AFC11.cz    Diskusní fórum    Pravidla    FAQ    Hledat    Uživatelé    Registrace    Přihlášení 
odeslat nové téma  Odpovědět na téma
Teď už vím.
Ajši
Administrátor

Založen: 14. 10. 2007
Příspěvky: 1501
Bydliště: Hodonín
Odpovědět s citátem
Ahojky,

dávám sem malý drobek, který mě včera napadl a dnes jsem ho zrealizovala.
Samozřejmě je o Kobře11, v hlavě tam mám jediného možného hrdinu - kdyby někdo nechápal a chtěla vědět více, v komentářích mu písnu, na jakou povídku tenhle drobek odkazuje Wink
Mějte se pěkně.

W.


____________________________



Vlastně jsem si připadal strašně trapně.
Trapně až do takové míry, že se hrot hlouposti nedal otupit ani s přesností mířenou sebeironií, jíž jsem se jindy dokázal nakopnout k návratu do reality.
Ne, doopravdy.
Tohle bych od sebe nečekal.
Ani po všech těch měsících ticha...
Zaskočilo mě to.

Sykot vzduchu zpod plechového víčka, které právě zdolal otvírák, mi bylo jediným společníkem: na chvíli jsem zaváhal, láhev užuž u rtů.
A nakonec jsem sám sebe našel na půl cesty ke kredenci, kde se za průhlednými dvířky blýskalo pár skleniček.
Bílá pěna sjela po stěně jedné z nich a vystoupala na zlatém základě až na povrch.
Pokračoval jsem v sebe matoucí slabosti a naklonil hlavu, se zalíbením zíraje na to, jak se sklo okamžitě orosilo. Taktak. I chlap může pít kulturně. Zvlášť když jsou ty Vánoce.
Teprve pak jsem usrknul, nechávaje podráždit chuťové buňky dokonale vyváženou kombinací hořkosti a sladu.
Co mě to vlastně napadlo.
Tohle jsem naposledy slavil, když jsem byl ještě s ní. A co z toho bylo? Koupila mi daleko dražší dárek než já jí. A zbytek večera jsme strávili v uraženém, ublíženém tichu. Prý jsem se měl zeptat.
Loni mi raději dala kopačky už v říjnu. Věřím, že do Vánoc si někoho našla. Někoho, kdo se zeptal. A nezabalil jí pod stromek jen pitomej svetr.
Nechápu proč na ni myslím. Je za mnou, v tomhle mám v hlavě pořádek.
Nějak... si nerozumím.
I teď jsem málem nějakou tu malou borovici sbalil dole na rohu. Jenže proč? Pro koho? Prachy jdou utratit i líp.
Otřel jsem si pusu od pěny prsty a ty pak o kalhoty.

Prázdný papír přede mnou si opět vyslechl kletbu. Kolikátou už?
Vždyť ani nevím, jak začít. Už jsem to zkoušel a nešlo to.
On přece mohl napsat stejně tak!
I když... zarazil jsem se. Vždyť on neví, kde teď bydlím.
A já vím, že on neví. Ale mohl mě nechat hledat, kdyby mu na mě záleželo. Jsou přece poldové, ne?

Za dveřmi se ozval jekot, jak kolem proběhla partička harantů, potomků rodin z přízemí. Tihle Rumuni musí taky pořád tak řvát...
Zamračil jsem se. Ne, teď mu psát nebudu.
Ulevilo se mi.
Dám vědět, až se seberu, pořádně se zase postavím na nohy. Teď by se mi vysmál. Ačkoliv ne. On by se mi neposmíval. Litoval by mě. Přes to všechno. A to je ještě horší.

S povzdechem jsem se obrátil k oknu, za nímž se míhala světla projíždějících aut. Dálnice. Chyběla mi.
Dozunkl jsem poslední lok a stiskl sklenici v dlani.
I oni všichni.
Jenže proč?
Mou adresu neznají, ale číslo mobilu jsem nezměnil. A nic! Nikdy dotaz, zda jsem v pořádku, zda je mi dobře. Ani jedna podělaná esemeska.
Já vím, zvoral jsem to, zvoral jsem to všechno, ale tohle vypuzení z mysli i života myslí vážně?
Co jsem pro ně byl, když mě dokázali tak snadno odstřihnout?
Jsou možná horší než já.
Je mi to jedno.
Že mě odepsali?
Ukážu jim, kdo má větší výdrž! Nebudou stačit zírat. Pak se nebudu bránit tomu, abychom mu nejen napsal, ale třeba se s ním i setkal.
Po všech těch měsících.
Kdy ani nezavolal.

Fakt se nechápu. Proč na ně teď myslím?
To ze mě blbé bláznění okolo něčeho, co už je dávno svátkem leda pro Tesco a Lidl, udělalo babu?
To mě rozlítostnily reklamy s vypaseným Američanem nacpaným v rudém oblečku, co donekonečna opakuje televize u recepce?

Stiskl jsem rty. Bylo mi mizerně.
Kde jste?
Proč vám nestojím za jednu zprávu? Za jedinou tu dementní vánoční říkačku, plnou slabomyslných rýmů, která vám normálně dojde od pěti lidí za večer jako důkaz, že jsou dneska všichni líní myslet?
Vzpomenete si na mě alespoň? Třeba jako na špatný sen, na něco, co díkybohu zmizelo...
Tak...
Tak přece...

Okenní tabule mě studila do čela.
To dno přišlo až teď.
Už vím.

Nejhorší na světě...
.... je nikomu nechybět.
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
SaM


Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 367
Bydliště: Praha
Odpovědět s citátem
U postavy nevím, u povídky taky ne. Za to ale vím, že mě uvedla do pěkné deprese. Dík i nedík. Smile

_________________
mrtvá jako tahle sajta; pokud něco potřebuješ, zkus poslat sz
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
kajusia


Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 453
Odpovědět s citátem
Říkala jsem si, že jsem tenhle drobek asi nezaregistrovala, nebo přečetla, ale neutkvěl mi v paměti. Embarassed
(A to si člověk chtěl přečíst něco veselého. Laughing )

Uch! Embarassed
Postavu jsem ze začátku tipovala Trabera, teď ale nevím. Embarassed
Co se týče toho pocitu, že ho od sebe odstřihli, jen proto, že se neozývají, tak k tomu mám výhrady. Sama vím, že je tenhle pocit zrádný a často se do nás zakousne, přesto však... Byť se lidé neozývají, neznamená to, že na toho dotyčného nemyslí, nevzpomínají, neptají se sami sebe, jak se asi má a zda by se neměli ozvat... Třeba neseberou odvahu, což není omluva, nu. Embarassed
Dobře napsané, dýchlo na mě divné rozpoložení. Smile
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuICQ
Všelicos
Administrátor

Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 677
Bydliště: KTU.
Odpovědět s citátem
Tome, Tome! Sad (aneb kdo mi ihned vytanul na mysli...) Připadá mi to jako Tomovy Vánoce poté, co opustil Kobru Sad ta prázdnota, ta samota, ten smutek... Sad Je mi ho hrozně líto a hned bych ho popetovala! Sad Tome, netrap se, že Ti nepíší... třeba se jen bojí Ti napsat a čekají, až dáš najevo, že jsi na kontakt s nimi zase připraven! Třeba jim přání krásných Vánoc přijde jen morbidní... Sad Mušinko malááá! Sad

Krásně smutná povídka, Foxy Sad

_________________
Ben: "Jak jsi na to přišel??"
Hartmut: "Neřeknu. Stejně to nechcete vědět."
(...)
Ben: "ODHOĎ TEN SEKÁČEK!!!!"
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Hartmutt Freund z KTU


Založen: 21. 07. 2014
Příspěvky: 246
Odpovědět s citátem
Zajímavá povídka ale líbí se mi. Na kobru je trochu netradiční. Very Happy Very Happy Very Happy Very Happy
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Ajši
Administrátor

Založen: 14. 10. 2007
Příspěvky: 1501
Bydliště: Hodonín
Odpovědět s citátem
Děkuji za všechny komentáře! Very Happy
Nemohu uvěřit, že jsem neodpověděla - v mé fantazii to byl Frank Stolte, protože právě jeho vidím tak, že od Kobry 11 odešel v hořkosti Smile
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
AnnaE


Založen: 14. 10. 2009
Příspěvky: 154
Odpovědět s citátem
Tuto povídku už jsem asi kdysi taky četla, jen jsem neokomentovala Smile
Moc se mi líbila, mám ráda tyto povídky, kde není přesně dána hlavní postava nebo postava vypravěče. Baví mě si domýšlet, kdo by se mi tam líbil Smile
Nicméně Frank mě nenapadl ani náhodou, taky jsem tak trochu myslela na Toma, ještě mě ke konci napadl Ben Smile
Jinak opravdu hezká povídka (nevím, jak moc mám být rýpavá, ale našla jsem tam několik chyb a překlepů Wink )
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Teď už vím.
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Časy uváděny v GMT + 1 hodina  
Strana 1 z 1  

  
  
 odeslat nové téma  Odpovědět na téma