AFC11.cz    Diskusní fórum    Pravidla    FAQ    Hledat    Uživatelé    Registrace    Přihlášení 
odeslat nové téma  Odpovědět na téma
Expedice Apalucha
Katrina


Založen: 30. 09. 2008
Příspěvky: 38
Bydliště: Trutnov
Odpovědět s citátem
Expedice Apalucha
Jednou za pěkný mrazivý večer se všichni sešli u Tiny doma. Chlapi odfrčí na týden do Rakouských Alp, kde si pronajali na týden chalupu sami pro sebe. Jenže to ještě nevědí jakou boudu nachystali jejich manželky. Jejich moc milované manželky jim chtějí dát sebou svoje děti .[/b][/b]
U Tiny doma……. Zde se slezla celá dálniční policie včetně Eleny, Jan, Chrise a Teresy.
TINA: ,, Kdy vlastně odjíždíte??“
TOM: ,, Miláčku, odedneška za týden.“
ELENA:,, Co kdyby jsme vám dali všechny naše děti??“
SEMIR: „To je jenom pánská jízda my si chceme odpočnout od našich dětí a od našich moc milovaných manželek.“
KATRINA: ,, My bychom si taky chtěli odpočinout a udělat si dámskou jízdu ten týden.“
TOM: ,, Vy by ste nám chtěli dát všechny děti???“
TINA: ,, Ano miláčku, všechny.“
CHRIS: ,, To ne v žádným případě.“
ELENA: ,, Ale proč ne???“
JAN: ,, No tak dobře když si to naše manželky přejí tak jim vyhovíme, ale dáte nám všechny děti i Natálku.“
TINA: ,, To je dobrý nápad.“
ELENA: ,, Takže jsme domluvený??“
VŠICHNI: ,, Jo jsme.“
Všichni pak ještě dlouho povídali do ranních hodin. Najednou Katrině přišlo líto, že neuvidí týden Natálku.

Po týdnu……. Týden uteče jako voda nastal den odjezdu našich komisařů z dálniční policie do Rakouských Alp. Jejich manželky se s nima přišli rozloučit.


Arrow


U vlakového nádraží……. Všichni účastníci této velké expedice se sešli přímo na hlavním nádraží v Kolíně nad Rýnem a odtud vyrazili na dalekou cestu do rakouských Alp. Všichni malý děti byli tak natěšení a že si přály, aby už tam byli a užívaly si velkých hromad sněhu, ve kterých se budou válet, koulovat se nebo bobovat.
Tina, Katrina a Elena stojí opodál na nádržím ostrůvku. Katrina je celá zoufalá, aby se něco vážného nestalo malé Natálce.
TINA: „ Copak??“
KATRINA: „ Nebyl to moc dobrý nápad posílat s nimi Natálku.“
ELENA: „ Náhodou to bylo moc výborné. Aspoň se uvidí jak se o ní budou starat.“
KATRINA: „ To bylo takové spiknutí proti mně.“
TINA: „ Katrino, to by jsme ti nikdy neudělali.“
ELENA: „ Ať se taky chlapy postarají o Natálku. A umíš si představit to krásné ticho??“
KATRINA: „ Neumím!!“
TINA: „ Taky musíš být někdy ta špatná v domácnosti.“
ELENA: „ Tuhletu radu si vem k srdci.“
TINA: „ Musíš mít taky hlavní slovo a né, aby za tebe všechno rozhodoval Hartmut.“
ELENA: „ A funguje to moc dobře. Vyzkoušej to.“
KATRINA: „ No dobře.“
Účastníci expedice mají složené všechny věci ve vlaku a tak se můžou děti rozloučit s maminkami.
Elena a Tina odešli ke dětem. Kde se loučili se všemi. Katrina stojí celá smutná v ústraní a přišel k ní Hartmut s Natálkou.



HARTMUT: „ Katrino, neměj o Natálku strach. Já se o ní moc dobře postarám.“
KATRINA: „ Nejraději bych si ji odvezla domů.“
HARTMUT: „ Všechno bude zase dobré.“ Dal Katrině polibek. A pak s spolu rozloučili.
KATRINA: „ Dávej na mi na mého malého miláčka pozor.“
HARTMUT: „ Budu. Ahoj za týden.“
KATRINA: „ Ahoj.“
Vlak se rozjel. Všichni na sebe mávají a vlak se pomaloučku ztrácí v dáli.
Ve vlaku……. Všichni účastníci se sešli v jednom kupé, kde si řekli organizační věci k expedici Apalucha.
Všichni se sešli v jednom kupé, kam se ani nevešli, když jich bylo jako máku. Děti seděli u svých milovaných tatínků.
TOM: ,, Přátelé, kamarádi, vítám vás na týdenní dovolené.“
SEMIR: „Neměli bychom si rozdělit povinnosti??“
HARTMUT: „ To bychom měli.“
TOM: ,, Tak kdo to rozdělí??“
CHRIS: ,, Tak třeba já.“
SEMIR: „ Ty míváš dobré nápady. Tak povídej, co jsi vymyslel.“
JAN: „ Mám jednu otázečku.“
SEMIR: „ A jakou??“
JAN: „ A kdo bude hlavním této expedice??“
CHRIS: „ Mohli by jsme to tady nechat na našem novopečeném tatínkovi.“
HARTMUT: „ Tak to beru. Už jsem si něco připravil na vás.“
TOM: „ Máš hlavní slovo.“
HARTMUT: „ Tak vás všechny srdečně vítám na Expedici Apalucha. Jedním hlavním úkol bude najít velkého sněžného muže – Yetiho. Určitě se to nevyhne nějakou pěknou cenou za správně zjištění stop sněžného muže Yetiho. A když někdo budeme mít nějakou otázku tak se přihlásí.“
A malý Michal zvedl ruku.

................Pokoračování zase příště ......

HARTMUT: „ Michale, ty máš nějaké připomínky.“
MICHAL: „ Zkouším jestli to funguje.“
V Německu……. Tina, Andrea, Elena a Teresa si udělali takový pěkný večer ve společnosti bowlingových drah v Düsseldorfu. Tina a Elena hráli proti Andree a Terese.
TERESA: „ Nevíte, co je Katrině?“
ELENA: „ Katrina je trochu naštvaná, že si vzali sebou i Natálku.“
TERESA: „ Aha. Aspoň se jednou Hartmut dokonale postará u malou Natálku.“
TINA: „ Katrina si ten týden odpočine od Natálky.“
ELENA: „ To je pravda. Musíme ji vytáhnou mezi nás.“
ANDREA: „ Jak to, že nešla??“
ELENA: „ Prostě se jí nechtělo.“
TERESA: „ A co pak budeme dělat zítra, dámy.“
TINA: „ To necháme osudu.“
ANDREA: „ A co třeba zajít někam. Do kina, divadla, na nějaký ples.“
ELENA: „ Ten ples by se mi moc líbil.“
TERESA: „ A ty o nějakém víš??“
ANDREA: „ Ano. Jeden v Düsseldorfu. A koná se zítra.“
TINA: „ A čí to je??“
ANDREA: „ Nevím jestli to ples obyvatel Düsseldorfu a nebo nějaký zaměřený. Ale to by se dalo jistit.“
ELENA: „ Ještě zítra musíme přesvědčit Katrinu, aby šla s námi.“
Rakousku………. Naši účastníci dorazili na jejich zamluvenou chaloupku. Chaloupka leží v krásných lesích mezi ledovci. Byl krásný výhled na pěkné údolíčko pod nimi a nejbližší město Salzburg. Všichni psali svým milovaným manželkám, že dorazili na chalupu dobře a že děti jsou moc spokojeni se sněhem, kterého tam strašně moc. Všichni děti se převlékli do zimních kombinéz a šli stavět sněhuláky a pak později hráli s svými tatínky jednu velkou koulovačku.
V Kolíně nad Rýnem………. Manželky si vyrazily na ples ještě se stavili pro Katrinu, ale Katrina jak si nešla. Tak, Teresa, Tina, Andrea šli zase opět sami . Holky jsou na Katrinu samozřejmě naštvaný.
Na plese……. Elena, Tina, Andrea a Teresa si moc hezky užili tento ples v Düsseldorfu. Ples jedné střední školy z Düsseldorfu.
ANDREA:,, Jak to, že Katrina zase nešla už mě to přestává bavit.“
TINA: „ Katrina má strach o Natálku, to je jasný. Katrina by nejraději chtěla jet s nimi na tu chalupu.“
ELENA: „ No Tino, jen se ji nezastávej, taky mohla jit s námi.“
TERESA: „ Já myslím, že určitě příště půjde.“
ANDREA: „ To chci vidět.“
TINA: „ Necháme se překvapit a možná, že se jí to mezitím rozleželo v hlavě, že nemusí mít strach o Natálku.“
ANDREA: „ Tak Katrinu by jsme mohli vytáhnout na bowling.“
TERESA: „ To není špatný nápad.“
ELENA: „ Napadla mě ještě jedna věc.“
TINA: „ Tak povídej.“
TERESA: „ Čekáme, co z tebe vyleze.“
ELENA: „ Nebo by jsme si mohli udělat pěkný večer u Tiny doma. S italskými specialitami a dobrý vínem, které snad bude téct proudem.“
TINA: „ Eleno, nevím jestli budu takovou velkou zásobu vína ve špajzu.“
ANDREA: „ To by šlo. To by mohla Katrina vytáhnou paty z baráku.“
TERESA: „ A nebo by jsme mohli zajít ke Katrině domů.“
ELENA: „ Tereso, úplně jsi mi to vzala z pusy.“
TERESA: „ Promiň. Já jsem nechtěla.“
ANDREA: „ Holky ono to nějak dopadne.“
Tina, Andrea, Elena a Teresa si ťukli skleničkami s vínem, aby jim nějaký plán vyšel.
V Rakousku……. Všichni obyvatelé chalupy se sešli na snídani kromě malé Natálky, která spala v ložnici u Hartmuta v postýlce.
MARTIN, ŠARLOTKA, MICHAL: „ Co budeme dneska dělat??“
HARTMUT: „ Dneska se vydáme po stopách Yetiho.“
DĚTI: „ Hurá, hurá, hurá……….“
HARTMUT: „ Za chvilku vyrazíte na cestu za Yetim.“
DĚTI: „ Hurá, hurá……….“ Se zvedly a běžely se převléknout do oteplovaček.
CHRIS: „ Kam se jde??“
HARTMUT: „ Půjdete na jednu chatu, která je od naší chalupy blízko. K chalupě se dostane po vyznačené cestě. U chaty najdete malé krabičky, kde jsou indicie a každá krabička má na sobě jména dětí.“
SEMIR: „ A jak se máme dostat domů.“
HARTMUT: „ Musíte si sebou vzít lyže. Od chalupy vede cesta přímo k naší chaloupce.“
TOM: „ Jak je vyznačená ta cesta??“
HARTMUT: „ Okolo cesty jsou barevné fáborky na stromech, keřích a nebo je najdete na dřevěných tyčích.“
JAN: „ A ten majitel té chalupy bude o nás vědět, že k němu příjde velká skupina s dětmi.“
HARTMUT: „ Ano a ještě vám dá nějaké další indicie. Všechno je už dokonale zajištěné.“
CHRIS: „ A co bude dělat náš vůdce??“
HARTMUT: „ Vůdce bude hlídat hledače indicií……….“
SEMIR: „ A co Chris???“
HARTMUT: „ Chris tu pěkně hospodařit, když tu nemá……….“
CHRIS: „ To ti moc děkuji. Já jsem tu jenom na výpomoc.“
JAN: „ Tak ti to moc nezávidím.“
TOM: „ A to bude na celý den??“
HARTMUT: „ Ano. Ještě nějaké otázky??“
TOM, CHRIS, SEMIR, JAN: „ Ne.“
SEMIR: „ Chrisi, tak to udělej něco dobrého.“
HARTMUT: „ Abych ještě nezapomněl. Na cestu dostanete balíčky s jídlem.“
JAN: „ To abychom náhodou nezhládli.“
Všichni děti stály převlečeny do oteplovaček před chalupou v jedné řadě jako při nástupu na těláku základní školy. A koukaly se na řadu oken na chalupě, kde je skrytá úzká chodbička, která spojuji pokoje a velkou jídelnu.
MARTIN: „ Expedice Apalucha je připravena k výstupu.“
MICHAL: „ Mě praskla guma u spoďárů.“
Hartmut přišel k prvnímu oknu, které otevřel a vykoukl na děti před chalupou.
HARTMUT: „ Za chvilku půjdete po stopách Yetiho.“
DĚTI: „ Hurá, hurá……….“
Otcové dětí se šli raději převléknout do teplejších věcí a připravit pro děti věci na lyžování. děti mezitím se koulovaly před chalupou.
V Kolíně……. Katrina volala s Hartmutem, který je pomaloučku na cestě k chalupě, kam má namířeno jedna velká skupina. Malá Natálka seděla v dřevěných sáňkách se dřevěným opěradlem a byla přikrytá dekami, aby jí nebyla zima a pěkně se smála na svého tatínka.
KATRINA: „……. To jsem ráda, že se má Natálka dobře……. Těším se na vás až se mi vrátíte z hor………. Jinak se mám dobře a s holkama si užíváme to krásné ticho……..“ Uviděla z okna, že přijela vínová Octavia a šla Tině otevřít. „Budu pomaloučku končit……. Přijela mi návštěva……. Taky se mějte moc hezky a dej za mě Natálce pusu……. Ahoj.“ Zavěsila.
TINA: „ Ahoj. Neruším.“
KATRINA: „ Ahoj. Nerušíš. A pojď dál.“
TINA: „ Díky.“
Tina a Katrina šli do obýváku si sednout a popovídat si.
KATRINA: „ Copak potřebuješ??“
TINA: „ Já a holky jsme tě chtěli pozvat ke mně domů…….“
KATRINA: „ Děkuji za pozvání.“
TINA: „ To zní jako, že nepřijdeš.“
KATRINA: „ Přesný úsudek.“
TINA: „ Ty jsi ještě na nás naštvaná kvůli Natálce??“
KATRINA: „ Docela ano. Bylo to narychlo a já jsem mohla jenom souhlasit se všemi, abych vás nenaštvala. Ale bylo to jednoznačné rozhodnutí……….“
TINA: „ Ale já v tom prsty nemám. Katrino, už se s tím musíš smířit. O Natálku je dobře postaráno.“
KATRINA: „ To vím, ale než si zvyknu, že jsem tu sama.“
TINA: „ Týden uteče jako voda. A pak třeba budeš vyprávět Natálce o této krásné expedici.“
KATRINA: „ Asi máš pravdu…….“
TINA: „ Tak přijdeš ke mně??“
KATRINA: „ Já se u tebe zastavím. A co vlastně se u tebe chystá??“
TINA: „ To byl hlavně nápad Eleny. Uděláme si takový italský večer.“
KATRINA: „ Tak to zní zajímavě.“
Na stopě Yetiho……. Děti se svými otci šli po vyznačené cestě jak jim řekl Hartmut. Šli po úzké vyšlapané cestičce jako kačenky za sebou. Každý otec měl na zádech batoh s lyžáky, lyže dětí a ještě svoje. Vždy šli první děti a za nimi šel otec, kterému děti patřili. Rodinky se mezi sebou domlouvali pomocí vysílaček a bylo ti šišky ze smrčku a každý měl svůj kód, které si sami vymysleli. Každá rodina měla svůj rozestup. Jako první šla Tomova rodinka. Adelina šla s Janem a dětmi. Kousek za nimi šel Jan s dětmi.
JAN: „ Tady orel, tady orel volá poštolku. Zaloš výškový tábor. Musíme počkat na Semira a Michala a dochází kyslík. Přepínám.“
TOM: „ Nepřepínej. Papoušek nás dožene.“
ADELINA: „ Já chci počkat na Michala. A studěj mě nožičky.“
JAN: „ A jaký??“
ADELINA: „ No přeci moje.“ Ukázala Janovi, že má na sobě červené bačkůrky. A Jan se jenom zhrozil.
JAN: „ Tady orel. Adelina celou dobu v bačkůrkách. Přepínám.“
TOM: „ To má smůlu v čemu bude lyžovat. Přepínám.“
Michal seděl pod velkým zasněženým smrkem, kde vykonával svoji velkou potřebu.
SEMIR: „ Tady papoušek, volá anděla……….Přitlač. Moc se s tím loudáš.“
MICHAL: „ Už to je.“
Semir přehnul Michala přes koleno. A hledal čím by ho mohl utřít. Utrhl malou větvičku za smrčku a Semir se pustil do díla.
MICHAL: „ Maminka mě utřela lopuchem byla tam beruška…….“
SEMIR: „ To je smůla. Tady lopuchu není…….“
MICHAL: „ Pomoc mami……. Pomoc. Mami, mami“ A tekli mu slzy z očí.
Šli dál po cestě a pomaloučku se jim objevovala chalupa se stopami. Děti jdou pěkně za sebou jako kačenky jako první.
PÉŤA: „ Jane, já bych byl nejraději hadem.“
JAN: „ Proč hadem??“ A na koníčku měl Adelinu. A jdou jako spolední. A Semir nese Janovi lyže se svými.
PÉŤA: „ Protože had když jde tak přitom leží.“
JAN: „ Tome, Semire, tady orel, volá orel…….“
SEMIR: „ Co zase chce ten pták.“
TOM: „ Máš snad ještě nějaké přání??“
JAN: „ Poslední. Nechte mi natisknout parte.“
Na chalupě……. Všichni došli na určenou chalupu. Děti našli krabičky, kde byli indicie na Yetiho. A vedoucí chalupy předal tatínkům ještě jednu indicii podle dohody s Hartmutem. Pak si vzali lyže a pomalu sjeli k jejich pronajaté chalupě, kde už Hartmut a Chris připravují dobrou večeři – zeleninové rizoto.
V Kolíně n/R………. U Tiny doma se konal malý večírek. Všichni manželky se moc dobře bavili a jenom si užívali klid a pohodu bez dětí a svých milovaných manželů. Jedli ty nejlepší jídla z italské kuchyně a víno. Všichni seděli v obýváku.
Tina byla v kuchyni a volala se svým milovaných manželem. Když domluvila se svým mužem tak k ní přišla Elena.
ELENA: „ Mám jednu otázku.“
TINA: „ Tak se ptej.“
ELENA: „ Jak jsi dokázala, že tu s námi sedí i Katrina??“
TINA: „ Katrině se to trochu rozleželo v hlavě a trochu jsem do toho mluvila…….“
ELENA: „ Už naprosto chápu. Já nevím jak to děláš, že někoho umíš tak přemluvit…….“
TINA: „ Eleno, to by jsi měla vědět za léta, co známe.“
ELENA: „ Já vím. Jsem ráda, že tu Katrina je, protože aspoň není sama doma.“
TINA: „ To máš pravdu.“
ELENA: „ A jak se vlastně všichni mají???“
TINA: „ Dobře. Dneska hledali stopy po Yettim.“
ELENA: „ A co pak dostanou??“
TINA: „ Nevim, ale musejí hledat různé indicie.“
ELENA: „ To mi připomíná jednu americkou dobrodružnou hru – pevnost Boyard. Aspoň to mají děcka zábavnou formou jako na táboře.“
TINA: „ Hartmut je musí nějak zabavit.“
Na chalupě………. Malý svišťové po večeři si rozbalily své krabičky, kde byli indicie. Byli to různé kousky puzzlí, které na sebe nenavazovali a pak se musejí dát všechny dohromady – všechny děti a pak jim vznikne obrázek Yettiho.
Pak na konec Šalotka a Barbara rozbalili větší balíček, který majitel chalupy předal Semirovi, Tomovi a Janovi dneska odpoledne. Zde našli další plán cesty – jenom malý kousek, barevné fáborky, svazek klíčků od nějakého pokladu.
ADELINA: „ Co bude zítra??“
HARTMUT: „ To se všechno dozvíte až zítra ráno.“
ŠARLOTKA: „ Ale mi chceme něco vědět.“
HARTMUT: „ Nic neřeknu!“
SEMIR: „ Nevidíš jak tě pěkně prosí…….“
CHRIS: „ Tak jenom něco málo řekni.“
DĚTI: „ My to chceme vědět, my to chceme vědět,…….“
HARTMUT: „ No dobře.“
DĚTI: „ Hurá, hurá, hurá,……….“
SEMIR, TOM, JAN, CHRIS: „ My to chceme taky vědět.“
HARTMUT: „ Ještě vy se k nim přidejte.“
SEMIR: „ Potřebujeme to taky vědět, abychom si připravili síly na ten tvůj výmysl.“
TOM: „ Jenom malý kousek. Jinak neusnou.“
BARBARA: „ Hartmute, tak už to řekni.“
HARTMUT: „ Ale tohle to je naprosté vydírání.“
JAN: „ To není vydírání. Tak to konečně řekni, ať můžou jít spát.“
CHRIS: „ Když jim to neřekneš tak ještě budou do noci vzhůru.“
MICHAL: „ Ale už jsi slíbil, že to řekneš.“
SEMIR: „ Míša má naprostou pravdu. Všichni přítomní jsme to tu slyšeli.“
TOM: „ To je čistá pravda.“
JAN: „ Kontrolní otázka. Slyšeli jste ten slib od Hartmuta??“
DĚTI: „ Ano, ano, ano,……….“ Začali skandovat, aby to Hartmut kousek prozradil.
HARTMUT: „ Tak dobře. Tak vám to tedy prozradím. Když jste to dostali tak daleko tak vám něco řeknu. Zítra bude další výprava na další chalupu, kde dostane dalších stopy, kde by jste mohli najít Yettiho.“
JAN: „ Už je hodně pozdě. Běžte se na zítra vyspinkat.“
PÉŤA: „ A kdo nám řekne pohádku na dobrou noc??“
TOM: „ Semir je dneska na řadě.“ Každé dítě dalo svému otci pusu na dobrou noc a odcházely do svých ložnic se převléknout do pyžam a spali všichni společně v jedné velké místnosti, kde byli naskládané postele vedle sebe.
SEMIR: „ Jak to, že jsem na řadě já s pohádkou??“
TOM: „ Semir zapomněl, že si vytáhl lísteček, kde bylo napsáno slovo pondělí.“
CHRIS: „ A dneska je zrovna pondělí.“
SEMIR: „ To mám ohromnou radost.“ Odešel za dětmi.
Dneska bylo na Semirovi, aby dětem vykládal pohádku před spaním.
Děti byli už dávno v postýlkách. Jan,Tom a Hartmut leželi v posteli a Hartmut kolébal malou Natálku, která si dudala dudlík.
Semir začal vypravovat pohádku .
SEMIR: „ Byla jednou jedna chaloupka a ta chaloupka stála úplně osamotě. Byla začarovaná.“
ADELINA: „ Žila v ní baba Jaga.“
MARTIN: „ A zavřený děti chlívku.“
SEMIR: „ Žádná baba Jaga, žádný zavřený děti, ale upíři.“
Z ložnice volal Tom.
TOM: „ Potom se jim bude nádherně spát.“
JAN: „ Je to pták.“
Po te Chris zavolala na Semira.
CHRIS: „ Krucinál hoď tam jinam večerník.“
Semir dál pokračoval v pohádce.
SEMIR: „ Oni pili krev ve dne.“
PÉŤA: „ A komu?“
SEMIR: „Třem dobrým lidem.“
Děti se lekli a zahrabali se do peřin
SEMIR: ,, Pst.“
Děti už měl zavřené oči a tak Semir odešel do své postele, jak přeskočil ozdobné zakončení postele, tak spadl na zem.
V Kolíně……. Manželky si domlouvali, co budou dělat zítra večer. Zítra si dohodli, že si půjdou zahrát bowling do Kolína-Koblenz.
V Rakousku………. Celá chalupa se probudila do krásného slunečního dne. Sníh se jenom třpytil pod slunečnými paprsky, které dopadaly na sníh. Děti se rychle nasnídali a jenom čekali na rozkaz od Hartmuta, co budou dneska dělat. Děti se sešli venku před barákem.
MICHAL: „ Co budeme dneska dělat??“
Hartmut vykoukl z okna v chodbičce.
HARTMUT: „ Opět se vydáme po stopě Yetiho.“
DĚTI: „ Hurá, hurá, hurá…….“
HARTMUT: „ Za chvilku vyrážíme.“ Zavřel okno a odešel do jídelny. Děti venku se začali válem ve sněhu a dělat blbosti.
CHRIS: „ Copak máš dneska v plánu.“
HARTMUT: „ Půjdeme na další horskou chalupu. Ale dneska si vezmeme sáňky a nebo boby.“
SEMIR: „ Tady je někde bobová dráha??“
HARTMUT: „ Ne. Ale půjdeme po jiné cestě, která je stejná po které jste šli včera. Dojdeme na chatu. Děti se povezou na bobech a nebo sáňkách……….“
TOM: „ A na naši chalupu pojedou taky?“
HARTMUT: „ Ano. Nebo jste proti tomu??“
JAN, SEMIR, TOM, CHRIS: „ Ne.“
HARTMUT: „ To jsem rád.“
CHRIS: „ Dneska mám taky zůstat v pohodlí naší chalupy??“
HARTMUT: „ Dneska půjde celá chalupa na procházku.“
Celá chalupa je v polovině své cesty na určenou chalupu, kde nechal Yetti svoji další stopu. Otcové svých dětí jim dělali tahací psi a děti si pěkně seděly na bobech a malá Natálka jela na dřevěných sáňkách s dřevěnou ohrádkou na konci saní. A Chris dělal takový dozor nad všemi.
Na horské chatě……. Děti našli další kousky do své velké skládanky a další indicie na vyhledání Yettiho. Na této horské chalupě si dali dobrý obídek a pak pomaloučku vyrazili ke svoji chalupě. Děti si sedly na boby a sjeli do přímo k jejich chalupě, kde byli jako první. Otcové si šli pěkně pomaloučku po vyšlapané cestičce.
Když přišli do své chalupy už bylo pozdě večer akorát do hajan. V chalupě už všichni spali. Kromě Michala a Barbary, kteří seděli v kadibudkách před chalupou.
BARBARA: ,, Byli jednou dvě budky ale nebyli to obyčejné budky.“
MICHAL: ,, Byli začarovaný.“
BARBARA: ,, Nebyla tam žádna baba Jaga.“
MICHAL: ,, Nebyli tam zavřené děti v chlívku byli tam dva hodní lidé my dva. Víš čím bych chtěl bejt, kdybych nebyl člověkem??“
BARBARA:,, Čarodějem abys mě vysvobodil.“ Uslyšel je Chris když se chystal do postele. Šel se podívat ke kadibudkám.
CHRIS: „ Co je tady za sněm!!“ Na ruku si vzal Barbaru a Michala vzal za ruku a šli do chalupy a zamířili do postele.
MICHAL: „ Chrisi, můžu se na něco zeptat?“
CHRIS: „ Zalehni a spi.“
MICHAL: „ Ale mě to moc zajímá.“
CHRIS: „ Řek jsem, že máš zalehnout a spát. Nebo tě přetrhnu jako hada.“
MICHAL: „ Chrisi, prdí taky hadi??“ Chris se na Michal podíval blbým pohledem a odešel do své postele.
V Kolíně……. Tina, Elena, Teresa a Andrea si zajeli za hranice Německa to do Belgie – Ardeny, kde si pěkně zalyžují a zde zůstaly asi tak 2-3 dny. Katrina zůstala sama doma, kde si užívala klid svého domova.
V Rakousku……. Ráno děti po snídani skandovali před chalupou, že chtějí jít po stopách Yettiho. Hartmut vyhlásil novou hru, že se budou konat malé závody v jízdě na čemkoliv a že po stopách Yettiho půjdou večer a víc informací jim řekne po večeři. Děti začali kramařit v chalupě, aby našli nějaké věci na jízdu po sněhu. Jak se všichni tatínkové nasnídali tak mohli závody začít. Děti jezdili na lopatě, v různých velkých hrncích, na saních, na bobech,……. Chris mezitím připravoval večerní akci pro děti.
Den utekl jako voda a děti se moc těšili na večer až půjdou po stopách Yettiho. Každá rodinka dostala ještě pokyny, co mají dělat a každý rodina šla za sebe, hledat Yettiho. Hartmut a Chris zůstali na chalupě. Tom, Semir a Jan hlídali děti, aby nešli po jiné cestě. Děti byli vyzbrojeni baterkami a sledovali označenou cestu barevnými fáborkami jako na táborech, když jsou stezku odvahy jako součástí programu, kde na něco na konci čeká sladká odměna. Děti měli tak trochu strach, ale docela jim to šlo. Na konci cesty na ně tam čekalo sladké překvapení – samé čokoládky, sušenky, bonbónky, lízátka, žvýkačky,……. A toto všechno hlídal Yetti, který byl ze sněhu. A pro všechny ještě tam byl malý plyšový Yetti.




O dva dny později……. Se vracela naše expedice Apalucha. Tina, Andrea, Elena, Teresa a Katrina čekali na svoje ratolesti a manžely na hlavním vlakovém nádraží. Když zastavil vlak, Chris stál u dveří a pomáhal dětem při vystupování z vlaku. Děti se hned rozběhli za svými maminkami. Katrina se strašně moc těšila na Natálku. Pak se přivítali všechny manželky se svými manželi. Každá rodina odejela do svého domova. Děti vyprávěli svým maminkám, co všechno zažili za ten celý týden na chalupě a co dostali.

Konec!!!

Autorka: Tina11 a Katrina

_________________
Tom: "Poď parťáku, někam tě zvu!"
Semir: "Ty ?"
Tom: "Co je ?"
Semir: "No ale doufám, že to taky zaplatíš. "
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
pajasekacka


Založen: 15. 10. 2008
Příspěvky: 47
Bydliště: Brno
Odpovědět s citátem
jéé to se mi líbí!!!! Laughing S tebou mě baví svět je super film. Smile A jsem zvědavá jak se poperou naši komisárci s tímto úkolem od jejich milovaných manželek Twisted Evil a snad to děti i chlapci přežijou ve zdraví Very Happy Laughing Laughing
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Gut
Prcek


Založen: 06. 02. 2009
Příspěvky: 11
Odpovědět s citátem
Je to dobrá povídka,zavedla jsi tam víc Semirových partáků to se mi líbí už se těším na pokračování
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Epedice Apalucha 2 část
Katrina


Založen: 30. 09. 2008
Příspěvky: 38
Bydliště: Trutnov
Odpovědět s citátem
Ahojky
Tak pokračování tedy druhá část naší společné povídky je na světě snad se vše povídka bude líbit .
Mějte se pěkně Katrina a Tina 11 . P.s těšíme se na vaše komentíky Smile Wink

_________________
Tom: "Poď parťáku, někam tě zvu!"
Semir: "Ty ?"
Tom: "Co je ?"
Semir: "No ale doufám, že to taky zaplatíš. "
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Re: Epedice Apalucha 2 část
Ajši
Administrátor

Založen: 14. 10. 2007
Příspěvky: 1513
Bydliště: Hodonín
Odpovědět s citátem
Koukám, že povídka se inspirovala ve filmu S tebou mě baví svět. Přeji, ať se vyvede a pobaví čtenáře Smile
Jen opět upozorňuji na velké množství chyb, mnohdy z nepozornosti. Holky, vždy si to po sobě párkrát přečtěte, prosím!

A ještě jednu věc nechápu...
Proč vlastně Katrina pojmenovala své a Hartmuttovo děcko po jeho milence? Shocked Shocked Shocked Shocked Hartmutt přece s Natálií chodil.
Když si představím, že bych byla těhotná a Semir za mnou přišel se slovy ,,miláčku, naše dcera se bude jmenovat Andrea, po mé drahé bývalé ženě", tak milý Turek letí z okna a než by dopadl, já už bych měla v nemocnici zamluvené datum na potrat Smile

Ale téma je zajímavé, když si dáte záležet na pravopise, tak bude povídka hezká Smile
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Expedice Apalucha
Katrina


Založen: 30. 09. 2008
Příspěvky: 38
Bydliště: Trutnov
Odpovědět s citátem
ahojky přidávám další část tak přeju moc hezké počtení Katrina Wink
Jinak nás Tinou velice těší číst přijemné komentíky a za ty moc děkujeme Wink

_________________
Tom: "Poď parťáku, někam tě zvu!"
Semir: "Ty ?"
Tom: "Co je ?"
Semir: "No ale doufám, že to taky zaplatíš. "
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Expedice Apalucha
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Časy uváděny v GMT + 1 hodina  
Strana 1 z 1  

  
  
 odeslat nové téma  Odpovědět na téma