AFC11.cz    Diskusní fórum    Pravidla    FAQ    Hledat    Uživatelé    Registrace    Přihlášení 
odeslat nové téma  Odpovědět na téma

Oznámkujte mi tuto povídku, prosím, jako ve škole...
1
100%
 100%  [ 1 ]
2
0%
 0%  [ 0 ]
3
0%
 0%  [ 0 ]
4
0%
 0%  [ 0 ]
5
0%
 0%  [ 0 ]
Celkem hlasů : 1

4.Nečekané bolesti
André-und-Semír


Založen: 09. 11. 2007
Příspěvky: 418
Bydliště: Praha-nudná část u Centra Chodov
Odpovědět s citátem
Ahojky!
Jsem tu se čtvrtou povídkou do mé pokračovací řady... Zatím opravdu kousíček...



Někdy život nabídne možnosti, které je lepší nevyužít. Ale člověk po nich skončí, a potom lituje následků.
Někdy ale v tom nemá prsty Osud, avšak i někdo jiný. Někdo, kdo se na té katastrofě nepodílí úmyslně…

____________________________________________________________________________________________

Je obyčejné pracovní ráno. Na služebně jsou už skoro všichni. Chybí jen Semír.
„Kde ten Gerkhán je?“ rozčilovala se.
Sice nebyla rozčílená, když byla opět s mužem svého života, ale kvůli tomu nezanevře na autoritě, že ano?
„Je na své ranní projížďce městem.“ odpověděl André a povzbudivě se na Annu podíval.
Pohled mu opětovala a vrátila se zpátky do své pracovny. Po chvíli se Semír objevil ve dveřích kanceláře hlavních komisařů.
„Už jsem se lekl, že je někde zase nějaká bouračka či páchání trestních činů na dálnici!“ ozval se André místo pozdravu.
„Hmm…“ zabručel s nezájmem Semír, který měl náladu pod psa.
„Protože se tu málem zvednul tajfun Anna.“ podotkl Fux vyčítavě. Neměl Annu rád tak rozčílenou.
„To je na Tobě, ne? Měl by sis Aničku zklidnit nebo mě nakonec vyhodí!“ odpověděl Turek, který byl Andreasovým chováním znechucen.
Anna stála za ním.
„Až se domluvíte, kdy kdo budete uzavírat sázky na MOJÍ náladu, tak na vás čekám u mě v kanceláři!“ ozvala se svým jedovatým tónem,
nevěnovala ani jednomu jediný pohled a odešla k sobě, dveře od její kanceláře málem nevydržely a roztříštily by se.
Ale měly štěstí, že jejich majitelka jimi nepraštila víc.
Celá služebna byla náhle v pozoru. Oba hlavní komisaři se po sobě udiveně podívali.
„No, nezbývá nám zřejmě nic jiného, než tam jít.“ řekl ještě stále zaražený André a oba se vydali za Annou.
„Děje se něco, šéfová?“ zeptal se velice opatrně Semír, protože tušil, že na něj je dost naštvaná.
„Něco?! Děje se toho víc, než byste vy dva tušili, pánové!
Vy, Gerkháne, si přijdete do práce, kdy se vám zlíbí a o Tobě, André, ani nemluvím!
Skoro dvě hodiny máte ve složkách mail od policejního prezidenta. A pokud jste zapomněli, tak je to Frankie Reichelt a ne Törner!“ skončila Anna a tím považovala rozhovor za ukončený.
Semír se šel kouknout na ten mail, za to Andreas se moc k odchodu neměl.
Jako její přítel musel vědět, co se děje.
„Anni…“ ozval se opatrně.
Anna, která byla celou dobu k nim zády, se otočila. Měla červené oči od pláče. Vstala a přešla k němu.
„Celou noc jsi nebyl doma, myslela jsem, že tě opět ztratím.“ zašeptala v rozpacích.
André se nemohl na ní tak koukat, jak pláče. Objal ji a začal ji hladit po vlasech a utěšovat.
„Ale no tak, Anni. Tohle je chování puberťačky. Byl jsem ve stájích a trošku se to protáhlo, takže bych přišel po třetí ráno.
Přespal jsem tady v kanceláři. Nechtěl jsem tě budit.“ andré ve snaze ji uklidnit.
„Dobře.“ řekla klidně, utřela si slzy a usmála se. Byla s jeho vysvětlením spokojena.
„André?! Vypadá to, že vedení se zbláznilo. Chtějí, abychom lidi z dopravního a městskou naučili jezdit na koni.
Zdá se, že se náš milý policejní prezident chystá pro ně kupovat koně.“hlasitě se ozval rozčílený mladý Gerkhán.
„A jéje!“ zalamentoval zkušený policista. Oba si sedli do auta a vyjeli k prezidiu.
Ani jeden toho policejního prezidenta neviděl.
Ihned po Hansi Törnerovi tam byl dosazen nějaký namyšlený frajírek a teď ten Frankie Reichelt.
Když dojeli na prezidium, André měl pocit, že tam něco nehraje. V budově bylo nezvyklé ticho.
Gerkhán i Fux tam obezřetně vstoupili, připraveni na vše.
Po chvíli se ozval obvyklý šum a za nimi známý smích.
„Jsem vás teda napálil!“ smál se. Oba se otočili na vlastníka smíchu, Frankieho.
„Ty?“ žasl Semír. Frankie Reichel byl známý v kolínských stájích jako Daniel Weber. Byl nejlepším jezdcem ve stájích.

„My abychom ty laiky učili jezdit, když na trůně mají úplného profíka?!“žasl André, když už byli ve Frankieho pracovně.
„Já už nemám tolik času, jako jsem míval. Potřebuju vaší pomoc. Zrovna dopravní a městská jsou líní a radši si zavolají kluky ze Zásahovky,
než aby sami vyrazili za uprchlými řidiči.“rozčiloval se nad neschopností svých podřízených Frankie.
„No tak dobře. Budeme se snažit…“ řekl odevzdaně André.
Sice byl taky mezi nejlepšími jezdci, ale nebyl tak vážený jako Daniel.
Odjeli za živého rozhovoru na téma, jací jsou měšťáci a dopraváci líní a tupí. Šéf dopravní měl to štěstí, že je slyšel…

Arrow

„Tak jak jste dopadli?“ zeptala se Anna, když se ti dva vrátili. Semír skrýval úsměv, ale André se moc neusmíval.
„Budeme muset naučit městskou a zdejší kolegy naučit jezdit na koni,“ zabručel André a to už Semír propukl v záchvat smíchu.
„Čemu se směješ?“ podíval se Fux na svého parťáka s povytaženým obočím.
„Ale nic… jen… představa některých… na koni…“ promluvil se smíchem Semír a to už se André zasmál taky. Představa některých policistů na koni byla velice směšná.
„Tak dobře, pobavili jsme se,“ usmála se Anna, „Kdy začínáme?“
„Zítra samozřejmě,“ zazubil se André.
„Skvěle. Takže polovinu odtud vezmete a polovinu z městské. Aby to tu nelehlo úplně,“ začala Anna.
„Samozřejmě,“ usmáli se na sebe ti dva a šli do hlavní místnosti, aby řekli tuto novinku kolegům.
„Cože?“ zděsil se Horst, „To snad ne.“
„Neboj, to zvládneme,“ poplácal Dieter svého kolegu po rameni.
„Bude alespoň změna,“ zamumlal Sigi.
S tím se rozešli po své práci. Anna ve své kanceláři přemýšlela, koho si vypůjčí z jinému oddělení místo Semíra a Andrého. Zavolala nejdříve na Jednotku Speciálního Nasazení. Tam nikoho volného neměli. Jako vždy… Tak zavolala ještě do ústředí Zásahovky.
„Kern,“ ozval se hlas šéfa Zásahovky z telefonního sluchátka.
„Tady Englhartová. Zdravím, Jakobe,“ promluvila.
„Zdravím, Anno. Potřebujete něco?“ zeptal se mile.
„Ano, potřebovala bych si vypůjčit dva komisaře, protože naši hlavní komisaři na prosbu policejního prezidenta budou učit jezdit městskou policii a naše oddělení na koni,“ vyslovila prosbu.
„Jistě, vím o tom. Navrhoval jsem to Frankiemu sám. K dispozici tu mám pro Vás Alexe Fuxe a Aischu Gerkhánovou. Může být?“ navrhl ji.
„Samozřejmě, mnohokrát děkuji, Jakobe,“ děkovala mu.
„Nemáte zač. Za hodinu je tam máte. Nechte si je, na jak dlouho budete potřebovat,“ řekl a zavěsil.
Anna se pro sebe usmála. Měla pocit, že budou André se Semírem rádi.

O hodinu později se na stanici doslova přiřítila posila. Všichni se na ně podívali tak nějak nedůvěřivě, obzvlášť Semír s Andrém, kteří se k nim ihned vydali.
„Co tu děláte?“ zeptali se společně.
„Jelikož budete od zítřka jaksi indisponováni…“ začala Aischa.
„Tak nás šéf poslal, abychom vás zastoupili tady,“ dodal Alex.
„Hele, bráško, velké přivítání sestřičky nebude?“ provokativně promluvila.
„Jasně, že bude,“ zazubil se, přešel k Aische a objal ji. Ona neměla dispozice miniaturnosti tedy to vypadalo, jako kdyby klokánek objal svou matku. Anna vyšla ze své kanceláře.
„Jsem ráda, že jste se ukázali tak brzo,“ usmála se nad objímajícím Semírem a podala si ruku s Alexem. André se postavil vedle Anny jako její osobní stráž. Posila Fux se zasmál.
„Neboj, brácho. Mám tu Aisch,“ zamumlal bratrovým směrem a dodal: „Ale sluší vám to spolu.“
André s Annou se na sebe usmáli.
Semír Aischu pustil a pozdravil se taky s Alexem.
„Budu tu ráda,“ usmála se Aischa, když si podívala ruku s Annou a zdravila se s Andrém.
„To doufám,“ odvětila Anna. Ostatní se na ně dívali, ale nešli se pozdravit ani s jedním z posily od Zásahovky. Každý z nich si připadal tak nějak bezvýznamně. André něco pošeptal Aische a ta se podívala na Andreu, novou sekretářku.
„Má dobrý vkus,“ zamumlala k Andrému.
„Tak a do práce. Všichni. Alex s Aischií mezitím půjdou se mnou,“ zavelela Anna a všichni se dali do práce a posila ze Zásahovky šla za Annou.

Kolem sedmé hodiny večer, když všichni byli skoro pryč, naši komisaři dopsali hlášení a šli zjistit, co tam ti tři probírají. André zaklepal a společně vešli do kanceláře Anny, kde všichni měli před sebou skleničku s alkoholem a povídali si.
„A nás chudáky nikdo nepozve,“ namítl André.
„Mohli jste přijít. Nikdo vás v kanceláři nedržel,“ odvětila s úsměvem Aischa.
André si sedl k Anně a objal ji. Semír se doslova vecpal vedle Alexe. Anna se natáhla pro další dvě skleničky a nalila těm dvěma.
„Už vidím ty lemry měšťáky jak budou jezdit na koni,“ zamumlala Aischa.
„Bude to zábava na ně koukal,“ odvětil s úsměvem André.
„Ale kdybyste ty lenochy viděli. Škoda jich,“ zamračil se Alex.
„Nezměníme místo? Neříkám, že to tu nemám rád, ale to není zrovna nejlepší místo pro tlachání o ničem,“ namítl Tureček.
„Něco ti tu vadí, prcku?“ zasmál se André, „Ale máš pravdu. Tahle místnost nepatří mezi ty nejlepší k povídání a drbům.“
„Tak kam chcete jít, pánové?“ zeptala se Anna.
„Nevím,“ odpověděl Semír.
„Já bych už šla,“ prohlásila Aischa při pohledu na hodinky.
„Máš pravdu. Radši se pořádně vyspat. Zítřek bude zajímavý,“ přitakal Alex.
„Já půjdu taky,“ přidal se Turek, dopil skelničku a rychle odešel z místnosti, aby se dostal co nejdříve domů.
„Co s ním je?“ zeptala se Aisch.
„Netuším,“ pokrčil rameny jeho parťák.
Alex s Aischou vstali, rozloučili se a odjeli taky.
„A co bude s námi?“ zeptal se André a políbil ji.
„Nevím,“ usmála se a polibek mu opětovala.
„Nevíš?“ tiše se zasmál a začal ji líbat. Anna se po chvíli odtáhla.
„Pojedeme ke mně,“ pošeptala a i ti dva opustili služebnu.

V šest hodin ráno další den zazvonilo tisíce budíků v Kolíně nad Rýnem. Mezi nimi byl i budík Aischi a Alexe.
„To už je ráno?“ zabručel rozespale Alex.
„Asi,“ odvětila napůl spící Aisch.
„Tak vstávat,“ zavelel rozespale Alex, vstal a šel do koupelny. Aischa zamumlala něco o krátké noci a vydala se za ním.
Další budík, který zvonil, byl u Semíra. Ten vstal, vypnul budík a šel do kuchyně.
V jednom z mála bytů budík nezvonil. U Anny. Ti dva byli vzhůru už půl hodiny, zrovna seděli u snídaně.
„Nechceš jít s námi?“ zeptal se jí.
„Víš, že nemůžu. Musím být za každou cenu na služebně,“ odvětila, „Taky se mi to nelíbí.“
„Ach jo,“ povzdychl si.
„To je těžké, když tam za všechno zodpovídám,“ odvětila.
„Ale to je potom zlé. Jak mám ty naše kolegy naučit jezdit na koni, když jim šéfová nejde příkladem,“ usmál se a objal ji.
„Myslíš, že bych to potřebovala?“ zeptala se.
„Ty určitě. Obzvlášť soukromý trénink,“ zasmál se a začal ji líbat.

Mezitím se Semír pomalu připravil a vydal na cestu. Alex s Aischou už jeli na dálniční. Horst s Dieterem a Sigim vyjeli společně ne zrovna rádi do kolínských stájí.
„To bude něco hroznýho. Už to vidím,“ lamentoval Horst s hrůzou v očích.
„Maximálně tě na toho koně vytáhneme společnými silami,“ namítl se špatně skrývaným úsměvem Sigi.
„No jo, ty vtipálku,“ zabručel Horst.
„Hele, támhle jede Semír,“ ozval se Dieter, který řídil.
Semír si broukal v autě nějakou písničku a ani si kolegů nevšiml. Prakticky společně přijeli ke stájím. Vystoupili.
„Ahoj kluci! Tak jak se těšíte?“ přivítal je Semír a zasmál se bledému Horstovi. Nějací další policisti tam byli, ale nějak se družit nechtěli.

Po půl hodině se André podíval na hodinky.
„Zlato, musíme už jít. Přijdu ke stájím určitě pozdě,“ řekl, ještě ji políbil a jako blesk vyletěl z bytu a jel ke stájím.

„Kde ten André sakra je?“ ptal se každou chvíli netrpělivě Semír.
„Už jede,“ odvětil Dieter a ukázal na Andrého auto, které se nebezpečnou rychlostí blížilo ke stájím. Prudce zpomalilo a zaparkovalo vedle auta Semíra. Majitel auta vystoupil a přešel ke kolegům.
„Odpusťte kluci, ale jaksi jsem nestíhal,“ usmál se omluvně a už se těšil na průběh dnešního dne.


POKRAČOVÁNÍ ZAS NĚKDY PŘÍŠTĚ

_________________
Anča =)

Mám teorii.... Za vším hledej drogy... *svatoušský kukuč*

Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuOdeslat e-mailZobrazit autorovy WWW stránkyICQ
Re: 4.Nečekané bolesti
Ajši
Administrátor

Založen: 14. 10. 2007
Příspěvky: 1513
Bydliště: Hodonín
Odpovědět s citátem
Házíš sem povídky hrozně rychle, Ančo Smile to není výtka, je to zcela na Tobě - ale pak se může stát, že se nějaký příběh v tom množství ztratí Sad


Někdy život nabídne možnosti, které je lepší nevyužít. Ale člověk po nich skončí, a potom lituje následků.
Někdy ale v tom nemá prsty Osud, avšak i někdo jiný. Někdo, kdo se na té katastrofě nepodílí úmyslně…

---- Dobrý a chytrý úvod. Je to pravda, člověk si mnohdy myslí, co za šanci se mu naskýtá a pak si pěkně hnusně spálí prsty.

Nedivím se, že se Anna vytočila, taky nenávidím, když někdo probírá mé nálady...

Co ji tak rmoutí? Správně to řekl André, vážně šílí jako puberťačka. Na druhou stranu, ON jí měl dát vědět...

„André?! Vypadá to, že vedení se zbláznilo. Chtějí, abychom lidi z dopravního a městskou naučili jezdit na koni.
Zdá se, že se náš milý policejní prezident chystá pro ně kupovat koně.“hlasitě se ozval rozčílený mladý Gerkhán.

--- tak to se opravdu zbláznili Laughing kdo by kupoval koně pro dálniční? XD

Jinak, Ančo, v povídkách se v oslovení v přímé řeči velké písmeno nepíše Wink tedy NE ,,rád Vás vidím", ale ,,rád vás vidím" Wink

Zajímavý začátek!
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Druhý kousek
André-und-Semír


Založen: 09. 11. 2007
Příspěvky: 418
Bydliště: Praha-nudná část u Centra Chodov
Odpovědět s citátem
Zdravím všechny povídkáře,

vím, že jsem sem dlouho nic nedala, protože jsem neměla čas a ani kobříckou náladu poslední... dobou... Ale teď jsem se dala do psaní... Tuhle povídku jsem hodně zanedbala, ale to asi všechny... Tak jsem dávám druhý dílek, na koníky si budete muset ještě chvilku počkat Wink

S pozdravem
Ančí =)

_________________
Anča =)

Mám teorii.... Za vším hledej drogy... *svatoušský kukuč*

Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuOdeslat e-mailZobrazit autorovy WWW stránkyICQ
André+Anna


Založen: 28. 02. 2013
Příspěvky: 73
Bydliště: Vejprnice
Odpovědět s citátem
tahle povídka se ti moc povedla hrozně ráda si jí čtu chtělo by to pokračování Razz
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
4.Nečekané bolesti
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Časy uváděny v GMT + 1 hodina  
Strana 1 z 1  

  
  
 odeslat nové téma  Odpovědět na téma