AFC11.cz    Diskusní fórum    Pravidla    FAQ    Hledat    Uživatelé    Registrace    Přihlášení 
odeslat nové téma  Odpovědět na téma

Líbil se díl č. 3?
ANO
0%
 0%  [ 0 ]
NE
0%
 0%  [ 0 ]
Celkem hlasů : 0

PLK 3. - Exploze jsou nečekané ...
Pietro


Založen: 13. 08. 2014
Příspěvky: 258
Odpovědět s citátem
Poznámka: Je teoreticky možné, že mi ujede ostré slovo... Tak nakonec nic, je to slušné. A dokonce bez (byť jen náznaku) čunačin. Je třeba se pochválit.
Tady vstupuje na scénu Jan, autor plánuje nasadit i další postavy z K11, např. by se měl brzy objevit i Hartmutt.

Opět platí (a to platí pro všechny další kousky) - budu rád za jakýkoli koment či názor.

Délka: 1 515 slov


Andrea se konečně dokopala k tomu, k čemu se jí Pietro snažil dokopat celou dobu. No a tak se tedy stalo… Pokusila se aspoň o určitý druh úrovně…

Exploze jsou nečekané...
(Explosionen sind unerwartet...)

Dny ubíhaly tak nějak normálně.
Nějaké z nich byly pernější než jiné, jiné zas nestály svým dějem ani za roztržené desetieuro.
Na stanici dorazil další nový člověk, tentokrát ovšem ne z prezidentovy vůle, nýbrž na žádost samotné šéfové Anny.
O dalších 14 dní později se tedy k Pietrovi, který zůstal po návratu Toma o samotě, připojil jistý Jan Richter.
Již měl ve stejné složce policie zkušenosti, takže byl prakticky ihned schopen podávat stoprocentní výkony.

Pietro se jednou v kanceláři, na jejichž dveře se zrovna montovala nová cedulka se jmény obou komisařů: „Pietro Zoolander“ a „Jan Richter“, mimoděk Janovi zmínil: „Musím tě říct jedno tajemství, ale zatím ani muk, jinak mě považuj za neživého…“.
Jana to dost zaujalo.
Pietro pokračoval: "Jde o to, že mám jaksi pletky s Andreou. Ono by na tom nic divného nebylo, ale dřív byla se Semirem a on o tom ještě neví. Teďka někdy by mu to měla říct…“.
Jan Pietra zklidnil: „Neboj, nic neřeknu! Nerad bych přišel o partnera hned v prvním týdnu.“

Mezitím Andrea velmi nerada (ale musela, byť si někdo může myslet pravý opak) začala konat.
Došla za Semirem a říká: „Už jsme spolu nikde dlouho nebyli, nezajdem‘ si někam večer? Chtěla bych tě něco říct.“
Semir souhlasil a se zájmem přemítal, co by tu tak Andrea mohla povědět.
Andrea cestou zpět ke stolu pokývla směrem k Pietrovi - to mělo znamenat, že proces přiznání byl zahájen...

Jen na chvilku se z kanceláře vydala mezi pracující lid služebny šéfová: „Teď mě volala ta malířská firma. Za dva dny dorazí, takže budeme jeden, možná dva dny v polních podmínkách, tak se na to morálně připravte!“.

Jak končila pracovní doba, rozpouštělo se i osazenstvo služebny: Anna odjela jako první, Tom měl v plánu se svými přáteli návštěvu fotbalu a Jan vytáhl Pietra do jednoho jeho oblíbeného baru.
Andrea se ještě na skok stavila u Pietra, dala mu pusu.
Pietro jí popřál „hodně štěstí“ a odjel s Janem.
Semir na schůzku dorazil včas, dokonce by se dalo říct, že měl ještě čas.
Andrea dorazila také zavčasu a tak mohla večerní hostina ve dvou začít.
Probírali různá témata.
Když už se zdálo, že perfektně probíhající posezení i perfektně skončí, tak Semir nečekaně (a nevědomky) započal cestu konce: „Andreo, není ti nic? Poslední dobou jsi nějaká divná. Snažíš se mě i nějak vyhýbat. Stalo se něco?“.
Andrea překvapena otázkou nevěděla co říct, ale přeci jen začala: „Semire, víš, že tě mám moc ráda, jsme v určitém smyslu výborní kolegové, ale musím tě říct, že ten vztah mezi námi, co je, musí skončit. Mám někoho jiného a můžu tě jen říci, že ho znáš.“.

Semir zvážněl a nasadil kamennou tvář. Čas jakoby se zastavil. Díval se mlčky na Andreu, které se leskly oči (ale slza z nich neukápla)...

Ticho vládlo asi 5 minut, než Semir se sebe vydal jedno jméno: „Pietro.“
Andrea jen pokývla.
Semir k velkému Andrey překvapení nezačal ani řvát, ani brečet a ani nic jiného.
Andrea se obávala: „Není ti nic?“.
Semir se neznatelně pousmál. „Ne, není a víš, já bych ti měl taky něco vysvětlit: Pamatuješ na tu mojí výměnu měsíc před Pietrovým nástupem?“ Andrea na to: „Jo, pamatuju, proč se ptáš?“
Semir pokračoval: „No, tak tam u nich jsem měl něco s jednou jejich kolegyní. Jmenovala se Monika a bylo jí asi 27.“ „Ale už s ní nic nemám.“, dodal, ve snaze zachránit, co se dalo.

Dosavadní Andreyina převaha v této konverzaci se rozplynula jako dým ze svíčky stojící na stole. Najednou jí Semir vzal vítr z plachet. Andrea nevěděla, co má říci. Řvát na něj nemohla, ani jakkoli vyčinit mu nemohla. Byla bezradná. Normálně by si rady věděla. Nyní ne.

Andrea se nakonec k něčemu dobrala: „Hlavně, že to vím. Tak snad, když už jsme si vyprali své špinavé prádlo, doufám, že náš rozchod proběhne v klidu a pořádku.“ a pokračovala v jídle.
Semir jen pokýval hlavou, sáhl do kapsy a vrátil Andree klíčky od domu, které mu dala. „Dej jej Pietrovi, teď je bude potřebovat on.“, dodal a lehce se usmál.
Zaplatili napůl za jídlo a mlčky se rozešli každý do svého domova.

Andrea ale přeci jen měla celý večer pocit nedostatku. Čekala totiž žárlivou scénu, tyjátr. A ono nic! Až těsně před spaním jí došlo, že to je možná ten nejlepší průběh, co mohl nastat a že vyvázla až moc dobře, byť jí Semir taky dal ránu tím úletem s jistou Monikou...

Druhý den Semir zašel za Pietrem.
Pietro polkl nasucho, když k němu Semir došel.
„Hele, já jí říkal, že by to nešlo, ale nakonec jsem podlehl. Klidně mi jednu ubal.“, kál se Pietro.
Semir ale Pietra uzemnil: „Já ti nechci jednu vrazit, spíše naopak.“
Pietro vykulil oči: „Cože?!“.
„Tím, že mi to řekla, mi vlastně umožnila to, abych se vyznal já jí z podobného problému. Tím se tak ten rozchod stal klidnějším a snadnějším pro oba. Gratuluju ti k ní.“ řekl a potřásl Pietrovi rukou.
Pietro stále nechápal: „To myslíš vážně?“
Semir na to: „Ano, myslím. Vážně se nezlobím“.
Vypůjčil si pak od Pietra nějaké spisy a zmizel do svého kanclu.

Jelikož jsou věci, které se v tajnosti neudrží, tak o tom všem, co se událo, věděly snad i stanice na druhé straně Německa.
Pietro se hned po Semirově odchodu vydal k Andree. „Vážně to vzal takhle klidně?“
Andrea jen lehce zavrčela: „Jo, bodeť ne, když měl stejnej vroubek, který provozoval daleko častěji než já!“
Pietrovi to došlo: „Jo, Semir něco naznačil…“

Další den dorazili ti malíři.
Jejich mistr se hned šéfové představil: „Georg Schickmeister. Stěny od nás jsou vždy šik a krásné!“ a dal Anně vizitku.
Provoz služebny ovšem nesměl být přerušen a tak se museli všichni bez výjímky uskromnit.
První den se to vydržet dalo, ale druhý den začali malíři spíše více odpočívat než malovat.
Třetí den (den po termínu malování) Pietro potřeboval něco vyzjistit od Andrey: „Ó má milá, rozmilá, najdeš mi něco?“
Andrea jen: „Jo, ale formuluj dotaz přesně, začínají mi téct z těchle patlalů nervy.“
Pietro: „Potřebuju sehnat jména majitelů všech VW Golfů, co jsou v Německu, nebo alespoň z téhle spolkové země."
Andrea si povzdychla: „To nebude problém, ale Golfů je hodně. Navíc přepisuju tyhle staré spisy, co chce šéfová, do elektropodoby, aby se ty papírové zaslaly do archivu. A tohle je starý systém, takže jestli se něco přihodí, všecko to skončí v nenávratnu. Ono to totiž zálohuje až po dokončení práce. A já normálně trnu, když vidím, co tu ti matlalové dělají…“
Pietro svůj seznam dostal - nakonec tak dlouhý nebyl.
Andrea si tedy vzala další spis a začala jej přepisovat.
Ale najednou jí zčernala obrazovka!
Zpod stolu vylezl jeden z těch malířů a držel zástrčku v ruce.
Podařilo se mu jí totiž vytáhnout z elektřiny štafličkami.
„Jejda, slečno, promiňte, já nechtěl!“, vydal ze sebe na omluvnou malíř.

Andrea se zvedla, ve tváři zrudla a (snad i díky událostem posledních dní) vybuchla jak Černobylská elektrárna: „KRUCINÁL! VY AMATÉŘI, VY PATLALOVÉ SE ŠTĚTKAMA A BARVOU, ZAČÍNÁTE MĚ PĚKNĚ ŠTVÁT! VŠECHNO JE TU ZAŠPINĚNÝ A ZANEŘÁDĚNÝ TOU VAŠÍ BARVOU, MÁTE TOHO VÍC NA ZEMI NEŽ NA STĚNÁCH. I NAŠI POLICEJNÍ PSI BY VYMALOVALI LÍP! KOUKEJTE TO DODĚLAT, SBALTE SI SVÝ FIDLÁTKA, A VYPADNĚTE!!!".
To prostě museli slyšet všichni, kdo byli v blízkosti služebny.
Andrea si ku překvapení malířů vysloužila ovace ve stoje.
Ten, co jí vytáhl zásuvku, neřekl ani popel, a znovu jí zapojil.

Najednou, jakoby malíři vypili karton Red Bullu - během několika hodin měli vymalováno, sbalili se a odešli.
Šéfová jim za tu jejich flákačinu ani nezaplatila.
Nakonec ani nemusela.
Zavolala si ovšem Schäferovou k sobě. „Paní Schäferová, já vám…. moc děkuji, že se vám je podařilo dostat odsud, už začali vadit i mně. Navíc to neudělali dle dohody."
Andrea jen na to: „To nic, takhle by je odrazil asi každý.“
Šéfová pokračovala: „Ale jen vy jste měla dost odvahy na to jim to říct.“
Andrea zakončila rozhovor: „Víte, když máte hotovo třičtvrtě práce a pak vám to někdo vlastní blbostí vypne a všechno vám smaže - tak ani nic jiného nezbude. A děkuji.“

„Na tebe řve stejně?“ zeptal se Jan Pietra.
„Naštěstí ne, a doufám, že tohle bylo naposled, co jsem jí takhle slyšel." , dušoval se Pietro.
„A co, že ty jsi dneska tak dobře naložený?“, pokračoval Pietro.
„Asi jsem našel tu pravou.“, culil se Jan.
„No, tak povídej, přeháněj, vyprávěj, jak se jmenuje, co dělá, kde bydlí, kolik jí je, no, jedem, jedem!“, vyzvídal Pietro.
„Nechceš toho vědět najednou nějak moc?“, odsekl Jan.
„Vůbec ne - to je standardní postup.“, na to Pietro a začal dloubat do stolu a dělat, že on nic.

Jan dlouho odolával, ale nakonec povolil: „Řeknu ti jen jedno, jmenuje se Indira.“.
Pietro se ušklíbl: „Milostpán je na cizinky, noo, máš vkus, a nejsi náhodou moc rozmazlený, když už ti nestačí ani Němky?“
Jan Pietra usadil: „Ona je Němka, jen rodiče byli odjinud - proto to jméno.“
Pietro jen zavrtěl hlavou a zamumlal: „Indira, zajímavé to jméno…“



Aniž by to kdokoli z nich tušil, tohle jméno budou nuceni užívat v budoucnu hodně často…


Kdo si pamatuje na díl s Janem a tuningovou bandou (Extrém, tuším)? No, tak řekněme, že by se to příští mělo odehrávat podobně. Ještě dodám, že bude i jiný konec, než byl v seriálu. Normálně bych to pak dal do Vlastního přepisu epizody, ale myslím, že když to bude pokračování toho všeho, co bylo v těch předchozích třech, tak nebude vadit, když to skončí normál v mojí složce.

_________________
Andreamil z DF. Zde na PF jsem autorem, zde také čtu a komentuji.
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
PLK 3. - Exploze jsou nečekané ...
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Časy uváděny v GMT + 1 hodina  
Strana 1 z 1  

  
  
 odeslat nové téma  Odpovědět na téma