AFC11.cz    Diskusní fórum    Pravidla    FAQ    Hledat    Uživatelé    Registrace    Přihlášení 
odeslat nové téma  Odpovědět na téma
Povídka č. 011 - Sylvie
Tina11


Založen: 08. 12. 2007
Příspěvky: 92
Bydliště: Ústí nad Labem
Odpovědět s citátem
Semir, Tom a Tina se vrátili z Itálie, protože odvezli Andreu za tetou do Caorle, aby se Andrea v Kolíně nenudila.
Centrála zavolala Semira a Toma k nehodě na dálnici. Když přijeli tak Semir viděl auto, které patří Tině. Semir zavolal Tome: podívej.
TOM: „ To je auto Tiny. Doufám, že se jí nic nestalo.“
Semir a tom běželi za Tinou, ale Tina byla mimo sebe nevěděla, kdo je Semir a Tom.
DOKTOR: „ Bude v pořádku.“
TOM: „ Co jí je??“
DOKTOR: „ Má ztrátu paměti.“
TOM: „ Na jak dlouho??“
DOKTOR: „ Pár dní si nic nebude vybavovat minulost a co se stalo před nehodou. Pak o pár dní později to bude lepší a pomalu se jí vracet pamětˇ.“
TOM: „ Díky.“
SEMIR: „ Tome, volala šéfka, že se máme stavět v kanceláři a Jan už je v kanceláři, prý nám chce někoho představit.“
TOM: „ A co Tina??? Ta nemá přednost.“
SEMIR: „ Má přednost. Todle je nutné okamžitě do kanceláře. Pak se můžeš zastavit za Tinou.“
TOM: „ No tak dobře.
Když přijeli Semir a Tom do kanceláře a Jan na ně čekal u šéfky v kanceláři. Vešli kanceláře k šéfce byla tam krásná žena. Měla blonďaté vlasy. No každej chlap se za ní otočil.
ŠÉFKA: „ Představuji vám Sylvii Schwarzovou, která přijela z Francie. Pracuje u Intepoolu ve Francii. Sylvie je tu kvůli Ludwigu Majerovi. „
JAN: „ Z dnešního rána.“
ŠÉFKA: „ Ano. Máte slovo Sylvie.“
SYLVIE: „ Ludwig Majer byl naším svědkem ve Francii. Majer byl svědkem vraždy své manželky. Majer úplně popsal pachatele, ale ještě jsme ho nedopadli, ale jmenuje se Herbert Strauss. Strauss už byl trestaný ve Francii. Odseděl si ve vězení 10 let. Strauss byl bývalí manžel Majerovi ženy. Manželka Strausse udala na policii, protože jí bil. Když Strausse pustili hned zavítal za svou bývalou manželkou. Manželku zabil, ale Majer byl v bytě a vše viděl. Máme podezření, že Strauss odjel do Německa, aby vystopoval Majera a zabil ho.“
Po celou dobu tohoto vyprávění se koukala Sylvie po Tomovi. Toho si všimli i Semir a Jan.
JAN: „ Jak víte, že jsou Majer a Strauss v Německu.“
SYLVIE: „ Pomocí našeho informátora. Informátor je sleduje od té doby, kdy opustili hranice Francie. Informátor si ještě dozvěděl, že Strauss má v Německu byt. Do Francie se dost často vrací.“
ŠÉFKA: „ Máte adresu Strausse???“
SYLVIE: „ Hmmm.“
SEMIR: „ Dobře. Zajeďte na tu adresu.“
ŠÉFKA: „ Vem te sebou Sylvii.“
Semir, Tom, Jan a Sylvie dorazili na Straussovu adresu. Strauss uviděl před barákem Semirovo služební auto a Janovo auto. Rychle nasedl do auta a ujížděl pryč. Z okna jeho bytu zahlídnul Jan Straussovo auto a Jan vykřikl: „ Je venku a ujíždí ve tmavém autě.“
Semir, Tom, Jan a Sylvie rychle vyběhli z bytu a sledovali Straussovo auto. Strauss zamířil ke staré továrně. Strauss velmi dobře zná skladiště a rychle se Semirovi, Tomovi, Janovi a Sylvii ztratil. Strauss nezvládl řízení a narazil do sloupu. Auto bylo na šrot, ale Strauss z auta vylezl zdraví a živí. Strauss běžel do středu továrny. Hned za ním běželi Semir, Tom a Jan. Semir křičel na Sylvii: „ Vem si auto a celou továrnu oběť dokola.“
SYLVIE: „ Dobře.“
Občas se ozvala přestřelka, ale vždy byla krátká. Strauss vypadl ze 6 patra rovnou padl pod kola Semirova auta.
SYLVIE: „ Kdy a kde.“
STRAUSS: „ Nevím o co jde??“
SYLVIE: „ Ale víš.“
STRAUSS: „ Vůbec nevím.“
Sylvie Straussovi zlámala vaz. Musela to stihnout než se přiřítí Semir, Tom a Jan. Semir, Tim a Jan přiběhli a Sylvie volala záchranku.
SYLVIE: „ Strauss takhle spadl, když jsem přijela a už se nehýbal.“
SEMIR: „ Je mrtvý. To šéfová nebude mít moc velkou radost.“
SYLVIE: „ Měla jsem Strausse dostat živího.“
Večer už odcházeli domů. Samozřejmě i Semir, Tom a Jan. Semir a Jan se spolu baví v kanceláři.
SEMIR: „ Měli by jsme dávat pozor na Toma, aby si nic nezačal s tou francouzskou.“
JAN: „ To máš pravdu. Ale spíše dělá oči na Toma Sylvie.“
SEMIR: „ Že by jsme mu to řekli. A´t si na ní dává velký pozor. Určitě umí rozvrátit každej vztah.“
Tom odcházel dříve než Semir a Jan, ale ještě Toma zastihli před služebnou. A Semir křičel na Toma.
SEMIR: „ Tome, počkej.“
TOM: „ Proč???“
SEMIR: „ Chtěli by jsme ti s Janem něco říct.“
TOM: „ A co??“
JAN: „ Tak tedy na rovinu. Já a Semir jsme si mysleli, že se máš dávat bacha na Sylvii.“
TOM: „ To jsme čekal, kdy za mnou přijdete. Já si dávám bacha.Už jsem tak trochu Sylvii prokouk.“
SEMIR: „ To jsme rádi, ale dávej si na ní bacha.“
Sylvie mezitím vyšle ven před služebnu.
SYLVIE: „ Nechcete někdo z vás jít se mnou na skleničku???“
JAN: „ Já né. Už mám něco domluveného s matkou. Už jsem ji dlouho neviděl.“
SEMIR: „ My tady s Tomem máme něco domluveného. Viď???“
TOM: „ Jó. Tak pojedem Semire??“
SEMIR: „ Jó. Pojedem.“
SYLVIE: „ Tak někdy příště. To je škoda.“
JAN: „ Tak příště.“
Sylvie odjela ve svém autě.
TOM: „ Dík Semire.“
SEMIR: „ Nemáš zač.“
JAN: „ Tak já pojedu domů. Ahoj.“
SEMIR, TOM: „ Ahoj.“
Samozřejmě, že chodil Tom do nemocnice za Tinou, když byla volná chvíle v práci. Pomaloučku jí vracel paměť pomocí svatebních fotek, Martinovi fotky……. Tinu přišla navštívit i Elena, rodiče, Petr (bratr Tiny) a mnoho dalších příbuzných.
Druhý den přijela Sylvie s novými informacemi od informátora, který jí dal včera vědět.
SYLVIE: „ 5. 10. přijede do Německa překupník se zbraněmi, které chce dál pašovat za hranice Německa. Sraz má překupník a Mark Keller někdy v odpoledních hodinách.“
SEMIR: „ Kdo je Mark Keller??“
SYLVIE: „ Jedna známá firma v Rakousku a v Itálii. Mezi těmito zeměmi se dost pašují zbraně.“
JAN: „ A, kde mají sraz??“
SYLVIE: „ Ve starém skladišti na okraji Kolín-sever.“
SEMIR: „ To my nedává smysl. Co s tím má společného Strauss, Majer a jeho bývalá manželka??“
ŠÉFKA: „ Vy určitě na přijdete.“
JAN: „ Děkujem za podporu.“
SEMIR: „ Hote, našli jste něco ve Straussově bytě??“
HOTE: „ Nic konkrétního k případu. Plno fotek bývalé Majerovi manželky a Majera.“
SEMIR: „ Podle těchto důkazů je za vším Strauss, ale se teď na jednou objeví překupník se zbraněmi a Keller. Tak, kdo může bejt.“
Tom v pod vědomí, že by to mohla být Sylvie, ale neměl důkazy. Od začátku mu nebyla podezřelá, že by to mohla být ona.
SEMIR: „ Co si o tom myslíš Tome???“
TOM: „ Že by to mohla být Sylvie.“
SEMIR: „ Sylvie?????“
TOM: „ Už jí moc nevěřím. Možná, že tu je nasazená jako špion místo pravé Sylvie Schwarzové.“
SEMIR: „ Špion??“
TOM: „ Vždyť se poslední dobou chová divně.“
JAN: „ Mě připadá divná. Možná by bylo dobré si jí proklepnout.“
TOM: „ To už mě taky napadlo. Ale, kdo??“
SEMIR: „ Dobře. Nenechám vás ve štychu. Jedu sváma v týdle teorii. Jedině poprosit Hota a Bonrát, že by to udělali pro nás tajně.
JAN: „ Dobře.“
TOM: „ Hote, Bonráte pojďte sem. Na chvíli.“
Hote a Bonrát přišli do kanceláře k Tomovi, Semirovi a Janovi.
SEMIR: „ Zavřete dveře.“
TOM: „ Potřebovali by jsme informace o Sylvii.“
BONRÁT: „ Proč??“
JAN: „ Něco se nám na ní nezdá, ale potřebujeme to tajně, aby o tom nevěděla šéfová.“
HOTE: „ Jasně. Tajný úkol.“
SEMIR: „ Díky.“
BONRÁT: „ Počkejte. Když to zjistí šéfová??“
SEMIR: „ Nebojte se my už to nějak zařídíme.“
BONRÁT: „ Dobře.“
Hote a Bonrát odešli z kanceláře.
TOM: „ Když to byla Sylvie tak nemáme důkazy.“
SEMIR: „ Ono se něco najde v pozdější době.“
JAN: „ Proč by to dělala Sylvie??“
TOM: „ Jestli o něčem věděli Strauss, Majer a jeho manželka.“
SEMIR:„Otázka je o čem věděli. A jede v tom v Sylvie.“
JAN: „ Jedině o těch pašovaných zbraní z Rakouska do Itálie.“
SEMIR:„ To je možný. Ale odkud to věděli nebo kdo jim to řekl.“
Druhý den Tom, Semir a Jan se zajeli povídat za Tinou do nemocnice. Tině se už vrátila paměť a v nemocnici zůstala ještě na pozorování. Tom, Semir a Jan dorazili k nemocnici. Šéfová volala Semirovi. Tom šel za Tinou a Semir mluvil se šéfovou a Jan počkal na Semira až dotelefonuje se šéfovou.
Tina byla na balkónu seděla na lavičce a četla si knížku. Tom vešel do pokoje jako myška. Když Tom promluvil na Tinu a lekla se. Tom a Tina si povídali než přišli Semir a Jan. Semir a Jan vešli do pokoje jako myšky. Semir, Tom, Jan a Tina si popovídali. U Tiny strávili hodně dlouho. Když Semir, tom a Jan odcházeli a Tina se rychle zvedla.
TINA: „ Právě mě něco napadlo.“
SEMIR:„ Co??“
TINA: „ Předjíždělo mě černý golf se zahraniční značkou. Na předním skle byly 2 malé modré kostičky.“
JAN: „ Nepatří náhodou to auto Sylvii??“
TOM: „ Patří.“
SEMIR:„ V tom případě, že by zabila Sylvie Strausse, Majera a jeho manželku, že věděli o tom pašování zbraní z Rakouska do Itálie. Věděli kdy a kde.“
JAN: „ Sylvie musí mít někde kumpána.“
SEMIR:„ Ale, jak jí to přišít??“
TINA: „ Ten úsek, kde se stala ta nehoda tak pod kamerovým systémem, protože tam jsou časté nehody.“
TOM: „ Takhle by jsme jí mohli usvědčit.“
Semir, Tom a Jan se rozloučili a poděkovali Tině. Semir a Jan šli dál a Tom se ve dveřích zastavil a obrátil se k Tině. Dal Tině pusu.
TOM: „MULUJU TĚ.“
TINA: „ TAKY TĚ MULUJU.“
Než Tom odešel tak dal ještě Tině pusu na rozloučenou.
Semir, Tom a Jan odjeli na dálniční oddělení, kde jim kapitán dálničního oddělení ukázal záznam z kamery. Na záznamu viděli černý golf, který patří Sylvii. Na záznamu bylo vidět, jak Sylvie postřelí pneumatiku Majerova auta.
SEMIR:„ Za vším je Sylvie. Zabila Strausse a Majera, ale kdo zabil Majerovu manželku??“
JAN: „ Co třeba Sylvie nebo Keller.“
TOM: „ Lepší bude, když zajedeme do starýho skladiště.“
Semir, Tom a Jan byly na cestě do skladiště. Hote se ozval přes vysílačku: „ Sylvie Schwarzová je už 5 dní mrtvá. Našli ji mrtvou ve svém bytě ve Francii. Majerova manželka byla zabita Kellerem. Keller vyslal Janu Klainovou naše Sylvie, aby zabila Strausse a Majera, aby neroznesli informace o těch zbraních, které pašujou z Rakouska do Itálie. Ten informátor je Mark Keller. Sylvie nám řekla, že ta výměna je ve starém skladišti na okraji Kolín-sever, ale předání zbraní se uskuteční ve starém skladišti na okraji Kolín-západ. Jana Klainová a Herbert Strauss už seděli za pašování zbraní. Majerova manželka o tom věděla, kdy se budou předávat překupníkovi.“
TOM: „ Takže o tom věděli Strauss, Majer a jeho manželka. Keller dává informace Sylvii. Sylvie nám dává falešný informace.
HOTE: „ Ano. Ke skladišti jsme poslal zásahovou jednotku.“
TOM: „ Díky Hote.“
Zásahová jednotka obklíčila skladiště. Mezitím dorazili Semir, Tom a Jan ke skladišti. Semir, Tom a Jan vešli zadním vchodem do skladiště jako myšky.
Zásahová jednotka čekala na povedl od velitele, aby mohli vtrhnout do skladiště.
Jen co došlo k předání zbraní mezi Kellerem a překupníkem tak vtrhlo do skladiště zásahová jednotka. Pozatíkala část lidí a na útěku byl Mark Keller, který rovnou vjel na dálnici. Hned se za ním rozjeli Semir, Tom a Jan, za předním sklem zapnul Jam majáček a ohlásil se centrále, že potřebují posilu. Keller střílel po stříbrném BMW, kde seděli Semir, Tom a Jan. BMW samozřejmě řídli Semir.
SEMIR:„ Jane, střílej po něm.ů
JAN: „ Jak můžu střílet, když nemám náboje.“
SEMIR:„ Co si to za policajta.“
TOM: „ Jane, tady máš moje náboje.“
JAN: „ Dík.“
SEMIR:„ Hlavně střílej na pneumatiky.“
JAN: „ Já vim Semire. Nejsem tak blbej.“
Jan střílel po Kellerovi. BMW už nemělo obě dvě zpětná zrcátka. Jan se strefil do pneumatiky a Kellerovo auto bylo neovladatelné a narazilo do sloupu. Keller srážku nepřežil. V autě byla i Sylvie. Ta byla také na místě mrtvá.
TOM: „ Vůbec mi jí není líto.“
SEMIR, JAN: „ Mě taky ne.“
Druhý den odpoledne pustili Tinu z nemocnice. Tom šel naproti Tině. Tina se ještě vybavovala s doktorem v nemocnici než přišel Tom. Když Tom přišel Tina se rozloučila s doktorem a přivítala se s Tomem. Tina a Tom si dali velkou pusu na přivítanou. Tom vzal Tině tašku a šli domů. Venku před nemocnicí stála vínová Škoda Octavia. Z auta vystoupil Semir a přivítal se s Tinou.
SEMIR:„ Chceš??“
TINA: „ Chci.“
Semir hodil klíče od auta Tině. A odjeli domů.
Konec!!!

_________________
Návsteva u podezrelé:
Sluzebná:"Dobrý den.Koho mám ohlásit?
Semir: "Sípkovou Ruzenku a Krakonose!"

http://kobrackarodina.blog.cz
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Re: Sylvie
Katrina


Založen: 30. 09. 2008
Příspěvky: 38
Bydliště: Trutnov
Odpovědět s citátem
[opět hezká povidečka

_________________
Tom: "Poď parťáku, někam tě zvu!"
Semir: "Ty ?"
Tom: "Co je ?"
Semir: "No ale doufám, že to taky zaplatíš. "
Zobrazit informace o autoroviOdeslat soukromou zprávuZobrazit autorovy WWW stránky
Povídka č. 011 - Sylvie
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
Časy uváděny v GMT + 1 hodina  
Strana 1 z 1  

  
  
 odeslat nové téma  Odpovědět na téma