AFC11.cz    Diskusní fórum    Pravidla    FAQ    Hledat    Uživatelé    Registrace    Přihlášení 
odeslat nové téma  Odpovědět na téma
Povídka č. 021 - Únos Martina
Tina11


Založen: 08. 12. 2007
Příspěvky: 92
Bydliště: Ústí nad Labem
Odpovědět s citátem
Byl prosincový večer a Tina s Tomem seděli na gauči, poslouchali hudbu a popíjeli bílé víno…………….
TOM: „ Už dlouho jsme si neudělali nějaký pěkný večer bys jsme to zavádět častěji, co myslíš, Tino??“
TINA: „ To víš, že jo miláčku.“
TOM: „ A představ si, že mě Jan se Semirem táhli někam do baru, ale já jsem odmítl.“
TINA: „ Proč??? Mohli jsme jít všichni spolu, já, ty, Semir, Andrea, Jan a Elena………“
TOM: „ Ne, já chci být jen s tebou………“
TINA: „ Vždyť já taky………….“
Najednou Tomovi zvoní mobil a Tom naznačí Tině, aby zvedla za něj, má totiž plnou pusu chipsů.
TINA: „ Tina Kranichová………“
SEMIR: „ Je Tino, to jsi ty……… kde je Tom, potřeboval bych s ním nutně mluvit.“
TINA: „ No, nevim, on totiž zabývá něčím moc zajímavým……….“
SEMIR: „ A čím prosit, tebou ne??“
TINA: „ Ne, chipsama…….“
SEMIR: „ Prosííííííííííííím, je to nutné.“
TINA: „ Dobrá. Tome?? Semir ti chce něco velice důležitého.“
TOM: „ Co ten skrček zase chce??? No, Kranich, co chceš Semire??“
SEMIR: „ Ahoj Tome, my jsme v baru………“
TOM: „ Kvůli tomu mě voláš a rušíš mě a Tinu při pěkným večeru.“
SEMIR: „ Tome, ty se hnedka rozčiluješ. Já jsem ti chtěl jenom říct, že tu je Karen.“
TOM: „ Karen?? Karen Waudychová???“
SEMIR: „ Jo přesně ta. Ptala se mě na tebe, a když jsem jí řekl, že už máš rodinu tak začala mít divný řeči.“
TOM: „ Jaký řeči??“
SEMIR: „ Vždyť ji znáš až moc dobře, ne?? Ty její kecičky typu o lítosti a že ze všech amantů co kdy měla, milovala nejvíc tebe.“
TOM: „ Proboha, že jste do toho baru vůbec chodili….“
SEMIR: „ Ještě mi nadávej, že jsem společensky, já za to nemůžu, že tu je tvá bývalá přítelkyně.“
TOM: „ Je tam ještě s tebou??“
SEMIR: „ No, že se mnou, spíš se teď baví s Andreou a Elenou. A když jsem jí řekl, že ti jdu volat, tak mi řekla, abych ti vzkázal, že máš i hned přijít“
TOM: „ Semire, ty ses snad zbláznil??!!! Já jsem rád, že jsem se jí tenkrát zbavil a já si jí budu k sobě lákat zrovna, ne??? Vždyť víš, že je na mě jak vosa na sladký………“
SEMIR: „ Jo v pohodě, neboj.“
TOM: „ To doufám, tak si to tam užij, i když vlastně tam máš Karen, tak ti nezávidím………“
SEMIR: „ Hmm, pokud to bude trochu možný, tak vyhovim.“
TOM: „ Bůh s tebou.“
SEMIR: „ Nestraš, čau.“
TOM: „ Měj se hezky, čau.“
Tom položil mobil na stůl………….
TINA: „ Co chtěl Semir????“
TOM: „ Ale nic zajímavýho, jenom že je v baru a………“
TINA: „ A????“
TOM: „ ………… A užívá si tam s Andreou, Janem a Elenou.“
TINA: „ Ti se mají. Mám nápad, co kdybychom tam přišli za nimi, jako překvápko, co říkáš??? V jakém baru jsou??“
TOM: „ QEROOO.“
TINA: „ Tak jdeme.“
TOM: „ Hmm…………Ne, počkej, nebudeme tam přece chodit, určitě chtějí sami.“
TINA: „ Ale vždyť jsi říkal, že tě tam chtěli odtáhnout a teď najednou nechceš, co se mě týče já tam, chci jít a těším se tam tak mi udělej radost………. Prosííííííííííííííím.“
TOM: „ Ne, Tino, to nejde, nechtěj to po mně.“
TINA: „ A důvod?? Čeho se bojíš??“
TOM: „ Čeho bych se bál?? Prostě……… jsem jenom utahaném a chci být doma.“
TINA: „ Tak jdu sama, aspoň nebudu pod dohledem…….“
TOM: „ Tino………………“
TINA: „ Dělala jsem si legraci. Dobře tak nikam nepůjdu, ale zítra nebo pozítří si půjdeme určitě, ano????“
TOM: „ No zítra už ano, klidně.“
Druhý den služebně……Tom právě dorazil do práce a pozdraví se s Bonrátem a Hote……….
BONRÁT: „ Semir je dneska nějakej divnej, Tome. Nevíš, co mu zase přeletělo přes nos???“
TOM: „ Ale, pan Gerkhan to včera trochu přetáhl, víš??
Tom vejde do kanceláře…………
TOM: „ Čau, Semire. Čau, Semire. Hallo!!!!!!!!!!!!!!!!!!“
SEMIR: „ Co je??? Já tě slyším!!!
TOM: „ Že mi teda nedopovíš na pozdrav.“
SEMIR: „ Odpověděl jsem ti.“
TOM: „ Že jsem to neslyšel.“
SEMIR: „ Nebudu křičet, když mě bolí hlava, jako kdyby si mi na ní sednul.“
TOM: „ Třeba Karen.“
SEMIR: „ Vtipná poznámka, budeš se divit, ale když jsem včera s tebou domluvil, tak se najednou vypařila.“
TOM: „ Tak to je u ní hodně nezvyklí. Musela mít velkej důvod“
Ten den se nic zvláštního nestalo, ale jen do té doby než odpoledne přijde Tina……… Přižene se do kanceláře Tina, jako kdyby hořelo…………
TINA: „ Tome, Tome!!!
TOM: „ Proboha Tino, co se stalo???“
TINA: „ Martin není ve školce!!“
TOM: „ Jak to, vždyť jsi ho tam ráno odvážela!!“
TINA: „ Já vím, já vím, ale nejhorší na tom je, že učitelka mi řekla, že už jsem si ho odvezla.“
TOM: „ To je nějaký divný……… To by znamenalo, že……….“
TINA: „ že našeho Martina někdo unesl!!“
SEMIR: „ Tak tolik neplašte, třeba ho vyzvedla příbuzná někoho z vás.“
TINA: „ To je nesmysl, všechny příbuzné a známe už jsem obvolala a něm nic není.“
TOM: „ Takže ho někdo unesl…………“
TINA: „ Proboha Tome, to mi neříkej!!!!!! Co když mu někdo něco udělá, to bych nepřežila!!!
TOM: „ Musíme zachovat chladnou hlavu, Tino.“
TINA: „ Pane bože Tome, nám někdo unesl syna a ty řekneš, jenom musíme zachovat chladnou hlavu. To je všechno co k tomu řekneš??“
SEMIR: „ Měli bychom začít jednat hned.“
TOM: „ Ale nemáme se čeho chytit.“
TINA: „ Mám napsaný popis té ženy, co Martina odvedla, od učitelky.“
TOM: „ Jak vůbec mohla ta neschopná učitelka vydat našeho Martina někomu, kdo si pro něj nikdy nepřišel.“
TINA: „ Kvůli tomu jsem na ní taky vyjela, ale nejhorší na tom je, že tý učitelce ukázala občanský průkaz a něm bylo napsáno jméno Karelinea Kranichová. A další záhada je, že s ní Martin vůbec šel a neřekl ani, že jí nezná.“
SEMIR: „ Na něco ho musela nalákat, a něco mu navykládala.“
TOM: „ Hmm. Karelinea …………… Karen.“
SEMIR: „ Cože?? Proč by zrovna ona Martina unesla??? Co by z toho měla???“
TINA: „ Jaká Karen, kdo je Karen??“
TOM: „ Ty to nechápeš Semire?? Byla s váma v baru, ale když zjistila, že já už mám rodinu, tak se najednou vypařila a to ona nikdy jen tak nedělá.“
TINA: „ Sakra řekne mi tu už někdo, kdo je ta Karen??“
TOM: „ Karen Waudychová je moje bývalá přítelkyně, Tino. Chodili jsme spolu asi přes rok, ale už je to takových devět let. Pak jsme se občas vídali, ale jenom kamarádi, nic víc.“
TINA: „ Teda Tome, tak co já se o tobě ještě nedozvím.“
SEMIR: „ To už je všechno, víc už Tome před tebou netají.“
TOM: „ Semire buď zticha a neplať se do nás, běž radši Zjistit, co dělala Karen až do teď, co dělá momentálně atd.………“
TINA: „ Tome, tak co mi k tomu řekneš??“
TOM: „ To všechno bylo dávno, Tino.“
TINA: „ To nic, mě jenom mrzí, že si mi to neřekl dřív… a jestli ta osoba unesla našeho Martina a jak mu skřiví jeden vlásek, tak bude mít co dělat se mnou.“
TOM: „ Karen by mu nic zlýho neudělala, teda aspoň doufám.“
TINA: „ To je hrozné, já se snad zblázním.“
Do kanceláře vejde Andrea…………….
ANDREA: „ Tak jsem vám zjistila všechno o té Karen Waudychové …. Pracuje jako realitní makléřka, je svobodná, ale o muže vůbec nemá nouzi, jinak řečeno každou chvíli měla jiného, nejdelší známost co měla, byl jistý Richard Pichler, byli spolu 2 roky, ale s ní měl Pichler docela dost velké peklo…….“
TOM: „ Nemohl se jí zbavit, co??“
ANDREA: „ Přesně tak, ještě donedávna mu vyhrožovala, že se zabije, když se k ní nevrátí a došlo to tak daleko, že tím vyhrožovala jiným.“
TINA: „ Že zabije jeho??“
ANDREA: „ Ano.“
TINA: „ Vidíš, nevěřím, že nic neudělá našemu Martinovi.“
TOM: „ Neplaš, Tino. To znám, já jsem měl taky co dělat, abych se jí zbavil. Nejdřív koketovala s jinými, až mě to přestalo bavit a chtěl jsem to skoncovat, ale Karen mě umluvila a dal jsem jí poslední šanci. Jenže za týden jsem zjistil, že mi byla nevěrná a byl definitivní konec. Ale bohužel ne pro ni. Asi půl roku mi pořád volala a otravovala, až jsem jí nakonec nabídl přátelství, pak teprve dala kupodivu pokoj.“
SEMIR: „ Tak to teda čumim, ale Karen je krásná, to se musí nechat.“
TOM: „ Krásná, krásná, ale moc zákeřná. A díky Semirovi jsem se jí připomněl, jenže se dozvěděla, že už mě nedostane a tak jí popadl vztek a……“
SEMIR: „ No jo, ale jak to mohla stihnout, uvědomit si, včera večer jsme se ní potkali, tak jak mohla za pár hodin o Tomovi zjistit tolik informací.“
TOM: „ Karen má známosti u policie, takže……“
TINA: „ …… To byla pro ni hračka.“
ANDREA: „ Nevím jak vy, ale já být vámi, jela bych za ní do práce.“
TOM: „ My tam jedeme.“
SEMIR: „ Teď hned.“
Tom se Semirem a Tinou jdou ven k autu, nastoupí do něj a………….
TOM: „ Tino, přečti mi tu adresu, kde pracuje Karen.“
SEMIR: „ Moment!!!“
TOM: „ Co je zase, Semire!!??“
SEMIR: „ Rychle ven z auta, dělejte!!“
Všichni tři běží od auta, auto vybouchlo, až všechny povalili na zem
TINA: „ Pane bože, Semire kdyby sis toho nevšiml jenom o minutku později, bylo by po nás.“
TOM: „ Jak sis toho vlastně všiml??“
SEMIR: „ Slyšel jsem ten známí tikot, nemusíte mi děkovat já vím, že jsem prostě dokonaly. Pojedeme mým autem, mám ho v garáži, takže tam se slečna Waudychová dostat nemohla.“
Mezitím Karen Waudychová ukrývala Martina na své chalupě, která byla na samotě na okraji lesa.
Tina, Tom a Semir dorazili k Waudychové do práce, tam se od jejího šéfa dozvěděli, že si vzala dovolenou……………….
SEMIR: „ Jsme tam, kde jsme byli.“
Tomovi zvoní mobil…………
TOM: „ Kranich.“
KAREN: „ Dobrý den, Tome. To je doba co jsme se neviděli, co???“
TOM: „ Karen, to jsi ty, že jo??“
KAREN: „ Jsem Karelinea………… To ti doufám ta přihlouplá úča řekla, ne??? A jsem Kranichová, jsem tvá žena, Tome.“
TOM: „ Co to žvaníš za nesmysly??? Jseš blázen!!!!!!! Měla se už dávno léčit!!!“
KAREN: „ Ale, pán se nám nějak zlobí……. No tvůj syn takovej není, pořád jenom fňuká, ufňukánek hnusném, je vůbec tvůj??? Třeba ho ta tvoje Tina ani nemá s tebou a ty tady ze sebe děláš pitomce!!!!“
TOM: „ Přestaň Karen!!! Pamatuj si, že jestli mu něco uděláš, tak tě zabiju!!! Řekni mi, co chceš, dostaneš to, ale vrátíš nám Martina.“
KAREN: „ Chci tebe, Tome.
TOM: „ Dobře, Karen, řekni mi, kde jste a já hned přijedu.“
KAREN: „ Nezkoušej na mě ty svoje policajtský triky!!!! Pěkně přijedeš sám, jak ne tak už neuvidíš svojeho syna nikdy, rozumíš??!“
Karen řekla Tomovi kam má jet a tak dorazil k chalupě……………………
Karen pořád uklidňovala Martinka, protože se mu nelíbila.
MARTIN: „ Já chci za maminkou, já chci za ma
Minkou,…………………….“
A pořád to opakoval a Karen to už nemohla slyšet.
Do chalupy vešli potichu jako myšky Tina a Semir. Tom obcházel chalupu a Tina šla vysvobodit Martina. Když Tina našla Martina, tak se za ní rozběhl, objali se a dali si velkou pusu.
MARTIN: „ Mami. Já chci domů. Mě se ta pani nelíbí.“
TINA: „ Neboj, já tě od té paní dostanu, ale musíš mi slíbit, že budeš potichu jako myška.“
Martin kýval hlavou, že bude potichu.
Mezitím Karen našla Toma a Semir mu kryl záda. Tina s Martinem odešli z chalupy a šli k autu, aby se jim nic nestalo. Tom a Karen se na sebe dívali.
KAREN: „ Náš ženatý policajt si přišel svého syna.“
TOM: „ Karen, nech toho. Už je mezi námi konec. Pořád si myslíš, že patříme k sobě??“
KAREN: „ Jo myslim. Vždyť nám bylo spolu hezky, né??“
TOM: „ Bylo, ale to bylo před x lety. Už prostě spolu nechodíme. Já ti to budu vysvětlovat jak nějakej pitomec, ale ti to nikdy nepochopíš, že je mezi námi úplný konec a že patřím jenom Tině.“
Tom najednou uviděl Semira, který stojí za Karen a mířil, na ní zbraň. Karen ani nevěděla, co má odpovědět Tomovi. Karen popadla zbraň, ale než ji namířila na Toma, protože už nechtěla vidět. Semir byl rychlejší a vystřelil jako první. Karen spadla na zem mrtvá.
Martin běžel za svým tatínkem. Tom si vzal Martina na ruku a dal mu pusu. Po chvilce přišla i Tina. Celá rodinka byla šťastná, že se našli všichni.

Konec!!!!!

Autorky: Tina11 a Terka

_________________
Návsteva u podezrelé:
Sluzebná:"Dobrý den.Koho mám ohlásit?
Semir: "Sípkovou Ruzenku a Krakonose!"

http://kobrackarodina.blog.cz
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Povídka č. 021 - Únos Martina
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Časy uváděny v GMT + 1 hodina  
Strana 1 z 1  

  
  
 odeslat nové téma  Odpovědět na téma