| Ten zlý - Všelicos | |
Všelicos
Administrátor
Založen: 15. 10. 2007 |
Příspěvky: 627 |
Bydliště: KTU |
|
|
Zaslal: 27.3.2009 16:14 |
|
|
|
|
Napadlo mne to, když jsem usínala... napřed jsem chtěla psát o Panterovi... ale tahle postavička je mi mnoheeem bližší Pokud někdo pozná, z kterého dílu to je, budu jen a jen ráda
Přeji příjemné počtení
Všel
Ten zlý
Seděl jsem naproti ní a hleděl jsem na její drobné dlaně, kterými svírala malá kolénka, tisknouc si je pevně k hrudi. Musel jsem se ušklíbnout. Stačilo tak málo a z malé dívenky se stala ta nejničivější zbraň v celém známém i neznámém vesmíru. I když, zbraň... možná bych ji spíše měl označit za svůj štít, za mou pojistku, za sladkou návnadu, za kterou můj nepřítelíček půjde jako mravenec po cestičce z medu.
Neplakala. Věděla, že jí to nepomůže a svým způsobem jsem jí byl vděčný: nenáviděl jsem dětský pláč, který mi týral uši a cupoval mi nervy nadranc. Sáhl jsem si do kapsy bundy a všiml si, jak sebou vyděšeně ucukla. „Klídek,“ zamumlal jsem a vytáhl lízátko. „Chceš?“ nabídl jsem jí velkodušně, leč ta malá holka zavrtěla hlavou tak zbrkle, jako by si myslela, že ji chci otrávit. „Tvoje škoda,“ pokrčil jsem rameny a sám si začal tu malou dobrotu vychutnávat. Ještě, že mne teď nevidí šéf, uchechtl jsem se. To on mi sice zakázal kouřit, protože nenávidí jak to smrdí, ale náhradu, kterou jsem si za cigarety našel, mi neschvaloval. Věřím, že kdybych si místo toho začal píchat nějaký svinstvo, který by mne oddělalo, tak by si jedině oddychl.
Dobře věděl, s kým má tu čest...
„Kdy už přijde?“ Něžně tichý hlásek mne vyrušil z přemýšlení. „Slíbil jsi, že přijde...“
Projel jsem si roztaženými prsty vlasy a odhrnul si je z čela. „Brzo,“ zachraplal jsem. „Brzo přijde, neboj. A pak...“
„A pak bude co?“ zeptala se dychtivě. „Pak si mne odvede?“
Váhavě jsem kývl. „Nejspíš jo.“ Měl jsem jí říct, že ho chci zabít... a že společně s ním má zemřít i ona? Skousl jsem si ret, až to zabolelo. Sakra, přece to musí tušit... musí vědět, že když ví jak vypadám, tak ji nemohu nechat jen tak jít...
„V každém pořádném akčním filmu,“ zašeptala po menší odmlce, během které nejspíš horlivě dumala nad svou situací, „přijde hrdina a zachrání všechny. A,“ zamračila se na mne, „pochytá zloduchy. Tak to bude,“ napřímila se, „i teď!“
Bránice mne začala lechtat a já se musel začít smát svým klokotavým smíchem. Smál jsem se dlouho a ona na mne koukala, s obočím svraštělým a přemýšlela, zda to má brát jako urážku. „Maličká,“ otřel jsem si slzy z očí a zalapal jsme po dechu, „tohle je ale skutečný život. A jestli někdo vyhrává ve skutečném životě,“ blýskl jsem po ní zrakem, „tak je to ten silnější. A my jsme silnější než tvůj strejda...“
Řekl bych toho víc... kdyby se venku nerozeřvaly hlavně a nezačaly svištět kulky. Hmátl jsem po zbrani a postavil se na nohy: než jsem však odběhl, abych mohl zlikvidovat svého zarytého soka, ohlédl jsem se na holčičku. Stále tam seděla, s těma drobnýma dlaněma, kterýma svírala malá kolénka a stále neplakala.
Propalovala mne však očima náhle tak temnýma, jako noc sama.
Polkl jsem.
Jestli jsou všichni kolem Richtera takoví...
... tak mi sám ďábel pomáhej.
Konec.
|
_________________ Ben: "Jak jsi na to přišel??"
Hartmut: "Neřeknu. Stejně to nechcete vědět."
(...)
Ben: "ODHOĎ TEN SEKÁČEK!!!!"
|
|
| | |
Ajši
Administrátor
Založen: 14. 10. 2007 |
Příspěvky: 1513 |
Bydliště: Hodonín |
|
|
Zaslal: 27.3.2009 17:04 |
|
|
|
|
Hu hů... silná povídka, opravdu... chudák holčička... připomíná mi to ty spousty malých dětí, co už byly v Kobře v ohrožení a jejich osudy jsme sledovali jem do chvíle, co byly zachráněny a jejich spasení bylo prezentováno jako happy end. Říkám si ale, že i tak musely mít parádní trauma ne-li na celý život
Chudák holčička... nevím, zda si uvědomovala, co se stane
Ale doufám, že ne...
Sakra, přece to musí tušit... musí vědět, že když ví jak vypadám, tak ji nemohu nechat jen tak jít...
Tahle věta je vyloženě odporná, přejela mi po ní po těle husí kůže. Fuj... Trochu mi připomněla Lišku u Mirtilla. Ta taky myslí, že se odtud má dostat ok, ale kdyby si připustila realitu, muselo by jí dojít, že je bláhové čekat, že ji pustí.
Ale opravdu humus. Taková situace, kdy nemáš šanci, jsi v cizích rukách a zbývá Ti jen doufat, i když jsou všechna fakta i argumenty proti Tvému přežití... Nu, brrr.
Dobře napsané... a myslím, že jde o úvodní díl, kdy přijde Jan. A to děcko snad zachrání...
|
|
|
| | |
Fí
Založen: 17. 10. 2007 |
Příspěvky: 549 |
Bydliště: Brno |
|
|
Zaslal: 27.3.2009 20:03 |
|
|
|
|
Pane jo! Všel, to je úžasné. Až do slova strejda jse , přiznám se, si dílem nebyla jistá, ale pak už to bylo jasné. Hrozně pěkně jsi je ztvárnila, oba, jak holčičku, tak Toho Zlého.
Líbilo se mi lízátko a myšlenka na šéfa. A strašně se mi líblo, jak mu řekla, že je padouch a bude chycen.
Ta holčička v tvém podání ... je mi vážně strašlivě sympatická...a nechtěla bych tam být, v její kůži...
Fí
|
_________________ nevím proč mne zaujal tenhle citát, ale něco do sebe určitě má:
"I am still, thank God, an atheist."
(Luis Buñuel)
|
SaM
Založen: 15. 10. 2007 |
Příspěvky: 361 |
Bydliště: Praha |
|
|
Zaslal: 27.3.2009 22:26 |
|
|
|
|
Skvělá povídka. Mám pocit, že jsem díl viděla, ale jen tak napůl, tady jsem se chytla až u 'strejdy' a Richtera. Hrozně se mi líbí lízátka, stejně jako Fí, a ten úplný závěr: ... tak mi sám ďábel pomáhej. je dokonalá věta.
Super, Všel.
|
|
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete hlasovat v tomto fóru
|
Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Strana 1 z 1
|
|
|
|