AFC11.cz    Diskusní fórum    Pravidla    FAQ    Hledat    Uživatelé    Registrace    Přihlášení 
odeslat nové téma  Odpovědět na téma
Vánoční Andělé (PF 2008)



Založen: 17. 10. 2007
Příspěvky: 563
Bydliště: Brno
Odpovědět s citátem
    Tak zase po roce, máme tu Vánoce. Vánoční nálada, všechny nás ovládá:
    Vánoce jsou svátky klidu, nezkoušejte naši třídu!
    Darujte pod stromeček něco, co se nedá koupit: zdraví! (Geriavit Pharmaton, Zubní nitě, Vademecum, vše ve speciální vánoční nabídce, ohromné slevy).

    Já si nemůžu pomoci, ale to, co je dnes drtivou většinou lidí považováno za Vánoční náladu, mi s Vánoci nespojuje naprosto nic. Vánoce mají být svátky nesmírné radosti a uklidnění. Patří k nim umění, která byla postupem času zapomenuta a zasunuta co nejdále za styl dnešního zkomercializovaného a uspěchaného života. Umění chtít potěšit, mít rád, utišit se, uklidnit se, někam patřit, s někým chtít být, zastavit se, najít si čas na blízké, na sebe a s tím i na rekapitulaci uplynulého roku...prožít svátky klidu klidně...

    Přeji Vám, abyste objevili kouzlo klidu, lásky a pohody, měli čas na blízké a všechno, na co v běžném ročním shonu čas není, přeji vám, abyste si užili Vánoce a pod nazdobený stromek vkládám maličký balíček s povídkou. Rozbalte si jej, když a kdy budete chtít...

    Dárek je to především pro Amrodel, Elwen, Erona, Hartmutta, Kájku, Všelicos a Wox. Právě na vás -- především na vaše povídky -- jsem při psaní myslela, takže jestli máte pocit, že každý odstavec má jiný styl, může za to tohle Smile




Vánoční Andělé

Nalézt dvě vločky, které by byly úplně stejné, je prakticky nemožné. Těchto miniaturních originálů se ulicemi proháněly tisíce a miliony, ale příliš pozornosti jim věnováno nebylo, jelikož roj mrazivých krystalků halila temnota noci. Letošní první sníh. Ti, jež jej již zaznamenali, jej rozhodně nehodlali docenit. Byli to ti, kteří unavení do noci dlouhou prací mysleli jen na na odpočinek doma. Byli to ti, které první vločky vytáhly z postele, neboť jako silničáři a údržbáři museli jít zajistit bezpečný povrch vozovek a chodníku. Byli to ti, kteří doufali, že mráz letos nepřijde, protože se před ním neměli, kde skrýt a další ti, kterým sníh radost nepůsobil. Jak se postupně vypořádávali se svými úkoly, nad městem se přes těžké šedé duchny, ze kterých se stále sypalo, začalo rozednívat.

Bylo páteční ráno, ale ne obyčejné, tohle je poslední pátek před Vánoci. Jeden z posledních dnů, jež dělí od bramborového salátu, nazdobeného stromku a nadílkou pod ním. Prvním a téměř posledním, kdo sníh ocenil, byly děti. Jakmile vstali a zahlédli bílou pokrývku, proběhnuvší co mohly všem oznamovaly, že konečně přišla zima. Rodiče však nenapadlo nic lepšího, než je v jejich radosti mírnit, v duchu i nahlas nadávajíc na spoustu povinností, které ještě mají, a které sníh nevyřeší. Jen někteří dospělí, ti, kteří tak úplně dospět nechtěli, dokázali důstojně svému věku přistoupit k oknu, zhluboka se nadechnout a nechat si tělem rozlít pocit štěstí.

A vločky si dál dováděly v poryvech ledového větru, který ani nemusel příliš často měnit směr, aby jejich dovádění trošku pomohl. Najednou jej však změnil tak prudce, až to vločky překvapilo a proletěly otevřeným oknem rovnou na nos spícího tmavovlasého muže, který zmateně trhl hlavou, čímž probral i menšího, kterému doteď poklidně klímal na rameni: "Co, co to mělo...sníh?"
"No to snad ne!" kvitoval bílé pozdvižení jeho mladší kolega, div se nechytal za hlavu "To zas bude havárek."
A jako na povel oba věnovali pohled stolu, který se ztrácel a možná i prohýbal pod hromadou hlášení, které chtěli včera vyřídit, ale jaksi u toho únavou usnuli. A nejspíš by je tu tak našla Šéfová, nebýt toho, že si nechali otevřené okno, aby jim čerstvý a ledový vzduch nedovolil usnout. Sice jim to dovolil, ale vločky jim naštěstí udělaly časný budíček.

Tom se zvedl a zavřel okno, aby zamezil skotačícímu větru znovu hodit do místnosti nadílku, ale z druhé strany vtrhla do kanceláře vichřice v podobě Petry: "Kluci, máte jít k Engelhardtové, hned!"
"Taky ti přejeme pěkné ráno." poznamenal špičatě Tom.
"Já nevím, jak ty, ale já nějak nemám na zbytečnosti čas, lítám po služebně jak blázen, abych vás našla polospící v kanceláři, jak si hrajete s...a k tomu ještě ten sníh."
"Proč jsi nešla rovnou sem?" Nechápal Semir a s ráží, do níž se dostával, by si s ní nezadal.
"Protože jste nebrali telefon a tak jsem usoudila, že kancelář je prázdná." odsekla, vrtíc hlavou napůl podrážděně, napůl znaveně, a jak sem vtrhla, tak odsvištěla.

Nevrlý Tom, mysle na to, že nenašel žádnou vhodnou přítelkyni, s níž by strávil Štědrý večer, a naprosto bez Vánoční nálady, protože se neobtěžoval ani vytáhnout nějaké svíčky a obstarat stromeček nebo vánoční jídlo, zamířil za Annou.
Následován byl Semirem, stále ještě rozespalým, ovšem stále také malým cholerikem, jehož hnětly podobné důvody, snad jen mu příliš nevadila absence přítelkyně, za to spíš to, že vlastně ani nechápal, k čemu ty vánoce jsou a jak by se měly slavit, aby byly šťastné a veselé. Z touhy stihnout co nejelepší akci se málem pozabíjet v obchodech a potom v tom pokračovat na silnici ve snaze si dokázat, že od stálého deště nebezpečná vozovka přece nevyžaduje zvýšenou pozornost a když mne někdo zastaví, že jedu jako zvíře, tak je to jen důvod se pořádně pohádat s policisty a pak to smlouvat na to, že jsou přece Vánoce? Aniž si to uvědomil, začal připomínat sopku, a to ne obyčejnou sopku, ale takovou, které k výbuchu stačí jen málo.

Anna stála zády ke dveřím a upřeně sledovala sněhové dovádění za oknem, ale nevnímala je: Jako by nestačilo, že lidi jednají jako blázni a práce je nad hlavu a do toho svátky na něž má přijet sestra s neteří a na které prostě nebyl čas připravit se tak, jak si plánovala, to jí ještě musejí přidávat starosti všichni z oddělení? A Nejvíc ti dva šašci, puberťáci mizerní, co s tím autem v noci zase dělali? A jak je možné, že je Petra hledá tak dlouho, alespoň Semir už by tu měl být. Neotočila se, když slyšela otevření dveří, počkala si na Tomovo: "Ehm, ano Šéfová?"
"Kranichu, čemu vděčím za to, že dnes máte jen čtvrthodinové zpoždění?"
"A-ale Šéfová, já nešel ani domů..." obhajoval se modroočko.
"Alespoň, že jste stihli rozflákat další auto." povzdechla si Anna.
"Auto?" vyhrkli oba komisaři.
"Pánové, nevím, co bylo v noci tak akutního, že jste to museli řešit, ale očekávala jsem vysvětlení, ne zatloukání, a nepočítejte s tím, že do Nového roku dostanete náhradní vůz, na další hádky s nadřízenými už nemám náladu." rukou je vyprovodila ze dveří.

Semirova trpělivost nebyla bezbřehá a hladina podráždění právě kulminovala, takže jakmile se dostali do bezpečné vzdálenosti od kanceláře své nadřízené, vztekle se otočil na Toma: "Můžeš mi říct, co jsi s tím autem prováděl?"
"Co já? Přemýšlel jsem, kdy ty ses zvládl vypařit."
"Jako bys nevěděl, že jsem celou noc trčel v kanclu a vyplňoval..."
"Kluci, nemohli byste se hádat někde jinde, než v téhle uličce, kterou potřebuji projít?" utnul Bonrath jejich hlasy, jež už povážlivě nabraly na síle.
Oba se pokusili mu vyhovět, ale ne zrovna nejšikovněji, protože vrazili do Hotteho, jež si zrovna nesl svůj - co to vlastně bylo? snídaně, oběd, svačina? - své jídlo, které se skládalo z masa, čehosi a především jedné hodně vělké porce omáčky, která se nyní rozprskla po papírech, které držel Dietr, po Hotteho stole, u něhož stáli, po celé podlaze kolem a na halenku Petry, která si řekla, že by mohla napravit to ráno a popřát jim pěkného dne.
"No to snad nemyslíte vážně!" zoufal si Dietr, protože mu právě znehodnotili jeho včerejší krasopisnou práci, kterou chtěl odevzdat Šéfové.
"No to snad ne!" vztekal se Hotte, jak mu smutně zakručelo v žaludku.
"Bohužel asi ano, ale já to uklízet nebudu, pánové!" upozornila je Petra po několikerém hlubokém nádechu a výdechu, načež zamířila na toalety.
"Petro, nevíš něco o...?!" pokoušel se Semir rozluštit záhadu rozbitého vozu.
"Ne!" zněla víc, než jasná odpověď.
"Hotte, nevíš ...?" zkusil to Tom na tlouštíka.
"Mám hlad, a když jsem hladovej, neručím za sebe, a nejvíc za sebe neručím, když vidím někoho, kdo mi jídlo rozházel PO CELÉ KANCELÁŘI!" Zařval mu brunátný Hotte přímo do obličeje a odkráčel ze služebny, nejspíš pro náhradní stravu.
"Dietře...?"
"Po mně nic nechtějte, já mám o zábavu postaráno." sesbíral dlouhán své papíry, očividně se velice přemáhaje, aby nenapodobil svého věčně hladového parťáka.
"Franku, jestli si myslíš, že mám náladu na tvoje pubertální kecy, tak teda nemám, a vůbec se mi nezlepší, když si představím tradiční vánoce strávené v rodinném kruhu, tak zkus jednou prosím tě ááÁÁá!"
Frankovo "Sussano stůj!" přišlo s křížkem po funuse, protože ta už ležela ve svém značkovém oblečení v cákancích rozlité omáčky, po níž uklouzla.
"Trabere, Von Landitzová, pokud vím, před půl hodinou jste chtěli vyrazit do terénu, tak tady přestaňte vyvádět a laskavě běžte, s tím, co lítá venku, toho dnes nebude málo! Co se týče vás, Gerkchane a Kranichu, nechápu, co tu ještě děláte, pokud mi tedy nechcete oznámit, že jste zrušili váš poslední služební vůz, protože to bych vám nedoporučovala!"

Turek s hnědovlasým kolegou se po sobě podívali a než Semir stihl začít řvát, Tom poklusem zamířil na parkoviště. Najít stříbrné BMW s žalostně pochroumaným čumákem, jim nedalo moc práce. Oba se po sobě podívali, jako by chtěli říct: "Já to nebyl." Zatímco za Cobrou 12 zaklapla dvířka automobilu, Semir nechápavě obhlížel své vozítko.
"Co to zatraceně mohlo udělat?" obrátil se na parťáka.
"Copak jsem Hartmutt?" odsekl Tom, který si ze všeho nejvíc přál, aby už byl konec služby.
"Ok, jedeme za Hartmuttem." Rozhodl Semir.

"Ahoj Ha...!"
"NE, VY NE!" přivítal je technik. "Mám tu minimum techniků, víc povinností, než se sem vejde a navíc Sharkmanovou, nemohli byste počkat?"
"Nielsi, poslyš, my doopravdy jen chviličku," začal Tom, ale Semir bouchnul: "Hartmutte, můžeš se mi laskavě podívat na ten čumák, copak s tím můžu jezdit, copak bys mi nemohl...?"
"Á, takže práce nad hlavu, ale na vybavování s pány od dálniční čas máte, že? Něco vám povím, jestli vás tu ještě v příští vteřině uvidím, tak..."
Ale ani Sharkmanová nedokázala dokončit větu, Niels byl unavený, vyděšený precizní technik, takže vteřinu vzal doslova: naskočil do otevřených dveří pochroumaného BMW, otočil klíčky, jež Semir nechal v zapalování, a zmizel jim z očí.
"HARTMUTTE!" zařvali oba komisaři, naskakujíce do Tomova mercedesu, dobře si vědomi sněhových podmínek, stavu vozovky a především stavu technikova, vymýšleli co udělat, aby z BMW vůbec zbylo něco, co by se dalo opravit. Vzteklému a vyděšenému Tomovi div zůstaly ruce na volantu, o nápadech cholerického turka raději nemluvě. Niels na tom však byl hůř, už tak pokažený vůz se na vozovce téměř nedal ovládat a technik, který v tom zdaleka neměl takovou praxi, jako komisaři, to prostě nezvládl.
"Harmutte NÉÉÉÉ!" zařvali Tom se Semirem, kteří pořádně nevěděli, kdo koho strhl, aby se nerozběhl k autu, jež se skutálelo z kopce a se zrzavým technikem ve svých útrobách bouchlo.

Komisaři jen bezmocně přihlíželi, když plameny rozpouštěli sníh okolo. Tomovi tekly z očí slzy, ale byly studené, jako sněhové, které poletovaly všude kolem. Tom zamrkal a honem zavřel okno, kterým se do kanceláře valily miliony přírodních úkazů. Jak vyskočil, vzbudil Semira, jež mu doteď spal na rameni.
"Člověče, zdál se mi strašnej sen."
"Ne horší, než ten můj, v tom zemřel Niels, a to jen proto, že jsem byl vzteklej."
Tom zmateně zamrkal: "V tom mém to tak taky bylo, všichni byli odporní a pak se to nějak..."
"Všichni jsou odporní, nechápu, co čekáš, vždyť jsou Vánoce." poznamenal Semir kysele.
"A neměly by to náhodou být svátky klidu a míru a šťastné a veselé?"
"No, píšou to tak ve všech obchodech, ale nikdy jsem takové nezažil."
"Tak si je uděláme!" navrhl Tom a po tváři se mu rozlil úsměv jako chlapci, který zapaluje prskavky.
"Ne, to teda ne!" zchladil ho rázně Semir "Jenom si je sobecké a pak se akorát budem na všechny mračit, že to nevychází, to už se mi dneska zdálo, podruhé to mít nemusím."
"Ok," ulevilo se Tomovi "uděláme Vánoce všem, které potkáme. Zní ti to líp."
"Jo, to teda jo." ušklíbl se Semir.
"Poslyš, místní choleriku, vydržíš to vůbec, být jeden den milý?" utahoval si z něj hned modroočko.
"Pche," ohradil se Semir, rázně otevřel dveře a málem vrazil do Petry, která už už otevírala pusu.
"Dobré ráno, Peti, doufám že ses dobře vyspala, za chvíli tu máme Vánoce!" Pozdravil ji nadšeně Semir.
"Šťastné a Veselé!" přidal se Tom a už chybělo jen johoho, aby věrně připomínal Santu Clause.
"Není vám něco?" podívala se Petra napůl starostlivě, napůl pobaveně.
"Ne, vlastně jo, poď si s náma udělat Vánoce!" lákal ji Tom.
"Nestraš, na přípravy jsem ani nesáhla a krom toho je spoustu práce, což mi připomíná, že s vámi chce mluvit Šéfová. Jo a když jste v kanceláři, berte telefony, jo?" a odběhla.
"Přípravy, co s tím pořád všichni mají?" zavrtěl hlavou Semir a spravil sluchátko do správné polohy pro potenciální přijímání hovorů.
"Co já vím." přizvukoval mu Tom, lovíce odkudsi z hlubin svého pracovního stolu malý, pochroumaný, umělý, vánoční stromeček. "Hele, dáme jí na to baničky, třeba bude přípravám učiněno zadost."
"Kde vezmeme baničky?" pohlédl Semir více než výmluvně na své zásuvky, kde žádnou podobnou KPZ-ku neschovával.
"To se vymyslí, mizíme na Šéfovou, než ji stihneme naštvat, ještě že jsme ti přes noc nerozflákali BMW." rozhodl Tom.
Semir si pomyslel něco o souběžných snech a pospíšil si za ním.

Když jako velká voda vtrhli do Šéfčiny kanceláře, ta se ani neotočila od okna, z něhož se dívala: "Kranichu, čemu vděčím za to, že dnes máte jen čtvrthodinové zpoždění?"
"Jsou Vánoce Šéfová." pokusil se Tom odpovědět co nejveseleji.
"A jako dárek si jistě přejete nové auto."
"Ne, jako dárek jsme celou noc pilně vyplňovali hlášení." zkoušel to Semir.
"To bude mít Petra radost." poznamenala Anna a v koutcích jí mírně zacukalo z toho nadšení, co jim znělo z hlasů. "A můžete mi ještě prozradit, kdy jste stihli odrovnat to BMW?"
Komisařátka strnula: no to snad není pravda.
"Ale Šéfová, my za něj vážně nemůžeme," kňoural Semir.
Tom, který věděl, že mu Vánoční nálada pomalu uniká, se honem snažil napravit situaci: "Ale máme můj mercedes, takže do konce roku nové nepotřebujem."
"A toho, kdo si z čumáku mého auta udělal harmoniku si najdu." přislíbil Semir.
"Dobrá, tak už jeďte, dneska to vypadá, že se nudit nebudete." pohlédla na chumelenici venku.

"To by mne fakt zajímalo," začal Semir, ale Tom ho popadl za ramena a odtáhl do ústraní: "U tohohle stolu je nebezpečno, za chvíli tu bude někdo chtít procházet."
"Máš pravdu," kývl turek "Ahoj Dietře, šťastné a veselé!"
"Budou, mám to z krku!" zamával jim Bonrath složkami nad hlavou, ale jak ruku spouštěl a mířil do kanceláře, nedával pozor.
"Pozor!" vyjekl Semir a zachraňoval složky. Jeho snaha byla korunována úspěchem 2/5, zbylé zachránil Tom, který si lehl na záda do omáčky, jež pocházela z Hotteho, řekněme třetí snídaně.
"Moje jídlo, Dietře, ty jsi nemehlo." brblal Horst.
"Hotte, pojď sem na chvíli, prosím." zavolala si gurmána na pomoc Petra.
"Kluci, moc vám děkuju." přebíral si dlouhán složky.
"Honem si je vem, nebo ti je zabalíme a najdeš je až pod stromečkem." vyhrožoval Semir.
"Tome, jak to vypadáš, musíme to nějak..."
"To je dobrý Dietře, na Štědrý den mám ještě jedno a když si takhle," sebral ze země ještě kousek omáčky a mázl si ji na kalhoty a sako zepředu "domaskuju zbytek, můžu to do večera prohlásit za novou módu, viď Semire."
"Co, jo, jasně, hele, ty se běž radši schovat do kanclu, já mezitím skočím koupit Hottemu něco k jídlu." ušklíbl se Semir a sbalil z policistova stolu paklík žvýkaček, však je znáte, jsou to takové ty různobarevné balónky. Ještě udělali na Dietra významné :"Pššt." Tom si od Semira přebral balíček a ještě mu naléhavě zašeptal: "Prosím tě, něco bez omáčky."
"Franku, jestli si myslíš, že mám náladu na tvoje pubertální kecy, tak teda nemám, a vůbec se mi nezlepší, když si představím tradiční vánoce strávené v rodinném kruhu, tak zkus jednou prosímtě ááÁÁá!"
Frankovo "Sussano stůj!" přišlo s křížkem po funuse, zato Semir si mohl gratulovat k vynikajícím reflexům. Zachyil blondýnku do náruče a hledě na její béžový kostýmek, jehož nohavice byly potřísněny omáčkou, jí, s významným mrknutím na Toma, navrhl, že jí to pomůže sundat, že na to od Andrei zná speciální trik a že, pokud jí to nebude vadit, ji doprovodí na toaletu.
"Jsem nechtěl, aby ji to tak rozhodilo." zamumlal Frank.
"Co jsi jí udělal."
"No, dal jsem jí vánoční balíček na stůl."
"Předpokládám, že by jí bylo milejší, kdyby byl prázdný."
"Já nevím, proč ženský tak neradi myši."
"Franku, ty jsi zvíře, se jí divíš, že vylítla?"
"No, chtěl jsem jí trošičku poškádlit, ale tohle..."
"Si představ sebe v její kůži, určitě nemá nakoupený dárky ani uklizeno, natož napečeno, a zítra večer má jít oslavovat štědrý den zase s rodinou."
"S tím jí nepomůžu." pokrčil Frank rameny.
"Nechci ti do toho kecat, ale jste víc, než kolegové." mrkl na něj významně Tom. Frank už otevíral ústa na obhajobu, že on se Sus nic nemá, když Tom pokračoval: "Jsi její přítel, tak jí zkus nabídnout jinou alternativu slavení Vánoc."
"A ty myslíš, že by chtěla?"
"Asi raději, než se nutit do úsměvů u rodinného krbu."
"Super!" objevil se ve Frankových očích povědomý lesk.
"A Franku," dodal ještě Tom, kvitujíc, že Sussana se Semirem už se vrací, "Zkus to nepřehnat, ano?"
"Jako bys mne neznal." pronesl pan Traber a pospíšil si, aby Sussanu předehnal a stačil jí otevřít dveře. To víte, ženské, to, že řeknou ano, si musíte pojistit.

Semir si zaskočil do nedaleké restaurace, kde nejdříve Hottemu objednal zabalit velký vídeňský řízek a hranolky a když čekal, padly mu oči na upoutávku.
"Ještě devětkrát tohle, prosím vás." požádal číšníka.
"Omlouvám se, ale to půjde nejdřív za půl hodiny." zavrtěl číšník hlavou a vypadal, že je mu to opravdu líto.
"Aha, jasně, a nešlo by...?" naklonil se k němu Semir s nápadem, na nějž byl pyšný
"Ale jistě, milerád, když máme ty Vánoce."
"Tak Šťastné a Veselé!" loučil se Semir a pomalu začínal mít pocit, že poprvé chápe, co to přání znamená.

Tom mezitím, neptejte se jak, zmobilizoval všechny kancelářské sponky a ze žvýkaček udělal prvotřídní baničky. Založil hlášení do obálky a vykoukl z kanceláře, právě včas, aby viděl, jak se vrací Semir s nadílkou pro Hotteho a vysvětluje Petře, co je v tašce, z níž tak voní. Využil příležitosti a šupl jí stromek na pracovní stůl a pod něj hlášení.
Nestačili za sebou ani zavřít dveře, když uslyšeli sekretářčin smích.
"Co to má být, kluci?" zavolala za nimi.
"Nazdobený stromek, aby sis nestěžovala, že nemáš nic připraveného." Semirův úsměv byl téměř andělský.
"No, díky kluci, vím, že jste se snažili, ale tohle," po pečlivé úvaze se vyhnula slovu koště "si s sebou domů vzít nemůžu."
"Nee, to nee, ty jsi náš špatně pochopila, tenhle pak dáme tam ven a místo něj si vezmeš támhleten." ukázal Tom prstem na velký jehličnan nazdobený před nedalekým podnikem.
"Aha, no, to zní líp, ale kdo mi ho odnese domů?"
"Služby Gerkchan a Kranich!"
"No moment, služby Kranich a Gerkchan."
"Nenene, služby"
"Kluci, jste děsně milí," smála se Petra jejich divadélku "ale já musím jít něco dělat."
"Skoro roztomilejší, než když se hádáte o klíčky." Ozval se Tomovi u levého ucha hlas přetékající spokojeností.
"Abys nezapomněl, zítra řídím já." ťukla kolegovy na rameno Sussana.
"Takže řekla ano?" vyhrkl modroočko radostně.
"Jo, jo, JO! Hele, skáknem si k Shröderovi na něco k snědku, přidáte se?"
"Ještě musíme něco zařídit, budete v terénu?" zasáhl honem Semir.
"Mám dojem, že jsme až přebyteční, místní policie nasadila na hlídání přestupků tolik poskoků, že ti řidiči se snad začnou chovat slušně." poznamenal Traber se znechucením "Takže těch pár, kteří se odváží prstíčkem stoupnout za čáru si pěkně podám." dodal natěšeně a odkráčel.
"Co ještě musíme zařídit?" zeptal se Tom se zájmem.
"Hartmutt." mrkl turek a už se řítili na parkoviště.

"NE, VY NE!" přivítal je technik. "Mám tu minimum techniků, víc povinností, než se sem vejde a navíc Sharkmanovou, nemohli byste počkat?"
"My možná jo, ale Vánoce nepočkají, Harmutte, do pěti musíš být na služebně, takže ti sem jdeme trošku píchnout." oznámil Semir.
"Ne, opravdu, cože jdete?"
"Máš něco, co nezvoráme?" přidal se Tom, jež objektivně zhodnotil jejich potenciál.
"Á, takže práce nad hlavu, ale na vybavování s pány od dálniční čas máte, že? Něco vám povím, jestli vás tu ještě v příští vteřině uvidím, tak..."
"Paní Sharkmanová, ani netušíte, jak rád vás vidím." zareagoval pohotově Tom.
"Cože mne?"
"Rádi vidíme." zopakoval Semir.
"Smím znát důvod vaší radosti, pánové?"
"Ale jistěže, jste přesně ten člověk, kterého potřebujeme." přisvědčil Tom.
"Nač?"
"Ještě jsme vám nepopřáli ŠŤASTNÉ A VESELÉ!"
"Hartmutte, neměl byste šálek silné kávy?" zeptala se almara, která mírně ztrácela rovnováhu.
"Hned vám ji udělám, a vy mezitím běžte za Peterem, řekne vám, co máte dělat." technik se až sám divil, jak hladce šlo vše zorganizovat.

"Jo, a Hartmutte, až budeš mít po Novém roce čas, mrkni mi na autíčko." ukázal Semir výmluvně na své BMW, když všichni tři nastupovali do Tomova mercedesu. Měli pocit, že ucpaným městem se snad ani nedostanou, ale oba komisaři si dnes dali takovou lekci optimismu, že je taková maličkost nemohla rozházet. Ale naopak, což bylo možná ještě horší, je ponoukla k trhlým nápadům. Semir vyndal svůj průkaz, přitiskl jej na okénko nejbližšího auta a zaťukal.Udivený řidič jej stáhl: "Ano?"
"Za sebe, za vlast, za policii a za všechno, čeho mám právo být zástupcem vám přeji Šťastné a veselé!" usmál se Semir a pokračoval k červenému saabu. Tom si nadšeně rozepjal pás a jako první zamířil k lahvově zelené škodovce s pětičlennou rodinkou: "Šťastné a veselé, vám" mrkl na dvě asi šestileté ratolesti "hodně dárků. A vám" podíval se zpět na rodiče "hlavně tu pohodu, a tobě ty nejhezčí Vánoce, jaké jsi zažil!" mrkl na mrně, o němž netušil, že mu ještě nebyl rok.
Nikdy těm dvěma ještě nebylo tak líto, když na semaforu naskočila oranžová. Tak tak stihli naskočit a nastartovat na zelenou, vzadu s udiveným technikem.

"Chtěli bychom vás všechny o něco požádat!" přerušil Tom halas a taras na stanici. Když se na něj upřelo šest tázavých pohledů, usmál se jako sluníčko a nechal Semira, který si pro ten účel vyskočil na stůl, pronést: "Posaďte se!"
Tom ještě ťukl na dveře kanceláře, za nimiž jejich nadřízená stále hleděla do papírů: "Šéfová, na slovíčko, prosím, ven." a už byl zpět na chodbě.
"Taaak, přesně pět hodin, přeji vám příjemné odpoledne a především šťastné a veselé Vánoce. Posaďte se, a dejte si do nosu, chci říci Nos soba Richarda, což je naše vánoční specialita." Za svého monologu stihl číšník rozdat každému jednu skleničku s kakaem, velkou čepicí šlehačky a nahoře s kandovanou třešní, jako nos soba Richarda a jak se objevil, tak se, s tácem stále nad hlavou, jen prázdným, zase vytratil.
"Šéfová, vás něco trápí?" zeptali se, jakmile si byli jisti, že všichni z kolegů jsou dost zaměstnáni hovorem nad horkým kakaem. Dozvěděli se vše o nepřipravenosti Anny na příjezd její sestry s neteří, na který se tak těšila.
"Víte Šéfová, speciálně pro kritický případ Vánoc jsme si zřídili společnost," Tom na Semira mrkl "Gerkchan a Kranich."
"Někteří o ní sice tvrdí, že se jmenuje Kranich a Gerkchan, ale jisté je, že vám rádi pomůžeme s přípravami." nabídl Semir.
"Ale, copak vy nebudete slavit Vánoce?"
"No, my máme oslav Vánoc po dnešku dost na rok dopředu." usmál se Tom.

"Takže přijdeš?"
"Jo, no, myslel jsem, že se z KTU nedostanu, ale kluci mi píchli a tak nějak mám volno." pronesl Niels, jako by si nebyl jist, co to to volno vlastně je a jestli mu to neublíží.
"No to je skvělé, Carina bude mít radost." usmála se Petra.
"Ale nemám pro ni dárek." koktal Niels.
"A já zas nemám napečeno, nějak to zvládnem."
"Podívám se doma, mám někde zmenšený model Lucy, trošku ho upravím a uvidíš, co to bude za hračku." popisoval nadšeně.

"Tome, Semire, Šéfová, Šťastný a Veselý." přál Frank, který se se svou parťačkou naklonil k rozprávějící trojici.
"Rád bych požádal ještě o kousek pozornosti!" sjednával si klid opět Tom, jen aby přenechal pole působnosti o pár desítek centimetrů níže.
"Myslím, že všichni, za všechny a všem přejeme Šťastné a Veselé a hlavně klidné svátky Vánoční!"

"Hodíš mne domů? Nějak jsem zapomněl vůz u Hatmutta." požádal Semir.
"Jasně, to ti povím, dnešek byl docela záběr."
"To víš, klidné Vánoce, to může být docela adrenalin."

_________________
nevím proč mne zaujal tenhle citát, ale něco do sebe určitě má:
    "I am still, thank God, an atheist."
    (Luis Buñuel)
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuOdeslat e-mailZobrazit autorovy WWW stránkyICQ
kajusia


Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 507
Odpovědět s citátem
Fíčku,
děkuji ti za dárek. Já osobně jsem si přečetla jenom tvůj vstup, na povídku nemám tu spravou náladu. Embarassed Přečtu někdy později.. jak jsi avizovala. Embarassed
Vánoce...
Nu, přeji ti, aby i v tobě zaplálo Světlo. Wink
MTRK! Embarassed
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuICQ
eron
Administrátor

Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 198
Bydliště: Nové Hrady(Jižní Čechy)
Odpovědět s citátem
Úžasné jako vždy, Fí.
Není co dodat Smile

_________________
"Manželská poradna Jäger, jak vám mohu pomoci?"
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránkyMSN MessengerICQ
K.Thaler


Založen: 16. 12. 2007
Příspěvky: 244
Bydliště: Břeclav
Odpovědět s citátem
Nádhera,ostatně jako vždy.Až na ty chudáky Hottaa Bonratha,ti měli zase jednou den... Wink
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuOdeslat e-mail
ReeR


Založen: 14. 12. 2007
Příspěvky: 120
Bydliště: Most
Odpovědět s citátem
Teda Fi,
to byla fakt skvělá povídka
Takhle nějak by to podle mě mělo vypadat - dělat vánoce všem okolo
moooc se mi to líbilo. Fakt dost dobrý Laughing

_________________
The truth is out there
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuOdeslat e-mail



Založen: 17. 10. 2007
Příspěvky: 563
Bydliště: Brno
Odpovědět s citátem
    Moc vám všem děkuji za komentáře!

    Káji, já ti také velmi děkuji a ty nemáš zač. JTTK! A nezapomeň, 40 dní...@)->--


    Erone, ty jsi takové štěstíčko, děkuju Smile

    No počkej, K:Thaler, v tom skutečném dni byla Dietrova práce zachráněna a Hoteho žaludek naplněn, co jim přát víc? Very Happy

    ReeR, přesně takhle by to mělo vypadat, pokud má někdo pocit, že mu to nejde, může si podle mne trénovat dělání Vánoc i v létě Wink


_________________
nevím proč mne zaujal tenhle citát, ale něco do sebe určitě má:
    "I am still, thank God, an atheist."
    (Luis Buñuel)
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuOdeslat e-mailZobrazit autorovy WWW stránkyICQ
kajusia


Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 507
Odpovědět s citátem
Tak jsem konečně našla chvilku na přečtení tohoto dárečku.

Na tvářích mi pomalu osychají slzy... a další by se draly z očí ven na světlo Boží. Embarassed


Fíí, ach má milá Fí....
Úplně jsi vystihla myšlenku Vánoc. Já hlupák jsem si myslela, že už ji přece docela dobře znám, že.. že... že se to tentokrát povede a ono zatím... Embarassed Ne. Embarassed
Je mi hanba. Embarassed Embarassed Embarassed

Moc ti děkuji za krásné dílko, co pohladí po duši.
Vánoce... dělat jiným lidem Vánoce... To je jaksi... krásné a navíc.. nemusí se to dělat jen o Vánocích, ale každý všední den.. *září jí očička*
Děkuji!!!!!!
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuICQ



Založen: 17. 10. 2007
Příspěvky: 563
Bydliště: Brno
Odpovědět s citátem
    Kájuli, když já se vážně nikdy nesnažím o to rozplakat tě, ale zároveň jsem ráda, že tě to i potěšilo .

    Ono dělat Vánoce na Vánoce je o to náročnější, že jsou Vánoce (plné stresu). Ale neboj, bude jen líp!

    Tvůj komentář mi moc zvedl náladu, i já tobě děkuji, Káji.


_________________
nevím proč mne zaujal tenhle citát, ale něco do sebe určitě má:
    "I am still, thank God, an atheist."
    (Luis Buñuel)
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuOdeslat e-mailZobrazit autorovy WWW stránkyICQ
Všelicos
Administrátor

Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 696
Bydliště: KTU.
Odpovědět s citátem
Je to skvělé, jen jsi mne kapku vyděsila Shocked Tím Hartíkem, fuj fuj fuj Shocked Škoda, že jsem si téhle povídky nevšimla dříve Embarassed ale hezky jsem se u ní uvolnila Embarassed Embarassed Fakt super! Laughing
Sharkmanovou? Tys jí změnila jméno schválně? Na druhou stranu teď sedí více Laughing Laughing Laughing

_________________
Ben: "Jak jsi na to přišel??"
Hartmut: "Neřeknu. Stejně to nechcete vědět."
(...)
Ben: "ODHOĎ TEN SEKÁČEK!!!!"
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky



Založen: 17. 10. 2007
Příspěvky: 563
Bydliště: Brno
Odpovědět s citátem
    Díky moc Všel, za Nielse promiň, on tam tak nějak vyšel, ale musíš uznat, že po osvědčeném klišé se snem se Hartymu dostalo za krutou smrt náležité odměny Wink

    Tak jo, profláklo se to, ono to poprvé schválně nebylo, to jsem si ji vážně dala do asociace se zvířátkem, ale teď už ji tak píši běžně :oops. Very Happy


_________________
nevím proč mne zaujal tenhle citát, ale něco do sebe určitě má:
    "I am still, thank God, an atheist."
    (Luis Buñuel)
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuOdeslat e-mailZobrazit autorovy WWW stránkyICQ
Re: Vánoční Andělé (PF 2008)
Woxys
Administrátor

Založen: 14. 10. 2007
Příspěvky: 1534
Bydliště: ČR
Odpovědět s citátem
Líbil se mi úvod, vpravdě skutečný. Moc děkuji za dárek... mrzí mě, že jsem letos nemohla odpovědět stejně Sad

Jen někteří dospělí, ti, kteří tak úplně dospět nechtěli, dokázali důstojně svému věku přistoupit k oknu, zhluboka se nadechnout a nechat si tělem rozlít pocit štěstí.

Aww... to je nádherná věta...

Spící kluci jsou roztomilí... dovedu si představit, jak se tam k sobě tulí a celá služebna se na ně chodí koukat, na chlapce rozkošné! A takové probuzení bych si rozhodně nepřála Sad

Nevrlý Tom, mysle na to, že nenašel žádnou vhodnou přítelkyni, s níž by strávil Štědrý večer


Laughing Laughing Laughing to je, jakoby ji měl jen na jedno - ne na sex, ale na podarování Laughing Laughing Laughing ne, samozřejmě to chápu, jen mě to pobavilo. Kašli na holky, Tome! Máš Semirka - ten Ti pod stromeček stačí, jako kamarád... Wink

Aniž si to uvědomil, začal připomínat sopku, a to ne obyčejnou sopku, ale takovou, které k výbuchu stačí jen málo.


Celý Semirek! Jeho úvahám se nedivím...

Oba se pokusili mu vyhovět, ale ne zrovna nejšikovněji, protože vrazili do Hotteho, jež si zrovna nesl svůj - co to vlastně bylo? snídaně, oběd, svačina? - své jídlo, které se skládalo z masa, čehosi a především jedné hodně vělké porce omáčky, která se nyní rozprskla po papírech, které držel Dietr, po Hotteho stole, u něhož stáli, po celé podlaze kolem a na halenku Petry, která si řekla, že by mohla napravit to ráno a popřát jim pěkného dne.


Taková katastrofa, me he he he he heeee, dobře Petře tak! Johoooooo! A Sussana se vyválela v omáčce? Báječné, úžasné, skvělé, kruté, juchůůůů! To se mi líííbííííí! (ne, vůbec nejsem škodolibá...)

Teda... já... koukám?! Co ten Niels?

Shocked Shocked Shocked Shocked Shocked já pořád říkala, že se zblázní... copak ten může někam vyrazit autem? Vždyť je slepý jako krt! Ještě že to byl sen... ale to, že měli oba komisaři stejný, není zrovna potěšující Sad

Frankovo "Sussano stůj!" přišlo s křížkem po funuse, zato Semir si mohl gratulovat k vynikajícím reflexům. Zachyil blondýnku do náruče a hledě na její béžový kostýmek, jehož nohavice byly potřísněny omáčkou, jí, s významným mrknutím na Toma, navrhl, že jí to pomůže sundat, že na to od Andrei zná speciální trik a že, pokud jí to nebude vadit, ji doprovodí na toaletu.


Jíííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííík! Hysterie. Co na ni saháš, vilný Turku? Je to sice blondýna, ale.... nesahat! Evil or Very Mad Evil or Very Mad Evil or Very Mad zakazuji!
A Sussana se bojí myšiček? Husa.

Ale naopak, což bylo možná ještě horší, je ponoukla k trhlým nápadům. Semir vyndal svůj průkaz, přitiskl jej na okénko nejbližšího auta a zaťukal.Udivený řidič jej stáhl: "Ano?"
"Za sebe, za vlast, za policii a za všechno, čeho mám právo být zástupcem vám přeji Šťastné a veselé!" usmál se Semir a pokračoval k červenému saabu. Tom si nadšeně rozepjal pás a jako první zamířil k lahvově zelené škodovce s pětičlennou rodinkou: "Šťastné a veselé, vám" mrkl na dvě asi šestileté ratolesti "hodně dárků. A vám" podíval se zpět na rodiče "hlavně tu pohodu, a tobě ty nejhezčí Vánoce, jaké jsi zažil!" mrkl na mrně, o němž netušil, že mu ještě nebyl rok.
Nikdy těm dvěma ještě nebylo tak líto, když na semaforu naskočila oranžová. Tak tak stihli naskočit a nastartovat na zelenou, vzadu s udiveným technikem.


Esusky, to jsou ťunťové, oni šíří vánoční náladu! No nejsou ti kluci zlatí? :love:
Kdo je Carina? Embarassed Embarassed

Fíčku, krásný dárek, DĚKUJEME! Moc!

_________________
Jsem Aleš Vávra Povídkového fora! Laughing
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuOdeslat e-mail



Založen: 17. 10. 2007
Příspěvky: 563
Bydliště: Brno
Odpovědět s citátem
    Wox, opravdu děkuji za d-l-o-o-o-u-u-h-y-y-y komentář!

    Zkus si to někdy, při nějaké maličkosti nemaličkosti, dovolit každičké buňce svého těla užít si štěstí... Smile

    No a co jim zbylo? Víš, jaká byla zima z toho otevřeného okna? Smile

    Tom opravdu nemá přítelkyni jen na jedno, ale zrovna pro něj je absence spřízněné duše strašlivě tyranizující, a nedovede si představit žádnou, krom přítelkyně....na to, čím se to dá velmi příjemně kompenzovat ale nakonec přišel Smile

    Woxičko, Wox, jak ty bys mohla někdy být škodolibá? Very Happy

    No, co ten Niels?...on by ti určitě popsal děsně složitou chemickou reakci, ale já na to mám citoslovce: BUCH!

    Jak bojí myšiček? Třeba by jí to malé chlupaté stvoření bylo i sympatické, kdyby jej Frk nezabalil tak hloupě, že při otevření krabičky vyděšen hryzlo rozbalovače do prstu.

    Jsou to kluci zlatí! A jsou a jsou! Smile

    Carina je Petřino dítě, nic o Petře nevím, a tak jsem si ji přizpůsobila k obrazu svému, má šestiletou holčičku:)

    Ještě jednou strašně moc děkuji za obří komentář!


_________________
nevím proč mne zaujal tenhle citát, ale něco do sebe určitě má:
    "I am still, thank God, an atheist."
    (Luis Buñuel)
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuOdeslat e-mailZobrazit autorovy WWW stránkyICQ
Pammachio


Založen: 30. 05. 2015
Příspěvky: 1
Odpovědět s citátem
Zdravím a přidávám se k ostatním čtenářům a souhlasím s jejich obdivem a uznáním nad krásným dárkem. Opravdu nádherná povídka !

__________________
Originální dárky a dárky tipy? dárek.net
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Vánoční Andělé (PF 2008)
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Časy uváděny v GMT + 1 hodina  
Strana 1 z 1  

  
  
 odeslat nové téma  Odpovědět na téma