| JEDNA JEDNIČKA ZMIZELA | |
AnnaE
Založen: 14. 10. 2009 |
Příspěvky: 151 |
|
|
|
Zaslal: 27.11.2013 22:50 |
|
|
|
|
PŘIDÁVÁM TAKOVÝ MALÝ DROBEK. NAPSALA JSEM TO NARÁZ, Z NUDY. DOUFÁM, ŽE SE TO BUDE DÁT ČÍST. PŘEJI PŘÍJEMNÉ ČTENÍ A BUDU SE TĚŠIT NA JAKÝKOLI KOMENTÁŘ
Jedna jednička zmizela
Když ráno vstával z postele, měl docela dobrou náladu. I když bylo pondělí. Přes víkend nabyl energii, pořádně se vyspal a docela se do práce i těšil. Když se nasnídal a oblékl, sedl do auta a vyrazil na služebnu. Když tam přijel, něco se mu nezdálo. Nebyl tam takový ruch jako obvykle, nikdo se nepřekřikoval a nedohadoval o jídle a nikdo na nikoho nekřičel kvůli zdemolovaným autům. Najednou se mu to tady zdálo hrozně divné. A nenapadal ho jediný důvod, proč by tomu tak mělo být. Žádný. Ani jeden. Prošel mezi všemi těmi lidmi do své kanceláře a sedl si na židli za stůl. Najednou začal přemýšlet, co se mohlo stát. Zase ho nic nenapadalo. Pak za ním přišla Susanna. Oči měla zarudlé od pláče. Podíval se na ni s otázkou v očích.
„On je…je mrtvý,“ říkala s pláčem. Nejprve na ni nechápavě koukal. Pak se podíval stejným směrem, kterým směřoval i její pohled. Podíval se na židli proti jeho. Na stole se válely stohy papírů, stál tam neumytý hrnek na kafe. Nevědomky se mu na tváři objevil zoufalý výraz. Nemohl to tam z čista jasna vydržet. Vstal ze své židle a chtěl odejít. Když míjel Sus, zastavil se u ní.
„Jak se to stalo?“ V hloubi duše to snad ani nechtěl vědět. Susanna se na něho podívala ještě smutněji.
„Ráno cestou do práce se na dálnici připletl do hromadné nehody. Zavinil ji řidič náklaďáku, který neměl pořádně připevněný náklad. Zemřel na místě. Snad moc netrpěl. Moc mě to mrzí. Bude mi moc chybět.“ Pohladil ji po tváři a odešel. Skoro utíkal ze služebny. Z místa, které pro něho bylo druhým domovem. Z místa, kde se cítil dobře. Z místa, kde měl nejvíce přátel. Sedl do auta a odjel. Dlouho nevěděl, kam jede. Vše, co dělal, dělal automaticky. Projížděl místa, která znal. Která si spojoval se svým parťákem. Zastavil na dálničním odpočívadle. Nedaleko viděl blikající majáky. A taky žlutá záchranářská auta. Červená hasičská auta. Černé pohřební dodávky. Tak tady se to stalo. Seděl jenom tak v autě. Po tvářích mu tekly slzy a hlavou běžely vzpomínky. Vzpomínal na společné hlídky na dálnici, na společné sklopené pohledy u šéfové v kanceláři. Nemohl uvěřit, že tohle všechno je najednou pryč. Že už se nikdy společně nezasmějí, že už si nikdy nebudou vzájemně krýt záda. Když se podíval do mobilu, který mu najednou hlásil prázdnou baterii, poslední přijatá zpráva byla od něho. Poslední hovor byl od něho. Neztratil jen parťáka. Přišel i o nejlepšího přítele. Pamatoval si, jak se ze začátku neměli moc rádi. Stačil jeden případ a byla z nich nerozlučná dvojka. Kobra 11. A najednou jedna jednička zmizela. Zemřela. O co by byl raději, kdyby jen požádal o přeložení. Nebo kdyby odjel na dovolenou. Jenže on už se nikdy nevrátí rozesmátý a opálený. Nevrátí se už vůbec.
Utřel si oči a jel na místo nehody. Strčil nějakému muži pod nos průkaz. Šel přímo k jeho autu. Viděl to množství krve. Ty střepy. Airbagy. Rozlité kafe. Na podlaze rozbitý telefon. Pokroucenou kapotu. Teď mu to nejspíš najednou došlo. Ta bolest, která se mu usadila na prsou, mu tu trpkou skutečnost připomněla. Vrátil se zpátky k autu a jel zpátky na služebnu.
Nic se tam nezměnilo. Všichni byli stále stejně smutní, Susanna stále plakala a jejich kancelář byla stále stejně prázdná. Najednou na sobě ucítil něčí pohled. Když se otočil, stála ve dveřích šéfová. I její oči byly zarudlé a tvář bledá. V ruce držela nějaký plastikový sáček.
„Šéfová, co se děje?“ Kromě toho, že je můj parťák mrtvý?!
„Tohle se našlo v…v jeho bundě. Tedy lépe řečeno poblíž jeho těla,“ podávala mu sáček. V něm byl kus papíru, popsaný roztřeseným písmem. SBOHEM, bylo tam napsáno. Zase se mu po tvářích rozutekly slzy. Nemohl dál. Musel něco udělat. Přes slzy vyběhl ze stanice. Zastavil se u místa, kde normálně stávalo auto. Auto jeho parťáka. Místo, které je nyní prázdné. Stejně jako jeho hlava. A srdce. Žádné myšlenky, žádné vzpomínky. Ani dobré, ani špatné. Necítil bolest. Necítil smutek. Jediné, co cítil, byl vztek. Byl naštvaný na celý svět. Začal křičet. Řval jako lev, který právě dostal smrtící ránu. Padl na kolena, pohled upírajíc k nebi a nepřestával usedavě plakat. Všichni na něho shora z kanceláře koukali a i ti, kteří už pláč zahnali, najednou nemohli zavřít stavidla. Nikomu sice nebylo hej, ale teprve na muži venku na parkovišti viděli čiré zoufalství.
|
|
|
| | |
Ajši
Administrátor
Založen: 14. 10. 2007 |
Příspěvky: 1513 |
Bydliště: Hodonín |
|
|
Zaslal: 27.11.2013 23:32 |
|
|
|
|
A, depresivní téma, to se občas hodí
Hezky napsáno, vždy ocením vhled do psychiky a emocí nějakého z komisařů - a líbí se mi i to, že jsi nechala na nás, abychom si vybrali, kdo je vlastně mrtvolka a kdo je pozůstalý...
Jedna jednička zmizela - to je velmi podařený obrat, určitě se Ti to povedlo!
A docela oceňuji i to, že jsi z údajně tragicky zemřelého komisaře udělala v podstatě zmetka... protože ten, kdo páchá sebevraždu tak, že do toho zatáhne i životy a zdraví ostatních, zcela nevinných lidí (zdravím všechny kretény, co skáčou pod vlak), rozhodně zmetek je. Nedivím se, že je parťák naštvaný, v takovém případě vzpomínky na kolegu zhořknou.
Nebo to naopak myslíš tak, že skutečně umíral po nezaviněné srážce, ale přesto nalezl sílu alespoň na to, aby se s kolegy rozloučil?
Každopádně dobré dílko, moc díky za příspěvek!
jejda, to PF jede! mám radost
|
|
|
| | |
AnnaE
Založen: 14. 10. 2009 |
Příspěvky: 151 |
|
|
|
Zaslal: 28.11.2013 9:52 |
|
|
|
|
Woxys napsal: | A, depresivní téma, to se občas hodí
Hezky napsáno, vždy ocením vhled do psychiky a emocí nějakého z komisařů - a líbí se mi i to, že jsi nechala na nás, abychom si vybrali, kdo je vlastně mrtvolka a kdo je pozůstalý...
Jedna jednička zmizela - to je velmi podařený obrat, určitě se Ti to povedlo!
A docela oceňuji i to, že jsi z údajně tragicky zemřelého komisaře udělala v podstatě zmetka... protože ten, kdo páchá sebevraždu tak, že do toho zatáhne i životy a zdraví ostatních, zcela nevinných lidí (zdravím všechny kretény, co skáčou pod vlak), rozhodně zmetek je. Nedivím se, že je parťák naštvaný, v takovém případě vzpomínky na kolegu zhořknou.
Nebo to naopak myslíš tak, že skutečně umíral po nezaviněné srážce, ale přesto nalezl sílu alespoň na to, aby se s kolegy rozloučil?
Každopádně dobré dílko, moc díky za příspěvek!
jejda, to PF jede! mám radost |
Předně moc děkuji za komentář
A nemyslela jsem to tak, že mrtvý komisař spáchal sebevraždu...mělo to být myšleno opravdu jako nehoda... :/ tak to se asi moc nepovedlo
Ale jinak díky za koment moc mě potěšil
|
|
|
| | |
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete hlasovat v tomto fóru
|
Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Strana 1 z 1
|
|
|
|