Tina11
Založen: 08. 12. 2007 |
Příspěvky: 92 |
Bydliště: Ústí nad Labem |
|
|
Zaslal: 31.12.2009 16:08 |
|
|
|
|
Tuto povídku napsala moje kamarádka, která souhlasila, aby jsem její povídku zveřejnila. Je to trochu odlehčená povídka. Tak doufám, že se bude líbit
Byl teplý červencový den, Jan se Semirem a Tomem seděli v autě na dálničním odpočívadle a nic zvláštního se na dálnici nestalo.
SEMIR: „ To je pařák.“
TOM: „ Víš, čím to bude Semire.“
SEMIR: „ Čím??“
TOM: „ Že je léto.“
SEMIR: „ Děkuji pane Kranichu, bez vás bych myslel, že je zima v plném proudu.“
TOM: „ Ještě, že mě máš……..“
SEMIR: „ Samozřejmě, bez tebe bych netrefil ani na WC.“
TOM: „ No, to by to tady vypadalo……..“
JAN: „ Kluci, už se snad zase budete hádat?? Andrea s Tinou mě požádali, abych na vás dohlídl, protože jste pořád v sobě……“
SEMIR: „ Vždyť my se nehádáme, že ne??“
TOM: „ Ne, ne, ne, to je z lásky.“
JAN: „ Aha tak to se máte hodně rádi.“
SEMIR, TOM: „ Přesně tak.“
JAN: „ A se mnou se nehádáte, takže mě jako nemáte rádi, jo??“
TOM: „ Ale máme. S tebou se člověk hádat nemůže, protože seš náš hodnej kamarád.“
SEMIR: „ No hodnej, někdy……. A navíc kdo by nás potom z těch hádek rozháněl, kdybychom se hádali s tebou??“
JAN: „ No, tak to jste fakt moc hodný kluci.“
SEMIR: „ Že jo.“
TOM: „ Tak mě napadlo, co kdybychom se stavili pro naše milované protějšky a zašli všichni společně na oběd??“
JAN, SEMIR: „ Souhlas.“
Tak jeli na služebnu pro Tinu a Andreu a potom ještě pro Elenu. Všichni jeli do pěkné restaurace Portariva .
V restauraci……
JAN: „ Tak se všichni usaďte a my vám s Elenou něco pěkného řekneme.“
ELENA: „ No radši až po obědě ať jste pěkně napjatí.“
TINA: „ Jé, Elen prosim, tak nám to řekněte teď my to takovou dobu nevydržíme.“
SEMIR: „ Jo a můžete nás mít na svědomí, protože jak budeme rychle jíst, abychom to rychle věděli, tak se ještě udávíme.“
JAN: „ Tak dobře….. Já a Elena letíme za týden do Španělska.“
ELENA: „ Budou to takové naše druhé líbánky.“
SEMIR, TOM, ANDREA, TINA: „ Jé, to se máte!!!!“
ANDREA: „ A do Španělska, tam je nádherně….. Co kdybychom taky někam jeli na dovolenou, co řikáš Semire.“
SEMIR: „ No, to by šlo ….. Třeba na koupaliště.“
ANDREA: „ Tak tam zrovna ne, ale třeba do Chorvatska nebo na Sicílii.“
SEMIR: „ Sicílie by šla…. A kdy by jsme mohli letět??“
ANDREA: „Co třeba na konci srpna??“
SEMIR: „ Jojo, tak to doma ještě probereme.“
TOM: „ Tak si objednáváme ne?? Mám hlad, že bych polykal i rezavý hřebíky.“
SEMIR: „ No fuj, Tome hřebíky….“
TOM: „ Moc vtipné….“
A po týdnu nastal den „D“, kdy měli Jan s Elenou odjet na druhé líbánky do Španělska. Semir, Tom, Tina a Andrea se s Elenou a Janem loučí na letišti.
JAN: „ Tak se uvidíme za týden a přivezeme každý mu z vás nějaký suvenýr.“
SEMIR: „ To si budeme pamatovat a běda jak na nás zapomenete.“
Jan s Elenou nasedli do letadla a už mysleli na to, jak budou ležet u moře a užívat si.
JAN: „ Tady si užijeme celý týden a vypnu si mobil, sice Tom se Semirem budou volat a třeba se naštvou, ale já nechci, aby nás někdo rušil.“
ELENA: „ To radši né!!! Ještě si budou myslet, že se nám něco stalo. Musíme být s nimi ve spojení. Jak znám Toma se Semirem a i Tinu s Andreou, tak ty hnedka plašili, vyhlásili by po nás celosvětové pátrání.“
JAN: „ Asi máš pravdu pro dnešek mobil ještě nechám zapnutý, ale zítra jim napíšu ať nás na chvíli nechají samotný a potom mobila zapnu zase až den před odletem domů.“
ELENA: „ Hmm, tak dobře, já to taky napíšu Tině a Andree, jo??“
JAN: „ Tak jo.“
Zatím v Kolíně……….
TOM: „ Tak co, už se ti ozval Jan s Elenou??“
SEMIR: „ Jan mi volal když dorazili a řikal, že si vypnou mobily, abychom je prý nerušili.“
TOM: „ No jó, tak mají druhé líbánky, přej jim to…… a co ty s Andreou, pojedete na tu Sicílii??“
SEMIR: „ Ano, dohodli jsme se to na konec srpna.“
TOM: „ Ale kdy přesně??“
SEMIR: „ Co se staráš, ty by si snad chtěl letět s máma???“
TOM: „No já jen tak,, to už se tě nemusím ani na nic zeptat??“
SEMIR: „ Ale no jo!!! Odlétáme 23. srpna a budeme tam 8 dní.“
TOM: „ A proč zrovna 8 dní??“
SEMIR: „ Já nevim prostě 8 dní, ta tvoje otázky furt!! To je jako kdyby si se mě ptal proč je Země kulatá. Prostě to tak je a nepátrej po tom……“
TOM: „ No Semire…… nepohádali jste se takhle náhodou s Andreou?? Že seš takovej podrážděnej??“
SEMIR: „ Trochu jsme se včera chytli, no.“
TOM: „ A proč?? Co si zase provedl??“
SEMIR: „ Co já….. Já jsem nic neudělal, jenom jsem s Andreou probírali tu dovolenou a ona chtěla víc chtěla do Chorvatska, protože jsme tam ještě nikdy nebyli, no.“
TOM: „ A ty si prostě rozhodl na Sicílii, co??“
SEMIR: „ Jo rozhodl jsem. Ale Andrea mi potom řekla, že ať si tam jedu sám.“
TOM: „ Takže bych tam přece mohl jet s tebou??“
SEMIR: „ Hmm, to jo, ale Tome tohle je vážný.“
TOM: „ Neboj, ty rozumbrado, Andrea tom ještě s tebou moc ráda pojede??“
SEMIR: „ Snad jo….“
Druhý den………. V práci………….
TOM: „ Tak co??“
SEMIR: „ Co, co??“
TOM: „ No, co Andrea??? Jak jste to dohodli??“
SEMIR: „ Nijak.“
TOM: „ Vy spolu ještě pořád nemluvíte??“
SEMIR: „ Já totiž nevěděl jak začít.“
TOM: „ Tak víš, co?? Dneska kup kytku,běž za ní omluv se jí a pak jí třeba řekni, že do Chorvatska pojedete na 100% příští rok. Uvidíš, že bude ráda.“
SEMIR: „ Tak dobře jestli to nevyjde tak mě máš na svědomí.“
TOM: „ Ale vyjde, znám Andreu. Je to suprová holka.“
Přichází Tina……..
TINA: „ Ahoj Semire, je to pravda, že jste se pohádali s Andreou??“
SEMIR: „ Ona ti něco řikala??“
TINA: „ Ne, já s ní ještě nevmluvila, ale Bonrát něco povídal, že jste se o tom bavili s Tomem.“
SEMIR: „ Co ten má co poslouchat cizí rozhovory.“
TINA: „ Jen něco zaslechl.“
SEMIR: „ Bonráte??“
TINA: „ Nic mu neříkej…..“
SEMIR: „ Ale jo……“
Semir šel za Bonrátem.
SEMIR: „ Bonráte, za ten trest mi objednáš pizzu.“
BONRÁT: „ Semir, já nechtěl, to si mám zacpávat uši když kolem vás procházím.“
SEMIR: „ To víš, že ne, ale ta pizza platí….“
TINA: „ A že bych si taky dala??“
TOM: „ Já mám tyky docela chuť.“
BONRÁT: „ Tak já tedy pro ty pizzi teda jedu, no.“
HOTE: „ Že mi jednu vzal?? Nebo dvě, ale ne stačím jedna, držím dietu.“
BONRÁT: „ Tak kolik jich mám vzít??“
TOM: „ 5. Snad si vezmeš taky pro sebe, ne??“
BONRÁT: „ Jo, ale v tom případě 6, protože chci dvě, za to jak ji na mě Semir ošklivej.“
SEMIR: „ Tak promiň….. zase dobrý??“
BONRÁT: „ To víš, že jo, na tebe se člověk nedokáže zlobit, ty špunte malej.“
SEMIR: „ Bonráte,…….“
Další den……..
SEMIR: „ Tome, si skvělej…… Zabralo to Andrea se mnou zase baví. A nejen to.“
TOM: „ Vidíš, co jsem říkal??“
TINA: „ Kluci, mě tak napadlo, že až přijedou Elena s Janem, tak uspořádáme párty. Já a Andrea navaříme.“
TOM: „ Tak to bude mňam, mňam,“
SEMIR: „ Tak to bude ….. super mejdlo.“
Když nastal den příletu Eleny a Jana tak jim přišli Tom, Tina, Semir a Andrea naproti a užili si pěkný mejdan plný veselí a legrace………
Konec!!!
Autorka: Andrea
|