| Muselo se to stát? | |
AnnaE
Založen: 14. 10. 2009 |
Příspěvky: 151 |
|
|
|
Zaslal: 22.11.2010 19:12 |
|
|
|
|
Zdravím, přidala jsem další povídku. Hned na začátek bych chtěla podotknout, že je to jenom první díl. Druhý bude záležet na Vás. Až povídku dočtete, na konci pro Vás ještě něco je
Muselo se to stát?
Seděl ve svém bytě u okna a díval se před sebe. Nevnímal nic kolem sebe. Vnímal jen tu obrovskou bolest, která ho ničila. Nebyl schopný dělat nic. Jenom tak seděl a díval se, jak se všechno kolem něho halí do bílého hávu. Díval se, ale neviděl. Před očima se mu odehrával jiný film. Žánrem by připomínal horor, možná triller. Klasické ráno. Seděli v autě, jeli po dálnici, povídali si a smáli se. Najednou se ozvala strašná rána. Oba se lekli. On ale ani na vteřinku nepustil volant. Snažil se udržet auto na silnici. Pak se ozvala druhá rána. To už letěli vzduchem. Poslední, co si pamatoval, bylo parťákovo zasténání. Pak se ponořil do blaženého bezvědomí. Probudil se až za několik dní. Probudil se, aby zjistil, že jeho nejlepší kamarád, parťák a člověk, kterému nesčetněkrát svěřil do rukou svůj život, boj o ten svůj prohrál ještě na dálnici v autě. Tehdy si myslel, že to nepřežije. Kdyby měl odvahu, možná by si vzal život. Pak si ale vzpomněl na parťákova slova, když vyšetřovali jednoho sebevraha. Vzít si život není odvaha, ale zbabělost. Proto to nikdy neudělal. Ikdyž litoval. Po celou dobu ho trápila jediná otázka:Muselo se to stát? Proč zrovna on? U dveří zazvonil zvonek. Pak ještě dvakrát krátce. To byl jejich domluvený signál.
„Je otevřeno, šéfová,“zavolal z obývacího pokoje. Ona tam za ním přišla. On se na ni otočil a ji, stejně jako jindy při pohledu na něho, vstoupili do očí slzy. Ne při pohledu na něho, ale při pohledu na jeho kolečkové křeslo.
„Už nebrečte, šéfová. Já už jsem se s tím taky smířil. Udělejte to i vy,“vybídl ji. Ona nepatrně kývla hlavou na znamení souhlasu. Pak si rázně setřela slzy. Dali si ještě kávu, popovídali si a pak odjeli. Jeli na hřbitov. Tam se zastavili před náhrobkem jejich kamaráda, přítele, kolegy. Muže, který neváhal nasadit svůj život za cizí. Každý myslel na něco jiného.
Ona vzpomínala, jak před ní vždycky Kobra 11 stála a vysvětlovala jí, proč se zrovna jejich auto ocitlo v řece. Stála tam a bylo jí jedno, že ji její podřízený vidí brečet. Nestyděla se za své slzy.
On myslel na jejich hlídky na dálnici. Na jejich honičky. Myslel na svého kamaráda, kterého ztratil. Navždy. Oba se naposledy podívali na náhrobek, na kterém stálo už 2 roky staré datum. Oni ale nezapomněli. Ani jeden.
Pokračování je jenom na Vás. Do komentářu mi napište, kdo si myslíte, že je ten na vozíku a kdo ten mrtvý. Pokusím se podle toho napsat pokračování. Ale bez komentářů pokračování nebude
|
|
|
| | |
AnnaE
Založen: 14. 10. 2009 |
Příspěvky: 151 |
|
|
|
Zaslal: 22.11.2010 19:31 |
|
|
|
|
Tady je další povídka. Nešla mi tam ale dát kurzíva, takže si ji asi musíte domyslet. Přeji hezké čtení.
|
|
AnnaE
Založen: 14. 10. 2009 |
Příspěvky: 151 |
|
|
|
Zaslal: 2.12.2010 18:57 |
|
|
|
|
Ahoj. Podařilo se mi doplnit kurzívu. Prosím piště komentáře, jinak nepokračuju. Díky.
|
|
|
| | |
|
| | |
|
| | |
|
| | |
kajusia
Založen: 15. 10. 2007 |
Příspěvky: 447 |
|
|
|
Zaslal: 15.12.2010 23:20 |
|
|
|
|
That was sarcasm. - abych citovala svůj oblíbený seriál. (pokud je tam chyba, kolegové s dovolením přehlídnou )
Nemůžeš si komentáře vynucovat. Stejně jako víno, tak i komentáře potřebují dozrát. Někdy zde leží povídka několik měsíců, než se k ní čtenář vrátí a hodí pod ní svůj komentář. Jako autor samozřejmě chápu tvé prahnutí po komentářích - potěší, pohladí ego. Ale... jako čtenář s tím rozhodně nesouhlasím. Musíš brát také ohled na to, že ne všichni mají teď čas a chuť komentovat.
Na komentáře si prostě musíš počkat.
(napsané Děkuji za komentáře/ Komentář potěší... apod. motivuje k jeho napsání mnohem více, než co prezentuješ)
Tenhle odstavec je myšlen v dobrém.
Líbí se mi role šéfové, která je nejen přísná a prostě vůdce těžce krotitelné smečky, ale také její druhá tvář spolusoucititele.
Konkretizaci postav jsem se původně chtěla vyhnout, ale tak: přežil Semir, ten je takový emocionálnější než zbytek jeho parťáků (vyjma Bena, o tom nemohu tvrdit nic, neb jsem žádný díl s ním neviděla).
|
|
|
| | |
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete hlasovat v tomto fóru
|
Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Strana 1 z 1
|
|
|
|