AFC11.cz    Diskusní fórum    Pravidla    FAQ    Hledat    Uživatelé    Registrace    Přihlášení 
odeslat nové téma  Odpovědět na téma
Povídka č. 019 - Dovolená Eleny a Jana
Tina11


Založen: 08. 12. 2007
Příspěvky: 92
Bydliště: Ústí nad Labem
Odpovědět s citátem
Tuto povídku napsala moje kamarádka, která souhlasila, aby jsem její povídku zveřejnila. Je to trochu odlehčená povídka. Tak doufám, že se bude líbit

Byl teplý červencový den, Jan se Semirem a Tomem seděli v autě na dálničním odpočívadle a nic zvláštního se na dálnici nestalo.
SEMIR: „ To je pařák.“
TOM: „ Víš, čím to bude Semire.“
SEMIR: „ Čím??“
TOM: „ Že je léto.“
SEMIR: „ Děkuji pane Kranichu, bez vás bych myslel, že je zima v plném proudu.“
TOM: „ Ještě, že mě máš……..“
SEMIR: „ Samozřejmě, bez tebe bych netrefil ani na WC.“
TOM: „ No, to by to tady vypadalo……..“
JAN: „ Kluci, už se snad zase budete hádat?? Andrea s Tinou mě požádali, abych na vás dohlídl, protože jste pořád v sobě……“
SEMIR: „ Vždyť my se nehádáme, že ne??“
TOM: „ Ne, ne, ne, to je z lásky.“
JAN: „ Aha tak to se máte hodně rádi.“
SEMIR, TOM: „ Přesně tak.“
JAN: „ A se mnou se nehádáte, takže mě jako nemáte rádi, jo??“
TOM: „ Ale máme. S tebou se člověk hádat nemůže, protože seš náš hodnej kamarád.“
SEMIR: „ No hodnej, někdy……. A navíc kdo by nás potom z těch hádek rozháněl, kdybychom se hádali s tebou??“
JAN: „ No, tak to jste fakt moc hodný kluci.“
SEMIR: „ Že jo.“
TOM: „ Tak mě napadlo, co kdybychom se stavili pro naše milované protějšky a zašli všichni společně na oběd??“
JAN, SEMIR: „ Souhlas.“
Tak jeli na služebnu pro Tinu a Andreu a potom ještě pro Elenu. Všichni jeli do pěkné restaurace Portariva .

V restauraci……
JAN: „ Tak se všichni usaďte a my vám s Elenou něco pěkného řekneme.“
ELENA: „ No radši až po obědě ať jste pěkně napjatí.“
TINA: „ Jé, Elen prosim, tak nám to řekněte teď my to takovou dobu nevydržíme.“
SEMIR: „ Jo a můžete nás mít na svědomí, protože jak budeme rychle jíst, abychom to rychle věděli, tak se ještě udávíme.“
JAN: „ Tak dobře….. Já a Elena letíme za týden do Španělska.“
ELENA: „ Budou to takové naše druhé líbánky.“
SEMIR, TOM, ANDREA, TINA: „ Jé, to se máte!!!!“
ANDREA: „ A do Španělska, tam je nádherně….. Co kdybychom taky někam jeli na dovolenou, co řikáš Semire.“
SEMIR: „ No, to by šlo ….. Třeba na koupaliště.“
ANDREA: „ Tak tam zrovna ne, ale třeba do Chorvatska nebo na Sicílii.“
SEMIR: „ Sicílie by šla…. A kdy by jsme mohli letět??“
ANDREA: „Co třeba na konci srpna??“
SEMIR: „ Jojo, tak to doma ještě probereme.“
TOM: „ Tak si objednáváme ne?? Mám hlad, že bych polykal i rezavý hřebíky.“
SEMIR: „ No fuj, Tome hřebíky….“
TOM: „ Moc vtipné….“

A po týdnu nastal den „D“, kdy měli Jan s Elenou odjet na druhé líbánky do Španělska. Semir, Tom, Tina a Andrea se s Elenou a Janem loučí na letišti.
JAN: „ Tak se uvidíme za týden a přivezeme každý mu z vás nějaký suvenýr.“
SEMIR: „ To si budeme pamatovat a běda jak na nás zapomenete.“

Jan s Elenou nasedli do letadla a už mysleli na to, jak budou ležet u moře a užívat si.
JAN: „ Tady si užijeme celý týden a vypnu si mobil, sice Tom se Semirem budou volat a třeba se naštvou, ale já nechci, aby nás někdo rušil.“
ELENA: „ To radši né!!! Ještě si budou myslet, že se nám něco stalo. Musíme být s nimi ve spojení. Jak znám Toma se Semirem a i Tinu s Andreou, tak ty hnedka plašili, vyhlásili by po nás celosvětové pátrání.“
JAN: „ Asi máš pravdu pro dnešek mobil ještě nechám zapnutý, ale zítra jim napíšu ať nás na chvíli nechají samotný a potom mobila zapnu zase až den před odletem domů.“
ELENA: „ Hmm, tak dobře, já to taky napíšu Tině a Andree, jo??“
JAN: „ Tak jo.“

Zatím v Kolíně……….
TOM: „ Tak co, už se ti ozval Jan s Elenou??“
SEMIR: „ Jan mi volal když dorazili a řikal, že si vypnou mobily, abychom je prý nerušili.“
TOM: „ No jó, tak mají druhé líbánky, přej jim to…… a co ty s Andreou, pojedete na tu Sicílii??“
SEMIR: „ Ano, dohodli jsme se to na konec srpna.“
TOM: „ Ale kdy přesně??“
SEMIR: „ Co se staráš, ty by si snad chtěl letět s máma???“
TOM: „No já jen tak,, to už se tě nemusím ani na nic zeptat??“
SEMIR: „ Ale no jo!!! Odlétáme 23. srpna a budeme tam 8 dní.“
TOM: „ A proč zrovna 8 dní??“
SEMIR: „ Já nevim prostě 8 dní, ta tvoje otázky furt!! To je jako kdyby si se mě ptal proč je Země kulatá. Prostě to tak je a nepátrej po tom……“
TOM: „ No Semire…… nepohádali jste se takhle náhodou s Andreou?? Že seš takovej podrážděnej??“
SEMIR: „ Trochu jsme se včera chytli, no.“
TOM: „ A proč?? Co si zase provedl??“
SEMIR: „ Co já….. Já jsem nic neudělal, jenom jsem s Andreou probírali tu dovolenou a ona chtěla víc chtěla do Chorvatska, protože jsme tam ještě nikdy nebyli, no.“
TOM: „ A ty si prostě rozhodl na Sicílii, co??“
SEMIR: „ Jo rozhodl jsem. Ale Andrea mi potom řekla, že ať si tam jedu sám.“
TOM: „ Takže bych tam přece mohl jet s tebou??“
SEMIR: „ Hmm, to jo, ale Tome tohle je vážný.“
TOM: „ Neboj, ty rozumbrado, Andrea tom ještě s tebou moc ráda pojede??“
SEMIR: „ Snad jo….“

Druhý den………. V práci………….
TOM: „ Tak co??“
SEMIR: „ Co, co??“
TOM: „ No, co Andrea??? Jak jste to dohodli??“
SEMIR: „ Nijak.“
TOM: „ Vy spolu ještě pořád nemluvíte??“
SEMIR: „ Já totiž nevěděl jak začít.“
TOM: „ Tak víš, co?? Dneska kup kytku,běž za ní omluv se jí a pak jí třeba řekni, že do Chorvatska pojedete na 100% příští rok. Uvidíš, že bude ráda.“
SEMIR: „ Tak dobře jestli to nevyjde tak mě máš na svědomí.“
TOM: „ Ale vyjde, znám Andreu. Je to suprová holka.“
Přichází Tina……..
TINA: „ Ahoj Semire, je to pravda, že jste se pohádali s Andreou??“
SEMIR: „ Ona ti něco řikala??“
TINA: „ Ne, já s ní ještě nevmluvila, ale Bonrát něco povídal, že jste se o tom bavili s Tomem.“
SEMIR: „ Co ten má co poslouchat cizí rozhovory.“
TINA: „ Jen něco zaslechl.“
SEMIR: „ Bonráte??“
TINA: „ Nic mu neříkej…..“
SEMIR: „ Ale jo……“
Semir šel za Bonrátem.
SEMIR: „ Bonráte, za ten trest mi objednáš pizzu.“
BONRÁT: „ Semir, já nechtěl, to si mám zacpávat uši když kolem vás procházím.“
SEMIR: „ To víš, že ne, ale ta pizza platí….“
TINA: „ A že bych si taky dala??“
TOM: „ Já mám tyky docela chuť.“
BONRÁT: „ Tak já tedy pro ty pizzi teda jedu, no.“
HOTE: „ Že mi jednu vzal?? Nebo dvě, ale ne stačím jedna, držím dietu.“
BONRÁT: „ Tak kolik jich mám vzít??“
TOM: „ 5. Snad si vezmeš taky pro sebe, ne??“
BONRÁT: „ Jo, ale v tom případě 6, protože chci dvě, za to jak ji na mě Semir ošklivej.“
SEMIR: „ Tak promiň….. zase dobrý??“
BONRÁT: „ To víš, že jo, na tebe se člověk nedokáže zlobit, ty špunte malej.“
SEMIR: „ Bonráte,…….“

Další den……..
SEMIR: „ Tome, si skvělej…… Zabralo to Andrea se mnou zase baví. A nejen to.“
TOM: „ Vidíš, co jsem říkal??“
TINA: „ Kluci, mě tak napadlo, že až přijedou Elena s Janem, tak uspořádáme párty. Já a Andrea navaříme.“
TOM: „ Tak to bude mňam, mňam,“
SEMIR: „ Tak to bude ….. super mejdlo.“
Když nastal den příletu Eleny a Jana tak jim přišli Tom, Tina, Semir a Andrea naproti a užili si pěkný mejdan plný veselí a legrace………

Konec!!!

Autorka: Andrea

_________________
Návsteva u podezrelé:
Sluzebná:"Dobrý den.Koho mám ohlásit?
Semir: "Sípkovou Ruzenku a Krakonose!"

http://kobrackarodina.blog.cz
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Povídka č. 019 - Dovolená Eleny a Jana
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Časy uváděny v GMT + 1 hodina  
Strana 1 z 1  

  
  
 odeslat nové téma  Odpovědět na téma