AFC11.cz    Diskusní fórum    Pravidla    FAQ    Hledat    Uživatelé    Registrace    Přihlášení 
odeslat nové téma  Odpovědět na téma
Povídka č. 013 - Otec
Tina11


Založen: 08. 12. 2007
Příspěvky: 92
Bydliště: Ústí nad Labem
Odpovědět s citátem
Byl poklidný den a žádné nehody na dálnici. I na služebně dálniční policie zavládl klid a mír. Každý si dělal co chtěl.
Na služebnu přišli Bonrát a Hote. Bonrát měl v ruce klec s křečkem. O křečka se staral Bonrátův syn Jochen, protože Jochen odjel na 3 dny z Kolína, tak na Bonráta připadlo hlídání křečka.
Bonrát postavil klec na svůj stůl a křeček lítal po kleci. Přišla k nim Tina, nesla jim papíry,
TINA: „ Ahoj.“
HOTE, BONRÁT: „ Ahoj.“
TINA: „ Tady máte ty nehody na A2 a A3 za minulý měsíc.“
HOTE: „ Díky.“
Tina předala papíry Hotovi.
TINA: „ Odkud máte toho křečka??“
BONRÁT: „ Křeček patří mému synovy Jochenovi. Chceš si ho pohladit??“
TINA: „ Jó.“
Bonrát vyndal křečka z klece a předal ho Tině.
TINA: „ Ty seš hezkej.“
Tina si hladila křečka.
HOTE: „ Ty jsi doma taky chovala křečka??
TINA: „ Jó, chovala. Měla jsem asi 3 křečky. Chovala jsem ty džungarský křečky. Byli moc rozmazlovaný.“
BONRÁT: „ Čím???“
TINA: „ Čokoládkou, bramborami, sýrem, šlehačkou a taky občas dostali kousek salámku. A jak dlouho vydrželi.“
BONRÁT: „ To ani Jochen mu nedává takový dobrůtky.“
Přišla k nim šéfka.
BONRÁT: „ Nechcete si pohladit křečka??“
ŠÉFKA: „ Když mě kousne.“
BONRÁT: „ On nekouše.“
Tina předala křečka šéfce.
ŠÉFKA: „ Jak se jmenuje??“
BONRÁT: „ Jerry.“
ŠÉFKA: „ Hezký jméno
Zazvonil telefon na stole u Tiny. Tina šla zvednout telefon.
TINA: „ Dálniční policie Kranichová.“
POLICEJ. PREZD.: „ Schmit. Dáte my vaší šéfku??“
TINA: „ Předám.“
Tina zavolal na šéfku.
TINA: „ Šéfová, máte tu telefon.“
ŠÉFKA: „ Už bežim.“
Šéfka předala Bonrátovi křečka a šla za Tinou. Tina předala sluchátko šéfce.
ŠÉFKA: „ Englhartová.“
POLICEJ. PREZD.: „ Chtěl bych poděkovat vašemu týmu za tu akci minulý týden na dálnici A1 a na hraničních přechodech do Rakouska, Belgie, Francie, Polska a do České republiky. Hlavně i vám díky za to, jak jste tu akci dobře vedla.“
ŠÉFKA: „ Děkuji za poděkování a velice ráda to vyřídím mému týmu. Budou mít radost.“
POLICEJ. PREZD.: „ Naschle.“
ŠÉFKA: „ Naschle.“
Šéfka položila sluchátko.
TINA: „ Co se stalo??“
ŠÉFKA: „ Mile mě překvapil policejní prezident.“
TINA: „ Jak to??“
ŠÉFKA: „ Že mám děkuje za skvělou akci minulý týden.“
Hote a Bonrát se rozplývali nad křečkem.
Po 2. hodinách přišli Tom a Semir do kanceláře. Zastavili se u Hota a Bonráta. Semir se rozplýval nad křečkem s Bonrátem a Hotem. Tom šel za Tinou. Tina volala s tátou. Když dotelefonovala a položila na stůl mobil a zadívala se jedno místo a hlavou se jí honilo co jí řekl otec.
TOM: „ Něco snad stalo?? Tváříš se, jako by ti uletěly včely.“
TINA: „ Co??“
TOM: „ Co se stalo??“
TINA: „ Akorát mi volal taťka a teď mi to vrtá hlavou. A mám se za taťkou stavit.“
TOM: „ Bližší informace ti neřekl??“
TINA: „ Ne.“
Vedle v kanceláři zazvonil telefon. Tom šel zvednout telefon.
TOM: „ Kranich dálniční policie.“
ANDREA: „ Ahoj. Dáš………………“
TOM: „ Ahoj. Dám.“
Tom zavolal na Semira
TOM: „ Semire, máš tu telefon.“
SEMIR: „ Kdo to je??“
TOM: „ Nech se překvapit.“
Tom odešel z kanceláře a zavřel dveře. Semir si vzal sluchátko. Když se ozval Andrein hlas. Semir se úplně rozplynul. Tom si povídal s Tinou.
Polední pauza se blížila velmi pomalu. Tak si tento čas krátili Semir, Tom, Jan, Bonrát a Hote hraním karet v kuchyňce. Tina psala nějaké papíry pro šéfku. Jan dohrál karty a také se blížila 12 hodina. Jan zašel k Tině. Jan dal katalog se zájezdama do zahraničí. Katalog byl otevřený na straně, kde byl zájezd do Paříže na 12 dní.
JAN: „ Myslíš, že se to bude líbit Eleně?? Vy dvě nejlépe znáte.“
TINA: „ Myslim, že jó. Vždy se chtěla podívat do Francie, ale nejvíce chtěla vidět Eiffelovku věž. Na 12 dní. To jde i za cenu. Už o tom ví??“
JAN: „ Jenom jsem se o tom zmínil. To je takový překvapení pro Elenu.“
Elena přišla na služebnu. Šla rovnou za Tinou a Janem.
ELENA: „ Ahoj.“
JAN: „ Ahoj. Poklade.“
TINA: „ Ahoj.“
ELENA: „ Půjdem na te oběd??“
JAN: „ Jó. Mám pro tebe překvápko.“
ELENA: „ O tom něco ví??“
TINA: „ Hmm. Vim, ale nepovim.“
JAN: „ Tak my dem. Ahoj.“
TINA: „ Ahoj.“
ELENA: „ Ahoj Tino.“
Tina ještě předala Janovi ten katalog. Odjeli na oběd.
Tina šla šéfkou dát nějaký papíry.
TINA: „ Tady to máte.“
ŠÉFKA: „ Díky.“
TINA: „ Přinesla bych to už včera, ale Hote a Bonrát něco po mě chtěli.“
ŠÉFKA: „ To nevadí.“
Tina byla už na odchodu a stála u dveří.
ŠÉFKA: „ Klidně jim vyřiďte tu pochvalu od policejního prezidenta.“
TINA: „ Vyřídím.“
Tina odešla z kanceláře.
Semir a Tom dohrály žolíky a šli jsi pro bundy. A potkali Tinu.
SEMIR: „ Kde je Jan??“
TINA: „ Už odešel na oběd.“
SEMIR: „ A s kým??“
TOM: „ S kým asi. S Elenou.“
TINA: „ Elena přijela pro Jana.“
Semir, Tom a Tina už byly před služebnou a stály u stříbrného BMW a Tina stála u své vínové Octavie. Vycházela šéfka
SEMIR: „ Šéfová, půjdete s námi na oběd??“
ŠÉFKA: „ Nejdu. Jdu na oběd se státním návladním a s policejním prezidentem. Když tak za váma přijdu.“
SEMIR: „ Dobře.“
Šéfka nasedla do svého červeného mercedesu a odjela.
TOM: „ Ty jdeš za otcem??“
TINA: „ Ano.“
TOM: „ Pak za náma přijď.“
TINA: „ Jasně.“
Tina nasedla do svého auta a odjela. Také odjeli Semir a Tom
Tina přijela za otcem na jeho pracoviště. Tina vešla do autosalonu, protože její otec pracuje jako ředitel autosalonu. V autosalonu stály auta pěkně nablízkaná a čistá. Tina vyšla schody a zaťukala na taťkovu kancelář. Po hlasu „ dále“ vstoupila Tina do kanceláře.
OTEC: „ Ahoj. Tino.“
TINA: „ Ahoj, tati.“
OTEC: „ Posaď se u nás.“
TINA: „ Díky.“
Tina se posadila do pohodlného křesla.
TINA: „ Co pak potřebuješ??“
OTEC: „ Znala jsi Moniku Berghammerovou??“
TINA: „ Osobně jsem jí neznala. Občas se o Monice zmínila Petra. Proč??“
OTEC: „ Protože, Monika zemřela při autonehodě. A volali mě v Vídně, že se máš stavit za jistým Danielem Bergmanem. On mi také poslal dopis, ale nepíše co po tobě chce.“ Tady máš dopis jen si ho přečti.“
Tina si vzala od otce dopis, který si přečetla.
TINA: „ Ty jsi znal tu Moniku??“
OTEC: „ Ano. Monika tě viděla když ti byli asi 2 až 3 roky. Pak se už neobjevila ani nenapsal řádku.“
TINA: „ Petra mi ukazovala její fotku, ale to už je dávno. Že to ten Bergman nenapsal do toho dopisu, co po mě chce.“
OTEC: „ Musíš tam zajez. Vem si ten dopis sebou.“
Tina s otcem se ještě bavili. Tina pak zajela za Semirem, Tomem, Hotem a Bonrátem na jejich oblíbené místo
Tina přišla a u stolu seděl jenom Tom.
TINA: „ Kde jsou všichni??“
TOM: „ Ahoj. Přišla si jak duch. Hrajou šipky.“
Tina se posadila.
TOM: „ Co pak chtěl otec??“
TINA: „ Jde o jednu příbuznou, která zemřela při autonehodě. Já jsem ji neznala. Viděla mě když mi byli 2 až 3 roky.“
TOM: „ To si pamatovala tvoje jméno takovou dobu. Otec o ní ví?? Ozvala se někdy??“
TINA: „ Neozvala se. Nenapsala ani řádku. Přejdu rovnou k věci.“
TOM: „ A to je co??“
TINA: „ Otci volali z Vídně. Přesněji Právník naši příbuzné, že se mám stavit ve Vídni a zajít za tím právníkem.“
TOM: „ To neřekli o co jde??“
TINA: „ Neřekli. Poslali taťkovi dopis, ale v dopise bližší informace nepíšou.“
TOM: „ To tam musíš zajet??“
TINA: „ Musim. Když je to naléhavý.“
Tom zahlídl v dáli šéfovou.
TOM: „ můžeš to rovnou vysvětlit šéfoví.“
TINA: „ Hmmm.“
Šéfka k nim přišla. Posadila se na volnou židli.
TINA: „ Asi nebudete mít velkou radost. Potřebuji pár dní volna.“
ŠÉFKA: „ proč??“
Tina vysvětlila šéfový celý její problém. Jak si tak povídali přišel za nimi Semir.
SEMIR: „ Nechcete si zahrát šipky s námi??“
ŠÉFKA: „ Půjdem.“
Semir, Tom, Tina a šéfka odešli na šipky.
Druhý den odjížděla Tina do Rakouska. Tina se loučila s Tomem a s Martinem před domem.
MARTIN: „ Bude mi smutno.“
Tina si sedla na bobek.
TINA: „ Nebude.“
MARTIN: „ Bude.“
Martin odešel do svého pokoje. Tina se zvedla.
TOM: „ Až tak se ozvy, jak si dorazila.“
TINA: „ Ozvu se.“
Dali si pusu velkou na rozloučenou. Martin přiběhl s plyšovým medvídkem.
MARTIN: „ Tady máš, aby ti nebylo smutno.“
TINA: „ Děkuju.“
Martin předal Tině plyšového medvídka. Dala Martinovi pusu na rozloučenou. Tina nasedla do auta a odjela. Toma a Martin ještě zamávali Tině.
Semir a Tom seděli na lavičce na dálničním odpočívadle. Oba dva četli noviny.
SEMIR: „ Kde je Jan??“
TOM: „ Má dovolenou.“
SEMIR: „ S kým jel na dovolenou??“
TOM: „ Semire, s kým asi. S Elenou.“
SEMIR: „ Kam jeli??“
TOM: „ Do Francie na 12 dní.“
SEMIR: „ Od koho to vlastně víš??“
TOM: „ Od své milované manželky.“
Semir odložil noviny. Tom si stále četl noviny.
SEMIR: „ Na to se jí rád zeptám.“
TOM: „ Nemusíš. Tina dneska odjela pryč.“
SEMIR: „ To si snad děláš srandu.“
TOM: „ Ne.“
Semir chtěl vědět kam odjela Tina, co tam dělá, ale Semira přerušila vysílačka.
CENTRÁLA: „ Centrála volá Kobru 11.“
Semir se zvedl z lavičky a ozval se centrále.
SEMIR: „ Tady Kobra 11. co se děje??“
CENTRÁLA: „ Po A3 pronásleduje černý golf černé Audi. Hlídkové vozy jsou na cestě .“
SEMIR: „ Dobře. Už jsme na cestě. Konec.“
Semir a Tom nasedli do auta a jeli na dálnici. Když viděli černý golf tak na Semira a Toma začali střílet z černého golfa.
TOM: „ Semire, pozor.“
SEMIR: „ Tome, střílej.“
TOM: „ Vždyť jó.“
Tom začal střílet po černém golfu. Černé Audi ujíždělo, ale z černého golfa stříleli po černém Audi. Černé Audi dostalo smyk po prostřelené pneumatiky. Černý golf prokličkoval mezi auty, které také dostávali smyk. Semirovo auto zůstalo mezi autama a viděli jak černý golf ujíždí dál po dálnici. Semir a Tom vyběhli z auta a zachraňovali 2 muže z černého Audi. Semir a Tom je vytáhli a běželi s ni ma do vzdálené dálky a černé Audi vybouchlo. Tom zachránil svého otce, ale on to nevěděl.
TOM: „ Tati.“
Jeho otce odvezli do nemocnice. Semir a Tom seděli v nemocnici před pokojem Tomova otce.
SEMIR: „ Ty jsi dlouho neviděl otce??“
TOM: „ Ne. Ani jsem nevěděl, že je v Německu.“
SEMIR: „ Nikdy jsi o svém otci nemluvil.“
TOM: „ Co umřela matka tak už se mi neozval, ale prožil jsem s otcem pěkné dětství.“
SEMIR: „ Nejlíp se má Tina.“
TOM: „ Proč??“
SEMIR: „ Stýká se s otcem dost často.“
TOM: „ To máš pravdu.“
Doktor otevřel dveře od pokoje a Tom vstal.
TOM: „ Můžu za ním??“
DOKTOR: „ Jistě.“
TOM: „ Dík.“
SEMIR: „ Jen bež.“
Tom vešel do pokoje. Tom objal svého otce.
OTEC: „ Tome, kdy jsme se viděli naposledy??“
TOM: „ To je už dlouho. Co ti je??ů
OTEC: „ Mám jenom lehký otřes mozku. Co ty tady děláš v Kolíně??“
TOM: „ Pracuju tu u dálniční policie.“
Tak si povídali. Pak odjeli na služebnu, aby se otce mohl zeptat na nějaké otázky ohledně té nehody na dálnici.
Otec vešel do kanceláře a hned zamířil k fotce, kde byla rodinná fotka Toma. Semir, Tom se ještě bavili s Hote ohledně té nehodě.
Tom vešel do kanceláře a zavřel dveře.
OTEC: „ To je tvoje rodina??“
TOM: „ Ano.“
OTEC: „ Tvoje žena je moc hezká. A podle obličeje vypadá, že bude milá.“
TOM: „ To je moje manželka Tina a můj syn Martin. Tina je velmi milá.“
OTEC: „ Kolik je tomu Martinovy??“
TOM: „ Přes 2 roky.“
OTEC: „ Opravdu máš hezkou rodinu.“
TOM: „ Díky, tati.“
OTEC: „ Kdy pak mi představíš tu tvojí manželku Tinu??“
TOM: „ Teď asi né, protože odjela na pár dní pryč.“
OTEC: „ Tina převzala tvoje jméno nebo si nechala svoje??“
TOM: „ Tina si přivlastnila moje jméno.“
Semir vešel do kanceláře a zavřel za sebou dveře.
TOM: „ Posaď se.“
OTEC: „ Dík.“
Otec se posadil na židli.
SEMIR: „ Při té nehodě byl těžce zraněn André Schmit. Po převozu Schmit zemřel.“
OTEC: „ Schmita jsem znal. Pracoval se mnou ve firmě. Do Německa jsme přijeli kvůli tomu, že se tu otevírala nová pobočka naší firmy. Měli jsme i za úkol zkontrolovat, jak pokračuje stavba naší firmy na okraji Düsseldorfu.“
TOM: „ Neměl nepřátelé ve firmě??“
OTEC: „ Zdá se, že neměl. Vycházel ze všema ve firmě velmi dobře. Spolu jsme vycházeli dobře.“
SEMIR: „ Měl Schmit rodinu??“
OTEC: „ Ano, měl.“
TOM: „ To bude za tím všechno. Nechceš odvést do hotelu??“
OTEC: „ Ne nemusíš. Už mám zařízený odvoz.“
Otec odcházel z kanceláře a v půli cestě se zastavil.
OTEC: „ Tome, jestli budeš chtít tak se zastav v tom novém baru v centru Kolína. Popovídáme si o starých časech. Můžeš vzít sebou tvoje kamarády.“
TOM: „ Možná, že tam přijdu. Ahoj.“
OTEC: „ Ahoj.“
SEMIR: „ Naschle.“
Tento rozhovor slyšela šéfová. Otec zahlídl v dáli šéfovou. Vypadalo to, že si vpadli do oka. Otec odešel. Šéfka k nim přišla.
ŠÉFKA: „ Už něco máte??“
SEMIR: „ Pracuje se na tom.“
ŠÉFKA: „ Dobře. Až budete něco vědět tak mi to řekněte.“
TOM: „ Dobře.“
Šéfka odešla do kanceláře.
SEMIR: „ Máš velice příjemného otce. Tina si sním bude velice dobře rozumět.“
TOM: „ Já vim.“
Tina dorazila do Rakouska v podvečerních hodinách. Ubytovala se v hotelu GASTHOF a hotel sídlí v malém městečku Melk. Z Melku je to kousek do Vídně.
Tom zajel za otcem do baru, aby si popovídali o starých časech.
Tom přišel ráno s bolavou hlavou do kanceláře. Semir seděl v kanceláři.
SEMIR: „ Co pak si dělal večer??“
TOM: „Ty se tak blbě ptáš. S otcem jsem si hezky povídali a do to alkohol to dělá divy.“
SEMIR: „ To vidim.“
K min do kanceláře přišli Hote a Bonrát.
TOM: „ Hote, nemáš něco proti bolení hlavy??“
HOTE: „ Jó, mám.“
Hote zašel pro sklenici vody a pro prášek na hlavu.
SEMIR: „ Co nám nešel ty??“
BONRÁT: „
Hote přiběhl s vodou a s práškem.
TOM: „ Díky, Hote.“
Tom zapil prášek.
Tina zajela do Vídně za právníkem Danielem Bergmanem. Vešla do budovy soudu. Hledala kanceláře Bergmana. Tina se ptala kam má přesně jít. Tina našla kancelář právníka. Zaťukala na dveře a z kanceláře se ozvalo „ dále“. Tina vešla do kanceláře. Bergman vstal ze židle a s Tinou so podali ruku.
TINA: „ Jsem Tina Kranichová. Včera jsem vám volala v podvečerních hodinách.“
BERGMAN: „ Už si vzpomínám. Tak se u nás posaďte.“
TINA: „ Díky.“
Tina si sedla do pohodlného křesla.
BERGMAN: „ Přejdu rovnou k věci. Vaše teta Monika Berghammerová napsala asi před 3 lety závěť. Chtěla, aby její dědictví získala Tina Berghammerová a její sestra Katrina Berghammerová. Tina Berghammerová má zdědit dům ve vesničce Hartberg a Katrina 1 mil eur.“
TINA: „ Ale moje sestra Katrina je 6 let mrtvá.“
BERGMAN: „ Ale to mám úplně kazí plány. Vy teda v tom případě zdědíte dům i 1 mil eur. Takže my teď sepíšeme papíry, aby vám mohli vydat to vaše dědictví po Monice Berghammerová.“
TINA: „ Dobře.“
Tina Bergman si popovídali a sepsali papíry.
Z Intepoolu přišli spisy o Nowakovi a Wolfovi.
Semir a Tom byly na technickém oddělení. Také volali novinku z patologie.
Na služebnu přijel Tomův otec. Šéfka si otce všimla a zašla za ním.
ŠÉFKA: „ Tom tady není.“
OTEC: „ Já jsem chtěl s ním mluvit. Jan Kranich.“
ŠÉFKA: „ Anna Englhartová. Pojďte do mé kanceláře.“
Tomův otec šel s šéfkou do kanceláře. Povídali si o případu. Jestli otec nezná Nowaka a Wolfa.
Když přišli Semir a Tom do kanceláře. Otec dávno odešel. Semir a Tom zašli do kanceláře k šéfce.
SEMIR: „ Přišli ty spisy z Interpolu.“
ŠÉFKA: „ Už přišli. Byl tady Tomův otec.“
TOM: „ Co tu chtěl??“
ŠÉFKA: „ Řekl mi, kdo zabil Schmita.“
SEMIR: „ Kdo??“
ŠÉFKA: „ Nowak a Wolf. Nowak a Wolf měli na Schmita spadeno, protože je podezříval, že vytunelovali jednu banku ve Švýcarsku. Odseděli si 5 let v berlínském vězení. Schmit se svěřil vašemu otci, že Nowak a Wolf se chystají vytunelovat další konto banky.“
SEMIR: „ Dobře šéfka. My si ještě projdeme ty spisy.“
ŠÉFKA: „ Dobře.“
Semir si vzal od šéfky spisy a odešel s Tomem z kanceláře.
Semir a Tom si pročítaly spisy do noci a měli toho and hlavu. Už se v tom ani nevyznali.
Tom měl takovou chvilku a volal Tině. Dlouho se spolu bavili.
TOM: „ Tak mi to řekni.“
TINA: „ Neřeknu. Nech se překvapit.“
TOM: „ Tak tě nepřemluvím.“
TINA: „ Nepřemluvíš.“
TOM: „ Martinovi je po tobě smutno. Každý se mě ptá, kdy se už vrátíš. Mám tě od Martinka pozdravovat.“
TINA: „ Martinovi posílám velkou pusu.“
TOM: „ Mě né??“
TINA: „ Tobě taky.“
TOM: „ Pomalu budu končit. Právě se vrací Semir do kanceláře. Posílám ti pusu na dobrou noc. Ahoj.“
TINA: „ Ahoj.“
Semir vešel do kanceláře.
SEMIR: „ Tak co řekla ti to.“
TOM: „ Ne. Mám se nechat překvapit.“
SEMIR: „ Přej dem k našemu případu. Schmit měl v krvi neznámou látku. Hote a Bonrát zjistili, že je to nová droga známá ve Španělsku a v Portugalsku. Spíše se hojně využívá na diskotékách.“
TOM: „ O tomto věděl Schmit??“
SEMIR: „ Možná, že jo. Ale asi o tom řekl tvému otci.“
TOM: „ Když to řekl otci ta je v nebezpečí. Ale kdyby se chtěli mému otci pomstít, tak by se dávno ozvaly.“
SEMIR: „ To máš pravdu. Už to zabalíme. Co ta nato??“
TOM: „ Jó. Zabalíme.“
Šéfka a Tomův otec šli na večeři. Při odpoledním povídání na služebně se nějak sblížili. Otec šéfku pozval na večeři. Šéfka strávila celý večer s Tomovým otcem.
Druhý den se jela Tina podívat na ten dům v Hartbergu. Baráček byl typický pro Rakousko. Měl velký dřevěný balkon. Byl moc pěkný. Tina vešla do domu. Ve vnitř bylo moc hezky. Měl hezké místnosti i s vybavením. Tina byla úplně unesená. Tině z toho oči přecházeli.
Semir a Tom seděli v kanceláři a ještě jednou si procházeli případ.
SEMIR: „ Schmit si to nemohl nechat pro sebe a řekl to tvému otci. Nowakovi a Wolfovi se podařilo umlčet Schmita. Takže je na řadě tvůj otec.“
TOM: „ Lepší bude když zajedeme za otcem.“
SEMIR: „ Dobrej nápad.“
Semir a Tom odjeli z kanceláře a zajeli do hotelu, kde je Tomův otec. Zašli k němu na pokoj, ale otec už tam nebyl, byla v pokoji jenom šéfová v dlouhé košili. Šéfka stála uprostřed místnosti. Na zemi ležel lísteček, kterého si všiml Semir a zvedl ho. Na lístečku bylo napsáno: „ Ve starém skladišti ve 13:00“ Semir a Tom si ho přečetli, vyběhli z pokoje a utíkali k autu.
Když dorazili ke skladišti Semir a Tom. Ve skladišti byl Nowak, Wolf a Tomův otec. Semir a Tom vešli do skladiště, jako myšky. Nowak a Wolf chtěli právě vytunelovat jednu banku v Kolíně. Banku se jim nepodařilo vytunelovat, protože tam vtrhli Semir a Tom. Nowak a Wolf začali střílet. Tom zachránil otce a Semir zabil Nowaka a Wolfa.
Večer pak seděli v baru šéfka, Tomův otec, Semir a Tom. Šéfka a otec se chovali jako milenci, když jim je 20 let oboum dvoum. Semir a To odešli k baru, že si dají panáka.
SEMIR: „ Už to vidim, jak ty a Tina budete říkat šéfový mami.“
TOM: „ To radši né.“
Tom uviděl venku před barem přijíždět auto. Tom vyšel z baru a zamířil k Tině.
Tom a Tina se přivítali. Dali si velkou pusu. Sedli si na lavičku.
TOM: „ Tak co v Rakousku??“
TINA: „ Zdědila jsem dům Hartbergu a 1 mil eur po Monice.“
TOM: „ To si snad děláš srandu.“
TINA: „ ne. O dědictví jsem se měla rozdělit s Katrinou. Ale když je Katrina mrtvá, tak jsem dostala celé dědictví.“
TOM: „ Teď jsme nejbohatší policajti na služebně. O baráku před Semirem budeme ticho.“
TINA: „ Je mi to jasný:“
Po chvilce přišel Semir.
SEMIR: „ Tak co??“
TOM: „ Nic.“
TINA: „ Jenom jsem zdědila 1 mil eur.“
SEMIR: „ Tak to vám gratuluji.“
Semir, Tom a Tina si ještě chvíli povídali. Pak šli do baru, aby Tom Tinu představil svému otci.
TOM: „ Tati, to je moje manželka Tina.“
OTEC: „ Velmi mě těší.“
TINA: „ Mě taky.“
Pak odešli Semir, Tom a Tina k baru a dali si panáka.

Konec !!!!

_________________
Návsteva u podezrelé:
Sluzebná:"Dobrý den.Koho mám ohlásit?
Semir: "Sípkovou Ruzenku a Krakonose!"

http://kobrackarodina.blog.cz
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Ajši
Administrátor

Založen: 14. 10. 2007
Příspěvky: 1513
Bydliště: Hodonín
Odpovědět s citátem
TINA: „ Zdědila jsem dům Hartbergu a 1 mil eur po Monice.“
TOM: „ To si snad děláš srandu.“
TINA: „ ne. O dědictví jsem se měla rozdělit s Katrinou. Ale když je Katrina mrtvá, tak jsem dostala celé dědictví.“


*spadla jí čelist* to zase bude slavný návrat, co? Very Happy

Jinak doporučuji členit povídku na jednotlivé odstavce a také... přidat trošku emocí Embarassed přijde mi, že Tvé postavy by na prohlášení: Tina: právě mi zjistili smrtelnou nemoc reagovaly ve stylu Tom: tak to mě moc mrzí. Ale samozřejmě je to Tvůj styl, máš na něj právo Smile

Jej, chudák křeček XD nemusí být na slušebně, Dietře XD on to fakt vydrží doma sám XD a krmení křečka čokoládou a šlehačkou? Chum... urazit ruce..
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Tina11


Založen: 08. 12. 2007
Příspěvky: 92
Bydliště: Ústí nad Labem
Odpovědět s citátem
Woxy: Katrina byla moje sestra, která byla o pár let mladší než já a zemřela v jedné povídce v dopravní nehodě na dálnici, když jsem nastoupila k dálniční policii, ale jinak moc děkuji za pěkný komentíček Embarassed třeba se v dalších povídkách zlepším. Je to takový můj začátek v psaní v povídkách a tak jsem se ještě do toho neuměla tak položit. Embarassed Wink

_________________
Návsteva u podezrelé:
Sluzebná:"Dobrý den.Koho mám ohlásit?
Semir: "Sípkovou Ruzenku a Krakonose!"

http://kobrackarodina.blog.cz
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Ajši
Administrátor

Založen: 14. 10. 2007
Příspěvky: 1513
Bydliště: Hodonín
Odpovědět s citátem
Já vím, právě proto své připomínky a náměty píši Smile třeba si příště řekneš ,,zkusím tam hodit i ty emoce" a třeba zjistíš, že se Ti to líbí psát i číst - a pro čtenáře pak bude povídka ještě přitažlivější Smile
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Tina11


Založen: 08. 12. 2007
Příspěvky: 92
Bydliště: Ústí nad Labem
Odpovědět s citátem
Taky si myslím, že to je dobře, že na to někdo upozorní, co se má psát a co zase né. Člověk si to zafixuje do hlavy a povídky bude psát lépe. A také se třeba neumím tak vžít do té postavy, jak by to mělo být správě, ale to chce jenom trénik. Taky jsem moc zdatná v češtině, ale snažím se!

_________________
Návsteva u podezrelé:
Sluzebná:"Dobrý den.Koho mám ohlásit?
Semir: "Sípkovou Ruzenku a Krakonose!"

http://kobrackarodina.blog.cz
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Otec
Katrina


Založen: 30. 09. 2008
Příspěvky: 38
Bydliště: Trutnov
Odpovědět s citátem
já myslím , že to je velice hezká povídka Wink

_________________
Tom: "Poď parťáku, někam tě zvu!"
Semir: "Ty ?"
Tom: "Co je ?"
Semir: "No ale doufám, že to taky zaplatíš. "
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
mimika


Založen: 05. 12. 2009
Příspěvky: 28
Bydliště: Komárno, SK
Odpovědět s citátem
aj podľa mňa sa ti podarila táto poviedka Smile Smile dobre sa mi čítala Shocked Shocked
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Tina11


Založen: 08. 12. 2007
Příspěvky: 92
Bydliště: Ústí nad Labem
Odpovědět s citátem
mimika: moc děkuji za komentík...moc mě potěšil Embarassed Embarassed

_________________
Návsteva u podezrelé:
Sluzebná:"Dobrý den.Koho mám ohlásit?
Semir: "Sípkovou Ruzenku a Krakonose!"

http://kobrackarodina.blog.cz
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Povídka č. 013 - Otec
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Časy uváděny v GMT + 1 hodina  
Strana 1 z 1  

  
  
 odeslat nové téma  Odpovědět na téma