AFC11.cz    Diskusní fórum    Pravidla    FAQ    Hledat    Uživatelé    Registrace    Přihlášení 
odeslat nové téma  Odpovědět na téma
Nabručená
kajusia


Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 447
Odpovědět s citátem
Nevím, jak Vám, ale mně připadá, že je teď nějaké divné období. Hodně lidí bručí, hodně lidí se mračí a vám to podkopává již tak pracně vybudovanou dobrou náladu... Smile
Jedna taková, nabručená a nebojte, ono jí to zase přešlo, mršku blonďatou. Protože... Kdo by se vedle Frka mračil. Cool
Přeji hezké počtení, taková rychlovka o ničem. Embarassed


Šedé oko se zadívalo na tu, která s ním již nějaký ten pátek sdílela kancelář.
Čelo zdobilo několik vrásek, které se tam objevily vždy, když se mračila. Blonďaté pramínky vlasů padaly do šedomodrých očí, které byly nyní přivřené a šlehaly z nich blesky. Natahoval uši, zda neuslyší i hromy, které přece vždy o něco rychlejší blesky následují.
Nic.
V ruce žmoulala propisku, jejíž vršek bezmyšlenkovitě olizovaly narudlé rty, jež zvýraznila výraznou, avšak pořád ještě vhodnou barvou rtěnky.
Podepřel si hlavu a teď na už ani nepokoušel skrývat, že se na svou parťačku nekouká, ba přímo zírá.
Odložila propisku a zakabonila se ještě víc. Řasenkou zvýrazněné řasy zamrkaly, oči však dál pozorovaly pruh žaluzií, skrz které se do místnosti draly v tomto ročním období sice dravé, ale notně mdlé paprsky nejbližší hvězdy Země.
Prsty začaly trhat první papír, na který narazily.
„Zatraceně,“ ulevila si.
„Copak?“ odvětil a začetl se zpátky do nového komiksu, na který měl už dlouho zálusk a až dnes ho objevil na jedné z benzínových pump, u níž zaháněl žízeň svého plechového mazlíčka.
„Ale,“ zavrčela. „Právě jsem si z před hodinou vypsaného hlášení nadělala akorát tak stránku z trhacího kalendáře.“
Mužovo obočí vylétlo vzhůru.
„Šikulka,“
Nekomentovala to, místo toho vytáhla ze šuplíku nový formulář a jala se ho pečlivě vyplňovat.

Otočil další stránku, aby se konečně dozvěděl, jak to dopadne s hlavním zlosynem, který opět a zase ohrožoval celé město, jak už to v podobných příbězích bývá, ale nebylo mu dopřáno dané, podle ní čtivo akorát tak pro prťata, dočíst.
„Kašlu na to.“
„Zuz, copak je? Dneska jsi notně podrážděná.“
Déle by její z jeho pohledu naprosto zbytečné vrčení nesnesl.
„Nic, nic. Dolouskej si ten barevnej žvást, já si zajedu pro něco k jídlu.“ Dokonale vybruslila z odpovědi. Rychle si zapínala dlouhý, béžový kabát a přes ramena si přehodila rudou šálu.
„Tak to ani omylem, kolegyně. V takové náladě bys na dálnici určitě způsobila nějakou úžasnou havárii a to si na triko nevezmu.“
„Když to musí být, tak tu máš.“ Hodila mu klíčky od vozu a sama již kráčela pryč z kanceláře.

„Vím, že mi do toho nic není, ale… co ti je?“
Seděli na jedné z laviček, pod nimiž líně tekl Rýn, ignorovali kolemjdoucí a oba si nacpávali své již notně vyhladovělé žaludky: on s chutí pomáhal z povrchu zemského jednomu z doufejme plného masa hamburgeru v křupavé housce, tak vehementně, až mu kapička kečupu pocákala koženou bundu, ona se zručně oháněla hůlkami, do úst si vkládaje další kousek syrové ryby.
Podala mu papírový kapesník, aby si otřel jak zašpiněnou bundu, tak ústa lemovaná spoustou drobků.
„Nic, Franku. Nedělej si starosti.“ Odpověděla mu konečně poněkud smířlivým a příjemnějším tónem.
„Já bych rád, Zuz, ale když mu jeden celý den před nosem bručí, nadává a vzteká se, to se pak nestará těžko, víš?“ zazubil se a strčil zbytek balíčku s kapesníky do vlastní kapsy.
„Ono to vážně nic není, jenom hlouposti. Víš, někdy se člověku daří, pak však přijde období, kdy se vše krásně…“ odmlčela se, rozmýšleje si, zda poruší dekórum. „ bortí.“
„Hm,“
„Jsou to sice jen maličkosti, ale stejně to člověka prostě naštve.“
„Zlato, nepřenášej a nevybíjej si to na mě,“ zabručel.
„Promiň,“ broukla krotce. Tohle se jí nepodobalo a on si byl jist, že se to zase dlouhou dobu nebude opakovat.
„Hele, parťáku, kape ti to na kabát.“ Zachechtal se, kdy jeden z kousků využil její nepozornosti a vyklouzl z hůlek přímo na světlou látku.
Už už si myslela, že si zase zanadává, pak se ale podívala na svého kolegu, kterému z obličeje vesele prýštila škodolibá radost a pousmála se.
„Kéž už tohle divný období přejde…“ zabručela a vrazila mu do rukou tácek se zbytkem svého jídla, aby to vyhodil.
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuICQ
Ajši
Administrátor

Založen: 14. 10. 2007
Příspěvky: 1513
Bydliště: Hodonín
Odpovědět s citátem
V prvé řadě díky, díky, díky za novou povídku, Káji Very Happy u Tebe mám vždycky hroznou radost, protože jsou Tvá díla nejen zárukou kvality, ale i výrazem kontinuity celé afc11.cz Very Happy takže díky, že nezapomínáš Very Happy

Tým 2, ano?
Nu, můj oblíbený není, ale drobeček je drobeček a ty Tvé mám ráda Very Happy

Nalíčená Sus zuří? Very Happy copak jí přeletělo přes modrokrevný nosík? Very Happy

„Copak?“ odvětil a začetl se zpátky do nového komiksu, na který měl už dlouho zálusk a až dnes ho objevil na jedné z benzínových pump, u níž zaháněl žízeň svého plechového mazlíčka. ---- mhm, to sedne, že jsi mu přisoudila komiksy, opravdu ano Very Happy a to klišé vylíčení souboje dobra se zlem! Laughing

Mužovo obočí vylétlo vzhůru.
„Šikulka,“
.................... tady si někdo koleduje XD


Seděli na jedné z laviček, pod nimiž líně tekl Rýn, ignorovali kolemjdoucí a oba si nacpávali své již notně vyhladovělé žaludky: on s chutí pomáhal z povrchu zemského jednomu z doufejme plného masa hamburgeru v křupavé housce, tak vehementně, až mu kapička kečupu pocákala koženou bundu, ona se zručně oháněla hůlkami, do úst si vkládaje další kousek syrové ryby.
----------------- mhm, výtečně Very Happy hezky jsi vyjádřila odlišné prostředí jejich společenského původu i postoj k současnosti na tak jednoduché věci, jako je jídlo Very Happy Frank plebejsky hambáč za euro, ona drahé a stylové sushi Smile

Jaj, Frank je čuně XD

„Ono to vážně nic není, jenom hlouposti. Víš, někdy se člověku daří, pak však přijde období, kdy se vše krásně…“ odmlčela se, rozmýšleje si, zda poruší dekórum. „ bortí.“
--- hm, to chápu Sad někdy má člověk dojem, že po něm celé dny přejíždí kamion Sad

Moc hezky jsi zachytila tu náladu a je tam hezké, že ač se hádají, tak ve chvíli, kdy je jeden z nich smutný, ho ten druhý dovede podržet...
Super, Kájko Very Happy
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávu
Všelicos
Administrátor

Založen: 15. 10. 2007
Příspěvky: 627
Bydliště: KTU
Odpovědět s citátem
V první řadě... barevnej žvást? Komiksy nejsou barevné žvásty, slečno Načuřenko von Landitzová! Laughing Laughing

V druhé řadě: také to období mám a tak vím, jak se asi Suss cítí... sestro, nejsi v tom sama! Laughing Laughing Od Frka je moc hezké, že se o ni tak hezky stará... parťák k pohledání Smile

A v třetí řadě: každý řádek psaný Tvou rukou tak úžasně hladil, že kdybych měla zkopírovat vše, co mne dostalo, bylo by to celé dílko. Takže děkuji!

A v řadě čtvrté a poslední: jaj, to jsou čuňátka, oba... XD Laughing Laughing Laughing

_________________
Ben: "Jak jsi na to přišel??"
Hartmut: "Neřeknu. Stejně to nechcete vědět."
(...)
Ben: "ODHOĎ TEN SEKÁČEK!!!!"
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Nabručená
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Časy uváděny v GMT + 1 hodina  
Strana 1 z 1  

  
  
 odeslat nové téma  Odpovědět na téma