AFC11.cz    Diskusní fórum    Pravidla    FAQ    Hledat    Uživatelé    Registrace    Přihlášení 
odeslat nové téma  Odpovědět na téma
Stíny minulosti - návrat II.
Božena Loupancová


Založen: 20. 11. 2010
Příspěvky: 3
Odpovědět s citátem
Stíny minulosti - návrat II.
Den se probouzel do krásného říjnového rána, když se Tom vrátil z noční služby . Elena už byla na nohou, připravovala právě snídani. " Dneska jsme se Semírem najezdili hromadu kilometrů, naštěstí byl všude klid." "Však už si odpočineš, odpověděla Elena, která přebalovala půlroční Katrin. Bruno se vyhrabal z teplé postýlky a už seděl Tomovi na klíně:"
Tati a přijde dneska strejda Semír." "To víš, že přijde ," odpovídal polohlasem unavený Tom. "Bruno nech tatínka, nasnídej se , vezmu tě do školy, jedeme s Karin na půlroční prohlídku," otočila se k Tomovi, který se chystal do postele, po noční službě….
"Semíre, to je dobře, že už jsi doma. Měla jsem o tebe strach," vítala Andrea Semíra, který měl už nočních služeb plné zuby. Andrea na Semírovi lpěla, čím dál víc, už šest roků jsou spolu a dítě do jejich rodiny ne a ne přijít. Semír věděl, že se Andrea tím trápí, pohladil ji po vlasech, něžně jí políbil a jako by četl její myšlenky : " Andreo víš, co jsem ti říkal, přijde čas, přijde malý Semírek a nebo malá princezna." … Andrea odešla do práce a Semír už podřimoval v e voňavých peřinách.
Na služebně dálniční policie bylo všechno při starém. Šefová svým mužům vládla rukou přísnou, ale spravedlivou. " Dálniční policie Gerkhanová, prosím, co se stalo?, " přijímala Andrea služební hlášení. " Šefová na dálnici někdo střílel na školní autobus, víc mi neřekli."
Herzbergr a Bonrath už vyrazili. " Tady Kobra 4, šéfová jsme na místě, naštěstí řidič jel pomalu, autobus narazil do svodidel, pár dětí má nějaké škrábance, konec." Díky , že to takhle dopadlo, ale proč někdo střílel, právě na školní autobus. Andreo, povolejte Semíra a Toma do služby, musí okamžitě začít s vyšetřováním.

Elena vysadila před školou Bruna, tak pusu mamce a už mizel ve dveřích školy. " A my jedeme k panu doktorovi princezno," otáčela se na malou Katrin. Elena , byla velmi opatrná, nikdy nezapomene, jak ji Max unesl s maličkým Brunem.
Semír a Tom byli na místě nehody, oba byli nevrlí a nevyspalí. " Tome sakra, proč někdo střílí na autobus s dětmi, to snad není normální člověk." Rozčiloval se po právu Semír.
" Půjdu se podívat odkud střílel, třeba po sobě zanechal nějaké stopy," " Počkej Semíre jdu s tebou." Bylo to jako hledání jehly v kupce sena, přijeli i kriminalisté se psi, našli místo odkud se střílelo. " Podívej Tome, to jsou nábojnice z lovecké pušky," řekl Semír . Pes zachytil stopu pachatele, ale ta vedla jen na kraj lesní cesty, dál už pravděpodobně odjel terénním autem, podle stop pneumatik
Stříbrné BMW zastavilo před služebnou dálniční policie. " Semíre, víš,že máte dnes s Andreou přijít, Bruno se tě nemůže dočkat, člověče, někdy si myslím, že tě kluk má radši než mě ." " No to se nediv, ty přísný táto, to já jsem hodný strýček ne?", pronesl samolibě Semír. Bruno na něm opravdu lpěl, Semír ho dokonce vzal několikrát na jízdárnu, a koně se Brunovi hodně líbili, v tom si se Semírem opravdu rozuměli….
" Andreo, prosím tě podívej se do databáze, kdo vlastní loveckou zbraň, a nemá čistý trestní rejstřík , a ještě prosím tě proklepni ty, co byli propuštěni na svobodu , myslím tak měsíc dozadu bude stačit," žádal Semír po své ženě.
Andrea žhavila počítač, vylučovala jednoho podezřelého za druhým. Náhle strnula: " Semire, Tome, před čtrnácti dny byl propuštěn i Max Schwarz." " Ale proč by střílel na školní autobus," ze Semíra jen vypadlo jedno jméno: "Bruno." Jestli je to Max, určitě se bude chtít mstít, je už takový. Naštěstí dnes Bruna vezla do školy Elena, když jela s malou na prohlídku" , roztřeseným hlasem oznamoval Tom a už vytáčel mobil své ženy. Elena se zanedlouho ozvala, "Eleno prosím tě dej na sebe pozor a na malou, nikomu neotevírej, já vyzvednu Bruna ze školy a hned jsem u tebe." " Tome, co se stalo!", v Elenině hlase se mísil strach s obavami.
" Všechno ti vysvětlím," už jedu domů. Semír pochopil Tomovy obavy a proti jeho odchodu nic nenamítal, ještě ve dveřích se Tom otočil k Semirovi: " Ale ta návštěva dnes platí."
I Semír s Andreou odjeli domů…
" Andreo, já si ještě zajedu na jízdárnu, pojedeš se mnou," něžně se ptal své ženy Semír.
" Semíre jeď sám, já jsem nějaká unavená, raději si půjdu lehnout."
"Tak dobře, miláčku, za hodinku se vrátím a půjdeme k Tomovi, Semír políbil svou ženu na rozloučenou a odjel se po dnešním dni odreagovat na jízdárnu. Koně pro něj byli, tím pravým prostředkem k načerpání duševní pohody. Při projížďce krajinou vnímal jen rytmus kopyt svého koně a nechal se unášet krásnou krajinou. …
Uplynuly dvě hodiny a Semír se nevracel, Andrea jako by tušila, že něco stalo.
"Ahoj Andreo," v telefonu se ozval hlas Eleny, " Eleno prosím tě je už Tom doma, myslím, že se Semírovi něco stalo, jel na vyjíždku už to jsou dvě hodiny a ještě se nevrátil…"
" Andreo, buď klidná, pošlu pro tebe Toma, přijedeš ke mně a Tom se půjde podívat na jízdárnu," utěšovala Andreu Elena, která sama moc klidná nebyla po tom co jí Tom všechno , co se týče Maxe Schwarze popovídal, a byla vlastně ráda, že nebude s dětmi sama.
Tom se rozjel na jízdárnu, už z dálky viděl, že se něco stalo, sanitka někoho odvážela.
" Haló, lidi co se tady děje?" křičel Tom. "Semír spadl z koně a rozbil si hlavu, když se kůň vrátil sám, šli jsme Semíra hledat. Má svou oblíbenou trasu, tak to nebyl žádný problém, našli jsme ho brzy.." " Ale neříkejte mi, že by Semír spadl z koně, ten už se v sedle narodil.." přerušil koňáka Tom, " No jo ten kůň upadl, podívejte se jak má sedřená kolena, je div že si nezlomil vaz, když mu někdo do cesty natáhne drát, pokračoval ve vysvětlování koňák. " Co, že ?, drát, jaký zase drát?, chytal se za hlavu Tom. " Musím se tam jít podívat," odhodlaně prohlásil, s vidinou nějakého nálezu. Tom prohledával okolí Semírova neštěstí, na lesní cestě bylo sotva vidět, ale přece jen si všiml vzorku pneumatik terénního auta, byl by přísahal, že je stejný jak ráno, při neštěstí se školním autobusem. " Za tím určitě stojí Max,chce se nám pomstít všem," pomyslel si v duchu Tom…
Anderea chovala malou Katrin, která jí spokojeně vrněla v náručí. " Teto a kde je strejda Semír, dožadoval se Bruno. Ale Bruno strejda za chvíli přijde i s tátou." Elena si všimla, jak je Andrea unavená a nabídla jí aby si na chvilku odpočinula, Andrea za chvíli nevěděla o světě a snad to bylo pro ni to nejlepší….
Tom se cestou domů zastavil v nemocnici, Semír hlavu ovázanou ,ale už byl při vědomí.
" Tak co, parťáku, když nebouráš na dálnici, tak alespoň v lese,?"vítal Tom Semíra, a byl rád, že to dopadlo poměrně dobře. " Nevím vůbec,co se stalo, najednou jen tma a probudím se až tady." A tak Tom, začal Semírovi vyprávět své dojmy a podezření. Tak to Tome vidíš: "Někdo mě tajně špehuje a já o tom ani nevím, a co Andrea?" staral se Semír. " Andrea je s Elenou u nás a bude u nás tak dlouho, dokud se neuzdravíš." " Ale těch pár škrábanců a otřes mozku , to snad budu za chvíli doma." "Ale pro jistotu, tě nechám hlídat.",prohlásil rozhodně Tom. …
"Tome, co se stalo", starala se Elena, " ale Semír měl nehodu, někdo pod nohy jeho koně natáhl drát , a jsem si skoro jistý, kdo to byl." " Neříkej, že Max, to už je jak naše noční Můra", s obavami pronesla Elena. " A kde je Andrea", " Andrea spí, byla unavená, že usnula jako špalek, nějak se mi nelíbí, jako by byla nemocná. Opatrně jí to řekneme až ráno," ukončila rozhovor Elena.

Celou dlouhou noc Tom probděl, v hlavě se mu rojili otázky i odpovědi . Byl rád, že je ráno, studená sprcha mu udělala dobře. "Tome, kde je Semír?" ptala se tázavě a se strachem v očích Andrea. Tom jí opatrně všechno vysvětlil, " Musím za ním", prosím Tome "odvez mě."
" Eleno buď doma" , já Bruna zavezu do školy, a vyzvednu ho taky," s obavami se loučil.se ženou Tom. " Tati, já chci taky za strejdou, alespoň se podívat" ,žadonil Bruno, a tak Tom jel jako první k nemocnici.
Semír seděl na posteli a bylo mu očividně líp, " Simíre, Andrea mu vběhla do náruče, a z očí jí tekly slzy," " Ale Andreo, už je dobře, hladil ji po plavých vlasech Semir. Bruno si taky přidal trošku do mlýna: " Strejdo zítra tě budu čekat u koníků , jo?" " Víš Bruno na koníky půjdeme až spolu, teď by mi na hlavu nikdo nenasadil jezdeckou čepici, a jezdec bez čepice jezdit nesmí," ,vysvětlil Brunovi Semír, hladíc jeho na krátko ostříhaného ježka. Bruno se se strejdovou odpovědí spokojil a poslušně chytil za ruku tátu . "Tak jedeme do školy, Andreo, tebe hodím do práce. Tak se uzdravuj parťáku", podával Semírovi ruku Tom.
Na nemocniční chodbě byla Andrea bledá jak stěna: " Tome není mi dobře, já si zajdu k doktorovi, prosím tě omluv mě u šéfové." " Andreo buď opatrná, a domů se vrať k nám ."
Tom vysadil Bruna u školy, počkal až se za ním zavřou dveře a jel na služebnu, kde všechno do nejmenších detailů povyprávěl šéfové. Byl si naprosto jist tím, že za oběma nehodami stojí Max. " Takoví by se z basy neměli vůbec pouštět,"dokončil vyprávění Tom.
" Dobře Tome, necháme hlídat váš i Gerkhanův dům, nic jiného nemůžeme teď dělat, než čekat, až Max udělá někde chybu,"dokončila rozhovor šéfová. " Tome vezměte si Bonratha a podívejte se po místech, kde by se mohl Max skrývat."
Andrea čekala na vyšetření, její myšlenky byly u Semíra, bez něj by těžko dokázala žít.
" Paní Gerkhanová, můžete k panu doktorovi,"zvala ji sestra do ordinace. To co se odehrálo v příštích minutách lze jen těžko popsat. Celých dlouhých šest let čekala Andrea tuto zprávu:
Tak maminko, podívejte se na monitor, tady bije jedno a tady druhé srdíčko vašich dětí. Musíte být na ně i na sebe opatrná." Andree se z očí řinuly slzy štěstí. Musí to jít oznámit Semírovi. Taková zpráva, ho brzy postaví na nohy.
Andrea celá uplakaná nahlédla do pokoje k Semírovi, Ten měl oči zavřené, ale nespal.
Něžně ho uchopila za ruku, Semír otevřel oči: " co se stalo, proč pláčeš?, Andreo tak řekni něco," Semír měl o Andreu obavy. " Víš Semíre, nevím jak ti to říct, nic mi není jsem naprosto zdravá a teď nejšťastnější ve svém životě, když vás tady mám všechny pohromadě.
Semír nic nechápal, vždyť tady byl jen on a Andrea," A .. A.. Andreo ty budeš mít vlastně my budeme mít malého Semírka.." koktal Semír. " To víte děti, tohle je váš táta, ten nejlepší člověk na světě:" přiložila Semirovu ruku na svoje bříško. , No jo taťko nebude to jen Semírek , ale možná ještě malá Andrea, zkrátka budeš dvojnásobný táta." Semír pusu otevřenou dokořán, byl jak ve snu, Andreu by na rukou nosil, vždycky si děti hodně přál, ale nedával to najevo, aby se Andrea netrápila.

Tom s Bonráthem objížděli místa, kde se Max mohl, zdržovat, ale nikde nic. Řeknu Andree ať se podívá do počítače, jestli nemá Max nějakou přítelkyni." Ozval se Tom, ale vzápětí si uvědomil, že Andrea šla k doktorovi. Zazněla povědomá melodie Tomova mobilu, " ahoj Tome , prosím tě odvez moji Andreu domů, udělej to pro nás parťáku," zněl z mobilu Semírův hlas. " No jo ty marode, už jedu." Tom vysadil na služebně kolegu a jel do nemocnice. Otevřel dveře pokoje a Semír s Andreou zářili, jako by byly Vánoce, "co se stalo"
Nechápavě vrtěl hlavou Tom. " No co budeš strýčkem, a přímo dvojnásobným," oznámil Tomovi hrdý nastávající otec. Andrea stála u okna a dívala se ven na parkoviště, " Tome co to tam ten člověk dělá u tvého auta". Tom byl jedním skokem u okna, " to je Max!. Zavolám posily, ať ho nevyplašíme. Zanedlouho městem burácely policejní sirény, Max Schwarz neměl, kam utéct. Na Tomově autě museli pyrotechnici zneškodnit bombu, pod tíhou důkazů se Max ke všemu přiznal. U jeho nové přítelkyně našli i zbraň ze které se střílelo na školní autobus.
"Proč to všechno dělal," ptala se Elena Toma, který přijel i s Andreou., " měl na mysli jen ajen mstu , nikdy se nesmířil s tím, že o tebe přišel, ale teď mu hrozí doživotí a ústavní léčba."
" Jak vidím tak Semír je už taky v pořádku, když tak záříš" otočila se k Andree Elena. " No, za tři dny ho pustí domů , ale Eleno já jsem nejšťastnější v životě, konečně budeme taky rodina." Elena Andreu srdečně objala..a sdílela s ní její radost.
Uplynulo půl roku a pyšní rodiče Andrea se Semírem vezli široký kočárek, kde spokojeně vrněly jejich dvě děti Semírek a Elenka.
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
AnnaE


Založen: 14. 10. 2009
Příspěvky: 151
Odpovědět s citátem
I pokračování se ti povedlo.
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Stíny minulosti - návrat II.
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Časy uváděny v GMT + 1 hodina  
Strana 1 z 1  

  
  
 odeslat nové téma  Odpovědět na téma