Pietro
Založen: 13. 08. 2014 |
Příspěvky: 258 |
|
|
|
Zaslal: 12.11.2014 20:59 |
|
|
|
|
Inspirace nalezena v dnešním odpoledním díle na Švandovi… .. tedy Fandovi.
Kuželky
(Kegeln/Bowling)
Byl to svátek.
Co svátek, přímo událost roku!!
Již měsíce před tím pilně oba dva týmy trénovaly.
Ale kromě samotné bitvy byly legendární i popichovačky obou kapitánů, Hotteho a Dietera.
Za tu dobu byl stav srovnaný - 2:2.
Letos se tedy jeden tým dostane do vedení.
O to více zuřila slovní válka.
Tým „Hotteho valičů“ tvořil Hotte, Tom, Semir, Tereza a Anna.
Tým „Bonrathovic koulařů“ zase Dieter, Jan, Pietro, Andrea a Tscherny, který byl žhavou novou posilou.
To ovšem Hotte nelibě nesl a už chtěl Terezu vystrnadit, jelikož jí považoval za nejslabší. Semir si ji ale prosazoval velmi horlivě a Hotte radši nic neříkal a doufal, že nebude tím slabým článkem, jak si myslel.
„Naši jsou ve skvělé formě, být vámi, radši bych to vzdal ihned, dokud máte aspoň nějakou tu čest.“, rýpl si Dieter.
„Čest? Co vy mi mluvíte o cti, O tu jsme vás připravili už loni.“, nebral si servítky Hotte.
„Loni? To byl jen nepodařený ročník a navíc nám jeden chyběl, čili to není ani plnohodnotná výhra.“, přisadil si Dieter.
„Výmluvy, výmluvy, chabé výmluvy.“, mávl rukou Hotte.
Někde jinde na služebně:
„Myslíš, že je letos smeteme?“, ptal se Tom Semira.
„Jako tajfun.“, smál se Semir. „Ani nestihnou házet.“
„Tak pokud ti to půjde jako minule, tak můžete na výhru zapomenout.“, udeřil Jan.
„Letos je to naše, a když si vezmete, že Pietro to Andreu od loňska naučil do dokonalosti, tak si ani neškrtnete.“, dodal.
Po týdnu nastala den D, tedy spíše den K, jako Kuželek.
„Je to prostý, každý tým má 30 hodů, kuželek je deset - maximálně tedy lze dostat 300 bodů, každý člen hází šestkrát.“, osvětlil jako každý rok Dieter.
„A tady jsou dvojice: Hotte-Dieter, Tom-Jan, Semir-Pietro, Anna-Tscherny a Andrea-Tereza.“, řekl Hotte a vyvěsil papír na stěnu.
Anna se zachmuřila: „Joseph mě rozmetá…“
Ten se jen zaculil.
Asi nejzajímavěji se jevila mezibitva Terezy a Andrey.
Tam nešlo jen o kuželky, tam šlo o víc, než jen o čest a důstojnost.
Tam šlo o to, znemožnit tu druhou, zadupat sokyni do země, smést ji z dráhy.
První duel těchto žen ovšem vyzněl pro Terezu - 7:5
V tom druhém už ovšem zářila Andrea - 9:4
Po polovině bojů vedli Hotteho svěřenci 142:112.
„Třicet bodů není moc, to smáznem!“, burcoval Dieter kolegy.
„Mě se sice taky nelíbí představa, že budeme muset poslouchat další rok kecy, jaký jsme slabí, ale tohle asi nedáme…“, obával se Jan.
Dieter mě ovšem zázračně pravdu.
Tom totiž slušně dvakrát vyhořel, a Jan dal dvakrát všechny.
„Už jen o deset. Máte strach??“, mrkl Dieter na Hotteho.
„Ne, nemáme.“, zněla velmi suchá odpověď.
Před poslední dvojicí bylo skóre dorovnané 275:275.
Poslední dvojici obstarala Tereza a Andrea.
Jak osudové.
Terka hodila velmi nejistě, ale osm kuželek šlo směr země.
Andrea se připravila, musela mít minimálně také osm kousků, aby se ta tíha přesunula na kapitány.
Rozeběhla se, ale v tu chvíli se nečekaně Terka zakuckala a Andreu to vyhodilo z rytmu.
Mrskla koulí, jak se jí to povedlo a už jen trnula.
Šest jich padlo rovnou a vytoužené dvě se ještě kývaly.
Jedna to vzdala a padla.
Ta druhá ovšem už nikoli a zůstala stát.
Hotteho tým vyskočil v nadšení a začali se objímat.
„283:282. Nejtěsnější výhra! Celkově vedeme 3:2!“, hlásil nadšeně Hotte.
„Aby jste se nezbláznili, beztak Terka zakašlala schválně.“, nadhodila Andrea.
„Já a schválně? Pche!“, ohradila se Tereza.
O další dva dny později, dorazily na dvůr porsche, octavia z Weltu, malý mercedes, a služební mercedes s bavorákem.
Ze služebny se vyhrnuli poražení s kýbly, houbami, hadry a mydlinami a jako svůj trest museli umýt vítězům auta.
„Schválně to odfláknu, ať tam mají šmouhy.“, prskla Andrea.
„Radši mej pořadně, nebo tě to nechají dělat znovu.“, uzemnil jí Pietro.
Jan vzteky mrskl hadrem do kyblíku.
„Příště vyhrajeme my a necháme je mýt ten policejní autobus!“, odsekl.
Vyždímal si a pokračoval v práci…
|