AFC11.cz    Diskusní fórum    Pravidla    FAQ    Hledat    Uživatelé    Registrace    Přihlášení 
odeslat nové téma  Odpovědět na téma
Povídka č. 016 - Druhé líbánky
Tina11


Založen: 08. 12. 2007
Příspěvky: 92
Bydliště: Ústí nad Labem
Odpovědět s citátem
Tom a Tina se chystali na ples. Na ples je pozval sám státní návladní a policejní prezident. Pozvánku také dostali Semir s Andreou, Bonrát, Hote a šéfka.
Tina se ještě upravovala v koupelně a Tom si upravoval kravatu v ložnici před zrcadlem.
TOM: " Miláčku můžeš na chvilku přijít."
TINA: " Už jdu."
Tina šla za Tomem a upravila mu kravatu.
TINA: " Teď je to lepší."
TOM: " Dík."
Dali si pusu.
Všichni už byli na plese a bavili se spolu. Nejvíce spolu chodili Semir, Tom, Tina, Andrea, Hote a Bonrát, protože na plese naznali. Šéfová byla chvíli u nich a chvíli se bavila se státním návladním a s policejním prezidentem.
Tina po chvilce uviděla svého bratra a šla za ním.
TINA: " Ahoj."
PETR: " Ahoj ségra. Co ty tady děláš??"
TINA: " Dostala jsem pozvánku od státního návladního. Přesněji dostali všichni pozvánku. Ty si taky dostal??"
PETR: " Dostal."
Petr v dálce uviděla pana při těla.
PETR: " Podívej. Támdle je Bergman."
TINA: " Myslíš toho soudce."
PETR: " Ty ho znáš??"
TINA: " Hmm. Znám."
PETR: " Odkud??"
TINA: " Z kriminálky."
Bergman přišel za ni ma.
BERGMAN: " Dobrý večer."
PETR: " Dobrý večer."
TINA: " Dobrý večer."
BERGMAN: " Jaké překvapení. Tina Berghammerová. Co vy tady děláte??"
TINA: " Byla jsem pozvaná od státního návladního. Už se nejmenuji Berghammerová, ale Kranichová."
BERGMAN: " Vy jste se nám vdala. A co vy??"
PETR: " Já jsem ještě svobodný. Nikdo mě nechce."
Dál si povídali. Povídali si o starých časech.
SEMIR: " Kde máš Tinu??"
TOM: " Někam se ztratila."
SEMIR: " Tu kravatu ti určitě dělala Tina??"
TOM: " Proč??"
SEMIR: " Že ji máš hezky uvázanou."
TOM: " Vázala."
Přišla k nim Andrea.
ANDREA: " Kde máš Tinu??"
TOM: " Víš už seš druhá, která se ptá na Tinu."
Státní návladní ztišil celou místnost. Všichni se ztišili.
STÁT. NÁVL.: " Všechny Vás tady vítám. Proč jsme se tady vůbec dnes setkali. Chtěl bych poděkovat pár lidem."
Tina v tomto projevu přišla za Tomem. Bavili se potichu.
TOM: " Kde si byla??"
TINA: " Povídala jsem si s Petrem."
TOM: " S Petrem. Co tady dělá??"
TINA: " Neřeknu. Nech se překvapit."
Tina si povídala po tichu s Andreou. Státní návladní pokračoval v povídání.
STÁT. NÁVL.: " Chtěl bych poděkovat panu Bergmanovi za dlouholetou a výbornou práci jako soudce. Pak ještě Petru Berghammerovi za pěknou a dobrou práci v Cáchách. A ještě jedno poděkování patří dálniční policii. Za ty léta si dálniční policie udělal velkou kariéru."
Tina a Tom jeli domů. Tina si rozčesala účes.
TOM: " Ty jsi věděla, že Petr bude pochválen??"
TINA: " Nevěděla, ale až dneska mi to řekl."
TOM: " Na jak dlouho tam jedem??"
TINA: " Na týden. Do Lisabonu."
TOM: " Kam dáme Martina??"
TINA: " K babičce."
Oba dva už se snili, že si budou užívat v Portugalsku. Celý den bez Semira a Andrey, protože je vidí každý den v práci.
Tak nadešel den jejich odjezdu do portugalského Lisabonu.
TOM: " Tak doufám, že už máme všechno sbalené, ale už vidim že až dorazíme, tak nám stejně něco bude chybět."
TINA: " No co, tak to dokoupíme a stejně, na týden toho máme až moc."
TOM: " Lepší mít víc věcí než míň."
TINA: " To je fakt, ale teď už honem do auta ať jsme co nejdřív…"
A tak vyráží na dlouhou cestu za krásnou a pohodovou dovolenou. Když dorazí po hodně hodinách do Lisabonu tak žasnou nad krásou. Krásný hotel, památky, moře prostě nádhera!!!
TOM: " No………."
TINA: " Tak co?? Nemáš slov, viď??"
TOM: " To nemám, ale v Itálii je to přece jenom o kousíček krásnější."
TINA: " To je sice fakt, ale Itálii už známe dobře a tady jsme v neznámu."
TOM: " A to je dobře, takže jdeme do hotelu, prohlédneme si apartmá, pak se najíme a můžeme na krásnou podvečerní procházku po Lisabonu, co říkáš??"
TINA: " Nejsem proti, ale co věci?? Kdy je vybalíme??"
TOM: " NA to máme přece dost…….."
TINA: " To je pravda, už mám hlad, jestli v té krásné hotelové restauraci De´Rousé budou tak výborně vařit jako to vypadá zvenku tak to předpokládám, že za ten týden přiberu na váze tak 3 - 4 kila."
TOM: " To přece vůbec nevadí, stejně seš z těch kolínských minutek celá pohublá."
TINA: " Opravdu?? Tak když to říkáš ty, tak to bude pravda….."
TOM: " Máme druhé líbánky….."
Tom s Tinou si prohlédli svůj krásný pokoj, potom se upravili a vydali se do krásné restaurace De´Rousé.
V restauraci…….
TOM: " Tak co si dáme?? Je to tu přenádherné."
TINA: " Nádhera….. Takže, já bych si třeba mohla dát….."
Tomovi zvoní mobil, volá Semir…….
TOM: " Čau Semire!! Jak se vede??"
SEMIR: " No co mě?? Ty si snad jel s Tinou na dovolenou, ne?? Tak mě se neptej, já jsem přece doma. Tady je to furt stejný."
TOM: " Jo tak tady je to přenádherný, právě jsme s Tinou na večeři v krásný restauraci De´Rousé v hotelu, teď si vybíráme jídlo……."
SEMIR: " Jo?? Tak počkej, já vám poradim, jo tak dejte si……. kuřecí řízek se sýrem a krokety!!! Víš jak je to výborný, zrovna jsme to měli s Andreou k obědu……"
TOM: " Proboha Semire, my jsme v restauraci. Kde tohleto ani nemaj."
SEMIR: " Tak co je to za hospodu, když tam nemaj takovýhle prachobyčejný jídlo."
TOM: " Semire, tady to nemaj, protože je to moc obyčejný. Chápeš??"
SEMIR: " Ježiši, tak, kde to jste?? Tam maj jenom takový ty mořský potvory a nějaký ty šneky, ne??"
TOM: " No, to taky. Asi si dám obalované sephie v tatarském těstíčku."
SEMIR: " Co to je??"
TOM: " To by si ani nechápal."
SEMIR: " Nechceš mi vzít na ochutnání do ubrousku??"
TOM: " Jasně!!! A budu to skladovat ten týden v kufru pod košilema, ne??
SEMIR: " Jo, já vlastně zapomněl, že jste v tom Lisabonu. Tak mi přivezte aspoň nějakej suvenýr, ať z toho taky něco mám."
TOM: " To víš, že ti něco vybereme, něco opravdu originálního co bude mít z celýho Německa jenom policista dálniční policie Semir Gerkhan."
SEMIR: " Zapomněl si nejlepší policista dálniční policie."
TOM: " No, tak promiň. Asi budu končit. Tak se měj hezky a pozdravuj doma a všechny v práci."
SEMIR: " Jo, jo, jo, vyřídím….. měj se hezky a pozdravuj Tinu."
Tom si uložil mobil do kapsy…
TINA: " Tak co Semir??"
TOM: " Ale vždyť ho znáš, zase ty jeho vtípky."
TINA: " Ale, vždyť ty do něj taky pořád reješ."
TOM: " To, je z legrace, vždyť nás přece znáš, ne??"
TINA: " No právě že vás znám, jste pěkný čísla a když se k vám přidá ještě Jan, tak to jste jak neřízená střela."
TOM: " Já vím, já vím. Tak už nám to nesou…."
Tina s Tomem si dali všelijaké vybrané lahůdky a nejlepší víno co v restauraci měli.
Po jídle šli na procházku po krásném lampami prozářeném Lisabonu.
TOM: " Nádhera co??"
TINA: " Snad ještě krásnější než na našich prvních líbánkách."
TOM: " To bych taky řekl……"
TINA: " Je tu úplně jiný vzduch než v Německu."
A tak se procházeli a procházeli až byl večer….. Procházeli se u moře sbírali mušličky pro maminku a pro Martinka. Na levičce seděli a pozorovali západ Slunce.
TOM: " Nepůjdeme už do hotelu?? Dělá se nějaká zima."
TINA: " Půjdem. Už mám bolavý ťapky a už se těším do postele."
Tak šli tedy do hotelu v klidu si vybalili věci a šli spát.
Druhý den se šli koupat do moře a váleli se celý den na pláži. Na oběd si došli do své oblíbené restaurace De´Rousé. Byly tam pečení a vařený.
Druhý den jeli na výlet. Vypůjčili si auto a vyrazili na výlet do Porta. Prošli si město a blízké okolí. Na chvíli se zastavili na pobřeží, kde si sedli na lavičku a pozorovali moře a okolní skály. V Portu Martinovi koupili plyšového medvídka.
Také se šli občas vykoupat i do bazénu, který sídlil na hotelové střeše. Ze střechy byl krásný vhled na město a okolí.
Po dobré večeři šli Tina a Tom na procházku. Tina se zastavila před jedním obchodem, tom šel dál ulicí.
TINA: " Tome, pocem."
TOM: " Co je??"
TINA: " Jen pocem a uvidíš."
Tom šel za Tinou.
TOM: " Copak si objevila."
TINA: " Dáreček pro Semira."
TOM: " Počkej. Ty myslíš ty kraťasy se zelenými žabičkami."
TINA: " Hmm. To právě myslim."
TOM: " Semir nám bude vděčný za takový krásný dáreček."
TINA: " A bude mít velkou radost."
Tina a Tom si už představovaly ty kraťasy na Semirovi.
Týden utekl jako voda. Tina a Tom se balili kufry. Tině se z Lisabonu vůbec nechtělo. Netěšila se do práce a na pravidelný denní shon.
TOM: " Tak pojď nebo nám uletí letadlo."
TINA: " už jdu. Mě se odsud nechce."
TOM: " Mě taky ne, ale Semir se na tebe těší a Martin taky."
TINA: " A nechceš se sem zase někdy ještě vrátit??"
TOM: " Vrátit?? Proč ne. Tak už pojď."
TINA: " Už jdu."
TOM: " Ne, že budeš v letadle básnit, že se ti nechce tak……."
TINA: " Tak co??"
TOM: " Tak tě vysadím z letadla."
TINA: " To myslíš vážně nebo je to jenom legrace."
TOM: " To víš, že je to jenom legrace."
Dali si poslední lisabonskou pusu. Byl to spešl polibek.
Na letišti je čekal uvítací výbor. Přivítat je přišli Martinek s babičkou. Martin běžel naproti Tině a Tomovi. Tina se přivítala jako první s Martinkem. Tom šel zatím za Tininou maminkou. Pak se přivítal Martin s tatínkem.
Druhý den za Tinou a Tomem stavil Semir. Šel si popovídat jak se měli a tak. Seděli u kafe v kuchyni.
SEMIR: " Jak jste se měli??"
TOM: " Docela dobře. Celý týden bylo hezky, svítilo sluníčko."
SEMIR: " Přivezli jste mi něco hezkýho??"
TINA: " No přivezli."
Semir hořel nedočkavostí. Tina došla pro dáreček a předala ho Semirovi. Semir rozbalil dáreček Tina a Tom se tak nenápadně smály. Když viděl ty zelené žabičky tak už věděl, že to bude nějaká blbina. Pak se i Semir zasmál dárečku.
SEMIR: " To je hezký dáreček."
TOM: "Mě se ze všeho nejvíc líbí ty žabičky."
TINA: " Ještě tady máš na ochutnávku láhev portugalského vína."
SEMIR: " Mockrát vám děkuji."
Semir a se na chvíli zdržel a povídali si o zážitcích z Lisabonu.
Konec!!!!!
Autorky: Tina11 a Andrea

_________________
Návsteva u podezrelé:
Sluzebná:"Dobrý den.Koho mám ohlásit?
Semir: "Sípkovou Ruzenku a Krakonose!"

http://kobrackarodina.blog.cz
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Všelicos
Administrátor

Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 627
Bydliště: KTU
Odpovědět s citátem
Tak rodinka Kranichů se zbavila ratolesti a vyjela si užívat do Portugalska? Very Happy No, pořádně si to užili, jak koukám, taky bych hned jela... Laughing Akorát bych si nedala ten blevajz co Tom, raději bych Semirovo krokety Laughing A zdá se mi to, nebo je Semir hrozná stíhačka? Laughing Laughing Díky za povídku, pobavila (hlavně kraťasy Laughing)! Very Happy

_________________
Ben: "Jak jsi na to přišel??"
Hartmut: "Neřeknu. Stejně to nechcete vědět."
(...)
Ben: "ODHOĎ TEN SEKÁČEK!!!!"
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Tina11


Založen: 08. 12. 2007
Příspěvky: 92
Bydliště: Ústí nad Labem
Odpovědět s citátem
jsem ráda, že jsem tě potěšila s povídkou....ty kraťasy mě napadli tak náhodou Laughing Laughing

_________________
Návsteva u podezrelé:
Sluzebná:"Dobrý den.Koho mám ohlásit?
Semir: "Sípkovou Ruzenku a Krakonose!"

http://kobrackarodina.blog.cz
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Všelicos
Administrátor

Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 627
Bydliště: KTU
Odpovědět s citátem
Jo, náhody jsou nejlepší Laughing Laughing Málem jsem si poprskala monitor, když jsem si ho v nich představila Laughing Laughing

_________________
Ben: "Jak jsi na to přišel??"
Hartmut: "Neřeknu. Stejně to nechcete vědět."
(...)
Ben: "ODHOĎ TEN SEKÁČEK!!!!"
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Ajši
Administrátor

Založen: 14. 10. 2007
Příspěvky: 1513
Bydliště: Hodonín
Odpovědět s citátem
Milá pohodová povídka Smile

SEMIR: " Nechceš mi vzít na ochutnání do ubrousku??"
TOM: " Jasně!!! A budu to skladovat ten týden v kufru pod košilema, ne??


- povedený dialog, donutilo mě to k pousmání Smile
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Tina11


Založen: 08. 12. 2007
Příspěvky: 92
Bydliště: Ústí nad Labem
Odpovědět s citátem
děkuji za pěkný komentíky...moc potěšili...tak moje kamamrádka se snažila, aby to bylo trochu více humornější a já jsem musela dokončit taky humorně a tak mě právě napadly ty kraťasy se žabičkami

_________________
Návsteva u podezrelé:
Sluzebná:"Dobrý den.Koho mám ohlásit?
Semir: "Sípkovou Ruzenku a Krakonose!"

http://kobrackarodina.blog.cz
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Povídka č. 016 - Druhé líbánky
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Časy uváděny v GMT + 1 hodina  
Strana 1 z 1  

  
  
 odeslat nové téma  Odpovědět na téma