AFC11.cz    Diskusní fórum    Pravidla    FAQ    Hledat    Uživatelé    Registrace    Přihlášení 
odeslat nové téma  Odpovědět na téma
Centrála - SaM
SaM


Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 679
Bydliště: Praha
Odpovědět s citátem
Na centrálu jsem původně měla nápad a pak jsem ho úspěšně zapomněla, takže z toho nakonec vylezlo tohle. Buďme ovšem rády, takhle je to malé a milé, to původní by beztak bylo depresivní a fuj. Laughing Půjčila jsem si postavu Sigiho Müllera a trochu ho rozmluvila. Snad se bude líbit.

Centrála

Hnědá tekutina se rychle prořítila kolem tlačítka Caps Lock, minula A, zahnula kolem S a dole u X jako by se nemohla rozhodnout, jestli sklouznout dolů mezi dráty klávesnice, nebo dovolit policistovi, který s děsem v očích sledoval chvíli její dráhu a chvíli šéfovou u stolu kolegy, aby si vydechl a sáhl po papírovém kapesníčku. Vysílačka zapraskala.
Kobra 11 volá centrálu! Potřebujeme posily na dvaasedmdesátým kilometru á jedna směrem na Münster! A rychle! Hoří nám to tady za zadkem!
Tobě to hoří za zadkem,“ pronesl Sigi neohromeně, otřel si pot z čela, vysál vylité kafe a chopil se vysílačky. „Centrála slyší,“ oznámil Gerkhanovi a přepnul frekvenci. „Všechny hlídky na á jedna, pozor na sedmdesátý druhý kilometr. Pošli tam prosím tě hasiče,“ houkl ke kolegyni, když je šéfová bezpečně minula a zapadla do své kanceláře, aniž by si všimla toho, že málem zlikvidoval další klávesnici.
„Tam zas bude bordel,“ poznamenala Antje Solbach. U dálniční pracovala chviličku, ale některé věci se naučila předvídat rychle.
„Jo, Tomovi se Semirem skončila dovolená,“ podotkl s úsměvem Müller. „Ještě, že si toho zatím nevšimla šéfová.“
Antje kývla a zahleděla se na jeden z monitorů před sebou. Úsměv z tváře jí pomalu mizel, jak se nořila do vlastních myšlenek. Müller se zamračil; Antje se den po nástupu podařilo hned z kraje vytočit šéfovou poznámkou o tom, že přece ona, premiantka třídy na akademii, nebude na dálnici někoho pokutovat jako dopravák. Následně přistála na centrále, kde seděla už týden a byla nucena dojít k závěru, že pokutovat někoho na dálnici jako dopravák by bylo rozhodně lepší.
Kobra 7 volá centrálu! Pošlete nám odtahovku na padesátej kilometr á čtverky. Někdo tu nechal zaparkovaný kradený auto.
„To si tu odtahovku nemůžeš zavolat sám, Bonrathe?“ prskl Sigi do vysílačky.
Ne!“ ozvala se vzpurná odpověď. „My máme hlídku. Od něčeho tam sedíš, ne? Zas budu akorát utírat polepenou klávesnici…
„Aby ses nezbláznil,“ zahudral si pro sebe Müller, ale nechtě odhalit, že se kolega a rival v jedné osobě s tou klávesnicí nespletl, poslušně sáhl po telefonu a vytočil číslo odtahovky. Zatímco telefonoval, sledoval po očku Antje, která měřila očima vysílačku, jako by ji zaklínala, aby zapraskala s neodkladnou žádostí o její přítomnost někde venku.
„Dneska je to trochu pomalý,“ zapředl řeč a zíral na monitor před sebe, kam zanášel poslední události.
„Co myslíš?“ zeptala se Antje, ale v jejím hlase bylo jasně poznat, že ví, na co kolega naráží.
„Ten provoz tady. Jindy nevíme, kam dřív skočit – zvlášť, kdy jsou v terénu jedenáctka a dvanáctka najednou,“ odvětil trpělivě Sigi. „Ale když se nic neděje, znamená to, že se neděje ani to špatný. A to je vlastně dobrý.“
„Hm,“ vzala na vědomí Solbach trochu znuděně.
„Zajdu nám pro kafe, vezmeš to tu chvilku za mě?“
„To ti to kafe dneska ještě nestačilo?“ podivila se Antje s cukajícím koutkem, ale kývla. Sigiho vysílačka byla stejně mnohem volanější než ta její.
„Dík,“ reagoval Müller, posbíral hrnky a vytratil se. Vrátil se právě včas, aby zaslechl hovor, který se nesl z vysílačky a jehož aktéři zjevně selhali zaznamenat, že původně volali centrálu.
…já znám tu tvou trpělivost. Kdo tu nadává pokaždé, když musí zastavit na červenou?
Tak proč si musím vozit v autě majáček, když tu stejně pak stojím jak trouba?
Nemůžeš kázat vodu a pít víno, Franku.
Já víno nepiju, fuj.
„Dovolíte?“ vyhrkla Antje podrážděně a užasle zároveň. Müller skryl úsměv do hrnku, když si sedal zpátky. Antje byla na oddělení krátce a tak si ještě nezvykla, že když jejich akční kolegové volají centrálu, sem tam je rozebere nějaké špičkování, ťafka, střelba či na ně se řítící kamion. V prvních dvou případech si zpravidla neuvědomují, že blokují linku pro někoho, kdo policisty sloužící na centrále skutečně může potřebovat.
No jo, promiň. Potřebujem někoho na sepsání protokolů k benzínce na telavivskou, jo?
„A nejde to přes–“ Ve vysílačce zapraskalo a odmlčela se. Antje a Sigi si vyměnili pohled. Antje viditelně polkla, ale Sigi jen zakroutil hlavou a stiskl jí rameno.
„Klid, beztak zas jenom zlikvidovali další služebák,“ poznamenal, prošel hlášení, aby zjistil, ke které benzínce jela Kobra 12 vyšetřovat, a pak tam poslal Kobru 5. Otevřel excelový dokument a hvízdl. „No, jestli se vymázli a řídil Traber, tak má tento měsíc jackpot. Teda pokud to Gerkhan s Kranichem na á jedničce nedovedou do velkýho finále.“
„Nemrzí tě někdy, že tady jenom tak sedíš a nic neděláš, zatímco oni…“ Ukázala Antje nejistě k vysílačkám a telefonům. Sigi se na ni zahleděl; čekal, kdy to konečně vysloví. Věděl, že ji ta otázka pálila na jazyku od první chvíle, co si sem sedla a viditelně se většinu času nudila.
„Blbneš?“ podivil se Sigi. „Kdo by tady pak pracoval?“
Uspěl v tom, že mladší kolegyni pobaveně zvedl koutek. „Kobra 12 volá centrálu,“ ozvalo se z vysílačky poněkud zkroušeně, zatímco na pozadí von Landitz sypala na adresu partnera jednu kultivovanou urážku za druhou, z nichž oba policisté rozeznali jen „řidičské umění“, „batole“ a „hydrant“, a měli co dělat, aby mohli kolegům skrz slzy smíchu odpovědět.
„Vidíš?“ poznamenal Müller. „Tady jsme rozhodně užitečnější.“
„A rozhodně méně nebezpeční,“ poznamenala Engelhardt, která se za oba policisty zjevně vplížila jako kočka, protože si jí všimli až když promluvila. „Müllere, to je počet sešrotovaných služebních aut za tento měsíc a kurz sázek? A co jste zase dělal s tou klávesnicí? Já vás snad pošlu na pár dní kontrolovat povinnou výbavu aut, abyste od počítače na chvilku odpočinul!“ zahřměla a zjevně sama se sebou spokojená, otočila se k odchodu. Nedošla ale daleko; vysílačka znovu zapraskala a ozval se podezřele znějící Gerkhan.
Kobra 11 volá centrálu. Ty hasiče potřebujem ještě na stodvacátej kilometr. A sanitku. Jo a prosím tě, Sigi, neříkej to šéfový, jo?
„Co mi nemá říkat, Gerkhane?“ promluvila Engelhardt až příliš klidně do vysílačky, kterou vyškubla nebohé Antje z rukou. Müller začal rychle a ukázkově vyřizovat Gerkhanu žádost; ten kartáč předtím mu stačil. „Vy si mě nepřejte, až se vrátíte!“
„Kobra 11 končí,“ zahuhňal sotva srozumitelně Gerkhan. Antje a Sigi seděli vzpřímení jak pravítka, dokud za Engelhardt nepráskly dveře, a pak oba vyprskli smíchem. „Neříkej to Gerkhanovi,“ poznamenal Müller.
„Co?“ zeptala se Antje.
„Že bude záhadně přeložený do Istanbulu,“ podotkl Sigi spokojený se svým vtipem. „Hele, jestli tě to tady fakt nebaví, tak takovej Hotte si tady vždycky rád posedí a ty můžeš jet s Bonrathem na dálnici.“
„A přijít o všechnu tu srandu tady?“ zamračila se na něj k jeho překvapení Antje. „Ne, myslím, že jsem pochopila.“
„Pochopila co?“ zeptal se Sigi a otáčeje se na kancelářské židli k ní, rozhodl se ji poškádlit. „Že jsou i horší věci, než hlídkovat na dálnici?“
„Že žádná práce nesmrdí a šéfová tě vyhmátne všude,“ pokrčila rameny Solbach. „A víš co? Vsadím si na Trabera. Nevěřím, že ho ten hydrant dneska nadobro zastavil.“
Sigi se zaculil a při otočce zpátky ke stolu loktem nabral hrnek kafe.
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuOdeslat e-mailZobrazit autorovy WWW stránkyICQ
Woxys
Administrátor

Založen: 14. 10. 2007
Příspěvky: 1532
Bydliště: ČR
Odpovědět s citátem
Depresivní a fuj Laughing Laughing jsem ráda, že jsem se hned v úvodu ujistila, že nepůjde o žádnou vraždu, smrt nebo ostříhání vlny Very Happy díky za uklidnění, jdu na čtení Very Happy

Původně jsem chtěla kopírovat jednotlivé věty, které mě zaujaly nejvíce, ale to bych musela překlopit celý text. Je to vážně báječně napsané, lehce, inteligentně, s pointou, s přesně vystiženými jednotlivými charaktery, na jejichž seriálovou podobu jsi velmi pravděpodobně navázala a zároveň jsi jim dokázala přidat i něco více. Třeba ten moment, kdy je nováček vyděšen přerušením hovoru, zatímco pro Sigiho už je to rutina, kterou zkušeně (a správně) posoudí jako neškodnou, je velmi chytrý. Hrozně se mi to líbilo...

Ach, jak krásně jsi vylíčila takovou katastrofu, jakou byla vylitá káva! Jsi opravdu nesmírně schopná autorka.

Celá ta linka, kde se Susanna a Frank ve vysílačce štychají a pak blondýna Vlnce nadává, nemá chybu. Pobavila jsem se a já se u povídek často nesměji Laughing

Vlastně jsi do kratičného kousku vtělila hned několik promyšlených, vypointovaných linek, ať už jde o traberovskou, kranichovskou nebo hlavně tu, kde mazák Sigi poučuje nováčka, jehož vlastní příběh jsi taky stihla představit. Respekt, jak jsi vše dokázala uzavřít tak, že spolu jednotlivé příběhy ladí a zapadnou do sebe jako puzzle.

Sigiho předvídavost by zasloužila povýšení Wink

A líbilo se mi, jak Anna správně umravnila novou dámičku, co příliš zvedala nos. Dobře, Šéfová, hodně dobře! Ona prostě umí Wink

Sbohem, Semire! Šťastné chvíle s hadrem, Sigi! Laughing Laughing Laughing


Velmi povedené dílo Very Happy

_________________
Jsem Aleš Vávra Povídkového fora! Laughing
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuOdeslat e-mail
Centrála - SaM
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Časy uváděny v GMT + 1 hodina  
Strana 1 z 1  

  
  
 odeslat nové téma  Odpovědět na téma