AFC11.cz    Diskusní fórum    Pravidla    FAQ    Hledat    Uživatelé    Registrace    Přihlášení 
odeslat nové téma  Odpovědět na téma

Prosím, ohodnoťte povídku jako ve škole...
1
100%
 100%  [ 4 ]
2
0%
 0%  [ 0 ]
3
0%
 0%  [ 0 ]
4
0%
 0%  [ 0 ]
5
0%
 0%  [ 0 ]
Celkem hlasů : 4

Dovolená
Amrodel


Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 49
Bydliště: Praha
Odpovědět s citátem
Dovolená

Všechny měsíce v roce jsou pro policisty z dálničního oddělení náročné, ale zrovna září a říjen letošního roku se ukázaly být jedny z nejtěžších za poslední dobu. Každý den to bylo od rána až do pozdních večerních hodin to samé: jakmile se dostavili ráno na stanici, už měli hlášení, že se někde stala nehoda, ke které musí jet. Sotva se stihli vrátit, aby sepsali hlášení, aby se jenom pro něco zastavili nebo se chtěli najíst, pokaždé se objevilo něco neodkladného, co jim narušilo jejich plány. Konečně se po dvou dlouhých měsících svět uklidnil, a tak si všichni mohli pořádně oddychnout. Nikdo neví, co to způsobilo. Někdo tvrdí, že náhlé změny počasí negativně působící na lidskou psychiku, jiní, že za to mohou skvrny na Slunci. Když v pondělí ráno spatřila, jak jsou oba unavení po noci strávené spíš nad hlášeními než doma v posteli, rozhodla se šéfová dálniční policie Anna Engelhardtová, že její komisaři si zaslouží týden dovolené, a tak první polovinu své pracovní doby strávila telefonováním a zařizováním.
„Semire, Tome,“ zavolala na ně, jakmile se během poledne ukázali v kanceláři, “pojďte za mnou. Musím si s vámi o něčem promluvit.“
Dotyční se na sebe podívali pohledem typu „ty´s zase rozbil nějaké auto, když jsem se nedíval?!?“ a poslušně následovali šéfovou do jejího království.
„Vím moc dobře, že poslední dva měsíce jste pracovali s veškerým nasazením a zůstávali jste tu dlouho do noci, abyste splnili všechnu práci, která se na vás nahrnula.“ začala Anna a oba policisté nasadili útrpné pohledy, že se na ně valí takové množství práce.
„A tak jsem si myslela, že byste oba ocenili týden dovolené navíc.“
„No to je skvělé, šéfová, mockrát vám děkujeme.“
„Je tu jedno malé ale, které snad nebude ani tak nepříjemné,“ zarazila příval díků od rozveselených podřízených. „Na konci příštího týdne, se koná v Praze seminář, takže jsem vám zajistila sedmidenní pobyt v české metropoli s tím, že o víkendu zaskočíte na dopolední přednášku a pak si budeme moci užívat volna po celý zbytek týdne.
„Eh, no dobrá, a mohu se zeptat o čem ten seminář je? Jen abych věděl, na co se morálně připravit.“ zeptal se malý Turek. Většinou byla všechna školení nezáživná, ale tu a tam se objevilo něco zajímavého, co si opravdu užil.
„Je to o využití nových počítačových technologií v kriminalistice. Je to jen na dopoledne, takže tam v devět přijdete a než se nadějete, tak to během 2-3 hodin skončí. Samozřejmě, že je v tom čas na přestávku. Pokud by vás to zaujalo víc, než jen zběžně, pak budete moct absolvovat ještě jedno školení odpoledne, které už samozřejmě není povinné.“
„Ne, to bude dobrý, ale stejně vám moc děkujeme,“ odpověděl Tom.
„A tady jsem vám vytiskla všechny informace, co budete potřebovat, například kde budete bydlet, kde se koná ta přednáška a tak podobně,“ podávala jim složku papírů a pokývnutím hlavy naznačila, že to je již vše.

Celé Německo bylo ještě zahaleno do tmy, když v džínové bundičce i kalhotách oděný Semir Gerkhan vstoupil do odbavovací haly kolínského letiště a rozhlédl se po svém modrookém kamarádovi. Spatřil ho, jak na něj mává z dlouhé fronty na odbavení zavazadel. V duchu si udělal poznámku, že by to chtělo pochvalu jednak pro to, že tam byl dřív než on a také proto, že se nemusí postavit na konec fronty a může se připojit ke svému partnerovi. U přepážky se o ně postarala pohledná slečna, která jim s úsměvem zkontrolovala letenky a pasy a nakonec jim podala jejich palubní vstupenky.

Nyní je čekalo asi hodinové čekání, než je rozhlas vyzve, aby mohli nastupovat. Dlouho chvíli si krátili potulováním po terminálu, procházením časopisů o autech, které našli v nejbližší trafice nebo pouhým hypnotizováním digitálních číslic na nedalekém ukazateli času. Nakonec je to přestalo bavit a prošli další kontrolou do transitního prostoru, odkud už měli nádherný výhled na přistávající a odlétající letadla.

Turek s oblibou sledoval, jak se obří stroje odlepí od ranveje a letí vstříc výšinám.
„Prosíme cestující společnosti Air France na lince do Prahy, aby se dostavili k gateu A 12...“ ozval se hlas z amplionu nedaleko nich, a tak se naši komisaři vydali na určené místo. Jakmile jim byly zkontrolovány i palubní vstupenky, skrz tunel vešli do letadla, jehož motory se zvolna otáčely. Hlavní stewardka je usadila na jejich místa a zeptala se jich, zda-li si přejí něco na čtení. Turek perfektní angličtinou odpověděl, že není třeba, a s úsměvy na tvářích on i jeho kolega vytáhli nejnovější časopis o jejich čtyřkolých miláčcích.

Letadlo se pomalu dalo do pohybu, jak bylo vytlačováno ze stojánky. Motory začaly hlučet trochu víc, než když nastupovali a když rolovali na startovací dráhu, nabíraly na otáčkách. Nyní již letoun stál na začátku ranveje a pilot čekal na povolení ke startu. Toma mimoděk napadlo, že je to stejně neuvěřitelné, že tak obrovský kolos, jakým letadlo bezesporu je, se dokáže nejen zvednout ze země a dokonce letět. Toto ho na nich vždy fascinovalo. Turek sedící u okýnka měl krásný výhled na proudové motory, které se otáčely stále rychleji a rychleji. Cítil, jakoby letoun už už chtěl vyrazit, ale kapitán stále stál na brzdách. Pak je najednou povolil a bílý Boeing s modrými a červenými pruhy na ocasních plochách se rozletěl po startovací dráze. Oba komisaři byli silou přetížení zatlačeni do svých sedadel a očekávali moment, kdy se kola již nebudou dotýkat asfaltu pod nimi. Řvoucí stroj se vznesl a prudce stoupal a stoupal do mraků tak rychle, že všem bez výjimky zalehly uši. Semir věnoval poslední pohled mizícímu městu, když letadlo nad ním dělalo otočku, a pak se již věnoval snění o nadcházející dovolené.

Arrow
Vzdálenost mezi Prahou a Kolínem nebyla zase příliš dlouhá, a tak po hodině a půl už vystupovali na Ruzyňském letišti. Nebe bylo zatažené a šedé mraky slibovaly déšť. Ani jeden z komisařů nebyl příliš nadšený. Takhle si svoji dovolenou opravdu nepředstavovali. Malý Turek zamával na jednoho z mnoha taxíkářů v autech čekajících před výstupem z letištní haly.
„Excuse me, sir, could you take us to the hotel 'U Hradu' in Dejvice?“ zeptal se ho Semir svojí výbornou angličtinou.
„Yes, of course,“ odpověděl mu tmavovlasý řidič a na tváři se mu objevil zlý úsměv. Menší z policistů přemýšlel, jestli třeba neřekl něco zvláštního, ale když si znova v hlavě přehrál jejich kraťounkou konverzaci, došel k závěru, že neudělal jedinou chybu a že jeho angličtinu by mu mohl kdekdo závidět. Proto to zatím hodil za hlavu a spolu s Tomem naložili svá neveliká zavazadla. Taxikář beze slova zabouchl dveře kufru a nastoupil do auta, aby mohli konečně vyrazit a oba komisaři ho napodobili.

Auto, nová Škoda Octavie v barvách taxikářské firmy, prudce vyrazilo kupředu. Tom se bezděky chytil opěradla ve dveřích. Takový prudký start nečekal. Po chvilce, když se vymotali z bludiště silnic kolem letiště, najeli na větší tří-proudou silnici. Taxikáře příliš nezajímalo, že právě minul ceduli omezující maximální rychlost na 80 kilometrů v hodině a hnal se dál stovkou. V českém hlavním městě začínal další pracovní den a to se také projevilo na místní dopravě, která začínala být hustší než těsto na knedlíky. Jejich řidič ale obratně kličkoval mezi popojíždějícími auty, troubil na ostatní a zuřivě při tom gestikuloval.

Nakonec se přeci jen dostali do svého cíle, když Octavie zastavila před menším hotýlkem v pražských Dejvicích. Ještě než vystoupili, taxikář si řekl o peníze, které mu dluží za jejich odvezení. V momentě, kdy vyslovil ono číslo, komisařům spadla čelist a najednou jim došlo, proč se předtím na letišti tak uculoval. Zcela evidentně, to co Semir řekl v angličtině bylo zcela identické s českou větou 'Jsem hloupý turista, oškubejte mě'. Tom si vzdychl, vyndal peněženku a jen s velmi těžkým srdcem vylovil bankovky a podal je řidiči.

„To nám to tedy hezky začíná,“ hlesl Tom, když taxikář odfrčel pryč, aby mohl svést další nic netušící cestovatele.
„Možná bychom měli zapřemýšlet o jiném způsobu dopravy než jsou taxi,“ navrhl Semir.
„To nepochybně!“
„Tak teď s tím ale už nic nenaděláme a já už mám hlad, tak se pojď ubytovat, ať se pak můžeme jít někam najíst,“ začal modrookého policistu postrkovat směrem ke vchodu jeho menší parťák.
„Tak pojď, ty jeden nenasyto.“

Sotva vešli do neveliké, ale přesto pěkně zařízené haly hotelu, již k nim šla recepční, milá černovláska s dlouhými vlasy smotanými do drdolu.
„Áááá, vy jste jistě pánové Kranich a Gerkhan z Německa“
„Eh, ano, to jsme,“ zaraženě odpověděl Tom. Takovéhle uvítání opravdu nečekal.
„Volala nám vaše nadřízená, když vám zařizovala ubytování,“ vysvětlila jim a vedla je k recepčnímu pultu, kde jim vydala klíče od jejich pokojů, ukázala jim, kde najdou další vybavení hotelu a nakonec jim popřála příjemný pobyt.

O půl hodiny později se Tom a Semir sešli zpátky v hale, aby mohli objevovat gastronomické zážitky tradiční české kuchyně. Zároveň se také potřebovali v novém městě zorientovat a zjistit, kde co je a hlavně, co tady budou celý týden dělat. Chvilku jim trvalo, než se vymotali z menších a sobě navzájem neuvěřitelně podobných uliček a ulic a konečně se po čtvrt hodině namáhavé chůze dostali na obrovské kruhové náměstí.
„A támhle,“ koukal Tom do mapy a mávl rukou směrem k ošklivé namodralé budově, která nesla známky socialistické architektury, „támhle by se měl konat ten seminář.“ Semir se tím směrem také díval a zkoumal nevzhlednou budovu, na níž jediným moderním prvkem byl modře podsvícený kovový reliéf lva s kružidlem.
„To zrovna nevypadá jako místo, kde by se zabývali nejmodernějšími technologiemi, co myslíš,“ zeptal se Semir svého parťáka a ten místo odpovědi jen souhlasně pokýval hlavou.
„No, zítra uvidíme, jaké to bude, ale moc tomu nevěřím.“
Semir se zase vrátil k mnohem důležitějším myšlenkám, které trápily jeho mysl. A to, kde se dobře najíst. Oba se rozhlídli po rozlehlé ploše, jež křižovaly proudy aut, autobusů a tramvají, jestli neuvidí náznak stravovacího zařízení. Při prvním průzkumu našli jen restauraci KFC, do které se jim ale příliš nechtělo. Žádný jiný nápis nad dveřmi obchodů či restaurací, to nevěděli, jim nebyl známý. Zatím se jim ještě nepodařilo prohlédnout do tajů toho zvláštního jazyka, kterým Čechové mluví. Spousta podivných znamínek nad písmeny jim více než zamotaly jejich policejní hlavinky. Sice v němčině také mají podobné věci nad písmeny, ale přeci jen, byly jiné a oba komisaři si lámali hlavu, jak se ty české mohou vyslovovat. Nakonec jim nezbylo, než obejít celé náměstí, aby zjistili, co se skrývá pod nápisy jako 'lékárna', 'květinářství' a 'cestovní kancelář' než se dostali k hospodě U Švejka.
„Tak pojď, Semire, vidím, že by jsi byl schopen sníst i medvěda, kdybys ho potkal.“
„O tom nepochybuj,“ zasmál se oslovený Turek.

Vešli do nepříliš osvětlené místnosti, kde posedávalo několik starších mužů na půllitry piva, stejně tak jako hlouček studentů, taktéž se sklenicemi piva před sebou. Komisaři se posadili k jednomu stolu a mávli na číšnici, která jim přinesla jídelní lístky, papíry v igelitových deskách, a čekala až si z nich vyberou. Ani jeden se ani nepokoušel zkusit angličtinu, a tak jen ukázali na příslušné položky v menu, které se jim podle názvu zdály povědomé. I když ani jeden moc netušil, co si objednává, utěšovali se alespoň tím, že ochutnají něco nového.

Naštěstí nedopadli nijak špatně, protože na talířích, které před ně postavila servírka, nalezli plátek orestovaného masa, hranolky a zeleninovou přílohu, takže jejich první setkání kuchyní českých zemí nedopadlo nijak katastrofálně. Při placení nastal menší problém, když jejich čísnice jim naúčtovala o jedno pití víc, než opravdu měli, a tak se jí to snažili anglicky vysvětlit. Jak správně předtím předpokládali, anglicky neuměla. Po chvilce pantomimického představení Toma a Semira však nakonec pochopila, co po ní chtějí, a chybu opravila.

Ač se to oběma policistům příliš nezdálo, jejich dopoledne bylo vyčerpávající. Nejenže museli chodit pěšky, protože jak krásné naleštěné stříbrné BMW, tak i krásný naleštěný modrý Mercedes stál na parkovišti před služebnou v Kolíně nad Rýnem stovky kilometrů daleko, ale museli neustále bojovat s cizí řečí. Největším problémem pro ně bylo, že čeština není jazyk románský, nýbrž slovanský, takže jen minimum slov je stejných či podobných s němčinou, a tak jen těžko si mohli domýšlet významy slov, když se neměli čeho chytit.

Odpoledne se rozhodli strávit tím, že se prozkoumají, co se v Praze dá dělat, ale Semir si najednou vzpomněl, že si v hotelu zapomněl mobilní telefon a trval na tom, že se pro něj nutně musí vrátit. Sotva se přiblížili na dohled hotelu, již mohli vidět černovlasou recepční, jak stojí ve vchodu a někoho vyhlíží. Vypadala velmi rozčileně, a tak se vydali zjistit, co se přihodilo.
Jakmile došli až k ní, spustila, „ještě že jste se vrátili. Máme tu menší problém.“

Pokračování příště a tentokrát slibuju, že na něj nebudete muset čekat deset měsíců Embarassed
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránkyMSN MessengerICQ
Re: Dovolená
Woxys
Administrátor

Založen: 14. 10. 2007
Příspěvky: 1543
Bydliště: ČR
Odpovědět s citátem
Hm, sobotní pobyt v Praze mě naladil na pokráčko, zdalipak naši milovaní komisaři potlapkají i na místa, která jsme navštívily s Kájou a Všel, popřípadě my dvě, Moni? Laughing Laughing Laughing

,,Dotyční se na sebe podívali pohledem typu „ty´s zase rozbil nějaké auto, když jsem se nedíval?!?“ " --- ha ha, roztomilé Laughing Laughing

Dobrý nápad, poslat ty dva do našeho hlavního města, alespoň budou spoustě z nás blízké tamní reálie Smile jsem zvědavá, co tam spáchají: popravdě, nedovedu si je představit, jak obdivují tamní památky Very Happy leda tak holky v Perlovce, popřípadě nějaký ten autosalon Cool ale nechám se překvapit!

Jen... letadlem? Letadlem do Prahy? Ti jsou líníííííííííí!!!!!! Laughing Laughing Laughing

_________________
Jsem Aleš Vávra Povídkového fora! Laughing
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuOdeslat e-mail



Založen: 17. 10. 2007
Příspěvky: 563
Bydliště: Brno
Odpovědět s citátem
    Amísek napsal:
    Dotyční se na sebe podívali pohledem typu „ty´s zase rozbil nějaké auto, když jsem se nedíval?!?“


    COŽE? Question Shocked Shocked Question Exclamation Shocked
    Co to, čtu opravdu dobře, Tom a někde včas? A navíc první? Very Happy No panečku!

    Ami, tak toho pokráčka se skutečně nemohu dočkat, akci bohatě vynahradil adrenalin z Toma Very Happy

    Ten popis stoupání letadla byl skvělý, až bych řekla autentický, že ty o tom víš víc, než dost?Smile

    A na komisaře v našem kraji se těším, vzpomínám na svou nedávnou návštěvu hlavního města, která mne spíše zklamala, tak snad ty, Amísku, uvedeš vše na pravou míru:))


_________________
nevím proč mne zaujal tenhle citát, ale něco do sebe určitě má:
    "I am still, thank God, an atheist."
    (Luis Buñuel)
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuOdeslat e-mailZobrazit autorovy WWW stránkyICQ
Amrodel


Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 49
Bydliště: Praha
Odpovědět s citátem
Fí: start letadla je pro mě jeden z nejúžasnějších zážitků z celého letu, je to něco, kvůli čemu mám létání tak ráda a kdykoliv si na tyto okamžiky vzpomenu, mám z nich husí kůži a slzy v očích. Vím, že právě start je jeden z "nejnebezpečnějších" částí letu a když by se mělo něco pokazit (jako že se dá téměř na jistotu říct, že se to nepokazí), nejčastěji je to právě v tento moment. Tím to dělá ještě adrenalinovější zážitek.

Eh, uvádění na pravou míru. Uvidíme, jak to půjde, ale nepopírám, že se nebudu vyhýbat mírnému přehánění Embarassed Wink

Woxys: Jj, jsou líní, a také toto rozhodnutí bude mít své následky, které, doufám, budou přinejmenším úsměvné Wink Twisted Evil

Děkuji za komentáře Smile
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránkyMSN MessengerICQ
Amrodel


Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 49
Bydliště: Praha
Odpovědět s citátem
Tak jsem po trošku delší době Embarassed Embarassed Embarassed přidala pokráčko k této dlouho rozepsané povídce. Snad se bude líbit Wink Smile
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránkyMSN MessengerICQ
cobra12


Založen: 12. 11. 2007
Příspěvky: 188
Bydliště: Roudnice nad labem
Odpovědět s citátem
Tak musím říct, že jsem na tuhle povídku přišla až dnes a vypadá super, komisaři v Praze si asi užijí, co?
trpělivě čekám na pokráčko Laughing

_________________
madam záhadná

Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuICQ
Re: Dovolená
Woxys
Administrátor

Založen: 14. 10. 2007
Příspěvky: 1543
Bydliště: ČR
Odpovědět s citátem
Jupí, pokráááááčko! Díky Alláhovi za Tvou kreativní náladu, Moni Very Happy

Perfekně jsem se pobavila u Semirkovy ješitnosti, kdy si byl tak jistý svou angličtinou - není on s tou nafoukaností sladký? Laughing to se Ti povedlo XD stejně jako jsi krásně vystihla Vaše vychytralé, turisty okrádající taxikáře XD to těm ubožátkům německým nezačal výlet právě ideálně XD

„A támhle,“ koukal Tom do mapy a mávl rukou směrem k ošklivé namodralé budově, která nesla známky socialistické architektury, „támhle by se měl konat ten seminář.“


Kolem toho jsem teď jela a dívala se na to! Shocked husté! Kdybych to věděla, byla bych se dívala o to pozorněji, třeba bych ty dva krasavce viděla XD

Pánové v restauraci XD zase mile jsi připomněla Semirův věčný hlad - v prvních sériích byl proslulý tím, že stále něco konzumoval, he he XD

Divím se jedinému: jak to, že si nedali kuře na pomerančích? Laughing

Chválím za správně napsané ,,U Hradu" - i novináři, kteří pracují se slovy denně, v tomto pravopisném pravidle dělají chyby Wink

Opravdu povedené, těším se na další díl! :hug: Very Happy

_________________
Jsem Aleš Vávra Povídkového fora! Laughing
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuOdeslat e-mail
Amrodel


Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 49
Bydliště: Praha
Odpovědět s citátem
Cobra 12: určitě si užijou Very Happy Twisted Evil to mohu zaručit Very Happy

Woxys: Víš proč si nemohli dát kuře s pomerančema? Protože víceméně (spíš více než méně) vybírali naslepo, a tak nevěděli co si dávaj Very Happy Wink
No jo, Tureček nenasyta alias bezedná díra Very Happy A že to na něm není vůbec vidět...
Děkuji za pochvalu - nám to ve škole neustále vtloukali do hlavy, takže to už snad ani nemůžu zapomenout Smile
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránkyMSN MessengerICQ
kajusia


Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 458
Odpovědět s citátem
Shocked Shocked Shocked Páááni, Amrodelko, useknout to zrovna v napínavé části, tomu se říká mučení nebohých čtenářů. Laughing
Supa povídka, jsem zvědavá, co bude dál a těším se na pokráčko! Smile
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuICQ



Založen: 17. 10. 2007
Příspěvky: 563
Bydliště: Brno
Odpovědět s citátem

    Angličtina, ač bezchybná, se u českých taxikářů nevyplácí, ovšem moc ráda bych Turečka slyšela vyslovovat "U Hradu" a "Dejvice" Wink

    No a to je přesně důvod, proč je dobré, než jedeš do cizí země, zjistit si něco o jejích zvycích. Ubohá komisařátka...

    Pražan na slovo vzatý napsal:
    Nakonec jim nezbylo, než obejít celé náměstí, aby zjistili, co se skrývá pod nápisy jako 'lékárna', 'květinářství' a 'cestovní kancelář' než se dostali k hospodě U Švejka.

    Smile Vypadá to, že se dobře baví.

    No to teda, to je skoro typicky americké jídlo...ale což, aspoň je nevyděsila žemlovka nebo vepřo-knedlo či guláš, což Američané v Brně rozdýchávali jen těžko:)).

    automil napsal:
    ...museli chodit pěšky, protože jak krásné naleštěné stříbrné BMW, tak i krásný naleštěný modrý Mercedes stál na parkovišti před služebnou v Kolíně nad Rýnem stovky kilometrů daleko...

    že by jednou vydržely alespoň týden bez akutní návštěvy na KTU (nebo hůř?) Smile ?

    Kájka má pravdu, konečně se něco děje a ty skončíš? Ach jo, už se nemohu dočkat, kdy budeš pokračovat. Nicméně tvoje dílečko je lehké a vtipné, tak, jak to u tebe mám moc ráda:))



_________________
nevím proč mne zaujal tenhle citát, ale něco do sebe určitě má:
    "I am still, thank God, an atheist."
    (Luis Buñuel)
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuOdeslat e-mailZobrazit autorovy WWW stránkyICQ
Dovolená
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Časy uváděny v GMT + 1 hodina  
Strana 1 z 1  

  
  
 odeslat nové téma  Odpovědět na téma