AFC11.cz    Diskusní fórum    Pravidla    FAQ    Hledat    Uživatelé    Registrace    Přihlášení 
odeslat nové téma  Odpovědět na téma
Přežij
RockySmile11


Založen: 12. 04. 2009
Příspěvky: 26
Bydliště: Třebíč
Odpovědět s citátem
Ahoj, mám pro vás svou první povídku, která nese název PŘEŽIJ…

Jednoho zimního dne se Tom a Semir rozhodli, že by měli vyzdobit stanici vánočními ozdobami. Stávali brzy ráno, Tom měl Semira vyzvednout v 5:15, přijel před dům, zazvonil a vyčkával příchodu Semira. Minutu čekal… nic. Chvíli na to se otevřely dveře, vyšla Andrea v županu a neochotně se na něj podívala se slovy: „Tome, prosím tě, měl bys přijít v jinou dobu, vždyť je 5 hodin ráno!“
„Ahoj Andreo, co tady děláš? Ty a Semir…“
„Tome,“ přerušila ho Andrea, „mohl bys mi laskavě vystvětlit, co tady chceš?“ Andreina nálada klesla na bod mrazu, tvářila se nezaujatě a navíc ještě dlouze zívla.
„No, víš, tak, teda,“ zamlouval Tom, „no, dobře, že si to ty. Budeme dělat výzdobu stanice,“ usmál se Tom a opřel se o futra dveří. Za chvíli přicupytal Semir, kolem sebe ručník, nepřipravený, neoblečený. „Je, Tome! Ty už si tady?“
„Jo, tak dělej, pohni, ať to máme do rána hotový,“ povzbudil Semira Tom a chtěl se rozloučit s Andreou. To ovšem nestihl, protože Semir mu zabouchl dveře před nosem.


O 5 minut později…

Tom už nervózně přešlapoval po čerstvě napadaném sněhu, mrzly mu prsty u nohou. Měl sice kvalitní boty, ale ty zimu neodvrátili. Vydechl a z úst mu vycházela bílá pára. Konečně se otevřely dveře. Tom se nezmohl na nic jiného než: „Semm-iii—reee, kdeee-jsiii-taaak-dlouhooo--???“ Byla mu strašná zima.
„Nojonojo, už jdu,“ pohodil Semir, ale když vyšel ven zkoprněl. „Nemohli by jsme se zase vrátit? Je tady celkem zima, hi?“ Tom se naštvaně podíval…
„ Semireee,“ udělal rozčilený výraz, trochu unavený, „ já tady tvrdnu už dobrejch sedm minut a ty příjdeš a už si stěžuješ!“
Semir se na něj podíval a prohodil slova, něco jako nojo, vždyť už jdu. Nebylo mu moc dobře rozumět.

Po příjezdu na stanici…

„Semire, klíče,“ řekl Tom a natáhnul k němu ruku, požadujíc od Semira klíče ke stanici. Semir chvíli prohledával bundu s kožíškem a nakonec zjistil, že si klíče uschoval do kapsy u riflí.
„Tady jsou,“ vysoukal z kalhot klíče a podal je Tomovi.
„Toto trvalo,“ zasmál se Tom a odemčel zadní dveře stanice. „Šéfová nic neříkala, že chybí klíče Semire? On jenom nevinně zakroutil hlavou s posměšně znícím slůvkem: „Ne…“
Po chvíli donesl Tom z auta různé ozdoby a tintěrátka, položil je na stůl. Za chvíli se Semir poloobjevil, kryl ho menší vánoční stromek, ještě samozřejmě bez ozdob. Nemohl se s ním protáhnou dveřmi.
„Tome, mohl, by-by jsi mi trochu pomoct? Já jsem se tady zašprajcnul!“
„Už běžím, prosim tě, cos vyváděl?“ zeptal se Tom a přitom se smál od ucha k uchu.
„Já nic, odsekl Semir, „to ty! Ty jsi vybíral vánoční stromeček! A plně jsi mě přesvědčil, že je to ten nejlepší a že se do dveří vejde. Ale já zatím prociťuju pravý opak!“ Tom chvíli koukal a dodal:
„Hm, nojo. Ale doba se mění a stromky rostou Semire.“ Potom se smáli a pokoušeli se protáhnout stromek dveřmi. Tom už vypadal trochu naštvaně, tak zabral vší silou, a za chvíli už ležel na zemi služebny nejen stromek, ale i Tom se Semirem. Tom ležel zavalen stromem, na stromu zase Semir, který nečekal, že stromek protáhnou a tak sletěl přímo do pichlavých větví. „Ještě, žes nevybral borovici Tome!“ Teď byli oba rádi, že leží, ať už zavaleni, nebo ne, na té jedličce. Neměla tolik pichlavé jehlice.

Potom už tmavooký policista zdobil stromek a jeho modrooký parťák začal vyvěšovat různé řetězy, ozdoby, nápisy Veselé Vánoce a jiné další ozdůbky. Po dvou hodinách práce, nějak usli… Spali na zemi. No, on prvně začal zívat Tom, potom si lehnul na zem a spal. Později, když si chtěl jít Semir uvařit kafe, tak o Toma zakopl. Ozvalo se jenom krátke au… a potom už se mu nechtělo vstávat tak zůstal polovičně ležet na parťákovi.

Ráno…

„Jeejda!“ Vylekala se Andrea, když přišla ráno na stanici. Potom, když si stačila prohlédnout pozici kolegů, povšimla si krásné vánoční výzdoby. „Jééééééééééééééééééééé!!!“ Zakřičela Andrea nahlas. Chtěla se jít podívat dál, zapomněla však, že na zemi leží její dva kolegová… a zakopla o ně. V tom se probudil Tom a strčil do Semira. Znenadání se na stanici objevila šéfová se slovy: „Dobré ráno kolegé, co to tady provádíte hned po ránu?“
„Ale, šéfová,“ říkala Andrea a pomalu se sbírala ze země, „tady chtěli Semir s Tomem udělat vánoční výzdobu a nějak usli na zemi.“
„To bych ještě pochopila,“ řekla šéfka, „Ale co jste tam dělala vy, Andreo?“
„To je tak, já jsem se chtěla pokochat a zakopla jsem o ně.“
Šéfová její slova ale nějak moc nevnímala. Úplně se zarazila, když viděla krásnou služebnu. „Nádhera!“ To bylo jediné slovo, co ze sebe vydala. Zatím se ze země posbírali Semir s Tomem a ochotně pozdravili vedoucí oddělení. Andrea už už běžela k telefonu na jejím stolku. Zatím tam něco vyjednávala.
„Kranichu, co to máte na čele?“ zeptala se šéfová.
„Co, cože?“ Tom vůbec nepomyslel na to, že usnul na vánoční ozdobě, necítil ji, jediné možné vysvětlení odůvodnil tak, že to byl jeho polštář. Když ho uviděl Semir dostal obrovskej záchvat smíchu. „Hmmm, být tebou parťáku, bych se moc nesmál,“ podíval se na Semira Tom a podával mu zrcadlo, které leželo na Andreině stole. Ta ještě stále držela sluchátko od telefonu a řešila nějakou situaci. Semir, poté, co se viděl, dostal ještě větší záchvat smíchu. Obličej mu zdobily lepící třpytivé hvězdy, které s nadšením brzy ráno lepil na okna. Smích ho přešel poté, co jim Andrea ohlásila, že na dálnici vypukl požár způsobený srážkou tří aut…

Rychle sebrali bundy, nasedli do Semirova stříbrněho BMW a ihned se s blikajícím majáčkem bleskurychle vydali na místo požáru. Už z dálky se na nebi objevoval tmavý dým způsobený mohutným ohněm. Když se blížili k místu nehody, úplně ztuhli.
„Pane bože!“ vykřikl Tom a ukázal na oheň, který se rychle přesunul k blízkému lesíku u dálnice. Semir šlápnul na plyn a zanedlouho byli na místě. Tom ined vyndal hasící přístroj a snažil se hasit oheň.
„Jak to, že tu ještě nejsou hasiči sakra?“ zeptal se Semir policisty, který pomáhal lidem, kteří se nadýchali kouře.
„Stala se nehoda, musí ještě počkat, neprojedou tam!“
Semirovi ztuhla krev v žilách, silně se bál jedné věci… co když se požár rozšíří tak rychle, že stihne spálit celý les? Nevěděl si rady. Ještě se stále divil, že se na sněhu požár dokáže tak rychle šířit.

Tom, který zaběhl víc do lesa ještě stále hasil. Posunoval se stále hlouběji do lesa, byl ale ještě stále blízko dálnice. Oheň se rozšířil až k blízké boudě s hořlavinami, jenže tu Tom přehlédnul, neměl ani šanci utéct, stále hasil. Semir už ho pěknou chvíli hledal, konečně ho uviděl. Nevěděl, jestli se má radovat a nebo obávat, všimnul si té boudy s hořlavinami, v tu chvíli věděl, že se radovat určitě nemá. Ihned se za ním rozběhnul.
„Tome!“ Semir křičel z plna hrdla, Tom ho však neslyšel. Najednou se ozval výbuch, otřásla se zem.
„Ne!!! Tome!!! To ne!“ běžel rychle k Tomovi. Ozval se další výbuch, který byl až příliš blízko Semirovi…

Arrow Arrow Arrow

„Co… co se stalo?“ promluvil ještě ze spaní Semir. Otevřel oči a spatřil bílé zdi a okno, ze kterého vycházelo velmi silné světlo, musel přimhouřit oči. Někdo ho jemně vzal za ruku, kterou měl položenou na čisté peřině. Trochu se lekl a trhl sebou, ale později zjistil, že jeho ruku svírá Andrea.
„Semire, jak Ti je?“ zeptala se jemným hláskem Andrea.
„Kde je Tom? Andreo, kde je Tom?“
„Je ve vedlejším pokoji, ale nemusíš se bát, bude v pořádku“, uklidnila ho Andrea, která byla velice dobře informována, „nemusíš se bát, je v dobrých rukou.“
Semir se zklidnil, ale srdce mu nepřestávalo bušit velmi vysokým tepem. Vzomínal si na každý okamžik z té včerejší události.
„A co je vlastně se mnou?“ ptal se Semir.
„Máš otřes mozku a zlomené zápěstí,“ takže žádné honičky, jasný?“
„Ale Andreo!“ Udělal na ni psí oči. Jako že, vždyť to je jen otřes mozku a zlomené zápěstííí… Nooo, to se prostě musí přežít.
„Semire, teď Ti řeknu jednu věc, ale slib mi, že nebudeš vyvádět, ano?“ Andrea ale dobře věděla, že určitě vyvádět bude. „Takže, naši technici přišli na to, že ta nehoda byla zřejmě úmyslná. Někdo polil silnici a les benzínem. Podle Hartmutta chtěl někdo rozšířit požár, aby odlákal pozornost od loupeže. Včera totiž ve stejný čas jako se stala ta nehoda a vznikl požár byla vykradena největší banka ve městě.“ Andrea si konečně oddechla od složitého vysvětování, na které byla ale zvyklá z práce.
„Cože? No tohle! To se musí vyřešit ihned!“
„Co jsme si slíbili Semi? No, že nebudeš vyvádět! Ty teď musíš odpočívat!“
Semir by nejradši vyskočil z postele a ještě v nemocničním pyžamu letěl honit zločince i když ještě zatím neměli žádný důkaz, který by odhaloval pachatele. Po tom, co ho Andrea horečně přemlouvala, aby nepanikařil, se konečně zklidnil a zeptal se, zda-li může navštívit Toma.
Andrea byla za lékařem, co ošetřoval Toma i Semira a zeptala se na otázku, co jí položil Semir. Doktor to Semirovi a Andrei povolil. Při příchodu do pokoje, ve kterém měl ležet Tom všichni zůstali nehybně stát, až potom Semir rozzřeným hlasem zařval na celé patro nemocnice: „Kde je Tom?!“
Semir zuřivě začal prohledávat pokoj, zjištění, že Tom není na pokoji ho naprosto zlomila. Neměl už trpělivost, chytl doktora za plášť a přitáhl ho: „Jestli se ještě něco horšího stane s mým parťákem, tak si piš, že to nepřežiješ!“
„Pane Gerkhane, uklidněte se prosím. Není možné, aby pan Kranich sám někam odešel, je silně zraněný a navíc byl, když jsme ho odvezli na pokoj ještě silně omámený z prášků proti bolesti.“
Semir na to měl jediné slova: „A tím chceš říct, že ho unesli?! Proč ho vlastě nehlídali? Andreo, ať po něm okamžitě vyhlásí patrání! Jestli to Tom nepřežije, tak…
„Semire, neboj se, uvidíš, že mu nic nebude.“
Andrea moc dobře věděla, že by se jí teď Semir nejradši vytrhl z objetí a vydal se Toma hledat, beze stopy, bez důkazů, klidně v pyžamu…




Omlouvám se, pokud najdete v povídce nějaké chybičky

P.S. Potěší mě každý koment Wink
Snad se vám povídka bude líbit Very Happy
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Přežij
Katrina


Založen: 30. 09. 2008
Příspěvky: 38
Bydliště: Trutnov
Odpovědět s citátem
Ahoojky
povídka se mi moc líbila je pěkná Wink katrina

_________________
Tom: "Poď parťáku, někam tě zvu!"
Semir: "Ty ?"
Tom: "Co je ?"
Semir: "No ale doufám, že to taky zaplatíš. "
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
K.Thaler


Založen: 16. 12. 2007
Příspěvky: 231
Bydliště: Břeclav
Odpovědět s citátem
No to je superníííííííí xD Hups Laughing mám tu větší výtlem xD heej,já chci vidět Tomíška a Semirka s vánočníma koulema a hvězdiškama na ksichtíčku!!!!Tyjo:D Super povídka,jen tak dál=) Laughing

_________________
,,Předjelo mě prase!"
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuOdeslat e-mail
Vojta


Založen: 26. 06. 2009
Příspěvky: 34
Odpovědět s citátem
Povídka super! Mr. Green
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
RockySmile11


Založen: 12. 04. 2009
Příspěvky: 26
Bydliště: Třebíč
Odpovědět s citátem
Přidána další část povídky Smile Je vyznačena modrou barvou Smile

P.S. Děkuji všem za komenty Wink Very Happy
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Vojta


Založen: 26. 06. 2009
Příspěvky: 34
Odpovědět s citátem
Ahoj RockySmile11, 2.část povídky je super.
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
RockySmile11


Založen: 12. 04. 2009
Příspěvky: 26
Bydliště: Třebíč
Odpovědět s citátem
Vojto Děkuju Smile
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
mimika


Založen: 05. 12. 2009
Příspěvky: 28
Bydliště: Komárno, SK
Odpovědět s citátem
skvela povidka. stastne a vesele vianoce
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
RockySmile11


Založen: 12. 04. 2009
Příspěvky: 26
Bydliště: Třebíč
Odpovědět s citátem
Děkuji Mimiko Smile
Tobě taky Wink
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
AnnaE


Založen: 14. 10. 2009
Příspěvky: 151
Odpovědět s citátem
Povídka super, má jenom jednu chybu. Nemá pokračování Very Happy . Tak to naprav Very Happy Very Happy
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
RockySmile11


Založen: 12. 04. 2009
Příspěvky: 26
Bydliště: Třebíč
Odpovědět s citátem
AnnaE napsal:
Povídka super, má jenom jednu chybu. Nemá pokračování Very Happy . Tak to naprav Very Happy Very Happy

Ok Very Happy Jsem ráda, že se Ti líbí Smile
Pokusím se napravit chybu Smile
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Přežij
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Časy uváděny v GMT + 1 hodina  
Strana 1 z 1  

  
  
 odeslat nové téma  Odpovědět na téma