AFC11.cz    Diskusní fórum    Pravidla    FAQ    Hledat    Uživatelé    Registrace    Přihlášení 
odeslat nové téma  Odpovědět na téma
Povídka č. 035 - Zlatý úkryt
Tina11


Založen: 08. 12. 2007
Příspěvky: 92
Bydliště: Ústí nad Labem
Odpovědět s citátem
Začátek června, který byl velmi teplý a příjemný na letní aktivity – koupání, výlety, procházky,…….

Dálniční policie v tom krásném počasí dostali volno – prodloužený víkend na oslavu k příležitosti k 01. 06. – den dětí. Andrea se Semirem měli jasno, zajeli za babičkou a dědou na jejich chaloupku. Tom si vzal do hlavy, když tu je tak pěkné počasí, že by nějak chtěl překvapit Tinu, až se vrátí ze školení. Tom poprosil Péťu a Martina, aby s ním přemýšleli, co by společně udělali přes víkend. Až jednoho večera, kdy Tom seděl na posteli v ložnici a přišel za ním Péťa s takovým nápadem.
PÉŤA: „ Tati, uděláme si víkend na kolech a ve stanu.“
TOM: „ Kde jsi na to přišel?“
PÉŤA: „ Ve škole mi to řekla Monika. Loni byla s rodiči v Rakousku a spali ve stanech. Pojedeme taky?“
TOM: „ Není to špatný nápad, ale co uděláme s maminkou?“
PÉŤA: „ Musíme ji zlomit.“
TOM: „ A co když se to nepovede?“
PÉŤA: „ Zůstaneme doma anebo můžeme jet s babičkou a dědou do Tölzu.“
TOM: „ Já se na to zítra podívám a teď alou do pelechu.“
PÉŤA: „ Tak přece pojedeme. Dobrou noc.“
TOM: „ Dobrou.“ Péťa dal tatínkovi velkou pusu na tvář na dobrou noc a tatínek udělal to samé Péťovi. Péťa odešel z ložnice jako sluníčko do svého pokoje.

Druhý den……. Tom se Semirem v BMW měli každodenní obhlídku dálnic. Tom byl začtení do ranního tisku a Semir sledoval okolí.
SEMIR: „ Tak jaký překvapení máš pro Tinu?“ Tom vůbec neodpovídal. „Tome,…….“ Semir se pořád nedočkal své odpovědi. Pravou rukou poklepal něžně na noviny.
TOM: „“ Hoří snad?“
SEMIR: „ Ono to žije. Ptal jsem se, co máš pro Tinu?“
TOM: „ Péťu napadlo, že bychom mohli jet na kolech a spát pod stanem.“
SEMIR: „ Vy a kola?“
TOM: „ A proč ne. Chtěl bych vidět tebe. S Tinou jsme dřív jezdili na kolech.“
SEMIR: „ Aby tě Tina někam neposlala.“

O dva dny později……. Tento den se vracela Tina ze školení domů v odpoledních hodinách. Péťa uviděl přijíždět vínovou Octavii, tak hned vyšel ven se přivítat s maminkou. Hned Péťa byl v náručí maminky, jen co vystoupila z auta. Za chvilku venku se objevil i Martin, se kterým se také přivítala. Tom byl ještě na služebně. Společně odešli do baráčku.
TINA: „ Copak nějak se podezřele usmíváte?“
PÉŤA: „ Já nevím, jestli to můžeme říct.“
TINA: „ Copak to je?“
MARTIN: „ Péťo, nechám to na tebe.“
PÉŤA: „ Před víkend pojedeme na kola, kde budeme spát pod stanem.“ Tina z tohoto víkendového programu byla úplně mimo a překvapená. Takhle jezdila se svým otcem a bratrem Petrem po severní Itálii.
MARTIN: „Mami, ty se na nás zlobíš?“
TINA: „ Ale vůbec. Jenom jste mě tak překvapili……. Bude to zase jiný víkend, který společně strávíme a s tím vaším dnem.“
PÉŤA: „Pojedeme na kola…….“ Péťa s Martinem dali mamince pusu na tvář, každý z jedné strany. Šli si sbalit pár svršků na sebe.

Tento výlet se uskutečnil v příhraničí Spolkové republiky Německo a České republiky. Jejich výlet začal ve městečku Schönsee a končili v Mariánských lázních, trasa měřila 78,8km.
Brzy ráno vyjela rodina Kranichova na svůj víkend do Bavorska, kde zajeli do městečka Schönsee, kde se setkali s průvodcem
od CK, kde jim řekl další věci potřebné k víkendu – jejich trasu, kde budou spát. Auta nechají v městečku, kde pak bude odvezeno vlakem přímo do Mariánských lázní, kde si ho zase vyzvednou, kde pak budou spát jednu noc v hotelu.

Trasa vedla: přes obec Eslarn, kde se trasa stáčí k bavorsko-českým hranicím a cyklisté přejedou hraniční přechod Tillyschlanz, příroda je zavede k okresnímu městu Tachov, odtud na Planou a cíl je v Mariánských lázních.
Průvodce na své cyklisty čekal v campu, kde se přespávalo.

V campu……. Camp byl situován v krásné přírodě, kde byl pěkný výhled na skály. Péťa s Martinem měli svůj stan a rodičové zase svůj. Rodina si udělala menší večeři u ohníčku před stanem. Po večeři šly děti na kutě do svého stanu. Tina si došla do svého stanu pro něco teplejšího a Tom přidával polínka do ohně. Pak si Tina sedla na karimatku.
TINA: „ Čípak to byl nápad?“
TOM: „ To byl Péťův nápad.“
TINA: „ Tak trochu jste mi oživili moje vzpomínky z dětství. Takhle jsem jezdila s otcem a Petrem. Hlavně přes léto.“ Tom se posadil, vedle Tiny na karimatku.
TOM: „ Mohli bychom takhle častěji.“
TINA: „ Už pár krát mě to napadlo, ale určitě byste mě odmítli.“
TOM: „ Tak odmítli…….“ Svalil Tinu na zem a vášnivě se líbali.

Druhý den……. Brzy ráno po snídani vyrazila celá skupinka na cestu do Mariánských lázní, kde měli sraz před hotelem, kde už na ně budou čekat jejich auta. Tina s Tomem a s dětmi byli jen pár kilometrů od cíle, když Péťa s Martinem stály u nehody jednoho cyklisty na stezce. Cyklista byl lehce odřený. Tom pomohl cyklistovi na nohy a posadil ho na lavičku, mezitím přijela Tina, z jedné kapsičky na kole vytáhla malou lékárničku, kde byli základní věci.
ADAM: „ Nemusíte si se mnou dělat starosti.“
TINA: „ Chce to trochu ošetřit.“
ADAM: „ Nečekal jsem, že tu potkám nějaké krajany.“ Tina Adamovi začala ošetřovat zranění.
TOM: „ My jsem tu jenom na víkend. Ale vy nejste v našem zájezdu.“
ADAM: „ Nejsem. Jsem tu sám. Mám v Kolíně půjčovnu kol a občas dělám takové výlety. Jel jsem si obhlídnout trasu.“ Když Tina skončila s tím základním ošetřením, uklidila lékárničku zase, kde je vzala. „Ještě jednou děkuji za vaše služby.“
TINA: „ Hlavní, že se nic vážného nestalo, že to jsou jenom odřeniny.“ Tom předal Adamovi kolo. Rozloučili se a Adam odjel na vlak.
TOM: „ Jako nešťastný pád nevypadá.“
TINA: „ To si ani o víkendu nedáš pokoj.“
TOM: „ U stromu ležel provázek.“
TINA: „ Že by tvůj nos něco zavětřil.“
TOM: „ Dá se to tak říct.“ Rodinka si vzala svá kola a vyjela na cestu. Zajeli rovnou do hotelu, kde se rovnou natáhli, jak byli krásně unaveni. Druhý den než odjeli a tak si prošli Mariánské lázně a pak odjeli do Kolína.

Pondělí……. Tom se Semirem si dávali malou svačinku na dálničním odpočívadle.
SEMIR: „ Jakej byl víkend?“
TOM: „ Podařenej. Tina ani moc nenamítala.“
SEMIR: „ Kdybych tohle udělal Andree, tak by semnou měsíc nebaví.“
TOM: „ To víš Semire, Tina a Andrea má každé své kouzlo.“ Oba dva se jenom usmívali.

Na A2……. Zde projížděla vínová Octavia v pohodově atmosféře. Provoz byl velmi plynulí až na 80km, kde se proháněli dvě auta – modrý Fiat Punto a bílý Volkswagen Passat. Passat lehce vytlačovat Fiata z dálnice. Vínová Octavia dorazila k hromadné nehodě. Hned to nahlásila na služebnu, jak se rozběhla k modrému Fiatu, kde řidič byl lehce zraněný a sápal se ven z auta. Tina mu hned pomohla ven, opřela řidiče o přední pneumatiku.
TINA: „ To jste vy?“
ADAM: „ Dlouho jsme se neviděli. A co tu děláte?“
TINA: „ Nehody na dálnicích je moje práce. Sanitka tu bude za chvilku.“
ADAM: „ To je už po druhý, co jste mi zachránila život.“
TINA: „ Tak třeba ještě do třetice.“

K místu nehody se objevilo stříbrné BMW. Tina s Adamem Lambertem byli u sanitky. Tina si všimla svých kolegů a šla k nim, řekla jim, co se stalo a o koho se jedná. Andrea vyhlásila pátrání po bílém Passatu s SPZ – BXA 108.

Na služebně……. V kanceláři Anny Engelhardtové se Adam Lambert povídal o svém problému.
ADAM: „ Už to bude asi měsíc, kdy se mi dva chlapy lepí na paty. Chtějí můj krámek a půjčovnu kol v centru města?“
ŠÉFKA: „ A jak se s vámi baví?“
ADAM: „ Přes dopisy. Jeden čas mě hlídali.“
TOM: „ Jejich portréty byste dal dohromady?“
ADAM: „ Možná, že bych je dal.“
ŠÉFKA: „ A vaší rodinu do toho zatahovali?“
ADAM: „ Ne, nikdy.“

Tina zavezla Adama domů, aby se zde vzal pár věcí a dopisy od vyděračů. Tina si vzala gumové rukavice na dopisy kvůli případným otiskům, i když tam budou jenom Lambertovi otisky. Do baráčku přišla jeho manželka Jana.
JANA: „ Co vy tady děláte?“
TINA: „ Jsem od dálniční policie, Tina Kranichová.“ Prokázala jsem se svým služebným průkazem.
JANA: „ Dálniční policie? Co se tu stalo?“
TINA: „Váš manžel měl menší nehodu.“ To se v pokoji objevil Adam.
JANA: „ Jsi v pořádku?“
ADAM: „ Ano, jsem.“
JANA: „ Co přesně tu chcete?“
TINA: „ Budeme vašeho manžela ochraňovat, než se celý případ vyšetří.“
ADAM: „ Musíš s Adélkou odjet k rodičům.“
JANA: „ Ale proč?“
TINA: „ Nechceme vás do toho zatáhnout. Bude to tak lepší.“
ADAM: „ Nechci o vás přijít.“
JANA: „ Já vím. Tak tedy dobře odjedu za matkou. A jak dlouho to bude trvat?“
TINA: „ To záleží na čase i důkazech.“

V bytě……. Tina ukazovala Adamovi prostory bytu.
ADAM: „ Budu moct chodit do krámu?“
TINA: „ Zajisté, ale kolegové vás budou hlídat před krámem v civilu.“
ADAM: „ A co setkání s…….“
TINA: „ Minimálně. Vím, že se o vás bojí, ale musíte to vydržet, než se to uklidní.“
ADAM: „ Takovou péči si ani nezasloužím.“
TINA: „ Ale jděte. Tohle by udělala každá kriminálka.“

Starý barák……. V opuštěném baráku na okraji Düsseldorfu-sever, kde měla sídlo jedna banda, která měla zájem o krámek Adama Lamberta v centru Kolína. Krámek se nachází v bloku baráků, kde jsou další malé krámky – pekařství, cukrárna, obuv, lékárna, cyklistika Adama Lamberta,……. Nad krámky jsou kanceláře, kde sídlí právník, realitní kanceláře,……. Místo toho bloku s krámky, zde stával rozpadlý obchodní dům, kde si sem banda schovala svůj lup před šesti lety z banky. Ukryli si zde 300 000€ a zlaté cihly v hodnotě 500 000€. Tehdy policie zatkla 3 lupiče a další 3 se ukryli do zahraničí. Ti, kteří byli zatčeni, ti byli propuštěni z vězení a se zbytkem se sešli v baráku. Chtělo bych se jim k penězům, chtějí si otevřít malou diskotéku v Karibiku, kde by si tak trochu přidělávali prodejem drog pro návštěvníky.
HERBERT: „ Jak to dopadlo?“
FILIP: „ Ani se neptej.“
HERBERT: „ Zase unikl?“
MAX: „Ano, co budeme dělat?“
HERBERT: „ Musíme něco vymyslet.“
FILIP: „ Jestli do toho zapojil i fízli,……. Jsme pěkně namydlení.“
HERBERT: „ A co auto?“
MAX: „ O to se postará Patrik a Heinz.“
HERBERT: „ Dobře. Pokud fízlové mají naše Lamberta, tak ho nějak musíme dostat.“
KARL: „ Uspořádat past.“

V bytě……. V kuchyni seděl Adam Lambert s kresličem. Tina, Tom a Hartmut byli v obýváku, Hartmut si prohlížel dopisy od Lamberta.
HARMUT: „ Otisky zřejmě nebudou. Ale zkusím to.“
TINA: „ DNA pod známkami bude taky nulový.“
HARTMUT: „ Bude to sázka do loterie. Třeba někde udělali chybu.“
TOM: „ Hartmute, ty vždy něco najdeš. I tu nejmenší stopu, co může existovat.“
HARTMUT: „ Tome, ty mi nějak moc věříš.“ Rozloučili se, Hartmut si vzal své dopisy a odešel.
TOM: „ Zítra ráno tě vystřídají, Hote s Bonrátem. A venku hlídají kolegové.“
TINA: „ A kde jsou vlastně?“
TOM: „ Bonrát dostal od Jochena víkendový pobyt v lázních pro dvě osoby. Bonrát si jako druhou osobu vzal Hota. Víkend si prodloužili do pondělka.“ Přišli k nim, kreslíř a Lambert.
KRESLÍŘ: „ Portréty jsou hotový. Co nejbližší době vám pošlu.“
TOM: „ Díky.“ rozloučili se a kreslíř odešel.
ADAM: „ Pomůžou vám nějak ty portréty?“
TOM: „ Portréty proženeme počítačem, jestli byli v minulosti trestáni.“
TINA: „ Popřípadě se můžeme obrátit na Interpol.“
ADAM: „ Doufám, že vám nějak pomůžou. Zase jsem si moc neprohlížel.“ Odešel do kuchyně, si do vyluštit křížovku. Tina s Tomem se rozloučili polibkem. Tom odjel na služebnu.

Ráno……. Na vystřídání přijel, Hote s Bonrátem. Tina už byla v kuchyni nad šálkem kávy a nad novinami. U dveří zazvonil zvonek. Tina se nejdříve podívala z okna, kdo je dveřmi – byli to dva milí kolegové Hort Herzberger a Dieter Bonrát se snídaní. Tina jim otevřela.
HOTE, BONRÁT: „ Ahoj.“ Tina je pozvala dále. Šli rovnou do kuchyně.
TINA: „ Ahoj, jak bylo v lázních?“
HOTE: „ Výborně. Jak ses to dozvěděla?“
TINA: „ Hote, mám svoje informační zdroje. Koukám, že jste přinesli i snídani.“
BONRÁT: „ To abychom přišli s prázdnou.“ Tina vyndala talířek ze skříně, kam dal, Hote snídani – koblížky s marmeládou a croissanty. Káva byla už uvařená. Tina po dobré snídani odjela na služebnu. Bonrát s Hotem a s Lambertem odjeli do jeho krámku, jako každý den. Hote s Bonrátem byli přímo v krámě a další dva policisté byli před krámem v civilu, chovali se velice nenápadně.

Na služebně……. Semir, Tom a Andrea byli v pracovním vytížení – přesněji řečeno klábosily u Andrey u kafíčka. Tina se potkala s Engelhardtovou před služebnou, společně odešli na služebnu. A zastavili se u Andreina stolu.
ANDREA, SEMIR, TOM: „ Dobré ráno.“ Tina s Engelhardtovou pozdravili své kolegy.
ŠÉFKA: „ Přišla mi nějaká pošta?“
ANDREA: „ Ano, už jsem vám jí dala k vám na stůl.“
ŠÉFKA: „ Děkuji.“
ANDREA: „ Našla jsem něco nějaké informace o těch vyděračích.“ Šéfka s Tinou se odebrali k počítači – šéfka k Semirovi a Tina k Tomovi. „ Žádní svatouškové nejsou. Před několika lety vyloupila 6 členná skupina banku v centru Kolína. Z banky si odnesli 300 000€ a 500 000€ ve zlatých cihlách.“ Postupně jim ukazovala jejich fotografie v PC.
ŠÉFKA: „ Tři jsou na svobodě a další tři se ukrývali v jižní Americe.“
SEMIR: „ A teď se vrátili pro své peníze.“
ANDREA: „ Peníze z loupeže se nikdy nenašli.“
TINA: „ Asi tuším, kde jsou.“
SEMIR: „ Tak kde?“
TINA: „ U Lamberta v jeho krámě. Ten nově opravený barák byl dlouho opuštěný a zničený, kde byl dobrý úkryt pro jejich peníze z loupeže. Když se vrátí, že jsi, půjdou pro svoje peníze a v klidu zase někam odejdou. Místo toho jsou teď obchody. “
TOM: „ To by vysvětlovalo, proč chtějí Lamberta zničit.“ Šéfce Engelhardtové probleskl jeden takový menší nápad.
SEMIR: „ Šéfová, že máte něco za lubem?“
ŠÉFKA: „ Tak trochu. Připravíme malou past.“ Komisařové se na sebe postupně podívali a říkali si, co to šéfovou napadlo.

V pískovně v Düsseldorfu……. Zaměstnanci pískovny čistili jednu z vodních ploch v areálu. Jeřáb s lopatou hrabal písek ze dna, který pak vysypával na břeh. Najednou narazil na něco. Ohlásil to šéfovi přes vysílačku, kde v jezeře něco je. Šéf vyslal dva potápěče, aby to prozkoumali, co to je. Když se vynořili potápěči z vody, šéf hned přiběhl k potápěčům.
HANSEN: „ Tak co to je?“
POTÁPĚČ: „ Jedná se o osobní automobil. Vypadá to, že tu je několik dní.“
HANSEN: „ Přineste nějaké lana, abychom to mohli vytáhnout.“ Přikázal chlapovi, co stál vedle něho. Chlapi přinesli nějaká lana, která se dala potápěčům a bagristovi na lopatu. Když byla lana uvázána okolo auta, potápěč dal nad hladinou znamení, že se může vytahovat. Bagrista začal pomalu vytahovat auto z vody. Auto se postavilo na břeh. Sám šéf to dal vědět policii.

Na služebně……. Na služebně dálniční policie se ozval telefon na Andreině stole. Protože Andrea něco řešila se šéfkou, tak to vzala Tina.
TINA: „ Kranichová, dálniční policie.“
HANSEN: „ Hansen, volám, protože se v našem v jednom jezeře vytáhli býlí Passat s SPZ – BXA 108.“
TINA: „ A kde jste ho vtáhli?“
HANSEN: „ Je to pískovna v Düsseldorfu. Jezero Petra.“ Tina si to poznamenala u na kousek papírku.
TINA: „ Dobře, na ten Passat posílám naše lidi.“
HANSEN: „ Dobře. Zařídím, aby se okolo Passatu nikdo nepohyboval.“
TINA: „ Výborně. Zatím nashle.“
HANSEN: „ Nashle.“ Tina hned zaběhla za Engelhardtovou. Ve dveřích se srazila s Andreou.
ŠÉFKA: „ Tino, něco se děje?“
TINA: „ Volali z pískovny v Düsseldorfu, že tam objevili náš býlí Passat.“
ŠÉFKA: „ Vemte Semira, Toma a zajeďte tam.“
ANDREA: „ O Hartmuta se postarám.“
TINA: „ Díky. Máš to napsaný na lístečku.“ Zašla za svými kolegy, aby jim ohlásila, že máme práci.

V pískovně……. Zde už byla dálniční policie a technici, kteří oběhávali vylovený Passat. Komisařové se bavili s vedoucí Hansenem, který jim to všechno náležitě vysvětlil. Pak zašli za Hartmutem.
HARTMUT: „ Passat byl dlouho ve vodě, bude těžké získat nějaké příhodně stopy.“
TOM: „ Hartmute, ty se s tím nějak popereš.“
SEMIR: „ Přesně.“ Komisařové odešli ke služebnímu vozu a odjeli na služebnu.
HARTMUT: „ To se jim to řekne…….“

Na služebně……. Engelhardtová si Tinu, Toma a Semira pozvala do své kanceláře, kde jim prozradila svůj tajný plán, o kterém mluvila před tím, než odjeli do pískovny. Andrea si nechala vyžádat plán budovy v centru města, kde má Adam Lambert obchod s cyklistickými potřebami ještě před rekonstrukcí a po rekonstrukci. Většinou se jednalo o malé bourání nějakých příček či se nové přistavěli, kvůli prostoru.

Tina, Tom a Semir po radě odjeli do krámku, kde se vydali hledat peníze a zlaté cihly, co chtějí zločinci. S hledáním jim pomohl i Bonrát, kde by krámku mohli býti ukryté věci. Hote a Lambert, obsluhovali lidi v krámku. Tina, Tom, Semir a Bonrát prošli veškeré prostory, které patří ke krámku podle plánku, zastavili se na jedné z chodeb a nad nimi asi tak ve výšce 500 metrů byl kryt od vzduchotechniky.
SEMIR: „ Prošli jsme to podle plánků, a nic se z toho tady nezměnilo.“
TINA: „ Akorát nějaké příčky jsou pryč a některé jsou nové.“
TOM: „ Ale někde to tady musí být.“
BONRÁT: „ Tak ten svůj poklad ukryli do zdi nebo do vzduchotechniky.“
TINA: „ Bonráte, docela to není špatnej nápad.“
TOM: „ A tady je vchod do vzduchotechniky.“ Semir se podíval na zeď.
SEMIR: „ A kdo tam poleze?“
BONRÁT: „ Hoďte si korunou vy tři. Půjdu sehnat ten žebřík.“ Odešel za Adamem Lambertem pro žebřík. Tom se Semirem se podívali na Tinu.
TINA: „ Co se koukáte na mě.“
TOM: „ K tobě se více hodí lezení v rouře.“ Dal Tině pusu na rty, spolu se Semirem odešel za Lambertem. Tina zůstala na chodbě sama.
TINA: „ Fakt moc skvělí.“

Adam Lambert sehnal žebřík, aby Tina mohla prohledat vzduchotechniku. Tina vylezla na žebřík, kde vyšroubovala 4 šroubky z krytu vzduchotechniky, kryt pak pustila Semirovi do rukou. A vlezla do tajuplných chodeb vzduchotechniky. V úzkých chodbičkách Tina chodila po čtyřech jako malé dítě. Tom se Semirem zkoušeli zdi, která z nich bude dutá. Nakonec to všechno vyhrála zeď, kde Tina vcházela do vzduchotechniky. Lambert sehnal nějaké nářadí, aby ji Tom se Semirem mohli probourat. Tom se Semire mezitím ničili zeď, Tina našla malý býlí plátěný pytlíček s penězi. Tak se vrátila zpátky, ale to už Tom se Semirem našli zlaté cihličky. Tina vykoukla z díry.
TINA: „ Bonráte, pozor, jinak budeš mít na hlavě penízky.“
BONRÁT: „ Tak sem s mini. Ty se vždy hodí.“ Tina mu hodila penízky, které skončili v Bonrátově náručí. A pak slezla po žebříku dolů.
SEMIR: „ Tohle mít na kontě tak se stěhuji někam do tepla.“
TOM: „ Už chci vidět tebe, jak si budeš vegetit někde na Haiti celej rok.“
SEMIR: „ Normálně.“ Tina se raději debaty zdržela a s Bonrátem odešla za Lambertem. Kde ji pak volala Engelhardtová
ŠÉFKA: „ Tino, jak jste uspěli?“
TINA: „ Šéfová, máme všechno. I když to chvilku trvalo.“
ŠÉFKA: „ A kde to bylo zašitý?“
TINA: „ Peníze byli ukryté ve vzduchotechnice a zlaté cihly byli zazděné do zdi.“
ŠÉFKA: „ Výborně, tak se vraťte na služebnu. Něco tu pro vás má Hartmut.“
TINA: „ Na služebně budeme rychlostí blesku.“ Šéfka se na druhém konci drátu jenom usmívala a zavěsila, Tina si uložila mobil do kapsy u kalhot.

Na služebně……. U Engelhardtové v kanceláři se sešli komisařové a Hartmut.
SEMIR: „ Hartmute, ty jsi nějak pracoval rychle.“
TOM: „ Copak jsi našel?“
HARTMUT: „ Nějaké kloudné stopy samozřejmě jsem nenašel. Není divu po tolika dnech ve vodě, ale našel jsem jeden otisk prstu.“
TINA: „ A ten patří komu?“
HARTMUT: „ Ten patří Sebastianovi Mattnerovi. Asi tak před 15 lety vyloupil banku, s bankou mu pomáhali další tři lidé.“
ŠÉFKA: „ Andrea hledá další podrobnosti k případu.“
SEMIR: „ A teď si vy vzpomněli, že chtějí své ukradené věci z banky.“ Do kanceláře přišla Andrea.
ŠÉFKA: „ Copak jste našla?“
ANDREA: „ Další jména jsou: Michael Wolters, Mark Fischer a Tim Mark.“ Položila všechny tři papíry s muži na stůl. „Všichni čtyři se znají dlouho, už minulosti provedli malé prohřešky. Z banky si odnesli 300 000 € a 500 000 ve zlatých cihlách. Samozřejmě, že se nikdy nenašli. Mattner, Wolters, Fischer a Mark se ukrývali v zahraničí, každý na jiném místě. Před několika týdny se vrátili do Kolína pro své ukradené věci.“
TOM: „ To by odpovídalo, co jsme našli.“
ANDREA: „ Ještě jsem našla něco okolo toho domu, kde má Lambert krámek. Ten dům se měl bourat a místo toho postavit nový a moderní obchodní dům. Ale nakonec radní rozhodli, že se dům nechá. Na těžké náklady se opravil a prostory prodal obchodníkům.“

V bytě Adama Lamberta……. Tina zajela za Adamem Lambertem, kde ho hlídají, Hote a Bonrát. Tina mu byla vysvětlit šéfčin plán. Engelhardtová chce, aby se Sebastianem Mattnerem sešel, kde mu předá zlaté cihly s penězi, ale budou to jenom nastříhané papírky a pár kamení, aby to bylo přiměřeně těžké.

Adam Lambert se spojil se Sebastianem Mattnerem, aby se s ním dohodl na schůzce, která se bude konat pod dálničním mostem.

Pod dálničním mostem……. Adam Lambert čekal pod dálničním mostem na Mattnera s penězi a se zlatem. Adam měl na sobě neprůstřelnou vestu, aby se mu nic nestalo. Dálniční policie s kolegy byli v blízkém okolí, čekali jako myšky až se objeví Sebastian Mattner. Po chvilce se objevil černý Jaguár, který zastavil, z něho vystoupil Mattner. A šel k Lambertovi. Lambert držel v ruce kufřík a byl trochu nervózní, protože netuší, co udělá i když ho dálniční policie vybavila neprůstřelnou vestou.
MATTNER: „ Tak máte to?“
ADAM: „ Samozřejmě.“ Ukázal mu kufřík s penězi a se zlatými cihlami. Mattner si pro něho došel až k Adamovi. Adam mu ho předal do ruky. Mattner si vzal kufr a odcházel ke svému autu, po cestě se zastavil a svou pravou rukou dal pod sako a vytáhl zbraň, otočil se k Adamovi a třikrát vystřelil po Adamovi, aby se zbavil svědků. Adam se složil k zemi, Mattner utíkal ke své mu autu, ale to už zasáhla i dálniční policie. Začali po Mattnerovi, aby ho zastavili, ale nemělo žádnou cenu. Mattner se svým autem ujížděl pryč. Tina se krátce postarala o Adama, ale pak se o ně postarali kolegové. Adam měl lehce postřelenou levou ruku. Tom se Semirem nasedli do BMW a ujížděli za Jaguárem, který se projížděl v místních malých uličkách. Jejich honička se neobešla bez střelby a kličkování mezi ostatními vozidly na silnici. Mattner si strefil do nádrže BMW, a z BMW vytékal benzín přímo na silnici, kudy jelo. Tom se Semirem zatím tomu nedávali pozor. Za nimi jeli kolegové. Tina si vypůjčila policejní vůz a jela s ním opačným směrem, kde by mohla na příhodném místě zastavit Jaguár. Jeden z kolemjdoucích na chodníku upustil na zem nezhasnutý nedopalek doutníku, který se odkutálel k benzínové čáře. Ale jedoucí policejní vůz smetl nedopalek na stopu po benzínu a za BMW se udělala hořlavá čára. Policejní vozy se hned zastavily. Tom žhavou čáru zahlédl ve zpětném zrcátku.
TOM: „ Proboha.“
SEMIR: „ Co je?“
TOM: „ Podívej se do zrcátka.“ Semir se podíval a uviděl hořlavou čáru. „Jeď rychlejš. Až ti řeknu, otočíš se o 360 stupňů.“ Žhavá čára za BMW byla pořádná, když byla příhodná příležitost, dal Tom Semirovi znamení, aby se několikrát za sebou otočil. Semir poslechl, když takhle udělal pár koleček, zastavil BMW, Tom se Semirem rychle vyběhl z BMW, které záhy explodovalo.
SEMIR: „ A jak teď dostaneme Mattnera?“
TOM: „ Mě se ptej.“ To už byla řada na Tinu, aby Mattnera zastavila. Policejní vůz se objevil naproti Jaguáru. Mattner pár krát vystřelil po policejním vozidle. To už Tina přemýšlela nad plánem, jak ho dostat. Tak mu udělala myšku, Jaguár se dostal do smyku, který na mokrém povrchu, kde byla větší vrstva vody po čistění vozovky silničářským vozem, Jaguár skončil ve výloze s květinami. Tina poblíž květinářství zastavila a šla pro Mattnera. Kolegové si ho pak jenom převzali, to už doběhli k nehodě i Tom se Semirem.
SEMIR: „ Ještě, že tu Tinu máme.“ Tom se jenom usmíval.

Druhý den před služebnou……. Adam Lambert se svou ženou byli poděkovat, že tak rychle vyřešili jejich případ a že pachatelé jsou za mřížemi. A že v teď v klidu budou moc vést dál svůj krámek s cyklistikou. Adam nabídl komisařům, že se u něho mohou kdykoliv zastavit a zařídit si u něho nějakou cyklistický výlet pro své kolegy a že budou vždy vítáni. Rozloučili se, Adam se ženou nasedli do auta a odjeli domů. Komisařové se odebrali na služebnu sepisovat hlášení.

Konec!!
Autorka: Tina11

_________________
Návsteva u podezrelé:
Sluzebná:"Dobrý den.Koho mám ohlásit?
Semir: "Sípkovou Ruzenku a Krakonose!"

http://kobrackarodina.blog.cz
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Povídka č. 035 - Zlatý úkryt
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Časy uváděny v GMT + 1 hodina  
Strana 1 z 1  

  
  
 odeslat nové téma  Odpovědět na téma