AFC11.cz    Diskusní fórum    Pravidla    FAQ    Hledat    Uživatelé    Registrace    Přihlášení 
odeslat nové téma  Odpovědět na téma
Odplata
zoe1997


Založen: 25. 08. 2011
Příspěvky: 3
Odpovědět s citátem
1.kapitola - Nejhorší sestra

Sedím v tom autě a hledím si do zaječích. Můj otec netrpělivě poslouchá basseballový zápas Ukrajina vs Německo.
,,A Dean nadhazuje...je to góóól....1:0 pro Německo" ozvývá se z rádia.
Moje sestra Joannie se raduje společně s naším otcem. To je moje noční můra.
Z dálky jsem spatřila policejní porshe. Něco se tu děje, anebo je to jenom obyčejná hlídka?
,,Tati?" promluvila jsem. Neodpověděl. ,,Tati" vykřikla jsem.
Pořád mne ignoroval.
,,To je co, Joannie, 1:0 pro nás, jsme nejlepší" vykřikl s plného hrdla.
,,Až moc nejlepší, pokud do pěti minut...." než stačila doříct, dali jsme další gól.
,,Bože ten Remus z Ukrajinců je tak nenormální" zaprskal otec.
Proč mne pořád ignoruje? Proč dělá jako bych tu nebyla?
Možná proto, že nejsem jeho dcera? Když se jmenuji Stoltová, krucipísek!
Zrovna zazvonil mobil.
,,Jo, čau Semire, po několika letech!" vykřikl můj otec.
,,Jo, taky se na tebe s Benem těšíme" zaradoval se jeho bývalý policejní partner.
Mluvili o nějaké firemní akci, to bude trapas.
Otec zaklapl mobil a změřil si Joannie pohledem, zase, jako kdybych byla vzduch.
,,Jeden na firemní akci určenou pro dálniční policii Berlín.....jó, Kobra je dobrá" radoval se otec, jako malé dítě.
Joannie začala řvát radostí.
,,Nemůžu se dočkat, až je spatřím" pohlédla na mne.
,,Jo, já taky se nemůžu dočkat, až je...." v tom jsem zmlkla.
Byli jsme na místě, kde se akce koná.
,,To je podraz" řvala jsem při obědě. Řízek s bramborovým salátem....mňami.
Po obědě jsem šla ostatní nerušit při zábavě, jinými slovy, šla jsem najít záchod, abych vyzvracela ten humus.
Když jsem šla ze záchodu, prohlížela jsem se v zrcadle.
Nějaká paní, která šla na WC se na mne podívala.
,,Co ti je?" podivila se.
,,Ale nic" zalhala jsem.
,,Neumíš moc dobře lhát" řekla pravdivě.
,,Andrea Šefrová, Semirova žena" potřásla si se mnou rukou.
,,Stoltová, křestním jménem Suzanne" představila jsem se.
,,Těší mne, ty jsi dcera bývalého parťáka mého muže?" zamumlala.
,,Bohužel" odfrkla jsem si.
,,Ale, no tak, všechno se spraví....." utěšovala mne.
Vyšli jsme z toalety společně.
,,Tak co, jaký to tu je?" zeptala se.
,,Báječný, nebýt mého otce a praštěné ségry" podívala jsem se na Joannie, jak dolejzá za kluky, kteří hráli fotbal.
,,Ahoj miláčku" pohlédl Semir na svou ženu.
Usmála jsem se, zabralo to.
,,Ahoj, Suzanne" pozdravil mne.
,,Těší mne" kývla jsem a běžela pryč, co nejrychleji jsem mohla. Tak tohle bylo fakt trapný.
Cestou jsem vrazila do Semirova současného parťáka, Bena. Vylil na sebe díky mně colu.
,,Jéžiši, omlouvám se, mrzí mne to" zrudla jsem vzteky jako krocan.
,,Podívej se na mne, jak to mám asi tady vyprat? Tohle je moje nejlepší sako" zamumlal.
Jo, a vypadáš jak pako, pomyslila jsem si.
Pohlédla jsem na fotbalové hřiště. Moje ségra se chovala jako blázen.
,,Robby, robby...do tohóóó" ten blonďák, asi tak sedmnáctiletý, dal zrovna gól.
,,Díky fešando za tvou podporu" poděkoval mý ségře.
,,To je tvoje sestra? Jste si vzhledem strašně podobní" podivil se.
Málem jsem zapomněla, že tam je. Civěl na hřiště, kde si hráli kluci ve věku 15-17.
,,To není sestra, to je ďábel a omlouvám se za to sako" zase jsem se rychle vytratila.
,,Hej a vypere to kdo?" zařval za mnou.
,,Sakra" zaklel Ben pak a začal to ze sebe stírat.
Dál už jsem jeho mumlání nevnímala, zalezla jsem do chatky, vzala si svou MP3 a pustila si hudbu.

2.kapitola - Benzinka

Otevřela jsem oči. Všimla jsem si, že je ráno. Usnula jsem. Kručelo mi v břiše. Můj otec chrápal jako sekačka na trávu a ségra se při spaní mazlila s plyšákem. Je jí už čtrnáct! To je trapas.
Koukla jsem se na hodinky a ručičky ukazovali čtyři ráno. Ještě nic na snídani nepodávali, tak jsem si umínila, že navštívím benzínku, abych si tam koupila něco k snědku.
Byl tam sympatický mladík. Měl světle-hnědé vlasy a oči zelené, jako smaragdový kámen.
Usmál se na mne. Pracovala tam s ním také prodavačka.
,,Co tu děláš tak brzo ráno? Jsi od těch poldů tady kousek za rohem?" vyptávala se.
,,Jo, proč?" podivila jsem se.
Muž přikývl.
,,Dobrá Steve" zamumlala žena.
,,Tvý poldový kámoši mají, to co patří nám" vytáhla kapesný nůž.
,,S trochou tvý pomoci to získáme zpět" usmála se ďábelským hlasem samotného lucifera.
Ach jo, mám po ptákách, neměla jsem s ní mluvit, nebo jsem měla alespoň zalhat!

3.kapitola - Telefonát
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Funéz


Založen: 23. 09. 2011
Příspěvky: 12
Odpovědět s citátem
No konečně pořádná povídka.
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Odplata
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Časy uváděny v GMT + 1 hodina  
Strana 1 z 1  

  
  
 odeslat nové téma  Odpovědět na téma