AFC11.cz    Diskusní fórum    Pravidla    FAQ    Hledat    Uživatelé    Registrace    Přihlášení 
odeslat nové téma  Odpovědět na téma
Malá noční
Tess


Založen: 19. 10. 2007
Příspěvky: 36
Bydliště: Praha
Odpovědět s citátem
Ahoj Kobřáci,
jednoho zádumčivého večera mě napadl tento ještě zádumčivější příběh. Rolling Eyes
Doufám že se Vám bude alespoň trošičku líbit a nezkazím Vám tím náladu.

Laughing
Malá noční

Řízný zvuk trumpet pohlazený hlubšími bass saxophonovými projel ztichlým staromládeneckým bytem jako nůž změklým máslem a mladý muž ležící na měkounké pohovce v barvě bílé kávy se slastně protáhl. Zavrněl jako kocour na jarním sluníčku a ve výrazu tváře bylo čitelné jak si užívá tu naprostá pohodu a klid jež mu byl po dlouhém pracovním týdnu dopřán..
Náhle se dramaticky vztyčil, naznačil pohyby trumpetisty držícího pozoun a rozvlnil horní část těla v rytmu swingu při čemž notně popustil uzdu své fantazii i mimickým svalům.

Swing a orchestr Glenna Millera byla jeho celoživotní láska a vášeň za kterou se mu dostávalo často posměšných poznámek od kolegů a přátel, on jej prožíval vždy se stejným
prožitkem. Kdysi v mládí dokonce hrával na kontarabass v jedné žákovské jazzové kapele, ale pochopil že dobrá hudba zabere příliš mnoho času a ten nikdy neměl. Stíhala ho ještě jedna vášeň a to byly motory všech možných značek a kubatur .

Na protější pohovce ležel taktéž muž. Poněkud drobnější a v ruce místo sklenice s červeným vínem držel plechovku piva jež prsty lehce deformoval. Praskavým zvukem tenkého plechu, dával najevo vnitřní neklid a zjevnou nervozitu. Zíral do krbu na plápolající oheň a nevěřícně kroutil hlavou.
,,Tome, řekni mi co tady vlastně děláme. Máme po službě, zítra nádherné volno, v televizi je liga mistrů, město pulzuje nočním životem, bary se plní, je pátek večer a já….my… tady posloucháme jazz, válíme se na kanapi a zíráme do ohně. Proboha kdo mi bude věřit že s chlapem se kterým trávím skoro celý den v práci trávím i volný večery a ještě poslouchám pra hudbu. To mi nepřijde úplně normální.“

Pohledný milovník dechových nástrojů ustrnul v pohybu a odložil sklenici na designový konferenční stolek.
Slabost pro kvalitu a umírněnou eleganci se promítala nejen v šatníku komisaře Kranicha, ale odrážela se i v každém kousku nábytku či dekoraci jímž vévodila ohromná černobílá fotografie oblíbeného hudebního tělesa.

,,Swing, je to swing , je o něco rychlejší než jazz a taky melodičtější“ opravil jej kolega. ,,Musím vypustit páru. Mám toho za poslední měsíce plný zuby, děláme dvanáct i patnáct hodin denně, jsem utahanej jak dostihová kobyla . Reaguju i na úplně normální věci jako vzteklej pes.“

,,Jo vzpomínám si“, uchechtl se povalující Turek. ,,Na tu babku s pudlem cos ji málem přejel a ještě jsi jí dal pokutu za pomalou chůzi na s přechodu. Kdyby nebyla z toho tak paf, tak tě umlátila těma rohlíkama co měla v tašce.
,,Jenže mě rozhodí i fronta ráno v pekárně.“ odfrkl Tom a nakopl dekorační polštář ležící vedle pohovky. ,, Včera jsem se naprosto neoprávněně utrhnul na tu novou kolegyni co sedí vedle Jochena, tu..tu…hezkou zrzku. Ještě jsem si ani jméno nezapamatoval.

Náhle si uvědomil neplánovaný nával emocí, jimiž rozhodně nechtěl Semira zatěžovat.. ,,Nevím jak ty, ale…“ mávl rukou
,,….ty jsi vlastně cholerik od narození takže…“ Na pohovce už dávno neležel, procházel se mezi stolkem a krbem nešetříc neverbální komunikací. Jeho hlas zněl vzrušeně, což u kliďase jménem Tom Kranich nebylo obvyklé. Semirovi zjevně neušel ostřejší tón Tomova hlasu i jeho zvyk prohrabávat si vlasy když byl v úzkých a nevěděl kudy vymanévrovat ze svých pocitů.
Kranich si dlaní promnul obličej, přiložil polínko do krbu. a zaujal bojovný postoj s mírně rozkročenýma nohama a rukama zkříženýma na hrudi
,,ale jestli chceš….“ snažil se komisař uklidnit mírně vyjeveného parťáka.

,,..Ne! ne prosím tě hlavně mi neříkej že se můžeme jít třeba projít“ vybuchl Semir ,,Je pátek a jestli mám vypustit páru tak se strejdou Glennem to nebude.“ Poťouchle se usmál a ovladačem vypnul
Hi-fi .

,,Víš co je strašný Semíre, denně potkáváme dost pěknejch ženskejch a žádná z nich s námi netráví páteční večer. Uvědomuješ si jak jsme vlastně osamělí, když bouchnou dveře našich služebáků?“
Oříškové oči se pátravě zapíchly do bleděmodrých přítelových a ústa se roztáhla v zářivý úsměv hodný reklamních letáků.
,,Tak to je naprosto jasný!“konstatoval malý snědý policista ,,ty trpíš Glennmilleriozou, nostalgie dávných let a zdánlivý klid té doby….,, komicky zasněným výrazem v obličeji přitiskl k hrudi obal od přehrávaného disku, poté jej odhodil na pohovku a sebral si svoji jeansovou bundu . ,,Vezmi si to nový sako a přelešti si boty, začína Semirovskogerkhanovská léčba nočním životem smutných perspektivních starých mládenců.“

Do mladého komisaře jako by napojili zdroj ohromné energie. Boty si rozhodně leštit nemusel, pečoval o ně pravidelně téměř se stejnou láskou jako o služební vůz.
,,Já věděl že ty mě v tom nenecháš, ty nejsi jen kolega, kamarád a přítel v nouzi, ty jsi vlastně i ten bez kterého by se mé nerozhodné a méněcenné já nedošlo ani samo vyčůrat. Děkuji ti ó bože že jsi mi seslal do cesty tohoto milého vševědoucího Turka.“

V následujících dvou vteřinách pocítil Tom Kranich ostrý loket svého přítele mezi žebry .

Za chvíli už scházeli schody Kranichova bytu .
,,Vím o čem mluvíš par´táku,“ promluvil Semir jako první ,, jestli chceš řeknu šéfový aby nám trochu ubrala. Máš pravdu je toho teď víc než obvykle, ale my dva odbouráváme stres každý jinak, já zajdu někam do turecký hospody pustím všechno z hlavy a jsem v pohodě, ty se tady povaluješ v knížkách a posloucháš hudbu. Šéfka teď přijala dva nový kluky ze školy, tak ať se činěj.“
,,Proboha Semire, nemyslel jsem to tak, jak to asi vyznělo……….ale zase na druhou stranu proč bychom se o práci na dálnici nepodělili s naší mládeží.“

Před domem se zastavili a společensky naladěný Tom zabořil ruce hluboko do kapes u kalhot, houpaje se ze špiček chodidel na paty a zpátky.
,,Tak pane doktore kde tu terapii začnem?“

Turkovi se promítla hlavou mapa města a seznam patřičně vyhlášených podniků, když v tom opodál zastavil černý důvěrně známy Ford Focus . Vystoupila z něj žena havraních vlasů stočených do elegantního uzlu, v lehkých letních šatech a na podpatcích ve kterých převyšovala i komisaře Kranicha.
Oba policisté na ni zírali s otevřeným ústy, ač ji vídali každý den, tak tak, jak vypadala teď, ji neznali.
,,Neruším pánové?“

,,Šéfová?“ vydechli naráz
,,Myslela jsem jestli jdete někam za zábavou když máte volný víkend.“ Náhle se kousla do rtu jako by chtěla vzít vyřčená slova zpět ,, … no, ale asi…bych …..promińte nechtěla jsem vám narušit zasloužený volný……večer.“ Celá v rozpacích se otočila a chtěla zpět nasednout, když v té správné vteřině zasáhl menší ze zírající dvojice.

,,Šéfová, rozhodně nám bude ctí strávit tento večer ve vaší milé společnosti, a jelikož jsme my dva již požili nepatrné množství alkoholu chytíme si taxi a vyrazíme do víru velkoměsta.“ Žena vděčně přijala nabízenou Kranichovu paži a společně sešli k nedaleko tiše plynoucímu Rýnu.

,,Netušila jsem Tome že bydlíte tak blízko u řeky, máte tu nádherný výhled.“ Policista se pobaveně zasmál. ,,Také jsem to netušil, až při platbě prvního nájmu mi to bylo hned jasné.“
Opřeli se o pevně vyhlížející zábradlí a zírali na řeku, za níž zářilo město.

,,Zlatá palma“ vykřikl nadšeně Turek.
,,Ne,to ne!“ odmítl Tom. ,,Nic proti tvým příbuzným, ale dnes večer se to nehodí.“
Probírali se seznamem podniků v němž vždy nalezli důvod proč tam nejít, když Anna jen tak nadhodila ,,Truck stop“
,,No jasně , kam jinam by vlastně měl dálniční polda jít „ posteskl si zklamaný Semir.
,,A proč bychom tam měli být sami poldové!“ Tom Kranich vyndal mobil a vymačkal SMS s textem: TY KDO DNES VECER NECHCES BYT SAM ZA 30 MINUT V TRUCK STOPU. AE,SG,TK a odeslal ji všem kolegům ze služebny.


Milým překvapením byla malá slavnost pořádaná na počest výročí založení této oblíbené zastávky většiny řidičů velkých i menších tahačů. Venku na parkovišti byly vyndané lavice a stoly, okolní stromy zářili stovkami žároviček a barevné lampiony navěšené na důmyslných dřevěných pergolách se pohupovaly v mírném vánku.

V Truck stopu bylo živo, a když trojice dorazila už byl jeden ze stolů obsazen dvěma kolegy ze služebny s nimiž se srdečně přivítali.
,,Tome to byl skvělý nápad, takhle se tu sejít.“ Pochválil kolega Hans a překřikoval hlasitou hudbu na níž na nedalekém parketu tančilo několik párů. Nutno dodat že se s klasickým střídánim muž-žena se nikdo nezabýval a tak na chytlavé písně skupiny ABBA tančili kluci s klukama , holky s holkama a někdo k tomu ani žádného partnera nepotřeboval.

Bylo jedenáct večer a postupně dorazilo ještě několik dalších kolegů obtěžkaných samotou této horké letní noci .

Neformální zábava policistů z nedaleké služebny dálniční policie pobavila i milou servírku Camilu, která od jak živa trpěla na modré studánky komisařových očí.
,,Pane bože tak Vás bych tu tedy nečekala, Semír se včera naparoval že máte volno, tak co tu všichni děláte?, vypadá to tu jak na sjezdu dálniční policie .“
,,No vidíš Camilo , jsme zřejmě magicky přitahováni tímto místem, a i ve chvílích volna nemůžeme být jeden bez druhého.“ Odpověděl ji a odměnil jedním ze svých svatouškovských pohledů. Dívce se pod tíhou té něhy rozbušilo srdce a rozklepala ruka v níž držela plné půllitry. Usmála se a raději rychle odběhla plnit přání ostatních hostů.

Zábava proudila, jen Semir po očku sledoval jestli nedorazila i jemu dobře známá červená Fábie
,,Andrea asi dnes nedorazí co“ popíchl Tom a poplácal jej po zádech.
,,Asi dnes není sama“ odpověděl trochu sarkasticky malý policista a napil se z poloprázdné sklenice.

Při tanci, jemuž komisař Kranich jinak příliš neholdoval, se omluvil mladé kolegyni, která se stala nedávno terčem jeho výbuchu hněvu a u drinku si i potykali . Vlastně šel tančit jen pro to aby omluva byla beze svědků a zbytečných Gerkhanových poznámek.


,, Ulriko “, hledíc do pohledné ženiny tváře. ,, Nikdy bych neřekl že zrovna tady budeš sedět mezi námi osamělými starými mládenci a hledět do prázdného půllitru od piva.. Dívka jako ty jistě nemá při volných večerech o společnost nouzi“ Žena se zvonivě zasmála až to vyrušilo i Semira diskutujícího s Bonráthem o novém modelu z továrny BMW.
,,To samé jsem si vždy myslela i o tobě Tome, jste na služebně se Semírem jednoznačně nejobletovanější mužský, a i uklizečky se dohadují kdy která půjde na večerní směnu, jen aby očkem pohladily váš odpadkový koš, a ty jsi sám stejně jako my ostatní. Povzbuzující , vážně povzbuzující.“
Rozesmátí opět vkročili na provizorní parket, což už ale neuniklo bedlivým hnědým očím . Semír byl poněkud zádumčivý a pohled na veselícího se přítele mu humoru nedodalo.

Hodně po půlnoci dorazila i vyhlížená červená fábie, řidička v temně zelených přiléhavých šatech vstoupila mezi ostatní. První ji spatřil Tom a přátelsky ji objal hned u dveří.
,,Dívko, dívko, večer nevyšel?“ Dívka mu jen bez odpovědi dlouze pohlédla do očí.

Zbytek noci kolem sebe Semir s Andreou kroužili, přibližovali a oddalovali, ale ani jeden z nich neudělal ten malý krok v před. Proč a odkud se mladá žena vrátila, se nikdo nedověděl.

Začalo svítat, sobotní slunce se neodbytně dralo vzhůru a trojice policistů už zase stála na vyhlídce u řeky .
,,Díky pánové za skvělý večer, jsem sice unavená a ospalá, ale večer to byl pro mě nesmírně přínosný. Nikdy bych neřekla kolik kolegů a přátel se večer vrací do prázdného bytu, kolik z nás si večer ohřeje pizzu a…“ odhrnula z čela spadané pramínky vlasů ,,máme tak málo času poznat jeden druhého, zajímat se o jiné než služební problémy.“ Náhle se jí zaleskly oči, myslela teď i na svoji samotu, objednaný taxík ji vyrušil z trýznivých myšlenek.

S jednou nohou v taxiku ještě poznamenala ,,V pondělí probereme Vaši pracovní vytíženost a začneme pořádně zaučovat pány Novaka a Gerlinga přidělím jim část dálnice abyste měli čas se věnovat i jiným povinnostem než je kontrola vozidel .“ Vrátil se jí pevný autoritativní hlas.

Ještě hodnou chvíli stáli přátelé u Rýna a dívali se na město, které milovali. Oba mlčky vstřebávali zážitky této noci.
,,Jdeš spát ke mně ?“ zeptal se opatrně Tom
,,Jasně, kam bych šel, domu je to daleko a já bych spal i ve stoje.“
,,Dobrá, ale spíš na sedačce“
,,Ale pod podmínkou, že u Millerů se už taky spí, jo..a nezpívej prosím tě v koupelně.“


Pondělní ráno, jako by bylo jiné než ta předešlá. Tom se pozdravil s Ulrikou a dokonce ji poslal přátelský vzdušný polibek . Hanse sedícího před řadou monitorů kontrolujících provoz na důležitých křižovatkách se přeptal na chatrné manželčino zdraví. Až do onoho večera netušil kolik bolesti tento nenápadný policista prožívá ve svém soukromí.
Byl v kanceláři nezvykle první a tak připravil Semirovi kávu. Ten dorazil o několik minut později a mrsknul papírovým sáčkem a neidentifikovatelným obsahem o Tomův stůl.
,,Tady máš snídani, aby ti v pekárně neubližovali parťáku.“
Tom na oplátku demonstrativně přisunul připravenou kávu.


,,To ne“ zasmál se Turek, ,,to nejde, koukej vymyslet zas nějakou hovadinu, kterou se mě pokusíš naštvat, protože to bychom nebyli my , aspoň prosím tě vylej to kafe po stole, nebo
nadrob do klávesnice, ale hlavně se nechovej jako z učebnice Guta Jarkovskýho. Víš přece že slušný chování a servilnost je věc ryze účelová!“ a omylem zavadil o sáček z pekárny, který se odporoučel na zem“
,,Co děláš!“ Okřikl ho rozlobený Tom.
,,Fajn, už jsi zase ve svý kůži“ broukl si pro sebe drobný komisař.

To byla noc, pomyslel si o několik hodin později modrooký policista , hledíc bezcílně z okna kanceláře na rušnou dálnici. Hlavou mu proběhly vzpomínky na večer , který mu Semir naordinoval, a který rozhodně splnil svůj účel.
Bylo mu lépe , mnohem lépe.



KONEC
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Woxys
Administrátor

Založen: 14. 10. 2007
Příspěvky: 1544
Bydliště: ČR
Odpovědět s citátem
Náladu mi zkazila jen ta nanynka andrea, brrrr XD ale co, v téhle povídce s ní nechodil a doufám, že chodit nebude. Uaaah, jak já ji nesnáším XD

Líbí se mi, jak jsi Tomovi vtiskla tak ušlechtilé a kulturní zájmy a Semirovi na druhé straně zase plechovku s pivem, zajímavé pojetí Smile
ooo a Tom muzikant, ta představa mě potěšila Very Happy

A opět - miluji ty chvíle, kdy ty dva líčíš spolu :aww: umíš je psát tak krásně roztomile Very Happy

,,Tome, řekni mi co tady vlastně děláme. Máme po službě, zítra nádherné volno, v televizi je liga mistrů" --- *vášnivě kývá hlavou - JJ, Liga mistrů!* celkově mě ty Semirovy nářky slušně pobavily Very Happy

Hmmm.... Tess, taky si dokážeš představit Toma, jak stojí ve fraku a podiu a jede swing? Very Happy slušelo by mu to a jsem zvědavá, co na tuhle povídku řekne Kájka Very Happy

,,Jo vzpomínám si“, uchechtl se povalující Turek. ,,Na tu babku s pudlem cos ji málem přejel a ještě jsi jí dal pokutu za pomalou chůzi na s přechodu. Kdyby nebyla z toho tak paf, tak tě umlátila těma rohlíkama co měla v tašce. ------ Wow, taky jsi dala Tomovi tu vlastnost, že když má blbou náladu, vybíjí si to na ostatních? Já taky Very Happy je to podle mě milé zcivilnění hrdiny Wink

,Je pátek a jestli mám vypustit páru tak se strejdou Glennem to nebude.“ -- Laughing Laughing Laughing Laughing Laughing

Strašně se mi líbí Tvé dialogy, Tess Smile

Jé, šéfička! XD

A Turkova Zlatá palma mě dostala do kolen XD XD to dětinské nadšení, ach, ten Semir je pusa XD

A už se jde bavit cééélá dálniční Very Happy oni jsou fakt jak jedna rodinka Very Happy

ABBA! NÉÉÉÉÉ, ABBA! Ty jejich zvuky mě pronásledují! XD jejich hudba se mi, přiznám se, vůbec nelíbí Sad


,,Andrea asi dnes nedorazí co“ popíchl Tom a poplácal jej po zádech.
,,Asi dnes není sama“ odpověděl trochu sarkasticky malý policista a napil se z poloprázdné sklenice.

- Tak tak, Semire, určo se někdy cuchtuje Cool ale pokud chceš být druhý, třetí, čtvrtý.... x-tý v řadě, počkej si, třeba andrejka nebude mít dost a přileze Smile


Hodně po půlnoci dorazila i vyhlížená červená fábie, řidička v temně zelených přiléhavých šatech vstoupila mezi ostatní. První ji spatřil Tom a přátelsky ji objal hned u dveří.
------ no jasně, ta aby nepřilezla Rolling Eyes netanči s ní, Semire, dostaneš breberky.


Zbytek noci kolem sebe Semir s Andreou kroužili, přibližovali a oddalovali, ale ani jeden z nich neudělal ten malý krok v před. ---- Rolling Eyes

Proč a odkud se mladá žena vrátila, se nikdo nedověděl -- já bych si tipla, ale hezké by to nebylo Razz

_______________


Moc milá a zase jinačí povídka, Tess, určitě přínos pro forum Wink a zase to musím říci - píšeš čím dál lépe nejen díky skvělým dialogům, ale i bez překlepů a bez chyb, opravdu si toho vážím a děkuji, že jsi sem povídku dala! Very Happy

Jen ta andrea! XD stačily tam s ní tři řádky a bylo toho moc, osobně mi to tu povídku lehce zkazilo XD i když vím, je to můj problém Wink brr, andrea - jako když ti parádní steak někdo posype koprem XD


*EDIT: Uch... koukám, že půlku komentu tvoří mé dětinské prskání na Andreu... příště se polepším!*

_________________
Jsem Aleš Vávra Povídkového fora! Laughing
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuOdeslat e-mail
Malá noční
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Časy uváděny v GMT + 1 hodina  
Strana 1 z 1  

  
  
 odeslat nové téma  Odpovědět na téma