AFC11.cz    Diskusní fórum    Pravidla    FAQ    Hledat    Uživatelé    Registrace    Přihlášení 
odeslat nové téma  Odpovědět na téma
Přepis epizody - Tina11 (2. povídka)
Tina11


Založen: 08. 12. 2007
Příspěvky: 92
Bydliště: Ústí nad Labem
Odpovědět s citátem
Tak jsem pro vás udělala ještě jednu přepsanou epizodu. Tak doufám, že se vám bude líbit. Už ji mám dlouho v PC přepsanou.

Povídka: Krátké štěstí
Na služebně…………. Tom se chystal na oběd, ale ve skutečnosti jel za Tinou na nádraží, protože se Tina vracela z Itálie o pár dní dříve, aby Tina s Tomem strávili pěkných 5 dní bez dětí, které dostali od šéfky.
Do kanceláře přišel Semir.
SEMIR: „ Kampak jdeš???“
TOM: „ To si nemůžu ani dojít na oběd???“
SEMIR: „ Ale jo. A kam??“
TOM: „ To by rád chtěl vědět???“
SEMIR: „ Kde tě mám hledat???? Kdybych něco potřeboval.“
TOM: „ Semire, odřeno máš mobil. Ahoj.“
SEMIR: „ Ahoj.“
Tom odešel z kanceláře. Jel na nádraží pro Tinu. Spolu odjeli domů.

Doma u Toma a Tiny.............
TINA: „ Tome, právě mě něco napadlo.“
TOM: „ A, co???“
Tina objala Toma kolem pasu, Tom udělal to samé.
TINA: „ Tak mě napadlo, že by jsme si mohli udělat pěkný večer bez dětí. Že bych udělala něco dobrýho.“
TOM: „ Já mám úplně jiný a lepší nápad.“
TINA: „ A to je, co???“
TOM: „ Zašli by jsme si do naší italský restaurace v centru města.“
TINA: „ To není špatný nápad.“
TOM: „ Tak si myslim. Takže večer kolem 8:00.???
TINA: „ Tak ano. Už se těším.“
Oba dva se neviděli 5 dní, tak si dali polibek až to přešlo k líbání. Najednou Tomovi zvoní mobil.
TOM: „ Kdo to otravuje???“
TINA: „ To bude určitě náš milí kolega Semir Gerkhan.“
Tom vyndal mobil z kapsy svého saka. Volal mu Semir.
TOM: „ Máš úplnou pravdu.“
Tom to vzal Semirovi.
TOM: „ Co potřebuješ?????............ No tak dobře……….Ahoj.“
Semir zavěsil. Tom si uklidil mobil do kapsy saka.
TINA: „ Co chce???“
TOM: „ Potřebuje moji pomoct, abych pro něj zajel, protože se mu porouchala auto.“
TINA: „ Jeho BMW???“
TOM: „ Semir dostal nové služební auto, protože sešrotoval své BMW. Dostal ojetý auto, které se rozpadá.“
TINA: „ Tak běž ať nečeká.“
TOM: „ Takže večer. Ahoj.“
TINA: „ Ahoj.“
Dali si pusu. Tom odešel. Tina šla za ním, Tom už stál u branky.
TINA: „ Naše rodinný autíčko je spravený???“
TOM: „ Jo. A v garáži stojí tvůj nový služební vůz.“
TINA: „ Jak nový služební vůz???“
TOM: „ To ti vysvětlím večer.“
TINA: „Dávej na sebe pozor.“
TOM: „ Budu. Uvidíme se večer.“
TINA: „ Dej vědět, když nám ta večeře nevyjde.“
TOM: „ Neboj dám. Ahoj.“
TINA: „ Ahoj.“
Dali si ještě jednu pusu. Tom nasedl do modrého mercedesu a odjel, Tina mu ještě zamávala.

Večer na služebně………. Tom se Semirem zakládali různé papíry do desek, desky se pak dávali do šanonů. Všechny šanony byli roztažené v Tinině kanceláři, kde byl Semir za nim přišel Tom s posledními deskami.
TOM: „ To jsou poslední desky.“
SEMIR: „ No konečně.“
TOM: „ Odteďka začíná pěti denní volno.“
Semir založil poslední desky do šanonu.
SEMIR: „ Pojdeš za Tinou na těch 5 dní???“
TOM: „ Přijedu tam neohlášeně i s dětmi.“
SEMIR: „ Bude mít radost.“
TOM: „ A,co ty???“
SEMIR: „ Ještě nevím Andrea určitě něco vymyslí.“
TOM: „ Mám říct Tině, že jí sešrotoval auto???“
SEMIR: „ To radši né. Nech si to pro sebe.“
TOM: „ Tak dobře. Je to mezi námi 2.“

U Tiny a Toma…………. Na návštěvě u Tiny a Toma byl Tomův otec – Jan Kranich. Otec přišel neohlášeně, protože odjíždí na služební cestu a tak se přišel rozloučit a podívat se na vnoučata, která nebyla doma.
Otec stál u svatebních fotkách, které stáli v obýváku na stěně – to jsou skříně na sobě přilepené a stojí vedle sebe. Otec se zadíval na jednu fotku ve zlatém rámečku ve tvaru srdce, kde si Tina s Tomem novomanželský polibek a pak na rodinnou fotku v Benátkách před gondolami.
OTEC: „ Musela to být pěkná svatba.“
TINA: „ To byla. Klidně bych si to zopakovala ještě jednou.“
OTEC: „ To bych se ani nedivil. Kde pak jsou vnoučata???“
TINA: „ Jsou u moji maminky jenom dnešní večer.“
Před rodinný domek přijelo auto – modrý mercedes. Z auta vystoupil Tom a všiml si černého Golfa, který stál za vínovou Octavií. Černý Golf měl kolínskou SPZ a trtalo mu v hlavě, kdo to může být. Tom vešel do domu a nevěřil svým očím.
TOM: „ Ahoj tati.“
OTEC: „ Ahoj. Tome.“
Oba dva se objali, protože se dlouho neviděli. Pak šel za Tinou dát ji pusu přivítanou.
TOM: „ Co tu děláš??“
OTEC: „ odjíždím na pár dní z Kolína. Jedu na služební cestu do Belgie. Tak jsem se přišel na podívat.“
TINA: „ Co uděláme s naší večeř???“
TOM: „ Tati, nechceš jít s námi na večeři???“
OTEC: „ Nechci vám kazit pěkný večer.“
TINA: „ Mám vůbec nebude vadit.“
OTEC: „ A kam se jde???“
TOM: „ K Italovi do centra.“
OTEC: „ Tak to jdou s vámi. To je totiž moje oblíbená restaurace.“

Po 5 dnech na služebně………. Tom se Semirem byli ve své kanceláři, Tom vyplňoval hlášení a Semir se cpal sušenkou.
TOM: „ proč musim zrovna já vyplňovat tohle debilní hlášení.“
SEMIR: „ jsi na ředě.“
Semir právě myslel na nezdravý oběd – na dobře mastný párek nebo hranolky, ale o tom si mohl jenom zdát. Tina s Andreou procházeli nejrůznější hlášení a dávali je dohromady od nejstarších po ty nejnovější. Šéfka vyšla ze své kanceláři v dobré náladě. Zastavila se u Tiny a Andrey.
ŠÉFKA: „ To hlášení chci mít na stole až se vrátím z oběda. Budu tu asi za hodinku.“
ANDREA: „ Dobře.“
TINA: „ Dobrou chuť.“
ŠÉFKA: „ Díky.“
Šéfka odešla ven. Semir, Andrea, Tom, Tina a Bonrát hned byli u okna. Šéfka se přivítala se svým novým objevem. U auta stál elegantní padesátník, který čekal na Annu Engelhardtovou.
ANDREA: „ Tak v dobrý náladě jsem ji dlouho neviděla.“
BONRÁT: „ Ten chlap musí být dobrej. Co na něm vidí??“
SEMIR: „ Tak se zeptej šéfky možná, že ti řekne.“
Šéfka se svým přítelem nastoupili do auta a odjeli na oběd. Phillip Klain vyndal tmavomodrý sešítek, kde byli 2 letenky do Paříže a podal je Anně.
PHILLIP: „ Vzal jsem si celý víkend volno.“
Šéfka otevřela sešítek a uviděla 2 letenky.
ŠÉFKA: „ Phillipe,………. Paříž.“
PHILLIP: „ Andrea mi řekla, že máš až do pondělka volno.“
ŠÉFKA: „ Ty jsi s ní mluvil o mě???“
PHILLIP: „ Řekla by jsi, že máš práci, vidˇ???“
ŠÉFKA: „ Asi jo.“
Šéfka si položila hlavu na Phillipovo rameno.
PHILLIP: „ Ty 3 moje poslední měsíce byli pro mě nejkrásnější.“
ŠÉFKA: „ Pro mě taky.“
Phillip se pořád díval do zpětného zrcátka. Za nimi jel tmavozelený Jeep Cherokee. Phillip by l nejistý.
ŠÉFKA: „ Něco se snad děje???“
PHILLIP: „ Jede za námi jedno auto, které se mě drží už od moji kanceláře.“
Šéfka se podívala do zrcátka.
ŠÉFKA: „ To bude náhoda.“
PHILLIP: „ máš pravdu. Stejně uhýbáme z dálnice.“
Phillip sjel z dálnice, za chvilku se ocitli mezi poli, ale Jeep se jich stále pořád držel. Phillip odbočil na okresku po úbočí mírného svahu. Phillipovi došlo, že měli jet radši ve městě. Jeep zrychlil a Phillip také. Před ostrou zatáčkou Phillip zabrzdil, v tu chvíli do nich narazil Jeep. Phillip udržel své auto na silnici, ale druhá rána byla tak silná, že ji Phillipovo auto neudrželo, auto vyletělo ze silnice na svah, chvíli auto zůstalo na boku a pomalu se sunulo dolů, ale pak se převrátilo na střechu. Auto bylo pěkně potlučené a mohlo jít na šrot.
Anna se probrala z bezvědomí. Na obličeji měla škrábance od krve a z nosu jí tekla krev. Hned se pokoušela probudit Phillipa. Phillip měl stejná zranění jako šéfka. Phillip pomalu nabíral vědomí.
ŠÉFKA: „ Phillipe, Phillipe,……… nehýbej se zavolám pomoct. Zůstaň v klidu.“
Šéfka se otočila……. V tom okamžiku se ozval výstřel. U havarovaného auta stála postava v celém černém, v ruce držela zbraň ráže 9 mm. Phillip byl na místě mrtvý.

Na služebně………. Semir a Andrea si povídali u jejího stolu. Tom přemlouval Tinu, aby za něj napsala hlášení v její kanceláři.
TOM: „ Miláčku, napíšeš za mě to hlášení.“
TINA: „ A co za to????“
TOM: „ Spraví to dobrá večeře???? Musíš to stihnout než vrátí šéfka z oběda.“
TINA: „ no tak dobře.“
TOM: „ Jsi můj poklad.“
Tom dal Tině pusu. U Andrey na stole zazvonil telefon, Andrea ho zvedla.
ANDREA: „ Schäferová, dálniční policie……….Cože???“
Andrea zbledla jako stěna a všichni se u ní sešli.

Na místě nehody………. Dorazili sem 2 policejní auta – BMW a Porsche. Semir, Tom a Bonrát hned vyběhli z aut a šli k záchranářům a nosítkům. Všichni se zastavili vedle nosítek, Semir byl blíž a tak odkryl prostěradlo. Viděli zakrvácenou hlavu Phillipa Klaina. Na mužových prsou byla stopa po kulce, která byla osudná.
SEMIR: „ On byl zastřelený.“
BONRÁT: „ Kde je ta žena???“
ZÁCHRANÁŘ: „ Žena???? V autě byl jenom on.“
SEMIR: „ Našli jste něco v okolí??“
ZÁCHRANÁŘ: „ Našli jsme jenom kulku ráže 9 mm a ještě 2 letenky.“
TOM: „ To je stejná ráže, co má šéfka.“
BONRÁT: „ Co pak si myslíš, že ho šéfka zabila.“
TOM: „ Co by z toho asi měla.“

Na služebně………. Andrea hledala údaje o mrtvém Phillipovi Kainovi.
TINA: „ Měl rodinu??“
ANDREA: „ To se mi nechce věřit. Chtěl jet se šéfkou strávit víkend v Paříži.“
Najednou se na služebně objevila skupina policistů v civilu. Skupinu vedl muž – obtloustlý, téměř holohlavý v tmavém státnickém obleku. Komisař se jmenuje Schulte. Podle obličeje, že je drsný a chlap – byl až nepříjemný. Tina ho moc velmi zná. Prošel okolo Andrey a Tiny ani je nepozdravil. Schulte dal pokyn svým lidem, aby šli do kanceláře šéfky. Tina s Andreou se na sebe podívali, a v duchu si říkali, co tu chtějí.
SCHULTE: „ Chci každej šanon, lísteček, papíry i z koše.“
Tina šla Schultem.
TINA: „ Můžete mi říct, co tu děláte????“
SCHULTE: „ Velice vás rád vidím paní komisařko Berghammerová. Případ Phillip Klain spadá s okamžitou splatností pod oddělení vražd.“
TINA: „ Chcete mi říct, že ten případ nebudeme vyšetřovat???“
SCHULTE: „ Pochopila. A to platí i pro vaše kolegy Gerkhana a Kranicha.“
TINA: „ Jestli si myslíte, že komisařka Engelhardtová ho zabila???“
SCHULTE: „ Fakta mluví jinak. Phillip Klain byl zabit zbraní Anny Engelhardtové.“
TINA: „ To je úplná blbost. Zbraň ráže 9 mm má skoro každej člověk.“
SCHULTE: „ Máme, co dočinění s vraždou. Anna Engelhardtová zmizela.“
TINA: „ Aha, výborně. A my si myslíte, že to nevíme nebo co???“
SCHULTE: „ Paní Berghammerová, důrazně vás varuji jak vás i vaše kolegy. Držte se od této záležitosti stranou.“
Schulte se otočil ke své skupině.
SCHULTE: „ Hotovo???“
MUŽ ZE SKUPINY: „ Jo.“
Muži vzali krabice pln papírů a odešli z kanceláře Anny Engelhardtové a Schulte šel jako první.
ANDREA: „ Odkud znáš Schulteho???“
TINA: „ Ještě z kriminálky. Spolu jsme vyšetřovali asi 2 případy.“
Na služebnu přišli Semir, Tom a Bonrát. Semir zná Schulteho z vyprávění od kolegů.
SEMIR: „ Co, tu chtěl Schulte???“
TINA: „ Odebral nám případ. Případ Phillip Klain vyšetřuje oddělení vražd.“
TOM: „ To si snad dělá srandu.“
BONRÁT: „ To tu máme sedět s rukama v klíně.“
TINA: „ Nechci ani pomyslet, co se námi stane, když se to dozví Schulte. Takhle na to doplatil jeden kolega z našeho oddělení.“
TOM: „ Odkud ho znáš???“
TINA: „ Ještě z kriminálky.“
SEMIR: „ máš adresu toho mrtvého??“
ANDREA: „ Friedrich Schmitt 25.“
SEMIR: „ Jdeme na věc???“
TOM: „ jo. Akorát budeme potřebovat………“
TINA: „ O to se postarám. Bonráte, pomůžeš mi??“
BONRÁT: „ Velice rád.“

Na tajném místě………. Šéfka se pokoušela si sundat černý vak z hlavy. Šéfka třásla hlavou až vak jí spadl z hlavy. Šéfka uprostřed místnosti, kde nebyl žádný nábytek, ale byli tu samé holé zdi, popraskaná okna, průvan a zima.

V domě mrtvého………. Tom se Semirem zajeli do domu mrtvého Phillipa Klaina. Semir zazvonil na zvonek. Přišla jim otevřít padesátiletá štíhlá žena – Sandra Klainová – manželka mrtvého Phillipa. Pozvala je dál. Paní Klainová brala hodně prášků, takže byla taková divná.
SEMIR: „ přišli jsme vám říct smutnou zprávu…..“
TOM: „ Jde o vašeho manžela.“
SEMIR: „ Váš manžel je mrtvý.“
Paní Klainovou to moc nerozhodilo ani neutrousila slzu. Vypadalo to, že má velkou radost, že její manžel je mrtvý.
KLAINOVÁ: „ Phillip si žil svůj život.“
SEMIR: „ kdy jste ho viděla naposledy???“
KLAINOVÁ: „ Není to snad jedno. Je mrtvý!!!“
TOM: „ Věděla jste o vztahu vašeho manžela a Anně Engelhartdové???“
SEMIR: „ Paní Engelhardtová je nezvěstná.“
Než stačila paní Klanová odpovědět, do obýváku přišla její dcera Lisa Klanová – je velmi mladá a je jí okolo 20 roků.
LISA: „ Něco se stalo???“
KLAINOVÁ: „ Phillip je mrtev.“
LISA: „ Panebože. Víte, kdo to má nesvědomí??“
TOM: „ Zatím ne.“
KLAINOVÁ: „ Pomůžeš mi do mého pokoje. Není mi nějak dobře.“
LISA: „ To víš, že jo.“
KLAINOVÁ: „ Omluvíte mě??“
SEMIR: „ Jen běžte.“
TOM: „ Mohla by jste nám něco říct??“
LISA: „ Ale jistě.“

V úkrytu……. Šéfka byla spoutána bílými patovými pásky k dřevěnému trámu, který vedl od stropu k zemi. Šéfka se pokoušela pásky roztrhnout o dřevěný kůl, ale nešlo to. Pak uslyšela jít venku koně a jak se řehtá. Volala o pomoc, ale nikdy ji neslyšel.

V domě mrtvého………. Lisa, Semir a Tom vyšli zadním vchodem domu do zahrady. Sešli po schodech, došli k dřevěnému altánku, kde se zastavili.
LISA: „ Matka se nemůžu pořád smířit s myšlenkou, že by se Phillip měl znovu oženit.“
TOM: „ Kdy jste viděla svého otce naposledy???“
LISA: „ Ve firmě. Ateliér máme ve městě. Otec je……Otec byl fakt dobrý architekt.“
SEMIR: „ Nevšimla jste si v poslední době něčeho neobvyklého???“
LISA: „ Ne, vůbec. Starala jsem o moji matku, už pár dní nevychází z domu. Kolem 11:00 jsem byla matce pro prášky.“
TOM: „ Ani dnes nebyla venku???“
LISA: „ Myslíte si, že to udělal ano??“
SEMIR: „ Vyšetřujeme tu vraždu.“
LISA: „ Mamka by neublížila ani mouše.“
TOM: „ Takže asi tak do 11:30 jste byla pryč – v lékárně??“
SEMIR: „ Jak dlouho jste tam byla??“
LISA: „ Asi tak 15 nim. A, co jeho přítelkyně??? Prý zmizela???“
SEMIR: „ Ano, ale ona ho nezavraždila. Je v vážném ohrožení života.“
LISA: „ To mi líto. Doufám, že ji najdete v pořádku a brzy.“
TOM: „ Neměl váš problémy se svými obchodními partnery???“
LISA: „ Nevim jestli si na ně stěžoval, ale adresář firem je v naší kanceláři v centru.“
Semir si všimnul černého mercedesu, který zastavil před domem. Semir dloubl do Toma. Rychle se rozloučili s Lisou a šli zadním východem ze zahrady, aby je neviděl Schulte.
Šéfka pořád myslela na ty nejhezčí chvíle s Phillipem, když jí Phillip předával letenky do Paříže. Cítila jak se jí zařezávají platové pásky do zápěstí, také cítila tekoucí krev ze zápěstí, která jí tekla na prsty.
V kanceláři v centru Kolína………. Semir s Tomem navštívili sekretářku Susannou Schmittovou. Celá kancelář byla vyzdobena starožitným nábytkem. Susanna Schmittová už byla starší paní, když se dozvěděla, že Phillip Klain je mrtvý tak se z očí valili slzy, které si neustále utírala kapesníkem.
SEMIR: „ Měl váš šéf problémy s obchodními partnery???“
SEKRETÁŘKA: „ Vůbec žádné. Všichni ho měli rádi.“
TOM: „ Můžeme vidět poslední zakázky??“
SEKRETÁŘKA: „ Ale jistě.“
Předala jim elektronický diář. Tom se v něm hrabal a Semir se mu díval pod prsty.
TOM: „ Volat Gabrielu. Kdo je Gabriela??“
SEKRETÁŘKA: „ To je bývalá kamarádka našeho šéfa.“
SEMIR: „ Jak to víte???“
SEKRETÁŘKA: „ Zařizovala jsem mu všechny jeho schůzky a termíny.“
SEMIR: „ I ty soukromé???“
SEKRETÁŘKA: „ Ano.“
TOM: „ A, co schůzky s Annou Engelhardtovou??“
SEKRETÁŘKA: „ O těchto schůzkách nic nevim.“
SEMIR: „ Opravdu???“
SEKRETÁŘKA: „ Opravdu jsme je nezařizovala. Proč se ptáte??“
SEMIR: „ Možná, že jste mohla žárlit.“
SEKRETÁŘKA: „ Byla jsem jenom a jenom jeho sekretářka.“
TOM: „ Kde jste byla kolem 12:00 a 13:30??“
SEKRETÁŘKA: „ Byla jsem zde do 11:30 a pak jsem šla oběd, kolem 13:30 jsem se vrátila do kanceláře.“
TOM: „ máte svědky??“
SEKRETÁŘKA: „ Ne.“
Semir a Tom odešli z kanceláře a bavili se o sekretářce.
SEMIR: „ Na zatčení to nestačí. Nemá žádné alibi. Určitě to táhla sním.“
TOM: „ To mě taky napadlo.“

V úkrytu………. Šéfka pořád myslela na Phillipa. Najednou se v místnosti objevila žena – Lisa Klainová. Šéfka ji hned poznala. Bavili se o tom, že šéfka ublížila Lisině matce a jí taky. Lisina matka nevěděla, že šéfka a Phillip chtějí odjet do Francie. Lisa měla v hlavě připravený plán, co chce udělat se šéfkou. Šéfka ji pořád rozmlouvala, že to nemá smysl a že ji kolegové brzy najdou. Lisa k šéfčině hlavě dala zbraň. Šéfka čekala na výstřel, ale Lisa spoušť nestiskla a tak nechala šéfku žít.

V bytě šéfky………. Semir a Tom v bytě šéfky chovali potichu a po bytě se pohybovali opatrně.
SEMIR: „ Musím najít její zbraň.“
TOM: „ to doufám, že ten blb Schulte bude věřit, že je šéfka je vina.“
Stáli v obýváku a rozhlíželi, kde začnou. V šéfčině bytě byli poprvé. Šéfka bydlela v malém bytě 2+1. Semir procházel knihovnu, ale tak opatrně, aby všechny věci zůstali na svém místě. Tom se chystal podívat na šéfčin laptop, ale Semir něco našel.
SEMIR: „ Tome!!!!“
TOM: „ Co máš???“
SEMIR: „ Šéfka by si nikdy nevzala zbraň bez pouzdra.“
TOM: „ vypadá to, že šéfka nebyla doma.“
SEMIR: „ Do práce ji přivezl Phillip Klain.“
Tom zasedl k laptopu v kuchyni a zapl ho. Objevil se malý rámeček, že se musí zadat heslo. Po chvilce přišel Semir.
TOM: „ Nevíš heslo??“
SEMIR: „ Ne, ale Andrea.“
Semir volal Andree.
ANDREA: „ Dálniční……“
SEMIR: „ Ahoj miláčku, potřebuje heslo do šéfčina počítače.“
ANDREA: „ Mělo by to být „finca“ psané s cé.“
SEMIR: „ S cé??“
ANDREA: „ A s cé.“
Semir se otočil na Toma.
SEMIR: „ Zkus finca s cé.“
ANDREA: „ Dávejte si pozor na Schluteho. Bude mít k vám namířeno.“
SEMIR: „ Až přijede mi už budeme pryč.“
ANDREA: „ Pro jistotu si dávejte pozor.“
SEMIR: „ Dík za varování. Ahoj.“
ANDREA: „ Ahoj.“
Tom mezitím zadal heslo do počítače a dostal se do něho – heslo bylo správné. Přišla zpráva a tom ji hned otevřel. Byl to email od Phillipa Klaina z jeho kanceláře a také ho Phillip vůbec nepsal. Tom četl nahlas.
TOM: „ Milá Anno, moc mě mrzí, ale byla to chyba. Bude lepší, když se nějaký čas neuvidíme. Doufám, že mě chápeš…..- Todle přece nedává smysl. Půl hodiny než ji pozve do Paříže, pošle šéfce mejl na rozloučenou.“
SEMIR: „ Ten mejl je odeslaný od něho, ale tohle by nenapsal.“
TOM: „ pro jistotu to vytisknu.“
SEMIR: „ Tak naše sekretářka by se nám měla přiznat, že to psala ona, protože má přístup k jeho počítači.“
Tom mezitím tiskl email. Najednou se ozvali brzdy u ulice. Před domem zastavila 2 auta. Schulte dal pokyn 2 policistům, aby hlídali vchod do domu. A další 2 šli svým do bytu. Semir je zahlídl z okna.
SEMIR: „ Musíme rychle pryč.“
TOM: „ proč??“
SEMIR: „ Je Schulte.“
TOM: „ sakra. Ta tiskárna tiskne pomalu.“
Tiskárna tiskla pomalu a byla stará. Semir s Tomem hypnotizovali tiskárnu, aby si pospíšila. Když papír konečně vylezl, Semir hledal únikovou cestu – z ložnice a odtud z balkonu vzhůru na požární žebřík, po něm dolů, na kontejner s odpadky, vzhůru na střechy garáží, odtud na sousední dvorek.
Schulte vstoupil do bytu Anny Engelhardtové a rozdal úkoly 2 policistům. Najednou se ozvali hlasy zvenčí. Jeden z policistů volal na Semira a Toma.
Semir s Tomem vyběhli na ulici, Tom chtěl nasednout do BMW.
SEMIR: „ Jsi blázen do BMW né. To chce něco nenápadního.“
Oba dva zahlídli jedno malé auto – modrý smart. Tom nasedl na místo řidiče. Schultemu se ztrácel v kolínských uličkách., protože Schulte musel objel celý domovní blog.
Malý smart není jako Semirovo BMW nebo Tomův mercedes tak rychlé, ale ujíždělo 2 autům.
SEMIR: „ Mohl by nám pomoct Tina s Bonrátem.“
TOM: „ Ti budou někde v centru města.“
Semir volal Tině.
SEMIR: „ Tino, teď dávej bacha. potřebujeme pomoct. Honí nás Schulte. Sedíme v modrým smartu….Co???.......To ti vysvětlím později. Odřízneme mu cestu. Jedeme po směrem k Hahnenstrase.“
Tina to dala vědět Bonrátovi přes vysílačku a tak se spolu domlouvali. Schulte se jich držel jako klíště. Semir se ozval Tině, že jsou na místě. Semir a Tom ztráceli naději. Tina s Bonrátem sešlápli pedály na podlahu, ale každý z jiné ulice a jeli naproti sobě. Když se jim asi 5 metrů před kapotami mihl modrý smart, Tina s Bonrátem duply na brzdy, ale do sebe nenarazili. Schulte se málem rozmázl o přední sklo, protože jeho zkušení řidič rychle dupl na brzdy. Auto se zastavilo těsně před vínovou Octavií a Porschem.
Další 2 auta neměli takové štěstí. Jeden skončil maskou v podejně zeleniny, druhý motorem pod korbou náklaďáku, co vezl brambory. Sypali se na policejní auto.
Schulte vylezl z auta. Byl dost naštvaný. Tina s Bonrátem vystoupili ze svých aut a stáli vedle sebe.
SCHULTE: „ To bude mít ještě dohru!!!!“
Tina přišla k němu.
TINA: „ To jo, ale pro vás. Vysoká rychlost na pěší zóně, a ještě ke všemu bez majáčku, kolego Schulte.“
Schulte dal znamení svému řidiči, že jedou pryč. Auto odjelo. Tina s Bonrátem si pláci.
BONRÁT: „ Tak na todle Schulte nezapomene.“
TINA: „ Taky si myslim. Akorát budeme mít menší problém.“
BONRÁT: „ On se nějak vyřeší.“

V úkrytu…………. Lisa položila před Annu Engelhardtovou pár prázdných papírů s tvrdými deskami a tužkou. Šéfka si pomyslela, co zase chystá Lisa. Šéfka se musela hodně mluvit s Lisou, aby neměla v hlavě kulku. Neustále se spolu bavili o Phillipovi. Lisa vzala šéfce její služební zbraň, když šéfka nebyla doma. Lisa neměla v lásce šéfku, protože jí zkazila celý život a mamince také, šéfka se neměla vůbec seznámit s Phillipem Klainem.
V kanceláři v centru Kolína……. Tom se Semirem vtrhli do kanceláře. Tom držel v ruce email.
TOM: „ Mohla by jste nám něco vysvětli??“
SEKRETÁŘKA: „ Co by to mělo být??“
Tom ji předal email Susanně Schmittové a přečetla si ho.
SEMIR: „ Ty by jsme chtěli slyšet my od vás.“
SEKRETÁŘKA: „ S tím nemám nic společnýho…… kdysi jsem měla poměr s Phillipem Klainem. Jeho žena to zjistil. Ale u Anny Engelhartdové tomu bylo jinak. On byl volný.“
TOM: „ Kdo má přístup k jeho počítači??ů
SEKRETÁŘKA: „ Jenom jeho žena Sandra a Lisa.“
SEMIR: „ Ten email byl odeslán ve 12:00 z Klainovi kanceláře a to už byli Sandra a Lisa byli doma.“
SEKRETÁŘKA: „ Ale já jsem od 11:30 už nebyla v kanceláři.“
TOM: „ Může vám to někdo dosvědčit??“
SEKRETÁŘKA: „ Ano. Byla tu uklízečka.“

V úkrytu……. Šéfka stála u okna, držela v levé ruce papíry a v pravé tužku. Lisa ji hlídala o pár kroků dál a mířila na ni zbraň.
ŠÉFKA: „ Takhle ten váš plná nikdy nevyjde. Někde jste určitě udělala chybu.“
LISA: „ Řekla jsem pište!!!!!“
ŠÉFKA: „ já žádný dopis nenapíšu. Nebude dlouho trvat až se tu objeví moji kolegové.“
LISA: „ Až přijedou vaši lidé tak už tu budete ležet na zemi s kulkou v hlavě. Až si přečtou váš dopis na rozloučenou, kde se přiznáváte k vraždě Phillipa Klaina a vy jste nemohla vzpamatovat a tak jste se taky zabila. Případ uzavřou a uloží ho archivu.“
ŠÉFKA: „ Tohle vám nevyjde. Moji kolegové zjistili, že jsem ho zabila vy!!!! Když budete mě chcete zabít tak to udělejte, ale nepomůžete , protože se stejnak dostanete za mříže.“
LISA: „ Vy máte strach??“
ŠÉFKA: „ Ano, mám. Protože nevim, co uděláte, Liso!!“
Lisa to nechtěla poslouchat a tak šéfku bouchla zbraní do lícní kosti. To rána srazila šéfku zpátky k dřevěnému trámu. Šéfka pozdě zvedla své ruce, protože ji strašně brněli. Šéfka z dálky slyšela………
LISA: „ Pracky za záda!!!! Za ten trám!!!! Dělej!!! Dělej nebo ti všechny ty kulky vystřílím do břicha a nechám tě tu chcípat!!!! Dej sem ty pracky!!!“
Šéfka to nechtěla poslouchat a tak poslechla Lisu. Lisa zpátky šéfku přivázala jako psa k trámu platovými pásky.
LISA: „ Víte, co by bylo jednodušší??? Kdyby jste se rozhodla jestli napíšete ten dopis a zemřela by jste už teď. Může také přemýšlet, co jste provedla mé matce.“
ŠÉFKA: „Liso!!!“
LISA: „ pro vás bylo jenom pár hodin utrpení….ale pro moji matku to bylo pěkných pár let.“
Lisa odešla a za sebou hlasitě zabouchla dveře.
ŠÉFKA: „ Liso!!!“

Na služebně………. Na služebně vládlo nervozita, každý se bál o šéfku. Kdyby šéfka byla mrtvá tak dostali nového šéfka a ten by mohl být stejně arogantní jako Schulte. Se šéfkou si rozuměli a nechtějí si zvykat na nového šéfa.
Na služebnu přišli Semir a Tom, hned se zastavili u Andrey.
SEMIR: „ Co ta sekretářka???“
ANDREA: „ má alibi. Te email nepsala ona.“
Na služebnu přišel Schulte s nějakým mužem. Šli rovnou za Kranichem a Gerkhanem.
SCHULTE: „ byli to tihle dva???“
MUŽ: „ myslím, že jo……A nevím to přesně já jsem je viděl ze zadu.“
Šlo o tu honičku v centru města. Jak Semir a Tom jeli v modrém smartu. Na služebnu přišli Tina s Bonrátem.
SCHULTE: „ Maříte vyšetřování. Příště vám to tak nevyjde.“
Tina nemohla slyšet ty keci, co měl Schulte. Schluteho znala velmi dobře a ví, co Schulte zač. tom chtěl něco říct Schultemu, ale Tina ho přeběhla.
TINA: „ Schulte, proboha, jedinej, kdo tady maříte úřední výkon jste vy!!!“
Schulte se otočil k Tině.
SCHULTE: „ Phillip Klain byl zastřelen poté, co se rozešel s Engelhardtovou. A její zbraň zmizla.“
TINA: „ To jsou posbíraná fakta, k důkazům mají daleko.“
SCHULTE: „ Ještě jednou vám řikám, že ten případ nevyšetřujete. Tenhle případ nepatří vám, ale oddělení vražd. Když to nedodržíte postarám se o to, aby jste už nikdy nevyšetřovali. Rozumíme si???“
TINA: „ Jistě.“
SCHULTE: „ S vámi si to ještě vyřídím jsou dnešní nehodou v centru.“
Schulte odešel ze služebny jako nějaký diktátor. Semir s Tomem se na sebe podívali jak Tina dobře setřela Schulteho.
Šéfka pořád nemohla zapomenout na Phillipa. Zrovna se jí hlavou vybavilo jak se poprvé setkala s Phillipem, při jedné autonehodě, ale jenom do sebe trochu ťukli. Šéfka na zemi našla vedle trámu řebík, ale měl otrou hranu. Vzala ho do ruky a začala tím přeřezávat platové pásky. Občas to zabolelo, protože občas pásek sjel do zranění na ruce a jak to bolelo, ale šéfa to musela vydržet.

Ráno na služebně………. Semir, Tom, Tina a Bonrát strávili noc na služebně. Seděli na židlích u Andrey před jejím stolem. Bonrát každému přinesl kafe.
SEMIR: „ Tak si projdeme ještě jednou.“
TOM: „ To už jsme probírali tolikrát, že už mi jde hlava kolem.“
SEMIR: „ Vztah mezi šéfkou a Phillipem Klainem někomu neseděl.“
TOM: „ Všechno jsme prošli a nic. Ten mejl nenapsala ani Sandra Klainová ani Schmittová.“
BONRÁT: „ Někdo na šéfku dost žárlil, ale dost.“
TINA: „ Nebo jde o jiný motiv. Třeba chce někdo Klainovou bývalou práci.“
TOM: „ Možný to je.“
SEMIR: „ Možná jsme něco přehlídli.“
BONRÁT: „ Kdo by to mohl být. Někdo z rodiny??? Nebo z firmy???“
TINA: „ když budeme brát, že to někdo udělal z rodiny. Matku můžeme vyškrtnout. Sekretářku taky.“
TOM: „ Pak zbývá jenom Lisa.“
TINA: „ Ta mohla mít klíče od kanceláře a dopis napsat a poslat.“
SEMIR: „ A motiv.“
TINA: „ Byla Lisa opravdu doma s matkou???“
TOM: „ Počkat její matka bere prášky.“
TINA: „ A co z toho vyplívá, že Lisa dala silnější dávku matce, aby…..“
BONRÁT: „ Aby mohla odejít a aby si toho matka nevšimla.“
SEMIR: „ Tak Lisa vzala šéfce zbraň a chce to nastražit na šéfku, že zabila Phillipa.“
TINA: „ Jestli Lisa opravdu měla ráda svého otce a tak nesnesla novou lásku otce a už se ji tak nevěnoval jako před tím.“
TOM: „ Jedeme za Sandrou Klainovou.“

U Sandry doma…….
SEMIR: „ Víte, kde je vaše dcera??“
KLAINOVÁ: „ Lisa???? Třeba má důležitou schůzku s klientem. Co ji vlastně chcete???“
TOM: „Potřebujeme vědět, kde opravdu byla večera v poledne.“
KLAINOVÁ: „ byla celou dobu se mnou.“
TINA: „Paní Klainová, vy jste tu celou dobu spala.“
KLAINOVÁ: „Milovala Phillipa více než vlastního otce???“
SEMIR: „ Lisa není jeho vlastní dcera???“
KLAINOVÁ: „ Lisa byla hrozně moc šťastná, když jsem si brala Phillipa. Phillip se o ní tak báječně staral.“
TINA: „ Stýká se Lisa se svým otcem??“
KLAINOVÁ: „ Vůbec ne. Nikdy nic mu neprominula.“
SEMIR: „ Paní Klainová, kde je vaše dcera????“
TOM: „ Jde tu o život Anny Engelhardtové.“
KLAINOVÁ: „ Nevim. Opravdu netuším.“
TINA: „ Kde má pokoj Lisa??“
KLAINOVÁ: „ Ano, má. Je to její pracovna někdy tam i přespí. Je to dole. Sejdete po kulatých schodech.“
TINA: „ Díky.“
Dálniční policie sešla po schodech. Lisina pracovna byla v přízemí a měla přístup ze zahrady. Hned prohledávali šuplíky. Tom našel deník.
SEMIR: „ Máš něco???“
TOM: „Deník.“
Tom ho otevřel. Semir se díval pod prsty. Tina se přehrabovala v papírech a fotkách na psacím stole, který stál pod oknem.
SEMIR: „ Tenhle den byl nejhorší z celého mého života.“
TOM: „ 15. května 1987. Maminka spolykala plno tabletek a teď je v nemocnici.“
SEMIR: „ Bojim se, aby nezemřela. A tatínek se k nám už nikdy nevrátím. Bojím se abych nezůstala sama. Úplně sama.
TOM: „ To je poslední zápis.“
TINA: „ Možná, že něco mám.“
TOM: „ Vypadá jako skrýš.“
Na fotce byla velká budova, věžička a hospodářské sídlo.
SEMIR: „ Vypadá to jako zámeček.“
TOM: „Kde toje???“
TINA: „ možná, že to ví sekretářka nebo Klainová“

Na zámečku……. Šéfce se podařilo přetrhnout pásky. Když přišla do místnosti Lisa, tak šéfka dělala, že je přivázaná ke trámu. Lisa měla úsměv na rtech a měla zbraň.
ŠÉFKA: „ Liso, odložte tu zbraň. Zničíte si celý život.“
LISA: „ o mě si vůbec nedělejte starosti.“
Lisa se otočila k šéfce zády a tudle chvíli šéfka čekala. Šéfka strčila Lisu ze zadu, Lisa se udeřila čelem obličeje a spadla na zem. Šéfka hned vyběhla ven. Lisa se probrala a 2x vystřelila po šéfce. Kulky se zavrtaly do starých zdí zámku. Šéfku už běžela po chodbě.

Ve vínové Octavii……. Ta si to jela ven z města. Tina seděla místě řidiče, Tom byl jako spolujezdec ve vpředu a Semir seděl vzadu. Semir volal sekretářce Schmittové.
SEMIR: „ Dobrý den, Gerkhan, dálniční policie. Rád bych od vás získal 2 adresy nemovitostí….. Paní Klainová řekla, že se mají renovovat……Jenom adresy, prosím….. Děkuji vám, naschle.“
TOM: „ Jak si pochodil u Schmittové??“
Tina otočila auto do proti směru.
SEMIR: „ Jedna budova je Bensbeg, Im Garten 2. Ta druhá je Bad Münsteteifelu, Auf der Höhe 17.“
TOM: „ Co to děláš????“
TINA: „ Jedu do Bensbergu. Lisu jste našli už asi půl hodiny po zločinu.“
TOM: „ To je fakt.“
SEMIR: „ Nestihala by to šéfku odvést do Bad Münsteteifelu.“
Tom zapnul modrý majáček za předním sklem. Pak se ohlásil Bonrátovi přes vysílačku. Bonrát si to jel svém policejním Porschátku po dálnici.
TOM: „ Kobra11, Kobře19.“
BONRÁT: „ Kobra19. Co se děje???“
TOM: „ Jeď za námi do Bensbergu.“
BONRÁT: „ Už jsem na cestě.“
Bonrát zapnul majáček na střeše a šlápl na plyn.

V zámečku……. Lisa všechny okna a dveře v přízemí zamkla, aby šéfka nemohla utéct. Šéfka se tak ocitla v pasti. Běžela do patra po schodech, kde bylo místností. Lisa šla za šéfkou a pískala jako psa.
LISA: „ Anno!!! Engelhardtová!!!! Anno!!!! Stejnak mi neutečeš.“
Šéfka vyšla do třetího patra, kde už bylo méně místností a byl problém, kam se schovat. Lisa pořád hledala šéfku, Lisa se vyklonila z okna a začala se smát. Šéfka stála na plastické ozdobě budovy, které zdobil okno 2. patra a držela se parapet okna na 3. patra.
LISA: „ To ještě lepší než můj plán. Šéfka dálniční policie zabila svého miláčka a pak skočila z okna. Pak stačí jenom zavolat tvý kolegy a říct, že už tě takhle našla.“
ŠÉFKA: „ Liso!!!!“
LISA: „ Pusť se!!!“
Lisa pomáhala šéfce, aby se pustila parapetu, ale šéfka spadla dolů a zachytila se za ozdobenou okrasu nad oknem, na kterém předtím stála. Po příjezdové cestě přijížděla 2 auta – vínová Octavia a Porsche. Všichni vystoupili z aut. Lisa mezitím vyšla zadním vchodem zámku. Semir ustřelil zámek, Semir,Tom a Bonrát vešli do budovy. Bonrát hned běžel do 3. patra pomoct šéfce. Tina hledala nějaký žebřík.
Lisa zabavila jednému páru koně. Pár se projížděl v lese po dobré snídani. Lisa nasedla na koně a kůň běžel lesem, jak nejrychleji mohl. Semir si vypůjčil 2. koně – bělouše. Vydal se Lisou. Mezitím Tina s Bonrátem zachraňovali šéfku. Tom si vypůjčil Lisin Jeep a vyrazil za nimi. Tom jel po lesních cestách, spadlé stromy musel složitě objíždět, kůň je snadno přeskočil.
Lisin a Semirův kůň přeskočil svodidla od dálnice, která vedle lesa. Lisin kůň se lekl projíždějících aut, Lisu shodil na zem, Tom uklidnil koně v odstavném pruhu, kůň tam šel sám.
Lisa ležela na dálnici schoulená do klubíčka. Semir na konec zvedl Lisu jako pírko na svého vypůjčeného koně – bělouše.
Lisu pak i s pouty posadili do policejního auta, šéfka už byla zachráněna, stála opřená o vínovou Octavii. Po levé straně stála Tina a po pravici měla Bonráta.
TOM: „ Jste v pořádku???“
ŠÉFKA: „ Celkem ano.“
SEMIR: „ jsem tak rád, že vás zase vidím.“
ŠÉFKA: „ Já vás taky.“

Konec!!!
Autorka: Tina11

_________________
Návsteva u podezrelé:
Sluzebná:"Dobrý den.Koho mám ohlásit?
Semir: "Sípkovou Ruzenku a Krakonose!"

http://kobrackarodina.blog.cz
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
André+Anna


Založen: 28. 02. 2013
Příspěvky: 73
Bydliště: Vejprnice
Odpovědět s citátem
super přepis tenhle díl mam moc ráda Smile

_________________

Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Přepis epizody - Tina11 (2. povídka)
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Časy uváděny v GMT + 1 hodina  
Strana 1 z 1  

  
  
 odeslat nové téma  Odpovědět na téma