.
Sesunutí tunelu zatím nebyla nahlášena na žádnou policejní služebnu. Skoro celé obyvatelstvo Kolína byla na slavnosti hasičů.

Tom si dělat starost i Tinu. Už ji několikrát volal, ale Tina vůbec neodpovídala na jeho telefonáty. Do jejich kanceláře přišla šéfka.
ŠÉFKA: „ Tome, kde je vlastně Tina?“
TOM: „ Vůbec netuším, ale už tu měla být. Několikrát jsem ji volal, ale vůbec to nebere.“
ŠÉFKA: „ To se mi nějak nelíbí. Už to bude skoro tři hodiny.“
TOM: „ Mě taky ne.“
SEMIR: „ A neměli bychom ji radši hledat.“
TOM: „ A můžeš mi říct, kde?“
SEMIR: „ Tak třeba, kam měla namířeno.“
ŠÉFKA: „ Pokud se Tina za hodinu nepřihlásí, vyhlásíme pátrání. Jestli s tím souhlasíte, Tome.“
TOM: „ Právě jsem vám to chtěl navrhnout.“

Zasypaný tunel viděl jeden Ital – Marcello Croce. A bylo mu moc dobře, že v tom uvízla Tina s Petrem.
MARCELLO: „ Jsem zvědav, jak se z toho dostanou naše vrchní komisařka Tina Berghammerová a její bratr Petr Bergahammer. Ale ještě musím udělat jednu věc.“ V ruce držel fotku milánského soudce Alberta Calvina, kterého Tina s Petrem dobře znají. Hodně spolupracovali, když ještě oba dva pracovali v Miláně. Soudce Calvino přijel na dané místo, ale Tina s Petrem nikde. Ani se jim nemohl dovolat, protože jsou uvězněni v tunelu. Calvino nasedl do svého auta a vyrazil směrem na služebnu dálniční policie, aby jim pověděl, že Marcello Croce je na svobodě. Petr dal soudci adresu, kde Tina pracuje. Ale po cestě měl soudce Calvino nehodu, kterou zavinil Marcello Croce.

Andrea přišla do Tomovi a Semirovi kanceláře.
TOM: „ Něco se snad děje?“
ANDREA: „ Nehoda na dálnici A44 na 156km.“
TOM: „ Je snad v tom zapletena Tina?“
ANDREA: „ Podle kolegů nikdo není mrtvý, ale jeden soudce mluvil o Tině.“
SEMIR: „ On něco o ní ví?“
ANDREA: „ Ale něco hrozného tuší.“ Tom se Semirem odešli z kanceláře a vyrazili na místo nehody.

Na místě nehody byli kolegové a sanitky. Tom se Semirem zašli za Bonrátem a Hotem, kteří stáli u svého Porsche.
HOTE: „ Chce mluvit s někým od dálniční policie.“
TOM: „ Víc toho neřekl.“
BONRÁT: „ Ne. Ještě řekl, že se vás to bude týkat, protože jde o Tinu.“
SEMIR: „ Že by tu šlo o nějakou pomstu na Tinu?“
TOM: „ Tak ho půjdeme vyzpovídat.“ Zašli k sanitce, kde seděl soudce Calvino.
SEMIR: „ Soudce Calvino?“
CALVINO: „ Ano. A kdo se ptá?“
TOM: „ Kranich a to je můj kolega Gerkhan. Jsme komisaři od dálniční policie.“
CALVINO: „ A komisařku Tinu Berghammerovou znáte? Chtěl bych s ní nutně mluvit. Jde ji o život.“
TOM: „ Ano, Tina je moje manželka.“
CALVINO: „ To mi nikdo neřekl, že se Tina provdala. A kde je vlastně.“
SEMIR: „ Tinu se snažíme najít už dobré čtyři hodiny. Vy snad víte, co se stalo Tině?“
CALVINO: „ Tině a jejímu bratrovi Petrovi se chce pomstít jeden vězeň z Milána, kterého propustili před několika dny.“
TOM: „ To s vámi měla moje manželka schůzku?“
CALVINO: „ Ano i s jejím bratrem.“
SEMIR: „ Bude lepší, když nám o tom povíte na služebně.“
CALVINO: „ A mě se mi se bude chtít taky pomstít, že jsem ho dostal za mříže.“

V tunelu se pilně pracovalo a vypadalo to tam jako v nějakém dole. Tina s Petrem si dávali malou pauzu, když k nim přišla jedna pani Helga.
HELGA: „ Mohla bych vás o něco poprosit?“
TINA: „ A co by to mělo být?“
HELGA: „ Pomoct mému muži. Špatně se mu dýchá. A já nechci…….“
TINA: „ My se na něho podíváme, ale lékařskou praxi nemáme. My jsme z jiného oboru.“
HELGA: „ Já vím, všimla jsem, že vaše auto má majáček.“ Odešli se podívat na zraněného muže. Manželka ho vytáhla ze sutin a půl hodince se mu udělalo špatně a ztratil plno krve.

Na služebně……. U šéfky byli Semir, Tom a soudce Calviny. Calviny vyprávěl, co se stalo v Miláně.
TOM: „ Tak v jakém nebezpečí je Tina?“
CALVINO: „ Vaše kolegyně Tina zatkla se svým kolegou Marcella Croceho a jeho bratra Michala. Bratři vyloupili jednu banku v Miláně. Z ní ukradli skoro 10 mil liber v dnešní době toho víc.“
SEMIR: „ A co se stalo s bratrem?“
CALVINO: „ Jeho bratr Michal zemřel, když odstřelovali most. Chtěli s penězi uprchnout za hranice Itálie. A Marcello dával vinu vaší kolegy, že ho tam schválně poslali.“
TOM: „ To by přeci Tina neudělala.“
ŠÉFKA: „ A jak se to stalo?“
CALVINO: „ Posle výpovědi vaší kolegyně Tiny a její partnera, Michal vůbec nereagoval na jejich pokyny, že má zastavit, že se bude bourat most.“
SEMIR: „ Takže se Michal tam vjel sám.“
CALVINO: „ Ano.“
TOM: „ Co se stalo s penězi z té loupeže?“
CALVINO: „ Ty se nám podařilo zabavit.“
SEMIR: „ Proč byl Marcello propuštěn?“
CALVINO: „ Za dobré chování. Měl sedět ještě 5 let.“
ŠÉFKA: „ Kdyby seděl těch 5 let, taky by pomstil později. A takže víte, že Croce je v Kolíně?“
CALVINO: „ Od jednoho ředitele věznice, kde Marcello seděl. Jeden strážný uslyšel, že jede do Kolína se někomu pomstít. S ředitelem se známe od školy.“
TOM: „ A tak jste jel do Kolína varovat moji manželku a Petra, že tu je.“
CALVINO: „ Přesně tak.“
SEMIR: „ Na dálnici jste říkal, že se mohl pomstít i vám?“
CALVINO: „ Já jsem ho právě odsoudil.“
ŠÉFKA: „ My vás budeme chránit, než se tato věc vyřeší. Takže naši dva kolegové vás budou 24 hodin denně hlídat v našem jednom bytě.“
CALVINO: „ Dobře.“
TOM: „ Opravdu netušíte, kdy by se mohl v Kolíně ukrývat?“
CALVINO: „ Bohužel.“
ŠÉFKA: „ Nemají tu nějaké přátelé?“
CALVINO: „ O žádných nevím. Nechám vám tu celý spis, abyste si mohli udělat obrázek, jak asi vypadá Marcello Croce.“
ŠÉFKA: „ Díky.“ Semir zavolal na Hota.
SEMIR: „ Hote, máme pro vás práci.“ Hote, přiběhl do kanceláře.
HOTE: „ Jaký to je úkol?“
ŠÉFKA: „ Odvezte pana Calvina do jednoho z našich bytů. A 24 hodin ho hlídejte.“
HOTE: „ Rozkaz, šéfová. Tak půjdeme.“
CALVINO: „ Dávejte si na Marcella pozor.“ Hote a Calvino odešli z kanceláře, a pak s Bonrátem odvezli soudce do jednoho bytu, kde ho hlídali.

V tunelu se Tina a Petr starali o zraněného.
TINA: „ Ztratil moc krve.“
PETR: „ Špatně se mu dýchá. Kdykoliv se může udusit.“
HELGA: „ Pomozte mu nějak?“
TINA: „ Je tu někdo z vás doktor?“ Nastalo hrobové ticho. Pak se vynořil jeden chlap se zlomenou rukou.
DOKTOR: „ Já jsem lékař. Já se na něho podívám.“ Okouknul ho. „Jak už bylo řečeno, je pravda. Pomůže jenom tracheotomie.“
HELGA: „ Co to je?“
DOKTOR: „ Tak se mu bude lépe dýchat. Musí to udělat kdo z vás. Je k tomu potřeba dvě ruce.“
TINA: „ My to uděláme.“
HELGA: „ Děkuji vám.“
DOKTOR: „ Budete potřebovat nějakou dutou rourku, aby přes to mohl dýchat.“ Tina došla do svého auta pro lékárničku, kde vzala i tužku na lepší dýchání. Přišla ke zraněnému, sedla si ke zraněnému, Petr si sedl naproti Tině. „Budu vám říkat, co budete dělat.“
TINA: „ Kdo z nás to bude?“
PETR: „ To neznáš svého bratra, který taky nemá rád krev.“
TINA: „ Tak to tedey zbylo na mě.“
DOKTOR: „ Budete potřebovat nějaký nůž a malý řež. Ale před tím to musíte sterilizovat alkoholem.“
TINA: „ Má tu někdo alkohol?“ Po chvilce přišel jeden český turista, který nesl láhev se slivovicí. Předal ji Tině. Tina si k tomu čichla. „ Slivovice. Aspoň dobře poslouží.“ Muž bude trochu omámený z tekutých švestek, ale rána se musí nějak sterilizovat.
DOKTOR: „ Teď musíte sterilizovat jeho hrudník a věc, čím budete dělat řez.“ Tina vytáhla ze své kapsy svůj nožík, který pořád při sobě nosí. Dělala vše, co řekl doktor. „Pod krkem je takové malé místečko, které je prohloubené. Tam veďte řez. Objeví se hodně krve, ale to je obvyklé.“ Petr dělal asistenta. Utíral vytékající krev z řezu. Ostatní lidé byli shromážděni okolo. Tině se pěkně třásli ruce. „ Řez musíte vést do hloubky, až narazíte hrtan, který je vroubkovaný. Najdete místo dvě kroužky, kde povedete řez a do toho dáte tu trubičku.“ Petr namočil pero do slivovice, aby to bylo sterilizované. Pak to předala Tina a Tina to zasadila do krku muže. Kůže kolem pera se zatáhla a zrůžověla.
TINA: „ Kůže se zatáhla a zrůžověla.“
DOKTOR: „ To se mělo právě stát. Gratuluji, perfektně jste zvládla tracheotomii.“
TINA: „ Ale pěkně se mi třásly ruce.“ Petr dal okolo propisky tampony, aby se do rány nedostal prach.
PETR: „ Gratuluji. Neminula ses povolání?“
HELGA: „ Moc vám děkuji.“
TINA: „ Není zač.“ Helga objala Tinu z velké radosti a za pomoc.
DOKTOR: „ Ale brzy se musí dostat do nemocnice. Budu ho průběžně kontrolovat.“
PETR: „ Tak show skončila. Tak se pustíme zase do práce.“

Tom se Semirem si četli spis od soudce.
SEMIR: „ Víš, že to byl pěkný kvítko ten Marcello.“
TOM: „ Kradl už dětství.“ Pořád myslel na Tinu.
SEMIR: „ Myslíš na Tinu?“
TOM: „ Co řekl Calvino o Macerllovi tak čím víc myslím na Tinu.“
SEMIR: „ Ale kde by mohl držet?“
TOM: „ To tu nikdo netuší. Jedině jestli se Marcello neozve sám.“
SEMIR: „ To si nemyslím. Budeme muset Tinu najít sami.“
TOM: „ Takže si to projedeme ještě jednou. Marcello Croce se chce pomstít Tině za to, co udělala jeho bratrovi. A taky už několik hodin nebere mobil.“
SEMIR: „Croce se nám zatím neozval, jaký chce požadavky. Tinu někde musí ukrývat.“
TOM: „ Ale Calvino volal i Petrovi.“
SEMIR: „ Takže jsou někde spolu.“
TOM: „ Nic jiného nám nezbývá než, že je musíme najít sami.“

O tunelu zatím nikdo nevěděl a příbuzní či známí zatím také nic nenahlásili, že jejich kamarádi či rodina se nedostavila domů. Atmosféra v tunelu trochu houstla. Jeden takový namyšlený chlap v tmavém obleku celou dobu prací seděl ve svém drahém černém mercedesu. Paní Gerda se na to nemohla koukat a tak šla za ním.
GERDA: „ Nechtěl byste nám trochu pomoci?“
ROBERT: „ A proč? Vždyť se okolo toho motá plno lidí.“
GERDA: „ Každá ruka dobrá.“
ROBERT: „ Ne.“ Přišla k nim Tina. „I vy jste mi přišla přikazovat, co mám dělat.“
TINA: „ Ano i ne. Jestli si myslíte, že tu jako jediný bude stát s rukama v kapse, tak jste na velkém omylu. A kdybyste zvedl ten váš zadek a umazal vaše, čisťounký ručičky. I kdyby premiér tady skončil, tak si myslí, že by pomohl. Nikdo z nás tu nechce trčet.“ Odešla k Petrovi. Gerda odešla za svým manželem.
PETR: „ Takovou tě neznám.“
TINA: „ Ale potřebovala jsem se vymluvit.“
PETR: „ Třeba jsi vynadala premiérovi.“
TINA: „ To si nemyslím. Podívej se na něho. Je to silný a těžký podnikatelský frajer. Aby to každej udělal za něho.“
PETR: „ Krásně jsi to řekla. Tobě se snad nelíbí?“
TINA: „ Každá druhá ženská se s ním musí rozejít. Takový chlapa bych chtěla mít doma.“
PETR: „ No jako jeho manželka bys mu dala rychle košem. Anebo srovnala do latě.“
TINA: „ To bych ses s ním radši rozvedla.“
PETR: „ Máš svého Toma a tak si važ.“
TINA: „ Taky že ano.“ Přišel k nim pyrotechnik.
PYROTECHNIK: „ Ještě malou chvilku a pak bychom mohli použít výbušninu pro odchod z tunelu.“
TINA: „ Tak se do naší bomby můžeme pustit.“
PYROTECHNIK: „ Ale budu potřebovat vaše všechny náboje kvůli střelnému prachu.“
TINA: „ Dobře. Ještě mám nějaké v autě.“
PETR: „ A my půjdeme ještě kopat beton.“ Katrina s Petrem odešli kopat beton. Tina odešla pro náboje do svého auta. K Tině přišel Gerald.
GERALD: „ Co máte za plán?“
TINA: „ To se brzy dozvíte.“ Odešla za pyrotechnikem k jeho autu. Po Tinině přednášce Robert vstal a šel přiložit ruku k dílu.

Uplynulo plno hodin a o Tině, Petrovi a Katrině nebylo ani vidu ani slechu. Tom se Semirem na tom pilně pokračovali. Po několika hodinách hlídání milánského soudce Calvina se ozval, Hote. V Tomově a Semirově kanceláři zazvonil telefon. Ale Semir byl někde v tahu a Tom zvednul telefon.
TOM: „ Kranich……. Cože se stalo?....... Dobře. Za chvilku jsme tam.“ Zavěsil. Vzal Semirovi bundu a Semira našel u šéfky v kanceláři. „Semire, máme práci.“
SEMIR: „ Co se děje?“
TOM: „ Soudce někdo unesl, ale Hote a Bonrát slyšeli, kam ho vezou.“
ŠÉFKA: „ Běžte se tam podívat.“ Semir a Tom opustili kanceláře.

V domku……. Ve starém domku poblíž Kolín-Bonn se ukrýval Marcello a soudce Calvino. Soudce Calvino seděl na židli k ní připoutaný.
MARCELLO: „ Když jste mi unikl z nehody, tak vás musím oddělat takhle.“
CALVINO: „ Bůh chce, abych ještě žil.“
MARCELLO: „ Ale já ne. Vy a komisařka Berghammerová jste mě dostali do basy a zavinila smrt mého bratra.“
CALVINO: „ Ale podle zpráv vašeho bratra upozorňovali, aby zastavil, ale on jel dál.“
MARCELLO: „ To jsou samý keci. Berghammerová to udělala schválně.“
CALVINO: „ Neudělala. Je to moc hodná holka.“
MARCELLO: „ Ale rád bych se zasmál. Berghammerová a hodná holka. To je snad vtip.“

Semir a Tom dorazili do bytu, kde byl hlídán soudce Calvino.
SEMIR: „ Tak co se tu stalo?“
BONRÁT: „ Všichni tři jsme si bavili v obýváku a pak se v místnosti objevili dýmovnice.“
HOTE: „ Když tu byl silný kouř, tak jeden chlap vzal soudce a spolu odešli.“
TOM: „ Do telefonu jsi mi říkal, že jste něco slyšeli.“
BONRÁT: „ Mluvil něco o domku v Bonnu a něco o Tině, že je mrtvá. Nějak to řekl.“
SEMIR: „ A o Petrovi něco neříkali?“
HOTE: „ Tininu bratru se taky něco stalo?“
TOM: „ Zřejmě ho chtějí taky zabít jako Tinu.“
SEMIR: „ V tom případě musel blafovat, že Tina je mrtvá. Třeba je někde držej pod zámkem.“
TOM: „ Ale kde?“
SEMIR: „ Tak se zajedeme podívat do toho domku v Bonnu.“
HOTE: „ My odjedeme na služebnu a dáme vědět šéfce.“

V tunelu panoval divný vzduch. Tina s pyrotechnikem chystali něco velkého a lidé byli zvědavi, co to je.
HEINZ: „ To nás chcete vyhodit po povětří.“
TINA: „ Ne, nechceme, ale musíme se nějak odsud dostat.“
HEINZ: „ A tohle to bude jako fungovat.“
PYROTECHNIK: „ A když vám řeknu, že ano.“
MONIKA: „ Prosím tě, nech je dělat svoji práci. Chtějí nám pomoct, abychom se dostali odsud pryč.“
TINA: „ Myslím, že byste měl dost často poslouchat svoji manželku. Už brzy se dozvíte, co máme za plán.“

Tom se Semirem přijeli k jednomu starému domku, kde bylo vidět stát auto s italskou SPZ.
TOM: „ Jsme tu dobře.“
SEMIR: „ Tak se půjdeme podívat dovnitř.“
TOM: „ Zajisté.“ Vystoupili v BMW, ozbrojili se a vešli do domku, kde si rozdělili cestu. Marcello hlídal soudce se zbraní v ruce.

V tunelu se konala velká porada všech zúčastněných. Slovo si vzala Tina a pyrotechnik.
HEINZ: „ Tak co nám chcete?“
TINA: „ Vysvětlit jeden náš plán, abychom jsme se odsud dostali rychleji ven z tunelu.“
GERDA: „ Tak sem s ním.“
PYROTECHNIK: „ Už je takový čas, že bychom mohli zbytek betonu odpálit pomocí našeho malého experimentu.“
ROBERT: „ A bude to vůbec fungovat?“
PYROTECHNIK: „ Když už děláte pyrotechnika několik let tak už ví, co má na co použít anebo sestavit.“
GERALD: „ A my mám s tím pomoct?“
TINA: „ Ne nemusíte, akorát se stáhněte víc do tunelu a my budeme pracovat na betonu. Tady Petr vám řekne kam se schovat a další věci.“

Calvino se bál o svůj život a myslel na Tinu, jestli je vůbec živá, když mu Marcello řekl, že Tina je mrtvá se svým bratrem v tunelu. Marcello uviděl stíny na zemi v otevřených dveřích. Marcello odešel od soudce a šel za stíny. Marcello ze zadu napadl Semira, se kterým se začal prát. Když se mezi sebou dostatečně poprali a tak mezi nimi vznikla přestřelka, kterou uslyšel Tom v horním patře a rychle běžel napomoct Semirovi, který byl na pokraji svých sil. Tom přišel v pravou chvíli a pomoct Semirovi ve střelbě proti Marcellovi. Jejich mohutná přestřelka se vyhrotila až do té situace až byl zabit Marcello přímo do srdce. Vrchní komisaři šli vysvobodit soudce.
SEMIR: „ Jste v pořádku?“
CALVINO: „ Ano, nic mi neudělal.“
TOM: „ Nemluvil o Tině a Petrovi?“
CALVINO: „ Říkal, že jsou někdy zasypaný.“
SEMIR: „ Zasypaný?“
CALVINO: „ Ano, ale víc toho neřekl.“
TOM: „ Marcello je mrtvý, takže se už nemusíte bát.“
SEMIR: „ Můžou být v nějakém lomu.“

Pyrotechnik nainstaloval svůj experiment, Tina měla tři pokusy, aby se trefila do zápalnice, která zpustí celou akci. Tina namířila svoji zbraň na kovovou plechovku. Petr uklidňoval ostatní lidi v tunelu. Když Tina si byla jistá, tak vypálila tři rány za sebou, které vedly přímo do plechovky, odtud po zápalných šňůrách plamínek jel k rozbuškám. Tina se šla rychle schovat. Experiment vyšel na jedničku, beton s kusy železy se rozletěli po tunelu a měli volnou cestu, ale ještě pár kusů betonu museli dát ručně pryč. Pak vyšel Petr ven z tunelu, kde pomáhal lidem vycházejícím z tunelu. Opatrně vynesli zraněného muže, kterého zachránila Tina před udušením. Když byli všichni venku, poděkovali Tině a Petrovi za záchranu z tunelu, kde byla děsná atmosféra. Pak Tina zavolala šéfové.
ŠÉFKA: „ Engelhardtová,…….“
TINA: „ Tady je Tina.“
ŠÉFKA: „ Tino, kde jste?“
TINA: „ U tunelu v centru města a je úplně srovnaný se zemí. Potřebujeme vrtulník a záchranku.“
ŠÉFKA: „ Dobře. Za chvilku jsou u vás kolegové a Tom se Semirem.“
TINA: „ Soudce Calvino je pořádku?“
ŠÉFKA: „ Podle zpráv od Semira a Toma, tak ano.“
TINA: „ Tak to mi spadl kámen ze srdce.“
ŠÉFKA: „ Už posílám posily.“
TINA: Díky.“ Šéfová zavěsila. „Za chvilku je tu pomoct.“ Jak Tina s pyrotechnikem odpálili bombu, aby se dostali ven, tak se zbytek tunelu zřítil jako domeček z karet. Jeho část byla narušena tím výbuchem a zřítila se. Šéfová se ozvala vysílačkou do BMW.
ŠÉFKA: „ Tome, Semire, nám pro vás dobré zprávy.“
TOM: „ A jaké to jsou?“
ŠÉFKA: „ Jedná se o Tinu a Petra. Jsou na živu.“
TOM: „ A kde jsou?“
ŠÉFKA: „ Jsou u tunelu v centru.“
TOM: „ Během chvilky jsme tam.“

U tunelu byl vrtulník, který nakládal velmi těžce zraněného muže. Také zde byli na místě sanitky, které ošetřovali zraněné. Heinz se byl omluvit Tině a Petrovi, co udělal za první scénu v tunelu. I ostatní poděkovali Tině a Petrovi za jejich záchranu. Když přijelo BMW, Tina s Petrem ho vůbec nevnímali. Tom běžel za Tinou, která si ho všimla po pár vteřinách, když se otočila. Byli v sobě jako dva milenci. Semir se koukal z vpovzdálí, ale pak se šel objat s Tinou, že je na živu. I soudce Calvino se musel přijít ukázat a objat Tinu s Petrem, že přežili útok od Marcella. Hasiči odklízeli zřícený tunel, ale bude na tom plno práce postavit opět nový tunel. V tunelu pod troskami skončilo kolem 20 lidí, kteří už neměli šanci přežít, jako skupina pod vedením Tiny a Petra. Už se rozšířila zpráva, že Tina vynadala jednomu chlapovi. Tina, Petr a soudce Calvino se bavili u policejního Porsche. Od Calvina se Tina a Petr dozvěděli, že je chtěl varovat před Marcellem. Tom se Semirem si okukovali, jak spadl tunel. K Petrovi, Tině a soudci přišli, Hote s Bonrátem.
HOTE: „ Proslýchá se jedna věc.“
TINA: „ A jaká?“
BONRÁT: „ Od jedné starší dámy jsme se dozvěděli, že jsi vynadala jednomu chlapovi, že nechtěl přiložit ruku k dílu.“
PETR: „ To je fakt. A jak krásně jí to šlo.“
TINA: „ A tak jsem si ulevila.“
CALVINO: „ Tina byla vždy rázná, když jsme spolu dělali na případech.“
TINA: „ To už je takových let.“
BONRÁT: „ Škoda, že jsme tam nebyli.“
HOTE: „Tak třeba to někdy zažijeme.“ Přišli k nim Tom se Semirem. Tak se dohodli na tom, že odjedou na služebnu na dobré kafe.


Konec!!!

Autorka: Tina11

_________________
Návsteva u podezrelé:
Sluzebná:"Dobrý den.Koho mám ohlásit?
Semir: "Sípkovou Ruzenku a Krakonose!"

http://kobrackarodina.blog.cz
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Povídka č. 029 - Tunel smrti
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Časy uváděny v GMT + 1 hodina  
Strana 1 z 1  

  
  
 odeslat nové téma  Odpovědět na téma