| Setkání... | |
kajusia
Založen: 15. 10. 2007 |
Příspěvky: 447 |
|
|
|
Zaslal: 27.5.2008 21:56 |
|
|
|
|
Takové malinkaté zamyšleníčko, popř. hříčka fantazie, co by, kdyby...
Woxy, upozorňuji, výběr hlavních postav se ti líbit nebude, proto doporučuji nečíst.
Ach, ano, vidíte dobře, Kajusia se zbláznila.
So... Enjoy!
Doslova vběhl do jejich kanceláře. Pečlivě za sebou ve spěchu zavřel dveře, byl div, že neudělaly žádný hluk a otočil se, maje namířeno ke svému stolu.
Neudělal však ani jeden krok.
Zamračil se na osobu sedící na jeho stolem, opíraje se lokty o hranu jeho stolu, dívaje se z jeho poloviny širokého okna.
Sluneční paprsky zjemňovaly černotu obleku, jež na sobě měl cizinec. Dalo by se říct, že byl cizincův oděv skoro tak dokonalý, jako jeho. Ale jen skoro.
Tom Kranich zaregistroval příchod Chrise Rittera. Několik vteřin dělal jakoby nic, a pak ho obdařil jedním ze svých smutných úsměvů.
„Vidím, že jsi spokojený.“ Pronesl tiše a vstal. Udělal dva kroky, aby kolem něj mohl Chris projít.
„Kdo jste?“ zabručel muž s tmavými kučerami.
„Na tom nezáleží.“ Odvětil Tom vesele. Se smutkem v bleděmodrých očích si prohlížel každý rys Chrisovy tváře. „Ty jizvy, neměl jsi to jednoduché.“
Jak ví, co se mu kdysi dávno stalo? Jak může být někdo tak opovážlivý a pídit se po tom, po čem by pídit neměl?
Zůstal stát a díval se zpříma do opovážlivcovy tváře, z níž mimoděk nasával podivný klid.
„Skoro nic se tu nezměnilo. Ach ano, Petra odešla, přišel jsi ty…“ ukazovákem setřel nános prachu, co se usadil na listu uvadající květiny. „A Semir se ještě pořád nenaučil pravidelně zalévat Krásku.“
Musí to být někdo, kdo to tu velmi dobře zná, pomyslel si Chris a založil ruce na prsou.
„Dej na něj pozor, parťáku,“ pohodil bradou k Semirově pod papíry se skrývající desce stolu. „Taky to neměl jednoduché.“
Kdyby tak mohl, některé chyby by napravil.
Přišel se sem ještě naposledy přesvědčit o tom, že jeho účty byly vyrovnány, že všichni, které miloval, žili dál podle zavedeného rytmu, že se jim dařilo.
Než stačil Chris cokoliv říct, do kanceláře vběhl jako velká voda Semir a cizinec zmizel. Doslova se vypařil jako kapka vody ponechána napospas sluneční záři v letních horkých dnech.
„Proč stojíš jako solný sloup?“ zasmál se Semir a přehrabával jednu z mnoha pracovních kupiček, v nichž se mohl vyznat už jenom on sám.
„Ani nevím,“
Posadil se na svou židli, pohladil hranu stolu, kde ještě před krátkým okamžikem ležely lokty neznámého.
„Semire, neznáš náhodou…“ v krátkosti popsal vzhled muže, co se opovážil na několik minut narušit soukromí jejich kanceláře.
S každým parťákovým slovem byly jeho oči čokoládovější, jako by do nich výrobce sladkosti přidával více a více kakaa.
„Právě jsi mi popsal Toma Kranicha, tvého předchůdce.“
Tom Kranich stál zády opřený o stěnu budovy, která pro něj byla domovem.
Slyšel každé jejich slova, i přesto, že je od něj dělila celkem široká zeď.
„Drž se, příteli.“ Zašeptal a pomalými, uvážlivými kroky odcházel.
Věnováno Všel. MTR! :hug:
|
|
|
| Re: Setkání... | |
Ajši
Administrátor
Založen: 14. 10. 2007 |
Příspěvky: 1513 |
Bydliště: Hodonín |
|
|
Zaslal: 28.5.2008 0:31 |
|
|
|
|
Bože, já husa se rozbrečela už předem, že jsi mi zabila Semira. Dvě hodiny se nervuji a poté, co jsem zjistila, že nemohu přečíst jedinou větu z té debilní učebnice, aniž by mi v hlavě nevyskočilo ,,KÁJA SEM DALA NĚJAKOU POVÍDKU, U KTERÉ NECHCE, ABYCH JI ČETLA, CO TO ASI BUDE..." tak jsem zaťala zuby a mrkla na to...
Povídka je hezká... opravdu moc!
A smutná... smutná snad jen tím, že Tom stále chodí po tomto světě. Nemá klid, Modroočko? Nebo se zašel z krajů, kde se toulá Zahradou s Elenou, potěšit pohledem na nejlepšího přítele? Budu doufat v to druhé...
Myslím, že by se choval zrovna tak...
„Na tom nezáleží.“ Odvětil Tom vesele. Se smutkem v bleděmodrých očích si prohlížel každý rys Chrisovy tváře. „Ty jizvy, neměl jsi to jednoduché.“
Přejel by očima nástupce, díky svému dobrému srdci mu hned přiřkl něco... něco plusového... a pak myslel na Semirka...
Kytka byla pěkný detail... takové mimoděk... vzpomínka na krásné společné chvíle...
„A Semir se ještě pořád nenaučil pravidelně zalévat Krásku.“
Krásný, hodný Tome... co chtěl bys po Turkovi, aby zkrotil svou nestálou cholerickou dušičku...?
„Právě jsi mi popsal Toma Kranicha, tvého předchůdce.“
A co bylo pak, Pacičko? Vyběhl jsi z kanceláře a začal jsi zoufale hledat a pátrat po okolí v naivní naději, že se stal zázrak...?
Já... stejně pro mě Tom Kranich nikdy neumře. Omlovuám se, že mluvím o sobě, ale... Semira můžu zabít naprosto v pohodě. Wox můžu nechat umučit, utýrat... Richtera taky, Franka zabít, Persephone umřít v bolestech takových, že sama o smrt prosila. Ale nějak si nedovedu představit, že bych zabila Toma.
Vím, že bych KVŮLI VŠELE nezabila Hartmutta... a Toma bych asi neostranila kvůli Tobě. Jenže u toho Toma nejen kvůli tomu, abych Tě nerozesmutnila, chápeš?
Nevím proč, ale Tom je u mě hájený...
Dejme tomu, že by mohl umřít v nějaké minipovídečce... ale nikdy třeba v dlouhé povídce, jako jsem zabila Wox.
Nikdy neodpustím scénáristům, že Toma zabili. Myslím, že mě nikdo nemůže podezírat, že bych milovala JEN dobré konce, ale... Tom si zasloužil odejít za štěstím, i kdyby to mělo být klišé s americkým letadlem odlétajícím směrem k zapadajícímu slunci.
Omlouvám se...
Jsem asi nějak přecitlivělá
|
|
|
| | |
Všelicos
Administrátor
Založen: 15. 10. 2007 |
Příspěvky: 627 |
Bydliště: KTU |
|
|
Zaslal: 28.5.2008 13:35 |
|
|
|
|
Jé, Kájko, děkuji za věnování! Povídka je krásná... jsem ráda, že jsi právě Ty prolomila takový ten "blok", tu hranici, kdy nikdo nepíše (tedy, co vím, moc nečtu, vím ) o Chrisi Ritterovi... taky jsem něm chtěla psát ale neměla jsem odvahu. I za to Ti děkuji
Příběh je veselý i smutný zároveň. Dává nám neskonalou naději, že Tom tam pořád někde je: což je bezpochyby, stůl, auto, květina, to ho neustále připomíná ale tohle... on tam pořád někde chodí, hezky okolo, viď? A kryje Semirkovi, Anně, Hottemu, Dieterovi a Millerovi záda Možná si někdy i zajde na KTU, podívat se na zrzka, plahočícího se před zraky drsné státní návladní... ale to už jsem se moc zasnila.
Je hodně důležité nezapomenout na něj. Zvykám si na nového parťáka, ale Tom bude vždy ten pravý (ač nijak nepopírám, že zemřel.. i tak stále žije... v našich srdcích...)
Děkuji za věnování, Sluníčko! :hug:
Woxy: Proč kvůli mně? Klidně rezouna zabij... Stejně jsem v to nějak doufala ve čtverce těšila jsem se na to, jak ho zabiješ... a Ty nic
|
_________________ Ben: "Jak jsi na to přišel??"
Hartmut: "Neřeknu. Stejně to nechcete vědět."
(...)
Ben: "ODHOĎ TEN SEKÁČEK!!!!"
|
|
| | |
Fí
Založen: 17. 10. 2007 |
Příspěvky: 549 |
Bydliště: Brno |
|
|
Zaslal: 12.8.2008 9:22 |
|
|
|
|
Chris je mi jako parťák pro Semira velmi nesympatický, ono není lehké nastoupit po Tomovi. Zarazilo mne, že i Wox, ale jsem moc ráda, že jsou tu další, kteří mají Toma prostě rádi. Já si ho zamilovala už v prvním dvojdíle, když jej nedávno reprízovali, byla jsem ochotna zmeškat proceduru, abych ho viděla (nakonec jsem ji stihla, uf:)).
Hrozně se mi líbí, že jsi se k němu vrátila...a jak mile, jaksi nadpozemsky, ale úžasně a nějak mne to chytlo, četla jsem to třikrát. ... a nemám dost. Holky už zmínily milé detaily, jako kytka. Kdo ví, komu všemu Tom kryje záda a nad kým stále bdí. A jelikož čas je jen čtvrtý rozměr, věřím, že mu Elena nechybí...že je vlastně pořád i s ní. Moc mu to přeji...i zbytku DP, ale doufám, že z povídek nevymizí, že alespoň tady přežije a ještě hodně zažije, když scénaristé neměli dost rozumu.
Díky, Káji,
Fí
|
_________________ nevím proč mne zaujal tenhle citát, ale něco do sebe určitě má:
"I am still, thank God, an atheist."
(Luis Buñuel)
|
|
| | |
Tess
Založen: 19. 10. 2007 |
Příspěvky: 35 |
Bydliště: Praha |
|
|
Zaslal: 13.8.2008 9:43 |
|
|
|
|
ahoj Kaji,
To je pěkná povídka , jsem nadšená že vznikla. Musím se přiznat že mě v létě napadlo něco podobného, ale...... já ho prostě nedám. Kranich je můj favorit No1 a ač jsm si myslela že ho v povídce kterou (snad) dnes píchnu na fórum nechám odejít , neudělala jsem to. Jsem si totiž naprosto jistá že bych už nikdy žádnou jinou povídku nenapsala .
A mám dvojitou radost že Wox vzala Toma na milost.
Včera jsem měla možnost vidět díl C11 na Nově a opět mi bylo blaze. Ty oči..... Tomí, Tomí.... škoda tě.
Jinak ti Kajusio přeji příjemný zbytek léta.
Tess
|
|
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete hlasovat v tomto fóru
|
Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Strana 1 z 1
|
|
|
|