| Divadlo | |
Fí
Založen: 17. 10. 2007 |
Příspěvky: 549 |
Bydliště: Brno |
|
|
Zaslal: 13.3.2009 22:29 |
|
|
|
|
Dobrou denní dobu, v níž se právě nacházíte:). V diskusi o povídkách mne zaujal "scénářový" styl. Přiznám se, že mu moc neholduji, přijde mi chudý a smutný, i když je v něm plno hlášek a gagů, přijde mi smutný, ale dokud si něco člověk nezkusí sám, těžko se soudí, tak jsem si to tedy zkusila.
A výsledek je ... no ... netradiční povídka (jako byste mne neznali ). Dámy a pánové, já vás prosím, abyste se utišili, pohodlně se usadili na svá místa, za pár okamžiků zhasínáme...vítejte v divadle AFC,
inspicient Fí
Divadlo
I. Jednání
I. obraz
Sálem se nese nepravidelné cvakání a ťukání, evidentně vycházející z jeviště, zatímco opona se otevírá a odhaluje prostornou místnost z níž vede hned několik prosklených dvěří a oken. Podle toho, co odhalují některé porozevřené žaluzie na sklech, vede většina z nich do kanceláří. Podle jediného okna, jež vede na ulici, se dá usuzovat, že jest časné ráno. V místnosti jsou rozestaveny stoly a židle, bezpochyby podle nějakého principu, jež však na první pohled zůstává skryt, jako na každém pracovišti. Na jednom z nich, jež je zhruba uprostřed, je počítač, a za ním sedí žena tak, že z ní vidíme jen hlavu. To ona je strůjcem cvakání a klikání.
Bonrath: /zatím skryt za pravou oponou, podrážděně/ Podívej se, jak vypadám! Copak je tohle možný?
Žena nevzrušeně pracuje dál, ač na scénu (zprava) přichází podsaditý tlouštík (Hotte) a dlouhán (Bonrath) a míří k jednomu ze stolů. Oba jsou v policejní uniformě. Bonrath má na služební košili mastnou skvrnu.
Hotte: /nerudně, ale jaksi omluvně/ Byla to nehoda, Dietře, kdo to mohl tušit?
Bonrath: /hudruje jako krocan/ Třeba někdo, komu se to stalo už nejmíň stokrát?
Hotte: /se skloní k jedné zásuvce stolu/ No tak promiň, no. /vytáhne bagetu s extra vrstvou majonézy/
Bonrath: /uskočí/ Jdi s tím ode mě!
Hotte: /uchichtne se/ Ale no tak, jednou už upatlaný jsi, ne?
Bonrath: /podrážděně/ Musíš se pořád něčím cpát?
Hotte: /uraženě/ Snídám!
Bonrath: Dnes teprve potřetí. /snaží se z košile dostat zaschlou majonézu/
Hotte: /ochotně/ Dal bych ti kousnout, jestli chceš. /strčí si do pusy poslední sousto/
Bonrath: /podívá se na Hotteho prázdné ruce/ Ty?
Petra se zvedne a nyní je tak vidět celá, pohodlně oblečená do jeansů a trička, vlasy svázané do ohonu. Zadem zmizí z jeviště.
Hotte: /ze zásuvky vytáhne další bagetu/ Jasně!
Bonrath: /zaúpí a nahne se přes stůl, jak se snaží dohlédnou do zásuvky/ Kolik tam toho ještě máš?
Hotte: /otevře celý šuplík a odhalí tak, že je bagetami přecpaný a velkoryse ujišťuje/ Akorát pro jednoho, ale uskromním se.
Bonrath zavrtí hlavou a opět se věnuje bezvýsledné snaze vyčistit košili. Na scénu s opětovně vrátí Petra, v ruce čistou košili.
Petra: /dojde k Bonrathovi a hodí po něm čistou košili/ Pak ji nezapomeň vyprat a vrátit do skladu! /vrátí se zase k počítači/
Bonrath: Díky, Peti! /zmizí levou stranou i s košilí/
II. Obraz
Ozve se zvuk, jako když se zavírají dvoje dvířka od automobilu a vzadu za hledištěm se objeví Semir s Tomem a zamíří k jevišti. Semir, menší turecký komisař, je oblečen především prakticky, do ošoupaných jeansů a kožené bundy. Tom má naopak společenské kalhoty i sako a vyjadřuje rádoby nedbalou eleganci.
Hotte: /přitočí se k Petře/ Je tam? /pohodí hlavou k jedněm proskleným dveřím/
Semir: /v době, kdy se Hotte ptá se prodírá hledištěm řadami diváků/ Ne, ne, ne. Řekneš jí to sám, já to schytal včera! /uvázne mezi dvěma řadami a neví, kudy projít, začne se rozčilovat/ Jak to může někdo tak blbě zaparkovat? Člověk aby tu hledal cestu s GPSkou!
Petra ani Hotte dění v hledišti neslyší, protože jsou uvnitř budovy, zatímco hlediště je nyní parkovištěm. Petra pohlédne tam, kam Hotte a kývne.
Tom: /vyhne se místu, kde Semir uvízl a prosebně se na něj zadívá/ Nemohl bys mne alespoň podpořit? /Zasekne se o pár řad vedle a bezmocně pleskne rukama do boků/
Semir: /vyprostí se a zvolí raději cestu podél řad sedadel/ Jo, tys mne včera opravdu podpořil.
Tom: /marně se snaží protáhnout, nakonec se rezignovaně vrátí/ Lidi pitomý, jak mohli dostat řidičák? /k Semirovi/ Byl jsem ti morální oporou!
Hotte: /po chvíli odhodlávání se se nakloní až k Petře, šeptem a spiklenecky/ A jakou má náladu?
Semir: /vyšvihne se na jeviště a je rázem zpozorován Hottem a Petrou/ Jo ták, tak moc díky. Tuhle oporu ti klidně poskytnu taky.
Tom: /rovněž už na jevišti, k Semirovi, zkroušeně/ No tak ti díky. /k Petře/ Je tam?
Petra kývne
Semir: /mírně škodolibě/ A jakou má náladu?
Petra: Podstatně lepší, než jakou bude mít za chvíli, jak vás tak poslouchám. /k Tomovi/ Nejde o to nové CLKáčko, že ne?
Tom se zatváří jako by šel na popravu a zaklepe na prosklené dveře, zatímco Hotte se vytratí ke svému stolu, popadne dvě bagety a mizí stejnou cestou, jako předtím Bonrath
Anna: /neviděna (zjevně v místnosti za dveřmi, na něž bylo zaťukáno), rázně/ Vstupte!
Opona se zavírá
vložka
Velmi krátká přestávka je vyplněna znělkou (part v příloze): Jejich revírem je dálnice, jejich tempo je vražedné, jejich protivníci jsou překupníci kradených aut, vrahové a vyděrači. Muži z Kobry 11 pracují ve dne v noci. Jejich posláním je chránit naši bezpečnost.
II. jednání
I. obraz
Otevírá se pouze levá půlka opony. Divák může spatřit obyčejné pánské toalety. V jedné kabince lze zahlédnout pár nohou. Na pravé straně se zavlní opona a na scénu vlétne rozčilený Hotte, rozbaluje si svou bagetu. Přesně v tu chvíli se otevřou i dveře kabinky a vyrazí z ní Dietr Bonrath: čistou košili na sobě, špinavou přehozenou přes ruku, se zděšeným výrazem se snaží na poslední chvíli vyhnout srážce, což se mu nepovede.
Bonrath: /bezmocně, s další košilí potřísněnou tatarskou omáčkou/ Hotte, já tě zabiju!
Hotte: /zděšeně zírá na bagetu na zemi a pak zakvílí/ To byla moje svačina!
Bonrath: /rudý vzteky/ Co ta košile?
Hotte: /smutně oči stále upírající na zem/ Ta se vypere, ale co moje bageta?
Bonrath: /zuřivě ze sebe rve košili/ Ne, to se tedy nevypere! Košile se totiž samy prát neumí, musí je vyprat někdo! A ten někdo budeš ty! /vrazí Hottemu obě košile do ruky/
Hotte zaraženě uchopí košile, zatímco Bonrath zmizí oponou vpravo a levá půlka opony se zavře.
*II. obraz
Otevírá se pravá polovina opony. Ocitáme se v menší prostě převážně černo-šedě zařízené kanceláři: Uprostřed je stůl, za ním jedna a před ním dvě židle, podél zdi zaplněné police a u okna fíkus. Za stolem sedí tmavo-krátkovlasá asi čtyřicetiletá žena a dívá se na příchozí. Z levé strany právě vstupuje, bázlivým plouživým krokem, Tom Kranich následován Semirem.
Anna: Copak, Kranichu?
Tom: /nejistě/ Ehm, Šéfová...
Anna: /napřímí se/ No?
Tom: /přikrčí se/ ...víte, měli jsme nehodu a...
Anna: /překvapivě klidně ho doplní: / A to nové CLK je nepojízdné...
Tom kývne.
Anna: /pořád vyrovnaně/ Kranichu, je teprve ráno a já si vámi dvěma nenechám zkazit celý den. Co se týče /otočí se na Semira/ vašeho nového vozu, klíčky od něj mám /zvedne klíčky ze stolu/ tady. Právě jej přivezli na parkoviště.
Semir: /nadšeně/ Skvěle! /vrhne se po klíčcích/ Díky, Šéf- /zklamaně stáhne ruku, když Šéfová s klíčky ucukne/
Anna: /schová klíčky do zásuvky/ Abych si zajistila, /zavře zásuvku/ že do konce týdne /otočí v zásuvce vlastním klíčkem/ nebudu muset žádat /klíček od zásuvky uloží do kapsy saka/ o nové, dám vám ty klíčky až v pondělí.
Tom a Semir: /unisono zděšeně/ Ale...
Anna: /nekompromisně, ale stále klidně/ A ...!
Tom a Semir: ...Š- /zmlknou a čekají/
Anna: A ty vaše vraky si tentokrát opravíte sami...
Tom a Semir: A... /zmlknou s otevřenou pusou/
Anna: /pokračuje, jakoby nic/ ...Pro celý dnešek máte na programu výpomoc na KTU...
Tom a Semir: Al... /zmlknou, pusu nezavírají/
Anna: ...Do půl hodiny se budete hlásit u Hartmutta.
Tom a Semir: Ale... /zmlknou a lapají po dechu/
Anna: /rázně a už vůbec ne klidně/ A dojeďte si tam třeba autobusem!
Tom a Semir: Ale Šéfová...! /ztichnou/
Anna: A /počká, až Semir s Tomem zavřou bezhlasé pusy/ žádné ale! Ven!
Oba komisaři šokovaně vycouvají vpravo za oponu, zatímco Anna si pohladí kapsu, kam uschovala klíček a opona se zavírá.
mezihra I
Před zataženou oponou, přesně v místě, kde se obě poloviny setkávají, stojí věšák. Zcela vlevo, téměř schována v zákulisí, ale přesto postřehnutelná, pak stojí pračka. Zprava vejde Hotte, v ruce špinavé košile.
Hotte: /Služební bundu a čepici pověsí na věšák, brblá a dál pokračuje směrem k levé oponě/ Prý: Ten někdo budeš ty! /svlékne svoji košili a spolu s Dietrovou ji hodí do pračky/ Ale to, že já jsem teď hladovej, /zamíří zpět k věšáku/ to nikoho nezajímá. /přehodí přes sebe bundu, nasadí si čepici a stále mumlaje zamíří k pračce/ A hladový lidi by neměli nutit prát. /zvolí program a z kapsy vytáhne koblihu/ Ták!
Zmizí levou stranou z prostoru před oponou. Záhy po něm zmizí i pračka a věšák, stejně nenápadně, jako se objevily.
III. jednání
mezihra II (I. část)
Otevírá se opona, poměrně pomalu, nelze přehlédnout Toma s rukama zaraženýma v kapsách a pohledem upřeným doprava, chvílemi protáčí oči v sloup a chvílemi podupává nohou a dělá jiná nervózní gesta. Za ním (skutečně jen kousek za ním, protože za kulisou se již připravuje další obraz), je možno zpozorovat zeleň, pravděpodobně městského parku.
Semir: /neviděn, nabručeně a nevrle/ Kdo se v tom má vyznat? To by mne zajímalo, kterej inteligent ten systém vymýšlel.
/opona se otevře úplně a odhalí komisaře shrbeného u jízdního řádu/
Tom: /protočí oči v sloup a vyrazí ke kolegovi/ Ukaž, prosím tě, tys jako dítě nikdy nejezdil autobusem?
Semir: /se napřímí a vrhne na Toma pohled: Tak si to zkus sám, pak poodstoupí a pod fousy zamumlá/ Tenkrát to asi dělali přehlednější, nebo já nevím.
Tom: /tak, aby to Semir neslyšel/ v Tomhle aby se Hartmutt vyznal /otočí se na Semira a mluví o poznání hlasitěji/ Vždyť je to jasný jak facka, je jedenáct, to je tenhle řádek /ukáže prstem/ a mělo by to jet /podívá se na hodinky, opona se pomalu začne zavírat/ právě /zvedne hlavu, uskočí to bezpečné vzdálenosti, zatímco opona se za ním zavře, a ještě dodá/ teď!
mezihra II (II. část)
Opona se otevírá jen takovou mezírkou, aby jí Tom a Semir mohli nastoupit do autobusu. Tom projde mezerou první a nejistě se zastaví a pohlédne na Semira, který do něj narazí ve snaze projít také. Vydechne nosem a doprovodí to významným vrtěním hlavy, zatímco opona se za nimi prudce zavře, ozve se zvuk rozjíždějícího se vozidla a oba komisaři ztratí rovnováhu. Zvuk motoru neustává
Tom: /sbírá se ze země a postupuje dále do vozu, respektive do hlediště. Opraší si ruce/ Tak to bychom měli.
Semir: /jde za ním a prozíravě se přidržuje okraje jeviště nebo čehokoli, co by mohlo být považováno za madlo/ Měli co?
Tom: /se okolo sebe podívá/ No jsme v autobuse, ne? /přitočí se k sedícím v první řadě, dva si vybere a osloví je/ Promiňte, je tady volno? /vmáčkne se mezi ně a pokouší se uvelebit/ Díky!
Semir: /vytáhne služební průkaz a výmluvnmě se podívá na jednoho z diváků vedle Toma/ Kdybyste byl tak laskav, děkuji. /zvedne jej ze židle a pak se obrátí na svého druha/ Jsme v autobuse, ale pokud si dobře vzpomínám, měli jsme se dostat k Hartmuttovi.
Tom: /se na svém místě mezi dvěma sedadly vrtí tak dlouho, až ze židle zvedne i druhého diváka a pak se obrátí na Semira/ Však autobus jede k Hartmuttovi, ne?
Semir: /pokrčí rameny/ To já právě nevím, na jízdní řády jsi tu odborník ty.
Tom: /se hájí/ No, možná nepojede nejkratší cestou a bude mu to trvat trošku déle, ale nakonec někde poblíž Hartmutta jistě zastaví.
Semir: /se pohodlně uvelebí na svém sedadle/ Tak to je dobře, že jsme si sedli. Jen aby jsme taky vystoupili.
Tom: /nechápavě/ A proč bychom neměli?
Semir: /se zase napřímí/ No, já nevím jak ty, ale já nemám tušení, jaká zastávka je pobléž KTU.
Tom: /pohodí hlavou k oknu/ Tak to já naštěstí mám, nebo přinejmenším mám orientační smysl, teď přejdeme přes most a kruháč, zahneme doprava a od toho mostu už je to na KTU kousek, tak vystoupíme a dojdem to.
Semir: /se taky podívá z okna a pak trhne hlavou k Tomovi/ No buď ten řidič neví, co dělá, nebo se nechystá jet přes most.
Tom: /nevěřícně vyskočí a přtiskne se na neviditelné sklo/ Ale...ale to přece...to by přece měl, ne?
Semir /bohorovně/ To já nevím.
Zvuk motoru se začne měnit na poklidné brždění až se vypne úplně, ozve se typické zasyčení dveří a opona se opět rozevře coby dveře
Tom: /zavrávorá/ Makej! /Popadne Semira za ruku/ Makej! /a vyskočí s ním na jeviště a vyvleče ho za oponu, která se zase úplně zavře/
Tom: /za oponou s úlevným výdechem/ To bylo o fous.
Semir: /rovněž za oponou/ No to bylo, ale jak se dostaneme k tomu Hartmuttovi?
Tom: /po chvíli/ Nezkusíme to raději pěšky?
Semir: /zakvílí/ Já chci klíčky od auta!
Tom: Neměl sis ho rozmlátit.
/jejich hlasy jsou postupně tišší, jak se komisaři vzdalují/
Semir: No zrovna od tebe to sedí, proč vlastně nejedeme tvým autem?
Tom: /defenzívně/ Hele hele nezačínej, kdo si s tím začal? Tys to auto rozflákal první.
Semir: /se rovněž nehodlá vzdát bez boje/ Možná tenhle týden, ale vzpomeň si, co bylo minulý pondělí
...
mezihra III.
Bonrath, bez košile, vykoukne z levé strany hlediště, pečlivě si ověří, že nikde nikdo není, a rozběhne se na pravou stranu hlediště. Těsně před tím, než se mu opět podaří skrýt, vyjde z pravé strany Anna a Bonrath, jež nestačí zabrzdit, do ní vrazí.
Bonrath: /koktavě/ P-promiňte Šéfová, já jsem-
Anna: /vytřeští oči, jemně jej od sebe oddálí a klidně, leč naléhavě, se ptá/ Bonrathe, prosím vás, proč tady pobíháte polonahý?
Bonrath: /stále koktavě a nešťastně/ Já jsem...Hotte...ono se to...nějak, nezlobte se, Šéfová, já jsem-
Anna: /skočí mu do řeči a uchopí ho za paže/ Dobře, dobře, tak se uklidněte a chvíli tu na mne počkejte. /zastrčí ho mezerou za oponu a spěšně zmizí pravou stranou ze scény./
Za oponou je možno zaslechnout nějaké přehrbování a šustění, pak klapnutí.
Anna: /zase se vrátí, v ruce košili, přistoupí k místu v oponě, kam předtím zastrčila Bonratha a mezerou mu podá košili/ Tu máte!
Bonrath: /vděčně/ Díky, Šéfová!
Anna: /zastrčí ruce do kapes saka, usměje se a zamumlá si/ Pořád lepší košile, než auta.
III. obraz
Opona se otevírá a odhaluje velkou laboratoř, z níž vede hned několik východů a oken (alespoň jedno na parkoviště a alespoň jedny dveře do zákulisí). Uprostřed stříbrné BMW, v pozadí lze zahlédnout modré CLK. Kolem je několik stolů, roztodivné nástroje, přístroje a papíry rozložené na nich i pod nimi a vůbec kamkoli se dají položit. Místností se pohybuje několik osob v bílých pláštích, každá svým tempem a absolutně zaujatá svou činností, na první pohled je jasné, že právě zkoumají BMW, zřídka mezi sebou vymění pohled či slovo.
Allerlei: /odstoupí od počítače/ Eriku, mohl bys, prosím? /natáhne ruku s úhledným štůskem jakýchsi papírů/
Erik: /natáhne jednu ruku po štůsku a druhou dále něco sepisuje/ Jistě, díky. /odpoví nepřítomně a papíry uchopí/
V půlce cesty strčí tužku do pusy a druhou rukou se plácne do čela, zatímco štůsek se rozdělí na listy, jež bezhlesně splynou s dalším obsahem podlahy. Allerlei se k nim vrhne a přesně v ten okamžik se otevřou jedny dveře a vstoupí Semir s Tomem.
Hartmutt: /zvedne hlavu, spatří příchozí a vypadá to, že se dá na útěk kterýmikoli dvěřmi na druhé straně. Pak zachytí pohled Allerlei, vypne hruď a vykročí komisařům vstříc/ No nazdar! Vítám vás na prohlídce v KTU /chytí Semira za ruku a vleče ho do útrob laboratoře/ Jak vydíte, právě děláme na jednom BMW, které je nám velmi dobře známé, protože /zdůrazní s leskem v očích/ je tu častěji, než týdně. /popadne za ruku Toma, který je neprozřetelně následoval, mluví zase normálně a zamíří k CLK/ Jakmile skončíme, vrhneme se na tohoto modrého krasavce, který má rovněž protekci, protože, /opět velmi důrazně/ v počtu návštěv si s tím prvním nezadá. A opravdu tady dochází místo, takže jestli jste mi přišli oznámit, že...
Semir: /mu razantně skočí do řeči/ Ne! /Jeho hlas postupně ztrácí na razantnosti i na síle/ My tu .../konec spolkne docela/
Hartmutt: /ztratí nit, zmateně vyhlédne z okna na parkoviště a pak zpět na komisaře nyní se směsí zoufalého a podezřívavého výrazu/ Tak jste je sem přišli dorazit?
Tom: /udělá rychlý pohyb před svůj vůz, jako by ho chtěl krýt/ To rozhodně ne, my ... /stejně jako Semir se velmi výmluvně ztiší a větu nedokončí/
Hartmutt: /nyní dokonale zmatený se vykloní a důkladně zkoumá parkoviště, pak se obrátí zpět do místnosti s nevyslovenou otázkou na rtech/
Hartmutt, Tom, Semir: /Pár sekund na sebe beze slov zírají, Semir s Tomem začnou být nervózní a sklopí oči k podlaze/
Semir: /Zašoupe nohama, stále zírá na podlahu, velmi tiše, tiše a tišeji, až není slyšet/ My jsme tu ...
Tom: /Se po Semirovi podívá odhodlán ho v tom nenechat, zhluboka se nadechne, podívá se Hartmuttovi do očí, skoro řve/ Hartmutte, /ztratí veškerou vervu, přiškrcenně, tiše/ Šéfová nás sem poslala, abychom ti pomohli.
Hartmutt: /zmateně, podezřívavě, těká očima po každém v místnosti, kdo by mu to mohl vysvětlit/ Cože? Proč?
Allerlei /v rukou znovu sesbírané papíry pokrčí rameny/
Semir: /stále se skloněnou hlavou/
Tom: /jako plísněný školáček/ Za trest.
Allerlei: /spustí ruce, papírům nevěnuje pozornost, zděšeně ke komisařům/ A za co trestá Hartmutta?
/opona se dramaticky zavře, jen co se tak stane, látka se mírně zavrtí a opět se rozevře, aby odhalila nepozměněnou scénu: kamennou Allerleli zírající na komisaře, komisaře zírající do země, Hartmutta zírajícího kamsi do neurčita s otevřenou pusou a zbytek techniků v místnosti zírajících na tu čtveřici./
Hartmutt: /zhluboka nadechne a nasadí svůj učitelský nervózní tón/ A jste si jistí, že vás poslala sem?
Semir, Tom: /kývnou/
Hartmutt: /přikývne a pokračuje zcela vážně/ A jste si jistí, že vás sem poslala /důrazně/ pomáhat?
Semir: /rezignuje/ Poslyš, Hartmutte, jestli je tu něco, s čím ti můžem píchnout, tak nám prostě řekni.
Tom: /snaživě/ Přece tu musí být něco, na čem se nedá nic zkazit.
Hartmutt: /sesune se na nejbližší kus nábytku/ Potřebuju kafe...silný kafe...
/Semir s Tomem si vymění pohled a zamíří k prvním dveřím, ty vedou pravděpodobně do zázemí. Opona se zavírá, jen co se dovře, látka se mírně zavrtí, ale pak už se ani nehne./
mezihra IV.
Bonrath: /(v čisté košili) se objeví vzadu v hledišti a rozhlíží se na všechny strany, pak se otočí a zmizí nejbližším východem ze sálu/
Hotte: /(hned jak Bonrath není vidět) nakoukne jen obličejem z levé strany oponou, prohédne jeviště a zase zmizí/
Bonrath: /(hned na to, co zmizí Hotte za oponou) se vrátí, prozkoumá místnost a zase odejde/
Hotte: /(záhy) vyjde před oponu zprava, sejde do jeviště a zmizí jedním vchodem, pořád nosí krabici/
Bonrath: /(pohotovému herci již autor jistě nemusí připomínat v které chvíli) vejde do hlediště druhým vchodem, obejde sedící diváky a zmizí dalším vchodem, pořád se rozhlíží/
Hotte: /vrátí se jiným vchodem, začne se prodírat jednou řadou diváků a všechno si pečlivě prohlíží, nejvíce pozornosti věnuje krabici, mumlá si pod vousy/ ...by mne zajímalo, kam se zašil, jeden se tak snaží, ... /doprodírá se řadou, krabici položí do klína divákovi, který sedí na kraji, založí ruce v bok a rozhlíží se, pak vyběhne nejbližším vchodem/
Bonrath: /vyjde na pravé straně opony, přeběhne jeviště a zmizí na její levé straně/
Hotte: /přiběhne zpátky, popadne krabici a oddechne si, vyběhne zase zpátky stejným vchodem/
Bonrath: /vyjde středem opony, posadí se na okraj jeviště a složí bradu do dlaní, pak z jeviště seskočí a rázně odejde nejbližším vchodem/
Hotte: /udýchaný, vejde jiným vchodem, položí krabici na jeviště zhruba v jeho středu, pokusí s tam vyškrábat za ní, ale brzy to vzdá a obejde to po schodech, zvedne krabici a během zmizí za oponou/
Bonrath: /se objeví na lévé straně opony a rázuje si to ke straně pravé/
Hotte: /vyběhne pravou stranou opony a rozzáří se, jakmile spatří Bonratha, zakopne a obsah krabice vyletí do vzduchu a přistane na Bonrathově košili/
Bonrath: /zařve/ CO TO JE?!
Hotte: /zírá na kusy zákusku na podlaze a smutně referuje/ To není, to byl! Dort na usmířenou, chtěl jsem se ti omluvit za to dopoledne a dát si něco ke kávě, protože s plným žaludkem se usmiřuje líp.
Bonrath: /snaží se z košile dostat zbytky šlehačky a marmelády, sarkasticky/ Tos pekl sám?
Hotte: /posmutní/ Nee, /hrdě se napřímí/ ale vybíral jsem ho s láskou!
Bonrath: /pokývá hlavou/ Kdybys radši vypral ty košile...
Hotte: /horlivě přikývne/ To jsem stihl taky, jsou v kanceláři!
Bonrath: /vydechne úlevou/ No aspoň něco, tak honem pojď, musím se převléct. /zmizí pravou stranou/
Hotte: /protočí oči v sloup/ Vždyť dnes neděláš skoro nic jinýho! /zmizí za parťákem/
konec dalšího kousku, ať už mu chcete říkat jakkoli, ale ty dvě poznámky tu raději nechám
* prvním obřím problémem byla terminologie, dohledávala jsem ji ve zdrojích aktuálních i méně aktuálních leč použitelné informace jsem našla až v literárním slovníku z roku 1977
** druhou věcí pak byl styl neboli typografie. Vzory se rozhodně převážně neshodují, dokonce bych se je nebála označit jako každý pes jiná ves. Hledala jsem na internetu, ve škole i v knihovně a kdybych šla ještě do knihkupectví či jinam (kam mne posílali) jsem si jistá, že bych na tom byla ještě hůř, vybrala jsem si tedy typografii používanou v divadelní hře od G. B. Shawa, která byla vytisknuta rovněž v sedmdesátých letech dvacátého století, v naději, že bude korespondovat:) (a přizpůsobila možnostem editoru). No, uznejte, tohle bude ještě zajímavé
|
|
|
| | |
pajasekacka
Založen: 15. 10. 2008 |
Příspěvky: 47 |
Bydliště: Brno |
|
|
Zaslal: 13.3.2009 23:24 |
|
|
|
|
Teda Fí! Na první dějství ti jako jedena z pohodlně usazených diváků v hledišti, který si velmi rád zakoupil lístek TLESKÁM! A těším se na další . Opravdu výborný nápad! Kobra 11 v divadle. To si ani nedokážu představit, teda dokážu, ale chtěla bych to vidět. Měl by to někdo zkusit z realizovat. Jsem zvědavá na honičky na dálnici, jak se s nimi vypořádáš Jinak hrozně se mi líbila část, kde Semir a Tom procházeli hledištěm a vedli přitom rozhovor o zaparkovaných autech a o tom, kdo řekne, že zdemolovali další auto Ten mě pobavil . A samozřejmě i Hote s Bonrathem byli vynikající!
Semir: /v době, kdy se Hotte ptá se prodírá hledištěm řadami diváků/ Ne, ne, ne. Řekneš jí to sám, já to schytal včera! /uvázne mezi dvěma řadami a neví, kudy projít, začne se rozčilovat/ Jak to může někdo tak blbě zaparkovat? Člověk aby tu hledal cestu s GPSkou! |
Ještě jednou TLESKÁM! Už aby bylo po přestávce a nachystala se další scéna
|
|
|
| | |
|
| | |
Ajši
Administrátor
Založen: 14. 10. 2007 |
Příspěvky: 1513 |
Bydliště: Hodonín |
|
|
Zaslal: 15.3.2009 1:47 |
|
|
|
|
Fíčku, už Tě to musí nudit, ale znovu Ti pochvalně poklepávám na rameni za originální námět!
A zpracování je kvalitní, nápadité a především propracované - je vidět, že sis dala opravdu záležet. Mnozí autoři by si z Tebe mohli vzít ne snad ponaučení, ale inspiraci a se svými povídkami si pohrát.
Celé představení vypadá na zajímavou inscenaci, ale přiznávám, že já bych na ni nešla právě ty kusy, kde se herci prodírají skrze publiku nebo s ním jakkoliv navazují kontakt, jsou má noční můra XD nehledě na to, že divadlo obecně nemusím.
Podařené, Fí... vtípek s bagetami je klasika XD
|
|
|
| | |
Fí
Založen: 17. 10. 2007 |
Příspěvky: 549 |
Bydliště: Brno |
|
|
Zaslal: 17.3.2009 11:14 |
|
|
|
|
Holky, děkuji za komenty:)
Paja: není nic příjemnějšího, než spokojený divák, těšící se, co bude dál. Doufám, že nezklamu . (jinak viz dole)
Všel: Jsem moc ráda, že i tobě se to líbí a že se směješ, moc ráda tě vidím se smát, jen mi prosím neumírej, teprve začínáme:). (jinak viz dole)
Wox: nenudí a jen tak nezačně, těší
* kontakt s diváky: tohle mne velmi zaujalo, když jsem četla Werichův názor na divadlo, divák má pořád vědět, že je v divadle, ale má mít dojem, že tam patří. Od té doby se občas někde objeví zapojení první řady, třeba ve scéně s hospodou dostanou pivo, ale je to slabé kafe. Já si to taky zkusila, ale oproti V+W to je o ničem, já bych si naopak na nějakou (dobře udělanou, ne můj pokus) takovou hru zašla děsně ráda:).
* klasika: ono to moc nic jiného nebude, je to taková "karikatura", jen si vzpomínám, jak ty postavy znám, a zvýrazňuji jejich již tak výrazné rysy:)
Fí
|
_________________ nevím proč mne zaujal tenhle citát, ale něco do sebe určitě má:
"I am still, thank God, an atheist."
(Luis Buñuel)
|
|
| | |
Fí
Založen: 17. 10. 2007 |
Příspěvky: 549 |
Bydliště: Brno |
|
|
Zaslal: 26.3.2009 21:03 |
|
|
|
|
Camry: Díky moc za milý koment, jsem vážně ráda, že se bavíš .
A pro všechny, kdo by se chtěli po přestávce zase vrátit a nepokusili se použít jakéhokoli východu (stejně to máte marné, všechny jsme zatarasili:)) je tu další kousek, tak dopijte drinky, vyhoďte obaly od občerstvení a vypněte mobily, zhasínáme...
Fí
|
_________________ nevím proč mne zaujal tenhle citát, ale něco do sebe určitě má:
"I am still, thank God, an atheist."
(Luis Buñuel)
|
|
| | |
|
| | |
kajusia
Založen: 15. 10. 2007 |
Příspěvky: 447 |
|
|
|
Zaslal: 27.3.2009 9:25 |
|
|
|
|
Kulím svá očka hnědá, jak je tahle povídka skvělá, resp. první obraz.
Jejdanane, Hottík a bagety. Chudík můj přejídající se, všichni si z něj utahují.
*rozchechtala se* Tak práce s publikem coby špatně zaparkovanými auty mě rozesmála. Ženiální nápad.
Kranycháček rozsekal nové vozítko. Ouch!
Tak si myslím, že tohle bude story "Jak Hotte postupně o zásoby baget přišel."
Engie je bestovní, Engie je bestovní, Engie je bestovní! *prozpěvuje si a směje se*
Tak i na Hartíka dojde, juch!
Huh, Fíčku, tohle je perfektní dílko, jsem zvědavá na další díly, ale... Vždy je nějaké ale.
Tenhle styl nemám ráda. Nebaví mě, ale... Tvůj se mi líbí. Divák pořád ví, kde je, co se děje, jak se to děje, apod.
Tleskám ti!
(Poslední ale... nad tímhle žánrem asi budu pořád ohrnovat svůj nosík. )
|
|
|
| | |
Fí
Založen: 17. 10. 2007 |
Příspěvky: 549 |
Bydliště: Brno |
|
|
Zaslal: 27.3.2009 9:42 |
|
|
|
|
Díky za komenty! @)->-- @)->-- @)->--
Pajasekacka: Jsem moc ráda, že se bavíš, opravdu mne to těší. Před dalším dějství budou ještě dvě mezihry (ty už jsou) a z dějství mm zatím pár řádků, ale slibuji, já si k tomu zas sednu:)).
Kája: všichni si z něj utahují a já nejvíc
přemýšlím, co je častější, jestli to, že Hotte někoho zamastí majonézou, nebo že jeden z komisařů zruší vozítko
Obávám se, že Hotteho zásoby jsou nezdolné
Na Hartyho dojde jen v případě, že komisaři poznají autobus:)
Jsem ráda, že se ti to líbí, ačkoli to není zrovna tvůj šálek kakaa :hug:
Fí
|
_________________ nevím proč mne zaujal tenhle citát, ale něco do sebe určitě má:
"I am still, thank God, an atheist."
(Luis Buñuel)
|
|
| | |
|
| | |
SaM
Založen: 15. 10. 2007 |
Příspěvky: 361 |
Bydliště: Praha |
|
|
Zaslal: 27.3.2009 22:06 |
|
|
|
|
Wow, Fí, tahle myšlenka mě dokonale odrovnala, skvělé, vtipné, originální. To prolézání hladištěm našeho Pata a Mata mě dostalo a pobavilo.
LOOOL, krátká vložka rulezz.
- To byla moje svačina!
- Co ta košile?
- Ta se vypere, ale co moje bageta? |
ROFL.
Na KTU! Za Hartmutem! A autobusem! Tak to je vyšší level, jak říká Kája, Fí.
Díky za tohle dílko, nádherný nápad, hnedle bych šla do kina. Super.
|
|
|
| | |
Fí
Založen: 17. 10. 2007 |
Příspěvky: 549 |
Bydliště: Brno |
|
|
Zaslal: 27.3.2009 22:36 |
|
|
|
|
I vám díky za komenty, holky! Moc! Jsem strašně ráda, že se bavíte !
Všelísku: Harty neunikne, slibuji, zahraje si taky:)
No jo, Dietr...Dalo by se o něm vůbec říct, že je košilatý?
Díky moc:)
SaM: Pat a Mat? Jen si do toho jeviště sedni a oni ti ukáží, zač je toho loket:D
Vyšší level? Tak jdem výš, no:) I já děkuji:)
Fí
|
_________________ nevím proč mne zaujal tenhle citát, ale něco do sebe určitě má:
"I am still, thank God, an atheist."
(Luis Buñuel)
|
|
| | |
Ajši
Administrátor
Založen: 14. 10. 2007 |
Příspěvky: 1513 |
Bydliště: Hodonín |
|
|
Zaslal: 20.4.2009 14:41 |
|
|
|
|
Hahaha, jsem ráda, že znělka nechybí a divadelní přepis je tak věrný.
Hotte, fůůůůj! Kdo chodí na záchody s jídlem v ruce? bleh! chybí ti hygienická výchova, dacane.
Chudák Dieter, takový kamarád je na ránu.
Správně, Dietře, hezky ať to vypere. Výchova musí být.
Myslím, že šéfičce bude kolem padesáti, ne čtyřiceti
Hahhahahhahhaha, další pěkná výchova - takhle na ně, šéfová pěknýýý
Ale...š! ALEŠ! I Tom a Packa obdivují Vávru! *točí se na místě jako káča*
Haha, dobře dobře dobře jim tak!
Ať si opraví, co zničili!
Ale zase si říkám... není to spíše trest pro Hartmutta?
Milé, Fíčenko.
|
|
|
| | |
Fí
Založen: 17. 10. 2007 |
Příspěvky: 549 |
Bydliště: Brno |
|
|
Zaslal: 19.5.2009 21:33 |
|
|
|
|
Ahoj Wox,
moc se omlouvám, že jsi musela takovou dobu čekat, než zareaguji, ale nějak se mi nakupily školní i jiné povinnosti
Jsem ráda, že se ti líbí jak znělka, tak Dietrova výchova... A na Hotteho se nesmíš zlobit, byl zmatený a hladový, jako vždy
To je dobrý postřeh, ale když já si ji pořád představuji asi mladší.
Ty taky Vávru vidíš všude
Hele, nepředbíhej a nenapovídej, člověk se tak pracně s něčím vymýšlí a pak to vypadá, že není vůbec originální, velmi podobná věta už totiž je napsaná od té chvíle, co tahle povídka začala vznikat .
Díky moc za koment!
A nejen pro tebe je tu nový díl!
Fí
|
_________________ nevím proč mne zaujal tenhle citát, ale něco do sebe určitě má:
"I am still, thank God, an atheist."
(Luis Buñuel)
|
|
| | |
SaM
Založen: 15. 10. 2007 |
Příspěvky: 361 |
Bydliště: Praha |
|
|
Zaslal: 20.5.2009 13:34 |
|
|
|
|
Oj, chtěla bych žít v zemi s takhle přesnými autobusy, fakt že jo! Ale jinak příjezd autobusu skvěle napsán, Fí, stejně jako autobus = hlediště, to je geniální nápad. Zvlášť Tom namačkaný mezi chudáky diváky a Semir s průkazkou, klasika. Ty dva si poslat pro Smrt bez auta, jsem tu věčně a nakonec mi místo ní dovedou stejně Ježíška.
Šéfinku miluju, ta zase zaválela. Ale pořád lepší autobus, než košile.
Skvělé, Fí, fakt se bavím.
|
|
|
| | |
kajusia
Založen: 15. 10. 2007 |
Příspěvky: 447 |
|
|
|
Zaslal: 20.5.2009 13:49 |
|
|
|
|
*mlátí pěstičkou do stolu* To je fajnéééé, já z toho Hottíka nemohu. Jeho kapsy bych chtěla jít. *jen tak pro jistotu zajede ručkou do kapsy, zda tam taky nemá koblihu, nenýýýý*
Nervní a čekající Tomík, chi chi, zlatíčko moje nervózní, to je pěkné! *má co dělat, aby se mu neomotala kolem nohy*
Semir: /se napřímí a vrhne na Toma pohled: Tak si to zkus sám, pak poodstoupí a pod fousy zamumlá/ Tenkrát to asi dělali přehlednější, nebo já nevím.
Tom: /tak, aby to Semir neslyšel/ v Tomhle aby se Hartmutt vyznal /otočí se na Semira a mluví o poznání hlasitěji/ Vždyť je to jasný, jak facka, je jedenáct, to je tenhle řádek /ukáže prstem/ a mělo by to jet /podívá se na hodinky, opona se pomalu začne zavírat/ právě /zvedne hlavu, uskočí to bezpečné vzdálenosti, zatímco opona se za ním zavře, a ještě dodá/ teď!
Geniální odstavec! Wa wa wa! Ty popisy, čtenář si krásně představí ty dva komisářátka a strááááášně se mi líbí, jak si pohráváš s těmi popisy a přímou řečí! Jen doufám, že je ten autobus nesrazil!
Ááááááááááááááá!!! *chechtá se* opět geniální práce s hledištěm, awwww!
Tom: /se okolo sebe podívá/ No jsme v autobuse, ne? /přitočí se k sedícím v první řadě, dva si vybere a osloví je/ Promiňte, je tady volno? /vmáčkne se mezi ně a pokouší se uvelebit/ Díky!
Tadýýý, tadýýý si sedni! *poskakuje na sedadle*
Teda Fí, ty mě chceš zabít vtipnými hláškami.
Všechny cesty vedou k Hartmuttovi, tudíž by měl každý autobus povinně zastavovat před KTU, podle Tomovy filosofie.
Tom: /po chvíli/ Nezkusíme to raději pěšky?
Semir: /zakvílí/ já chci klíčky od auta.
Rozkošný, nic jiného na to fakt říct nedokážu.
Anna: /vytřeští oči, jemně jej od sebe oddálí a klidně, leč naléhavě se ptá/ Bonrathe, prosím vás, proč tady pobíháte polonahý?
Uááách, fufík Dieter. A Anička, jak jemně zasáhla, chi chi!
Anna: /zastrčí ruce do kapes saka, usměje se a zamumlá si/ Pořád lepší košile, než auta.
Chi chi, tak to nevím, ale asi ano. Nákup košile zas tak velký problém není, vyžehlení košile taky zas tak velký problém není, natož její vyprání. S autem je to trošku větší potíž, to je pravda.
Drahá Fí,
děkuji ti za super další nový dílek. Vyvedl se, povedl se, je skvělý a moc jsem se pobavila. Navíc jsem byla mile překvapena ráno před zkouškou, když jsem si četla jen poslední mezihru, i nyní, kdy jsem si všimla, že jsi toho napsala trochu víc, než jsem četla.
Děkuji a těším se na další dílek! *netrpělivě si poposedla v sedadle a zahleděla se na oponu*
|
|
|
| | |
Fí
Založen: 17. 10. 2007 |
Příspěvky: 549 |
Bydliště: Brno |
|
|
Zaslal: 20.5.2009 18:52 |
|
|
|
|
Díky za komenty!
Já jsem tak ráda, že se bavíš, SaM!
Ono v divadle je strašná výhoda, že některé věci (jako příjezdy autobusů) si můžeš velmi snadno zidealizovat )
"Ale pořád lepší autobus, než košile." Dobrá, máš bod
Díky!
Kájičko, jak budeme mít po zkouškách, tak tě na koblihu k nám zvu!
Já jsem si to sedání snažila představit a v hlavě vystřídala asi tucet druhů sedadel, jež z divadel znám, a musím uznat, že minimálně z poloviny by Toma slušně bolel zadek, kdyby se pokusil sednout si na dvě . Jak tě znám, ty bys ochotně vyskočila a pustila ho, viď? Já taky!
Kájičko, děkuji ti za neskutečně krásně dlouhý koment a jsem moc ráda, že ses pobavila. Opona se otevře zas, až bude chvilička času, slibuji! )
Fí
|
_________________ nevím proč mne zaujal tenhle citát, ale něco do sebe určitě má:
"I am still, thank God, an atheist."
(Luis Buñuel)
|
|
| | |
|
| | |
|
| | |
cobra12
Založen: 12. 11. 2007 |
Příspěvky: 191 |
Bydliště: Roudnice nad labem |
|
|
Zaslal: 12.6.2009 10:29 |
|
|
|
|
Naprosto úžasná povídka Fí. Takovéhle zpracování by mě ve snu nenapadlo. Jsem se málem šla převléct do společenského
Hottík a jeho svačiny škoda Bonrathovy košile, nebo vlastně košilí
Ovšem pánové Kranich a Gerkhan, Pat a Mat hadr zkoumání jízdního řádu, je pravda, že ze začátku jsem s ním měla problém taky
Tom: /se okolo sebe podívá/ No jsme v autobuse, ne? /přitočí se k sedícím v první řadě, dva si vybere a osloví je/ Promiňte, je tady volno? /vmáčkne se mezi ně a pokouší se uvelebit/ Díky!
Semir: /vytáhne služební průkaz a výmluvnmě se podívá na jednoho z diváků vedle Toma/ Kdybyste byl tak laskav, děkuji. /zvedne jej ze židle a pak se obrátí na svého druha/ Jsme v autobuse, ale pokud si dobře vzpomínám, měli jsme se dostat k Hartmuttovi.
tohle bylo dokonalý, asi bych si z nich měla vzít příklad, abych nemusela pořád stát
Jsem ráda, že jsem na tuhle povídku narazila, protože je vážně dokonalá. Těším se, až se na scéně objeví Harty
|
_________________ madam záhadná
|
|
| | |
Ajši
Administrátor
Založen: 14. 10. 2007 |
Příspěvky: 1513 |
Bydliště: Hodonín |
|
|
Zaslal: 26.6.2009 21:06 |
|
|
|
|
Hahaha, ten Hotte je fakt trouba - a svým věčným hladem si omlouvá, že by neměl něco dělat? Ale vždyť kdyby platilo pravidlo, že kdo je hladový, ten nepracuje, tak Hotte v životě nehne ani malíčkem! a jak hned vytáhl tu koblihu XD
Packa s Tomem jsou troubové - welcome to real life, guys XD konečně si užijí slasti MHD a uvidí, jak se žije smrtelníkům, jimž je odepřen svět luxusních vozů
A ta šikana spolucestujících! To se, pánové, nestydíte?
Mám jednu jedinou obavu - až se dostanou k Hartmuttovi, tak ten jejich frustraci pěkně schytá. Všechny blesky sjedou na jeho rezavou hlavu!
NEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEE! Polonahý Hotte!
Já nechci, já nechci!
Moje oči, moje očííííííí!
XD
Pěkný díl, Fíčáku - jak by řekl jeden člověk ,,Hůůůstýýýý!"
|
|
|
| | |
Fí
Založen: 17. 10. 2007 |
Příspěvky: 549 |
Bydliště: Brno |
|
|
Zaslal: 9.8.2009 17:36 |
|
|
|
|
Ahoj holky.
Předem vám moc děkuji za komentáře a omlouvám se, jak pozdě na ně reaguji. Snad vám Další díl bude dostatečnou kompenzací
Stepanka: Opravdu moc si cením takového srovnání, Cimrmany mám velice ráda a pokud ti je tohle dílo evokovalo (záměrem to rozhodně nebylo), je to ocenění, jakým by pro takového Freuda nebyla ani Nobelovka.
andílek: Jsem ráda, že dílko nezapadlo a k tomu s líbí, díky
cobra12: Bych se na tebe ráda podívala . Jsem ráda, že se líbí, kéž to vydrží
Wox: Kdyby platilo tohle pravidlo, svět je pro Hotteho téměř ideální, ne?
Pánové neví, jak to ve světě Velké a Mocné MHD chodí, však se jim pomstila
Díky Wox
Milá Všel (ty samozřejmě v první řadě), Stepanko, Cobro12 a vy všichni, co se těšíte na Nielse, pohodlně se usaďte, já už jsem úplně zticha, už nebudu rušit, tady ho máte: ...
Fí
|
_________________ nevím proč mne zaujal tenhle citát, ale něco do sebe určitě má:
"I am still, thank God, an atheist."
(Luis Buñuel)
|
|
| | |
|
| | |
|
| | |
|
| | |
Ajši
Administrátor
Založen: 14. 10. 2007 |
Příspěvky: 1513 |
Bydliště: Hodonín |
|
|
Zaslal: 3.9.2009 9:14 |
|
|
|
|
chacha, KTU pobavilo a hlavně to, jak se tam pitvají auta Semira a Toma - jak také jinak XD
Jé, Allerlei
Zmatený Hartmutt, co se ale naparuje před Všelou, pobavil a ten lesk v očích... on je fakt fanatik, o tom žádná!
Bacha na chyby, Fí
Allerlei: /spustí ruce, papírům nevěnuje pozornost, zděšeně ke komisařům/ A za co trestá Hartmutta? --- to sedne XD
Pokec mezi komisaři a Hartym je zábavný
Hotte: /zírá na kusy zákusku na podlaze a smutně referuje/ To není, to byl! Dort na usmířenou, chtěl jsem se ti omluvit za to dopoledne a dát si něco ke kávě, protože s plným žaludkem se usmiřuje líp.
---
Vybírání s láskou vede
A je hustý, že zrovna dneska se mi o divadle zdálo a byla tam i Všela XD
|
|
|
| | |
Všelicos
Administrátor
Založen: 15. 10. 2007 |
Příspěvky: 627 |
Bydliště: KTU |
|
|
Zaslal: 3.9.2009 19:13 |
|
|
|
|
Fí, Fíčku, Fíčulko, Fíčule!
Jsem ráda, že jsem se jako první vrhla na Tvé Divadlo, protože jsem se už dlouho při čtení takhle nezasmála!
Hartmutt: /zvedne hlavu, spatří příchozí a vypadá to, že se dá na útěk kterýmikoli dvěřmi na druhé straně. Pak zachytí pohled Allerlei, vypne hruď a vykročí komisařům vstříc/
Chudinka maličký, jak panikaří a vůbec se mu nedivím, protože jak řekla jedna z postav:
Allerlei: /spustí ruce, papírům nevěnuje pozornost, zděšeně ke komisařům/ A za co trestá Hartmutta?
To Anna lehce nedomyslela Chuděrka můj malý, zrzavý, se slabými nervíčky!
Hartmutt: /sesune se na nejbližší kus nábytku/ Potřebuju kafe...silný kafe...
*brble* Jako bych to neříkala. Oni mi ho zničí, chuděru!
Pasáž s Bonrathem a Hottem mi hrozně připomněla typické mostecké divadlo: velmi často se tam pobíhající motiv uplatňuje, miluji ho Takže mne v Tvém dílku jen a jen potěšil
Těším se na další úchvatné pasáže a děkuji za to, že píšeš tak úžasně! :lo:
|
_________________ Ben: "Jak jsi na to přišel??"
Hartmut: "Neřeknu. Stejně to nechcete vědět."
(...)
Ben: "ODHOĎ TEN SEKÁČEK!!!!"
|
|
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete hlasovat v tomto fóru
|
Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Strana 1 z 1
|
|
|
|