| Semir a já - Fí | |
Fí
Založen: 17. 10. 2007 |
Příspěvky: 549 |
Bydliště: Brno |
|
|
Zaslal: 25.10.2008 11:23 |
|
|
|
|
Tak i já přidávám svůj drobek, ačkoli předchozím dvěma se asi nevyrovná...Fí
„Upřímnou soustrast? To mám tak strašné jméno?“ zděsil se s úsměvem.
„To mne ani nenapadlo, co by na něm mělo být strašlivého?“ opáčila zaujatě.
„A co na mně je k upřímné soustrasti?“
„Proč tě napadlo zrovna jméno?“
„Protože si povídáme sotva pět minut a nenapadá mne nic strašnějšího, co bych ti o sobě stihl prozradit, krom toho, už toho nějak moc víš.“ usmál se.
„Ty jsi Semir Gerkchan, dokonalý a nezničitelný komisař. Kdybys zažil jen polovinu z toho, co se o tobě u nás napsalo, musel bys mít životů ne devět ale...devět...na nějaké strašně velké číslo.“
Rozesmáli se oba.
„To vaše fórum mě začíná děsit.“ zavrtěl hlavou
„ A váš ser- promiň, chci říci, tvůj život...vždyť je taky plný adrenalinu...přinejmenším adrenalinu.“
„To si v tom vašem seriálu někdy nezajdu prostě na pivo?“
„Máte u vás seriály?“
„Jasně.“
„A sleduješ nějaké?“
„Občas.“
„A koukal bys na seriál, který by byl o tom, že hlavní hrdina jde prostě na pivo?“
„Aha.“
„Asi už to začínám chápat.“
„Já taky, vy vždycky vidíte jen ty chvíle, kdy jsem ve službě?“
„Asi, většinou tě zastihujeme na dálnici.“
„V nějaké honičce?“
„Nebo když přeskakuješ z auta na auto.“
„To nedělám nic jiného? Nuda.“ ušklíbl se.
„Ještě koukáme, jak se občas pošťuchuješ s parťákem nebo tě seřvává Šéfová. Popřípadě se tě někdo snaží zabít...“
„Samé příjemné věci.“
„A občas to končí tím, že ležíš v nemocnici.“
„Nejmíň celý zabalený do sádry.“
„No...občas...jo.“
„Lepší život si nedovedu představit! Vždyť bych se zbláznil.“
„Pořád lepší, než vyplňovat hlášení, ne?“ blýskly jí v očích hvězdičky.
Znatelně zaváhal, zatvářil se jako užaslé štěně a pak se oba rozesmáli.
„Jo,“ přisvědčil „hlášení jsou strašná, ale už do nich pomalu pronikám...přinejmenším se vždycky najde někdo, kdo mi pomůže.“
„A je tam taky Niels, Tom a Anička?“ vyhrkla najednou.
„Páni, ty jim tykáš!“ zasmál se „Ano, jsou.“
„A opravdu je Niels vždy tak nešťastný, když mu obstaráte nové vraky? A pořád tak nadšený z každé informace?“
„Jasně, zažraný do věcí, kterým normální smrtelníci nerozumí. Ale s těmi vraky bych to nepřeháněl, občas mu tam dovezeme...“
„Něco, co by se dalo aspoň rozprodat na náhradní díly.“
„Televize kazí mládež.“ odfrkl si a odhalil bílý chrup. „On z těch aut zoufalý je. Není lehké je všechny projít a napsat zprávu, zvlášť při jeho pečlivosti. Sice je nebouráme každý týden, ale i tak většinou stihnem přivézt další, než se vypořádá s jedním.“
„No jo, taky umíte rozbíjet efektivně.“ ušklíbla se a v duchu dodala, i efektně.
„Vážně?“ protáhl.
„Jendou to byly desítky aut.“
Ale to bylo jednou.“ bránil se „Jezdím třeba měsíc jedním autem.“
„Což je tvůj osobní rekord.“
„Já po tobě něco...“ napřáhl výhrůžně ruku, jako by po ní chtěl něco hodit.
„Kdyby bylo co.“ ušklíbla se.
„Pěkně nepraktickej svět.“ povzdechl si. “Jo, jak jsem se sem vůbec dostal?“
„Já nevím, přála jsem si tě tu.“ pokrčila rameny.
„Přála jsi si jen tak?“
„Máme takovou akci, povídku na téma Semir a já. Tak jsem si tě tu prostě přála, asi pro inspiraci. Možná se mi zdáš. Jestli jo, neplánuji se probudit.“
„Inspirace...to píšete o místech jako je tohle?“ rozhlédl se okolo.
„Ne, většinou ne, já vlastně žádnou takovou ještě nenapsala. Ale někdo je píše.“
„Možná bych si to rád přečetl.“ usmál se.
„Ale nejdřív tě musím upozornit, že věci zde prezentované bys neměl zkoušet sám doma.“ mrkla na něj, než mu přisunula papírek s webovou adresou, aniž by ji napadlo, že ze svého světa se tam možná ani nedostane.
„Hele, když je můžeš číst ty...“
„Jasně, třeba jako tu, kde jsi se setkal s...“
Řekla mu o pár povídkách, jež jí zrovna vytanuly na mysl a Tureček nestačil valit oči, co všechno prožil.
„Děláš i něco jiného, než že čteš?“
„Čtu je ráda, dokonce tipuji, o čem budou, podle názvu.“ usmála se.
„A o čem tipuješ, že bude ta tvoje?“
„To nevím, nějak ji nazvu, až ji napíšu.“
„Hmm,“ zatvářil se lišácky „a o čem by tak ti ostatní tipovali, že bude?“
Zasmála se. „Co já vím, možná o počítačích, Wikipedii, nebo že se tě budu snažit donutit používat Linux, nebo nějakou jinou potrhlou povídku, vážně nevím.“
„Linux?“ mrkl na ni zvědavě.
„Neptej se.“ zasmála se, vrtíc hlavou.
Hodnou chvíli oba dva mlčeli, jen koukali po okolí.
„A to se nikdo z vás nezeptá, jaký jsem doopravdy?“
„No, víš, jednak jsi pro nás seriálová postava, jsi to, co si sami namyslíme. A hlavně, my to hledáme, kdybys věděl, čím vším jsi se v našich povídkách stal, ale zeptat se tě není jednoduché, co myslíš? A...“ zmlkla.
„A?“
„A za třetí...“ začala váhavě „já se s tebou chtěla setkat právě pro to, abych se zeptala.“
„To je milé, ale já ti to neřeknu.“
Napřímila se tak prudce, že málem spadla. Pohotově ji chytil za ruku a usmál se na ni.
„Neřekneš?“ hlesla pomalu a tiše. „Jakto že ne. Když se mi podařilo s tebou mluvit, sám sis přece přál, abychom se zajímali-“
„Ano, ale...když ty máš tak nadšený úsměv, když mluvíš o těch mnoha dobrodružstvích, co nikdy nezažiju. Stopl bych to a...to teď nechci.“
„Jsem do toho fóra nadšená.“ řekla jaksi omluvně. „Nechtěla bych to stopnout, jen vědět:“
Zavrtěl hlavou, již pevně rozhodnutý a pak se usmál a řekl starou pravdu, která se sem hodila, jako nikam jinam: „Kdo se moc ptá, moc se dozví.“
Pomyslela si, že se teda bude muset bez odpovědi, na níž chtěla povídku založit, nějak obejít, ale to přeci neznamenalo zahodit šanci k tak úžasnému rozhovoru:
„A budu se moc ptát, když chci vědět, zda se ti tu líbí?“
„Ne.“ zavrtěl hlavou a jí smutně poklesla ramena. „Ne, nebudeš, líbí se mi tu.“
„Tady v našem světě, nebo přímo tady?“
„Ve vašem světě asi, ale tady určitě.“ usmál se.
Spokojeně se natáhla na záda a nechala sluníčko, aby jí hřálo na zavřená víčka.
„A co jste s Tomem dělali včera, to mi povíš?“
„S jakým Tomem?“ užasl hlas, který vůbec nepatřil Semirovi. Nadskočila, že ten den už podruhé málem spadla ze skály.
„No tak dráčku, ty už se zas pokoušíš spáchat sebevraždu?“ zachytil ji její přítel. „Myslel jsem, že si čteš, a ty tu mezitím myslíš na nějakého Toma.“ dobíral si ji.
Přitáhla si batoh s notebookem a opřela se o přítele zády, aby si zas vychutnala pohled na všemi barvičkami podzimu zbarvené údolí, jež se pod ní svažovalo, na ptáčka, který tu pořád poletoval tam a zpátky, i na veverku, která poskakovala na větvi.
„Jak víš, že jsem o Tomovi nečetla.“
„A pak se ti o něm i zdálo...mám konkurenci, jo?“
„Jo, silnou.“ nedala se. „Raději mi ukaž, co jsi vytvořil.“
Prohlédla si 3D obraz krajiny a oproti té skutečné, se sluníčkem a skotačícím větříkem...a na nějakou chvíli i se Semirem...se jí ten model zdál nedokonalý, přesto jej pochválila a pak si hodili batoh na záda, aby mohli pohodlně sešplhat ze skály a vydat se cestičkou domů.
|
_________________ nevím proč mne zaujal tenhle citát, ale něco do sebe určitě má:
"I am still, thank God, an atheist."
(Luis Buñuel)
|
|
| | |
|
| | |
Fí
Založen: 17. 10. 2007 |
Příspěvky: 549 |
Bydliště: Brno |
|
|
Zaslal: 26.10.2008 6:29 |
|
|
|
|
Děkuji, Deno .
Všelísku, ty dokážeš tak potěšit, jsem ráda, že se ti kousek o Nieovi líbíl, mne zas opravdu děsně chytla tvá povídka.
Káji, i tobě díky, jenomže, já nevím, on mi to nechtěl říct, víš?
Fí
|
_________________ nevím proč mne zaujal tenhle citát, ale něco do sebe určitě má:
"I am still, thank God, an atheist."
(Luis Buñuel)
|
|
| | |
|
| | |
|
| | |
Ajši
Administrátor
Založen: 14. 10. 2007 |
Příspěvky: 1513 |
Bydliště: Hodonín |
|
|
Zaslal: 27.10.2008 9:21 |
|
|
|
|
První řádky mě zmátly, hahaha, podařená hra se čtenářem
„Upřímnou soustrast? To mám tak strašné jméno?“ zděsil se s úsměvem.
„To mne ani nenapadlo, co by na něm mělo být strašlivého?“ opáčila zaujatě.
„A co na mně je k upřímné soustrasti?“
„Proč tě napadlo zrovna jméno?“
„Protože si povídáme sotva pět minut a nenapadá mne nic strašnějšího, co bych ti o sobě stihl prozradit, krom toho, už toho nějak moc víš.“ usmál se.
Tohle je typický Fíčkoidní humor naprosto typický XD gratuluji ke značce, Fí pro pisálka není nic lepšího, než mít rozpoznatelný styl!
Ty jsi Semir Gerkchan, dokonalý a nezničitelný komisař - *mhouří oči a vrní* ó, to je pravda!
musel bys mít životů ne devět ale...devět...na nějaké strašně velké číslo.“ --- dokonale vtipná a pravdivá hláška, padám do kolen XD geniální XD
Packo, naše forum Tě děsí? XD kruci, tak to mé příběhy by ho zabily XD
„A koukal bys na seriál, který by byl o tom, že hlavní hrdina jde prostě na pivo?“
„Aha.“
Hloupounký Semirek se učí o principech fungování světa TV zábavy XD
„A občas to končí tím, že ležíš v nemocnici.“
„Nejmíň celý zabalený do sádry.“
„No...občas...jo.“
Fí, Ty jsi číslo
„Páni, ty jim tykáš!“ zasmál se „Ano, jsou.“ --- jééé, to je super, jak se podivil nad tím, jak jsi familiární stejně si ty hrdiny všichni tak přivlastňujeme XD
Jasně, že je Nie šťastný, když mu přivážejí vraky XD a jestli někdy dostanu řidičák, postarám se mu o doživotní přísun štěstí XD
Ale to bylo jednou.“ bránil se „Jezdím třeba měsíc jedním autem.“
„Což je tvůj osobní rekord.“
chudinka! Fíčeno, nebuď na něj zlá! On se... snaží!!!
„Pěkně nepraktickej svět.“ povzdechl si. “Jo, jak jsem se sem vůbec dostal?“
„Já nevím, přála jsem si tě tu.“ pokrčila rameny.
*MÁ OČI VELKÉ JAKO TENISÁKY* takhle to funguje???? Stačí si přát a on příjde! *napůl šílená, běhá v kruzích* koho mám přivolat nejdřív??? Packu? Ilčiho? VÁVRU???? Michela? *šílí* PŘEJI SI!!! PŘEJI SÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍ!
*těžce hystericky oddechuje*
Možná se mi zdáš. Jestli jo, neplánuji se probudit.“
Fíčenko milá, jakou houbičkou sis tento stav navodila? Já chci takýýýýý!
„Ale nejdřív tě musím upozornit, že věci zde prezentované bys neměl zkoušet sám doma.
Další skvělý vtip!
Řekla mu o pár povídkách, jež jí zrovna vytanuly na mysl a Tureček nestačil valit oči, co všechno prožil.
No není to malá turecká pusinka? *pláče*
„No, víš, jednak jsi pro nás seriálová postava, jsi to, co si sami namyslíme. A hlavně, my to hledáme, kdybys věděl, čím vším jsi se v našich povídkách stal, ale zeptat se tě není jednoduché, co myslíš? A...“ zmlkla.
tohle se mi moc líbí... je to také... k zamyšlení!
Zavrtěl hlavou, již pevně rozhodnutý a pak se usmál a řekl starou pravdu, která se sem hodila, jako nikam jinam: „Kdo se moc ptá, moc se dozví.“
Pacinka byl vždycky filosof, jsem ráda, že jsi drnkla i na tuto strunu, Fí!
„Myslel jsem, že si čteš, a ty tu mezitím myslíš na nějakého Toma.“
celá nemravná Fí XD na Toma si myslí XD
Brát si laptop na výlet? Taký blázen nejsem ani já XD
Fíčku, skvěle napsaná a nápadem VÝTEČNÁ povídka, je opravdu strašně chytrá a já jsem pobavena a potěšena!
A... jsem vážně moc ráda, že jsi ho neučila LINUX
|
|
|
| | |
|
| | |
|
| | |
Fí
Založen: 17. 10. 2007 |
Příspěvky: 549 |
Bydliště: Brno |
|
|
Zaslal: 28.10.2008 14:36 |
|
|
|
|
Milá Wox, díky ti moc! za koment tak dlouhý, Fíček jen oči poulí...
Jsem ráda, že mne poznáte:)). Ale já si tady připadala mnohem více rozpačitá, než vtipná
Z dobrého důvodu jsem z tvých příběhů udělala výběr těch nejméně rizikových, když jsme si povídali:)
A co jsem mu měla říci? Občas prostě v sádře je 90 procent jeho těla:)
Já jsem na něj zlá? Ne, to by mne ani nenapadlo, to byla jen...realistická poznámka..konstatování okolností...
Ne, Wox, bohužel, takhle to nefunguje, víš, kolikrát já si je tu přála? Sama nevím, jak a co se stalo...nefunguje...zmizel mi a znova už to nešlo...
A bez houbiček to bylo!
smíšek napsal: | „Myslel jsem, že si čteš, a ty tu mezitím myslíš na nějakého Toma.“
celá nemravná Fí XD na Toma si myslí XD |
a kdyby věděl, jak často *andělský úsměv*
Nešli jsme na výlet, on šel do přírody právě kvůli tomu 3D modelu, a já jej doprovázela a neodolala vyhřátému kameni na vršku skály.
LINUX? Semirka? Ne, Linux je pro vyvolené, jen počkej na povídku Tom a já
Káji, nepokoušej:D
Všel, my taky fííííme
fíííí
|
_________________ nevím proč mne zaujal tenhle citát, ale něco do sebe určitě má:
"I am still, thank God, an atheist."
(Luis Buñuel)
|
|
| | |
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete hlasovat v tomto fóru
|
Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Strana 1 z 1
|
|
|
|