AFC11.cz    Diskusní fórum    Pravidla    FAQ    Hledat    Uživatelé    Registrace    Přihlášení 
odeslat nové téma  Odpovědět na téma
Kmotřenka
Danella


Založen: 24. 03. 2008
Příspěvky: 10
Bydliště: KTU
Odpovědět s citátem
Dívka seděla v kavárně a nervózně se rozhlížela. "Co je s tebou?" zeptal se naproti ní sedící muž. Byl to dívčin kamarád. "Ne, ne nic" odpověděla dívka a nervózně se usmála. "Máš strach, že nás tu Peter uvidí spolu?" "Víš, on je trošku žárlivý." Přítel chápavě pokýval hlavou. Po hodině se rozloučily a každý se vydal domu.

"Halo, jsi doma?" zavolala dívka do ztichlého bytu. Přítelovu přítomnost dával tušit jen zapnutý počítač a cigaretoví kouř na balkoně. "Kde se couráš?" dostalo se dívce místo odpovědi. "Byla jsem s kamarádkou na kafi." Muž k dívce přiskočil a chytil jí za vlasy. "Já přijdu domů z práce hladovej a ty místo abys něco uvařila, tak trajdáš někde venku z bůhví jakou děvkou." sykl jí zlostně do ucha. "Au, to bolí." "To je účel. Aby sis příště zapamatovala, že místo trajdání se máš o mě starat. Rozuměla jsi?" "Ano" hlesla dívka. "Fajn, tak padej do kuchyně a za půl hodiny chci mít jídlo na stole"

Po večeři Peter vstal a chystal se ven. Dívce bylo jasné, že jde do hospody. Počkala asi tak půl hodiny. Pak si sbalila do kufru a malé příruční tašky všechno co měla a vydala se ven. Přes slzy ani neviděla kudy jde, ale náhle stála před, bílím domem. Stiskla zvonek a doufala, že bude někdo doma. Po pár vteřinách se ozval ženský hlas. "Prosím?" "Dívka se rozplakala. „To jsem já, Ellena." Za moment byla Anna dole. Když viděla uplakanou Elenu, bylo jí všechno hned jasný. Objala jí a snažila se jí utěšit.

Poté co dorazili do bytu, Anna postavila na čaj. "Anno, musíš mi prosím pomoct. Já už takhle dál nemůžu." "Zase tě zmlátil?" Ellena jen pokývala hlavou a po tváři se jí řinul další příval slz. "Pomůžu ti, ale musíš se mnou zítra na služebnu. Ellena se na svou kmotru usmála.

Když se ráno Anna vzbudila, Ellena ještě spala. Anna zrovna připravovala čaj, když se rozezvonil Ellenin mobil. Zvedla ho. Volající nebyl nikdo jiný než Peter. "Ty malá couro, kde se flákáš? Zase lezeš někde z těma tvýma kámoškama. Jestli okamžitě nepotáhneš domů, tak si tě najdu a uvidíš ten tanec." "Nikdo nic neuvidí" ozvala se do telefonu Anna." "Uvidíš leda tak ty Petře, a to tak že celu zevnitř"

Po snídani se obě ženy vydali na místní služebnu dálniční policie, které Anna zároveň šéfovala. Když vešli na služebnu, se všemi se Anna přátelsky pozdravila a zamířila si to do kanceláře. "Co chceš dělat?" zeptala se Ellena."Zavolám jednomu svému dobrému známému" "Anno, já mám strach, že mě najde a něco mi udělá" rozplakala se dívka. Anna jí objala.

"Kdo je ta dívka? Nevěděl jsem, že šéfová má dceru" ptal se kolegů mladý komisař Ben Jäger. Ostatní jen krčili rameny. "Není to její dcera. Ellena je její kmotřenka" ozvala se sekretářka Andrea Schäferová. Ben si dívku chvíli prohlížel. Bene, musíme jít" upozornil parťáka Semir Gerkhan.

"Kde je?" zařval muž, který se vřítil na služebnu." "Kdo jste a koho hledáte?" zeptala se zdvořile Andrea. "Hledám tu děvku Ellenu" "A co jí chceš?" odpověděla ostře Anna. Petrovi došlo, že by proti přesile policistů neměl žádnou šanci. Zvolil proto mírnější tón. "Chci s ní jenom mluvit" "Tak mluv" vyzvala ho Anna. "Ale já chci mluvit s ní." "Mluv se mnou jako bys mluvil s ní." "Ne" zařval Peter. "Pak se seber a vypadni" zařvala Anna. "Nemůžeš jí chránit pořád, Anno" zasyčel výhružně dívčin přítel.

"Má pravdu" povzdechla si Anna, když byl Peter pryč. "U mě už být nemůže." "Když se nebudete zlobit šéfová, může být u mě" nabídl se Ben. "To je od Vás milé pane Jägere" "Mám velký byt a v té čtvrti jí určitě hledat nebude. Ale záleží to na slečně a také na Vás, šéfová."

"A jste si jist, pane Jägere, že chcete to riziko podstoupit? Peter je blázen a násilník." "Nebojte šéfová, pro tak… v půlce věty se Ben zarazil. Ostatní přítomní my vyseli na rtech. "dobrou věc to udělám" dokončil větu a v duchu si oddychl. Ellena se mu líbila, ale nevěděl, zda by se to líbilo šéfové Anně Engelhardtové. "Už je pryč?" vystrčila dívka hlavu z Anniny kanceláře. "Ano, už je pryč. Nemusíš mít strach, tady ti nic neudělá. A ještě něco. U mě už zůstat nemůžeš. Je to pro tebe příliš nebezpečné. Věděl by, kde tě má hledat." "A kde budu? K němu zpátky se už nevrátím" rozplakala se Ellena. Anna jí objala. "Neplač Elleno. Komisař Jäger se nabídl, že můžeš nějaký čas zůstat u něj." Dívka se přes slzy usmála. Mladý komisař jí také nebyl lhostejný. "To je od Vás milé pane Jägere."

Zbytek dne strávila Ellena s Annou. Večer se Semir s Benem rozloučili před služebnou. "Dobrý den, šéfová." pozdravil Annu sklánějící se nad stolem. Anna se usmála. "Pane Jägere, na slovíčko prosím" vyzvala komisaře, a zašla do jeho a Semirovo kanceláře. Ben se usadil na svojí židli a usmál se. "Bene, hlídejte mi Ellenu jako největší poklad." "Nebojte se šéfová, u mě bude v bezpečí. Řeknete mi, prosím, něco o tom Peterovi." "Ze začátku byl Peter milý a pozorný. Jenže pak nastoupil do nové práce a seznámil se s chlapama, kteří ho začali tahat do hospody. On začal Ellenu omezovat, žárlit na každého muže v její blízkosti a nakonec jí začal mlátit." Na Benovi bylo vidět, jak se drží, aby si ho nenašel a pořádně ho neztřískal. "Pane Jägere, vím, co se Vám honí hlavou, ale zapomeňte na to. Musí jít před soud a do vězení. Jinak nebude mít Ellena nikdy klid." "Já vím, šéfová, ale nikdy nepochopím, jak může někdo uhodit ženu."
"Nechci rušit, ale nemohli bychom jet?" objevila se ve dveřích Ellena. Ben se usmál, jak nejkrásněji uměl, kývnul na šéfovou a vyšel s Ellenou před služebnu. "Nebudeš se se mnou bát?"zažertoval komisař, aby uvolnil atmosféru. "Určitě nebudu. Jsi velmi milý Bene, můžu ti tak říkat?" "Jasně, přece si nebudeme vykat." usmál se Ben a nastartoval. Ellena se uvelebila na sedadle spolujezdce a za moment usnula.

"Už jsme tady" zašeptal něžně dívce do ucha Ben. Dívka se protáhla a pomalu se vyhrabala z auta. Oba se vydali do bytu v druhém patře. Byt byl rozlehlí a útulný. Elleně se líbil. "Máš moc krásný byt. "Děkuji" odpověděl Ben a zmizel v kuchyni. Za chvíli se vrátil s utrápeným výrazem. "Bohužel jsem nestačil nakoupit, tak když ti to nebude vadit, objednám dneska pizzu a zítra ti uvařím něco dobrého na přivítanou" snažil se improvizovat. "Mě to určitě nevadí" Po chvíli slyšela, jak Ben objednává pizzu. Za půl hodiny už si pochutnávali na pizze. Když dojedli, odnesl Ben nádobí do kuchyně a vytáhl víno. "Něco oslavuješ?" zeptala se dívka se zájmem. "Určitě. To že můžu pomoct tak milé dívce jako jsi ty." odpověděl a naklonil se k ní tak blízko, že cítila jeho kolínskou. Ellena čekala, že jí políbí. On se však zvedl a šel dát do dvd přehrávače romantický film. Poprvé po dlouhé době byla Ellena skutečně šťastná.

Po filmu se oba rozešli spát. Ben přenechal Elleně svou ložnici a sám si ustlal na gauči. V noci ho probudil podivný šramot. Vstal a šel se podívat co se děje. Byla to Ellena. Zakopla a praštila se o postel, když se ve spěchu oblékala. "Co se děje?" "Našel mě Bene""Ale jak?" "Poslal mi smsku, podívej" podávala Ellena mobil svému ochránci. "Ty malá couro, vím, že tě Anna uklidila k tomu mladýmu komisaři. Je jen otázkou času, než zjistím, kde tě ten zbohatlickej hajzl schovává a pak se těš!!!!" četl komisař na hlas. "Pak nezbývá jiné řešení, než tě převézt do domu mého otce. Obleč se a jedeme."

Za hodinu už byli v domě Konrada Jägera, Benova otce. "Tak copak se děje, Bene? Zjevíš se tu uprostřed noci s neznámou dívkou." "Otče, potřebuju aby Ellena zůstala pár dní tady. "A copak udělala? Je to těžký zločinec?" dodal ironicky Konrad. "Ne, jen narazila na chlapa, kterej si rád dokazuje sílu tak, že si praští do ženský." "Aha, pak je v mém domě vítána" ukázal Konrád přátelštější tvář. Ben otce objal a vyšel ven z pracovny rovnou za Ellenou, která byla už v pokoji, který patřil Benovi, než se osamostatnil. "Zůstaneš tu se mnou Bene?" "Rád, ale ještě skočím za otcem." Konrad Jäger ještě pořád seděl v křesle ve své pracovně. "Je moc hezká Bene, výborně by tě reprezentovala." "Tati, prosím. Nemůžeš soudit někoho jen podle vzhledu." "Nemyslel jsem to zle Bene." "Dobrá. Opravdu ti nebude vadit, když tady pár dní zůstane?" "Ne, nebude" Ben popřál otci hezký zbytek noci a šel za Ellenou. "Jak se cítíš?" "Zatím klidně" Ellena posmutněla. "Copak se stalo?" "Bene, neřekl jsi mi, že jsi syn milionáře." "Omlouvám se, ale je to důležité?" "Teď už ne." "To mi prosím vysvětli." "Tak mile jako ty se ke mně ještě nikdo nechoval. Víš, myslela jsem si, že by mezi námi mohlo něco vzniknout." "A proč by nemohlo, nejsi mi rozhodně lhostejná" "Ale já jsem jen obyčejná prodavačka v knihkupectví a ty syn milionáře." "Na tohle jsem si nikdy nehrál, chápeš? Snažím se žít jako každý obyčejný chlap, tak mi prosím věř. Moc mi na tobě záleží." Elleně došlo, že i když je Ben syn milionáře, není to překážka k pokusu o pevný vztah. Ellena ho objala. "Ale ještě nevím co na to šéfová." "Neboj se Bene, bude ráda, že mám po boku tak milého muže, na kterého se můžu spolehnout." Protože bylo už hodně pozdě, usnuli oba hned. Když se ráno Ellena vzbudila, byl Ben už pryč. Na polštáři po něm zbyla jen vůně jeho kolínské.

Venku svítilo sluníčko a bylo nádherné letní počasí. Konrad Jäger se tentokrát rozhodl posnídat na zahradě. Ellena se k němu připojila. "Jak jste se vyspala?" zeptal se Konrad. "Překrásně, děkuji." V Konradově společnosti se Ellena cítila nesvá. Ještě nikdy nesnídala ve společnosti milionáře. Konrad její pocity vycítil. "Mě se bát nemusíte, Elleno." Usmála se. "Když mě omluvíte, na několik hodin Vás opustím, ale nemějte strach. Najal jsem ochranku, aby Vašeho bývalého nenapadlo Vás nějak ohrožovat." "Jste moc milý, pane Jägere." "Konrad, jmenuji se Konrad." "Dobrá Konrade." Pán domu se s dívkou rozloučil a vydal se za svými povinnostmi. Ellena osaměla. Na zahradě pobíhal jen Benův pes Bibi. Byla to tříletá fenka zlatého retrívra. Ellenu si okamžitě zamilovala. Před domem hlídkovali najatí bodyguardi. Ellena si lehla do houpací sítě. Bibi si k ní okamžitě přiskočila a obě jen tak líně polehávali.

Do kanceláře zrovna dorazili Bonrath s Herzbergerem. Ben se k nim okamžitě přihnal. "Hotte, řekni, že jste toho hajzla zastihly doma a už sedí ve vyšetřovací vazbě." "Bohužel tě musíme zklamat Bene, už nejmíň tři dny ho tam nikdo neviděl" odpověděl Hotte. Ben jen pokýval hlavou a vyběhl ven před služebnu. Semir zrovna dorazil a zamířil si to na služebnu. V půlce cesty ho málem Ben přejel. "Hej co je, zbláznil ses?" křičel za ujíždějícím Mercedesem malý komisař. "Co se děje?" zeptal se Hotteho, když vešel do kanceláře. "Bauera jsme doma nezastihly. Nejmíň tři dny ho tam nikdo neviděl. A když jsme to řekli Benovi, beze slova se vyřítil ven a zbytek už znáš." "A neříkal kam má namířeno?" "Ne, ale já si myslím, že nejspíš jel za Ellenou." Ach, jo" povzdech si Semir a vydal se k domu Konrada Jägera.

Před domem zastavil tmavý Mercedes. Ben si to namířil přímo dovnitř. "Stůjte, dovnitř nesmíte" zastavil komisaře člen ochranky. Ben vytáhl služební průkaz. "Ben Jäger jsem syn Konrada Jägera." Muž se podíval na kolegu. Druhý muž pokýval na znamení souhlasu. Ben šel rovnou na zahradu. Když uviděl klidně spící Ellenu ve společnosti Bibi, uklidnil se. Došel až k nim a jemně pohladil Ellenu po tváři. Jako první se probudila Bibi. Poznala páníčka a položila hlavu zpět na Ellenino břicho. To dívku probudilo. "Děje se něco Bene?" "Ne, ne jen jsem tě chtěl vidět" zalhal Ben. V tu chvíli se mu rozezvonil mobil. Volal mu neznámý muž. Po chvíli hovor ukončili. Ellena na Bena nechápavě koukala. Ten jí políbil a usmál se. "Volal mi nějaký muž, že viděl Petra. Sedí v hospodě u Supa." Vyřítil se z domu a málem vrazil do Semira. "Člověče, vstal si levou nohou nebo hodláš mít nového parťáka? To už je dneska podruhý cos mě málem přizabil. Chceš udělat z Aidy polosirotka?" "Ne, ale zahlídli Bauera v hospodě u Supa nedaleko odtud." "Tak na co ještě čekáme?" mrknul na parťáka a v mžiku byly z BMW a Mercedesu vidět jen zadní světla.

Ellenu omrzelo se opíkat na sluníčku, a tak se přesunula do domu. Bibi byla nerada v domě a tak zůstala venku. Jen se přesunula do zadní části zahrady, kam vrhaly stromy alespoň trošku stínu. Asi po hodině se Elleně zdálo, že je venku nějak ticho. Vyšla na zahradu a zavolala fenčino jméno. Odpovědí jí bylo jen ticho. Prošla celou zahradu, ale Benova fenka byla definitivně pryč. "Jsem tu Elleno, zavolal při příchodu Ben. Uviděl dívku sedět na schodech a přisedl si k ní. "Copak se děje sluníčko?" Dívka k němu zvedla svou uslzenou tvář. Stačila tři slova, aby Ben pochopil, co se děje. "Bibi je pryč." Objal jí. "Nedělej si starosti, už jsme si zvykli na její výlety." "Opravdu?" "Jasně, klidně ti ukážu i díru v plotě, kterou utíká."

Druhý den zůstala Ellena zase sama v domě. Bibi se nevrátila. "Slečno Bergerová, venku čeká kurýr" oslovil jí jeden z bodyguardů. Dívka vyšla ven. Podepsala se kurýrovi a převzala malí balíček. Venku na zahradě ho rozbalila. Uvnitř byl Bibiin obojek a malý lísteček s kontaktem na někoho z přezdívkou Bibi85. Vběhla do Benova pokoje a zapla počítač. Bohužel byl zaheslovaný. Zkoušela všechno možný, a když už si nevěděla rady, zkusila zadat jméno Bibi. Vyšlo to. První problém měla za sebou. Druhý jí čekal při pokusu přihlásit se ke Skypu. Zadala stejné heslo, ale tentokrát to nevyšlo. Ve snaze zjistit heslo, prolezla jeho stůl. "Hledáš něco?" ozval se ženský hlas. Byla to Benova sestra Isabel. "Počkej, já ti to vysvětlím." "A copak mi chceš vysvětlovat?" Ellena podala Isabel lístek s přezdívkou a Bibiin obojek. "Někdo unesl Bibi. Potřebuju se jen připojit na skype, ale nevím Benovo heslo a tak jsem myslela že…." "Brácha ho má stejně zastaralej, ale já mám nejnovější." Odpověděla už poněkud přátelštěji Benova sestra a odvedla Ellenu do svého pokoje. Přihlásili se a po nalezení uživatele zahájili hovor. Ozval se mužský hlas. "To vám to trvalo, slečno Bergerová." "Kdo jste a co ode mne chcete?" "To je jednoduché. Za hodinu ať jste v parku, který je asi pět minut od vás." oznámil muž a spojení přerušil. Isabel se obrátila na Ellenu. "Elleno, to je šílenství, nemůžeš tam jít." "Ne Isabel, nepřesvědčuj mě. Já to musím udělat, ale Benovi nesmíš říct ani slovo." Isabel jí naposledy objala.

V parku čekala, rozhlížela se, ale nepřipadalo jí, že by tam kromě ní byl ještě někdo jiný. Z ničeho nic u ní zastavilo černé terénní auto. "Slečna Bergerová?" "Ano." řidič vystoupil a otevřel Elleně zadní dveře. Nastoupila a auto se rozjelo. Krátce nato zastavili před vilou. "Prosím, pokynul řidič a doprovodil dívku až dovnitř. "Bibi" vykřikla, když uviděla omámenou fenku. "Neboj se lásko, není mrtvá. Jen jsem jí dal něco na uklidnění. Samozřejmě podle rady veterináře." "Ty zrůdo" vykřikla Ellena, když poznala Petera. "Ale, ale proč ty hrubé výrazy?" "Co bude s Bibi?" "Asi by tě mrzelo, kdyby se jí něco stalo." "Jsi takový zbabělec, že se musíš mstít na psovi?" "Abys věděla, že nejsem taková zrůda, jak si myslíš, tak teď Bibi odvezeme domů. Můj řidič jí předá někomu v domě, ale ty ani necekneš. Elleně nezbývalo nic jiného než souhlasit. Všichni i s Bibi nasedli do auta a vydali se k Jägerově rezidenci.

Mezitím navzdory svému slibu zavolala Isabel svému bratrovi a prozradila mu všechno, co se stalo. Ben i se Semirem okamžitě přijeli. "Jak jsi to mohla dopustit? Je ti 26 let tak prosím někdy mysli hlavou." "A co jsem asi měla dělat? Oni mají Bibi a nemělo cenu jí přesvědčovat. Stejně by to tak jako tak udělala." "Nehádejte se, teď na to není čas" snažil se sourozence urovnat Semir. Do místnosti vešel jeden z bodyguardů. "Promiňte, že vás ruším, ale venku je nějaký muž a má zlatého retrívra. Hledá někoho z domu." Ben se otočil na sestru. "To bude Bibi. Převezmeš jí a půjdeš rychle do domu."

Přesně jak Peter slíbil, předal řidič Bibi někomu v domě. Ellena se zadívala na Jägerovu rezidenci. Řidič nastoupil a auto se rozjelo. Po pár kilometrech zajelo na lesní cestu. Ellena skoro ani nedýchala v představě, co se asi bude dít. Ridič poručil oběma vylézt. Mířil na dívku zbraní. "Klidně si jí vezmi, ale mě nech jít" začal prosit Peter. "Tak přesně tohle jsem čekala" ozvala se Ellena. Než se Peter stačil, vzpamatovat praštil ho řidič zezadu do týla. "A co chcete dělat se mnou?" "Nic, Váš pes je v bezpečí. Odvezu vás zpátky k silnici a zavolám policii. Oni si vás někde vyzvednou, nebojte se." Ellena se na muže nechápavě podívala. "Vy jste mi nic neprovedla, nemám tedy důvod Vám ubližovat" usmál se na Ellenu a nastoupili do vozu. "Bohužel pro Vaši bezpečnost Vám musím zavázat oči." "Ale proč?" "Nebojte se, jen potřebuju odvézt toho parchanta někam, odkud mi neuteče. A stejně už toho víte moc. Je to z důvodu kdyby Vás policie vyslýchala. Znáte to, kdo nic neví, nic nepoví, tak prosím:" Ellena si nechala zavázat oči a zapla si mp3 přehrávač. Uznala, že kdo nic podezřelého neslyší, také nic nepoví.

Ellena zrovna poslouchala svou nejoblíbenější písničku, když jí někdo vzal za ruku. Lekla se a vyndala si sluchátka z uší. Byl to řidič, Odvázal dívce šátek a pobídl jí k vystoupení z auta. "Nedaleko odtud je malé oddělení místní policie. Když se vás budou na cokoliv ptát, řekněte, že jste nic neviděla ani neslyšela. Prosím Vás o to je to ve vašem zájmu." Byla to poslední slova jejího zachránce. Pak už viděla jen zadek auta, který zmizel za zatáčkou. Chvíli jen nevěřícně stála a pak se vydala po silnici určeným směrem. Po několika minutách došla, až k malé služebně kde se jí ochotně ujali policisté.

Semir s Benem seděli ve své kanceláři a bezradně prověřovali stopy, které měli. Na Andreině stole se rozezvonil telefon. "Andrea Schäferová, dálniční policie" představila se sekretářka. Okamžitě u ní byli oba komisaři, a proto dala telefon na hlasitý odposlech. "Dobrý den tady komisař Meier, obvodní oddělení policie Auenheim, znáte slečnu Ellenu Bergerovou?" Ben vytrhl Andree sluchátko z ruky. "Vrchní komisař Ben Jäger, ano známe slečnu Bergerovou, Víte kde je?" "Jistě je tady u nás na služebně." Ben zase vrátil sluchátko Andree a jako blesk zmizel na parkovišti. Nastartoval svůj Mercedes a vydal se do Auenheimu.

"Elleno" vykřikl mladý muž a vrhl se na ní. Byl to Ben Jäger. Přítomní policisté jen nevěřícně zírali. Ben vytáhl svůj služební průkaz, a aniž by pustil Ellenu z náručí a přestal jí líbat, strčil ho pod nos Hansovi Meierovi. "Bene, měla jsem takový strach, že už tě neuvidím" Po vyřízení formalit oba nasedli do auta a vydali se směr Kolín na oddělení dálniční policie, kde Ellenu jak se patří, přivítali.
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuICQ
Všelicos
Administrátor

Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 696
Bydliště: KTU.
Odpovědět s citátem
Teda, objeví se sukně a Benítko hned větří jako splašený ohař Laughing Laughing Ale co, tak holka potřebuje konečně někoho pořádného, hlavně že měla dost odvahy na to, aby toho zmetka opustila, chválím, chválím Smile
Bibi? Jééé, takový pěkný retrívr, ty mám velmi ráda Very Happy A je super, že ji Benův otec tak mile přijal Smile
Bála jsem se, že jí ten řidič něco udělá, ale hlavně, že slib dodržel. Jen by mne zajímalo, co udělal s tím zmetkem Smile

Super, Danell! Very Happy

_________________
Ben: "Jak jsi na to přišel??"
Hartmut: "Neřeknu. Stejně to nechcete vědět."
(...)
Ben: "ODHOĎ TEN SEKÁČEK!!!!"
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Danella


Založen: 24. 03. 2008
Příspěvky: 10
Bydliště: KTU
Odpovědět s citátem
Děkuji moc za pochvalu. To je moje první povídka Cobry11 coby policistů a ne herců. A řekla bych že si Petera pěkně podal a už o něm nikdo nikdy neuslyší Wink
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuICQ
Hartmutt Freund z KTU


Založen: 21. 07. 2014
Příspěvky: 252
Odpovědět s citátem
Moc pěkný, Danello.

_________________
Seriálový maniak
---------------------
http://hawaii5o.cz/
http://hawaii5o.cz/forum
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
AnnaE


Založen: 14. 10. 2009
Příspěvky: 159
Odpovědět s citátem
Moc hezká povídka, divím se, že jsem ji neobjevila dřív Smile
Nicméně má ale nějaké své chyby...
Ale jinak je vlastně super, nikdo nezemřel a vše dobře dopadlo Very Happy líbila se mi Smile
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Kmotřenka
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Časy uváděny v GMT + 1 hodina  
Strana 1 z 1  

  
  
 odeslat nové téma  Odpovědět na téma